Stíhače tanků, samohybná děla…
|
|
|
|---|---|
|
Jj to vím i jsme to viděl, sice ne na vlastní oči, ale v dokumentu US Army v Koreji. Plus na škole jsme si v rámci tabulek udávali rozptyly 125mm kanonu T-72 na vzdálenosti pro nepřímou palbu. |
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1325: To mohl, milý příteli a kolego, i ve skutečnosti a taky se to aspoň za mne učili tankisté např. ve vyškovském učilišti. " SP2 mohl i tank střílet nepřímou palbou" |
|
|
|
|
|
To nemusíš mazat, jen že někdo napíše, že to sem nepatří. Si nějak moc disciplinovaný.  |
|
|
|
|
Nepatří, proto jsem to smazal. V SP2/3 to nějak možný bylo - u všech jednotek, včetně pěchoty - ale mimo SP-artillery/mortar nešlo tu palbu nastavit v menu "Bombardment". |
|
|
|
|
|
No, sice to sem nepatří, ale ve SP2 mohl i tank střílet nepřímou palbou. Stačilo mu zadat hex, který měl napadnout a potom mu přikázat zahájit palbu... |
|
|
|
|
|
Krojc napsal v č. 1318: Díky, nebude třeba. Google Translate mi udělal překlad doslova doslovný, jen jsem potřeboval lidský prvek abych si ověřil co to může znamenat. "Pokud to nutně potřebuješ, udělám ti přesný překlad, nejen výcuc." |
|
|
|
|
|
I tak jsou to spekulace hodně zajímavé, protože tomuhle se věnuje málo literatury, resp. skoro žádná. Přiznám se, mě osobně to napadlo při hraní jedné hry a říkal jsem si, že to musím zjistit, protože mi to přijde jako poměrně zajímavá problematika. Ale jak si čtu, tak myšlenka pro využítá ISU-152 pro nepřímou střelbu nebude vůbec od věci. A jestliže se po válce používala, myslím si, že není důvod, proč by se nepoužívala za války, protože Sověti v poválečných operacích velmi intenzivně zůročovali poznatky získané právě z bojů za WW2. |
|
|
|
|
|
Krojc napsal v č. 1319: No, ani to, co výše cituji, nemusí být až tak moc na závadu, stejně jako max. náměr ISU 20°. Samohybná houfnice Bishop - současník ISU-152, měla max. náměr okolo 15° a pokud ji někdo používal na přímou střelbu, tak to bylo asi tak vzácné, ne-li vzácnější, jako použít ISU-152 na nepřímou. Fakticky jde jistě o počet náplní povolený u toho kterého typu a náboje. Sovět nejprve používali 53-BR-540 protipancéřový se stopovkou a tříštivotrhavý 53-OF-540. Občas zaměnili ostrohrotý 53-BR-540 za střelu s balistickou kuklou a lámacími hranami tupé hlavice 53-BR-540B, ale to až někdy po Novém roce 1945 při útoku na Odře a Visle. Postupem doby ale stříleli vším, co měla tažená KH ML-20, i když střelecké tabulky náplní pro ISU a rovněž nastavení libely i ostatních prvků měly ISU-152 jen pro tři výše uvedené typy střel. Podle memoárové literatury se proti betonovým opevněním používaly také střely 53-G-540."Ale ten největší dostřel je na nepřímou střelbu dost malý." Po válce až do vyřazení z výzbroje, a to mi teď před půlhodinkou potvrdili mí spolubojovníci - dělostřelci, absolventi VDU Martin, se střílelo i nepřímou střelbou a všemi druhy střeliva ráže 152 mm určenými pro ML-20. Plánovaly se běžné dělostřelecké přípravy s využitím ISU-152 například u dělostřeleckých oddílů tankových divizí. Povolená výmetná náplň byla u některých střel pro ISU oproti tažené KH-152 (tzv. jaselské) zmenšena. To nasouvá domněnku, že snížené dostřely byly dokonce u jednotlivých typů střel odlišné, ale bohužel v krátkém telefonickém hovoru jsem se na konkrétní údaje nechtěl ptát. Pokud to bylo způsobeno menším prostorem v ISU pro zákluz, částečně by to shora uvedené různice objasňovalo. To ale jen spekuluji. |
|
|
|
|
|
