Stíhače tanků, samohybná děla…

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
1-20 z 1225
1 2 3 4 >>
Po
Krojc 10.10.2015 23:10 - č. 1394
Krojc Tak tady se podařilo z běloruských bažin kromě t-34/76 vytáhnout taky téměř nepoškozený StuG III. Povšimněte si nářadí - po otevření beden s hotovostní sadou na motorové kapotě - jako ze skladu .
www.youtube.com/watch?v=lvveoQRVBxY&inde...
Glynwed 4.10.2012 23:20 - č. 1393
Glynwed Únik vody z chladícího systému byl jedním z problémů, kterými samohybné dělo trpělo. Nicméně to mělo většinou za následek přehřátí motoru a jeho poškození, v případě úniku PHM z takového motoru pak požár.
mrtvypes 3.10.2012 23:14 - č. 1392
Dobrý den přeji. Na začátek uznávám, že sem si neprošel celé fórum a možná to už tady je. Dnes se mi při brouzdání knihovnou dostala do ruky monografie o Ferdinandu Porschem. Konkrétně Osteroth, Reinhard. Ferdinand Porsche: průkopník a jeho svět. Vyd. 1. Praha: Academia, 2007. 246 s., ISBN 978-80-200-1532-7. Jen sem ji prolistoval a zaujala mne tato informace. Při operaci Citadela bylo nasazeno 90 Ferdinandů (to číslo si pamatuji již matně, ale o to nejde), které trpěly vnikáním vody do motoru a tím pádem zkratováním systému a stroj se stal nepojízdný a musel být zničen vlastní palbou, pokud to již neudělalo ruské dělostřelectvo. Popravdě je tohle pro mne novinka. Bylo tomu skutečně tak? Jestli ano, kde se tam vzala voda? Z chladícího systému? Děkuji za odpověď.
ja_62 4.8.2012 19:33 - č. 1391
ja_62
Krojc napsal v č. 1360:
"Na straně opačné - Němci to nepoužívali, dělostřelectvo bylo účinnější, přesnější a měli ho skoro pořád dost"
(A do třetice ze stejného zdroje) Autor uvádí vzpomínky pamětníka (Uffz. Willi Maxheim) vztahující se k začátku března 1945, kdy byla jednotka v Haguenauském lese (východní Alsasko) a Jagdtigery poskytovaly podporu nepřímou palbou neidentifikované Volksgrenadierdivision, která měla jako lehkou dělostřeleckou výzbroj jen 7,5 cm PaK, a navíc nedostatek dopravních prostředků pro ně. Na druhou stranu celou věc presentuje jako výjimku z pravidla, spíše improvisaci (museli si od někoho vypůjčit kvadrant atp.), navíc umožněnou relativně vysokým počtem vycvičených dělostřelců mezi příslušníky jednotky. Výhodou v tomto případě bylo to, že okamžitě následující americká protibaterijní palba byla celkem neúčinná, vzhledem k pancéřování vozidel.
ja_62 4.8.2012 19:16 - č. 1390
ja_62 [téma č. 259 - přísp. č. 1281] [téma č. 259 - přísp. č. 1287] [téma č. 259 - přísp. č. 1299] [téma č. 259 - přísp. č. 1302]
[téma č. 259 - list. č. 38]
Kdysi tu také přišla řeč na Jagdtiger sPzJgAbt 653 zničený začátkem ledna 1945 v oblasti Bitche-Rimling - autor odkazovaného díla presentuje tvrzení, že k ztrátě došlo po zásahu bazookou - jak bylo také některými tvrzeno v té diskusi (ačkoliv by to asi znamenalo ještě větší zranitelnost boku Jagdtigeru než vyřazení zásahem z 90mm kanonu M3 M36 GMC 776th TD Bn., což je obvykle uváděná příčina této ztráty). Nejen neuvádí jak k tomuto došel, ale opět cituje dopis Feldwebela Schlabse, který popisuje jak zaujali postavení na svahu na okraji města, předsunutí před postavení vlastních sil, a po dvou hodinách okolo nich začaly dopadat projektily [jejichž dopady byly] "doprovázené hřmotem jaký dosud neslyšel", jejichž původ nedokázali určit, jedna těsně vedle jeho vozidla, další na místě kde původně stáli (původní postavení urychleně opustili po dopadu první střely); a přímý zásah brzy vyřadil samohybné dělo č. 134 Uffz. Jaskiela, které explodovalo a celá posádka zahynula.