Aha, to je pěkný, čerpal jsme z toho, co jsme měl doma a na inetu. Teď mám v ruce Pejčocha a tam má dostřel 12200 metrů. To by chtělo najít, jaký udávají náměr a jakou velikost prachové slože u těch 13 km... |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1314: Hele, kde se udává max. dostřel ISU-152 12 km? V opsaných ruských údajích se píše toto:"max. dostřel se udává 12 km, ale ML-20 ho má 17 km." Kanónová houfnice ML-20C (tedy S) vzor 1937/43 ráže 152,4 mm, označení GAU (Hlavní dělostřelecké správy) RKKA v české transkripci 52-PS-544S, namontovaná v ISU-152, má nejvyšší náměr 20°, metná dálka na cíl výšky 2,5 - 3 metry dosahuje 800 - 900 metrů, největší dostřel přímou střelbou 3 800 metrů, největší dostřel 6 200 metrů při nejvyšším náměru. Ale ten největší dostřel je na nepřímou střelbu dost malý. Přesto se prý - viz níže - občas nepřímá střelba používala. EDIT: u ISU-152 novějšego obrazca 1945 goda s dlinnym stvolom imejut naibolšuju dalnosť strelby ne mněje 13 km! To se píše v Karpenko A. V.: Tjažolyje sovětskie SAU. No a teď mi ten dvojnásobný dostřel zkus objasnit! Prostě dokonalej ruskej bordel jako obvykle... |
|
|
|
|
|
Pokud to nutně potřebuješ, udělám ti přesný překlad, nejen výcuc. |
|
|
|
|
|
Díky, já si to předtím prohnal Google Translate, ale přece jen bych mnohem víc věřil lidskému překladu. |
|
|
|
|
|
Z napsal v č. 1313: No v podstatě to, že na vedení palby ze zakrytých palpostů (tedy nepřímou střelbu) se samohybka používala dost zřídka, takže existuje sice pár fotek takového nasazení, kdy se vesele pálí přes kopeček a náboje se válí vedle mašiny a v memoárech z fronty se to taky vyskytuje, ale případů bylo zřejmě málo. "V ruštině zdroje maj, ale já zase nerozumím co přesně píšou. " |
|
|
|
|
|
Já si skoro říkal. Ale nebyl jsem si jistej. |
|
|
|
|
|
Tohle si umím vyhledat taky. Proto se tu ptám. Jediné, co tomu, že to používali i na nepřímou střelbu nasvědčuje je, že max. dostřel se udává 12 km, ale ML-20 ho má 17 km. Čili je vidět, že díky menšímu náměru, ho má také menší. Ale otázka je, jestli ho i tak používali, to je, co mě trápí... |
|
|
|
|
|
Já o tom nic přesnýho nevím teda, ale čistě jazykově bych si říkal že "palebná podpora" nemusí být totéž jako "nepřímá střelba" - že jde palebně podpořit i přímou střelbou, což je typická role útočnýho děla. en.wikipedia.org/wiki/ISU-152#Multirole_use de.wikipedia.org/wiki/ISU-152#Einsatz Podle Wiki (bez zdroje) byla ISU-152 jaksi univerzální samohybný dělo, v pořadí rolí: těžký útočný dělo - těžkej stíhač - houfnice na samohybným podvozku. ru.wikipedia.org/wiki/%D0%98%D0%A1%D0%A3-152... V ruštině zdroje maj, ale já zase nerozumím co přesně píšou. |
|
|
|
|
|
Nevíte náhodou někdo, jak moc (jestli vůbec) se ISU-152 používala pro palbu nepřímou střelbou? Jediné, co jsem našel bylo, že se více používala jako palebná podpora, než pro stíhání obrněnců nepřítele. Ovšem nic bližšího o tom jsem nenašel. |
|
|
|
|
egli napsal v č. 1310: O rozdílech mezi SU a ISU vím, jen mi vrtalo hlavou co ta zkratka znamená, protože Josif Stalin ustanovka se mi vůbec "nelíbilo" :-D. Díky moc, konečně můžu klidně spát :) ""IS-ustanovka", to "I" navíc tam bylo necháno jen proto, aby se samohybná děla na bázi IS odlišila od těch předchozích (třeba SU-152 na bázi KV-1). " |
|
|
|
|
|
ebydos napsal v č. 1309: "IS-ustanovka", to "I" navíc tam bylo necháno jen proto, aby se samohybná děla na bázi IS odlišila od těch předchozích (třeba SU-152 na bázi KV-1). "Pokud zkratka SU u ruských samohybných děl znamenala "samochodnaya ustanovka", tak co potom znamenala zkratka ISU? Předem díky za odpověď." |
|
|
|
|
Zdravím, mám takový dotaz: Pokud zkratka SU u ruských samohybných děl znamenala "samochodnaya ustanovka", tak co potom znamenala zkratka ISU? Předem díky za odpověď. |
|
- Home
- > Diskuzní forum
- > Obrněná technika
- > Stíhače tanků, samohybná děla…