Stěží ale asi tedy situace odpovídající tomu, že by se k nim proplížil nějaký odvážlivec s bazookou.
ja_62 4.8.2012 18:37 - č. 1389
ja_62
Dzin napsala v č. 1169:
"Nevíte někdo, jestli byl JagdTiger nasazen i na Východní frontě? Já sice mám nějaké zmíňky, ale je to tako všelijaké..."
ja_62 napsal v č. 1178 [téma č. 259 - přísp. č. 1178]:
"Ono je snad možné, že sPzJgAbt 653 nějaké Jagdtigery - tak půl tuctu - dostal v době svého nasazení na východní frontě koncem roku 1944. Pejčochův článek v HPM 1/93 sice popisuje nasazení v Rakousku, ale jednotku nikde neuvádí, jen tvrdí, že šlo o 9 strojů přidělených SS a jako soupeře Jagtigerů uvádí střední tanky KV-85... "
Takže k starší diskusi o Jagdtigeru na východní frontě - poté co se mi dostala do rukou bojová historie 653. těžkého oddílu stíhačů tanků od Karlheinze Müncha (vydání v angličtině, tj. The Combat History of German Heavy Anti-Tank Unit 653 in World War II): Na straně 297 popisuje jak v Nibelungen Werke, kam byly odeslány posádky pro nové stroje, došlo koncem dubna 1945 k zformování ad hoc Kampfgruppe ze dvou posádek ze sPzJgAbt 653, a dvou posádek od jiné (neuvedené) jednotky, pod vedením nejmenovaného Untersturmführera od SS-Panzerdivision "Leibstandarte Adolf Hitler". Jejich nasazení (citované dle vzpomínek Feldwebela Reinholda Schlabse, velitele jednoho ze strojů) spočívalo v přesunu ze Sankt Valentinu po železnici do St. Leonhard am Forst, a po vyložení 1. května pokračovaly směrem na St. Pölten, kde se měly účastnit protiútoku. K tomu vzhledem ke zhroucení fronty nedošlo, a skupina ustupovala po vlastní ose směrem na Amstetten, minus jeden Jagdtiger, který se cestou porouchal a musel být opuštěn. Amstetten našli obsazený nepřítelem (dle pamětníka Sověty i Američany), tudíž jej obešli a pokračovali na Strengberg. Na jeho okraji narazili na "dva ruské tanky přímo v cestě, čímž pro nás válka skončila".
Jedná se v celé publikaci o jedinou zmínku v souvislosti s Jagdtigery 653. oddílu a východní frontou kterou se mi podařilo objevit.
Otázka je zda se tato episoda kvalifikuje jako "nasazení na východní frontě", vzhledem k tomu, že Jagdtigery nevedly boj, resp. pouze se přesunovaly. (On s jakoukoliv německou technikou na konci války je navíc problém v tom, že jeden, nebo pár kusů nějaké techniky, se může vyskytnout i tam, kde jinak žádná kompletní jednotka daným typem vybavená teoreticky nasazená nebyla.)
ja_62 19.5.2012 07:49 - č. 1388
ja_62
Z napsal v č. 1368:
"u jednotek tankových i stíhačů tanků, zejména na italském bojišti, kde obzvláště pro ty stíhače tanků nebylo moc příležitostí k nasazení v jejich regulérní roli, částečně pro nedostatek německé obrněné techniky ke stíhání, a to většinou po celých praporech"
Meanwhile, in the winter of 1943-44, the secondary roles were actively developed in the theaters. As enemy air power declined, antiaircraft units that were attached to mobile ground troops looked increasingly to surface targets.
The tank destroyers, in the temporarily static conditions of the Italian front,
and in the mountainous Italian terrain where massed armor could not be used,
increasingly operated as reinforcing artillery. Tanks clung more to their primary
role, though they had to be used in driblets. In the United States the Army
Ground Forces, while incorporating the new development, kept it definitely
subordinate to the primary missions of the three arms, in preparation for the
"big show" to come.
Robert R. Palmer: Organization and Training of New Ground Combat Elements: III.3. Tanks, Tank Destroyers, and Antiaircraft Guns as Field Artillery, s. 432 in The Organization of Ground Combat Troops, US Army Center of Military History, 1987
US Army neváhala někdy nasadit do palebné přípravy rozsáhlejších akcí (operace Cobra apod.) ani (těžké) protiletadlové dělostřelectvo (u něj ale pozemní cíle zahrnovaly i přímou palbu proti obrněné technice), ale vždy to zůstávalo spíše sekundární rolí dotyčných jednotek, které měly být primárně nasazeny ve své klasické roli v mobilních operacích, kde a pokud bylo možno. (Nemluvě ale o pozdější válce v Koreji, kde byly tankové jednotky často nasazovány jakožto zesílení paleb polního dělostřelectva zhruba ze stejných důvodů z jakých k tomu byly za druhé světové války používány jednotky stíhačů tanků na Apeninském poloostrově, tj. za situace kdy jiné nasazení bylo problematické.) A i bez tohoto se německé polní dělostřelectvo sotva mohlo silou rovnat spojeneckému.
ja_62 19.5.2012 07:45 - č. 1387
ja_62
ja_62 napsal v č. 1374:
"a musel bych se podívat na detaily "
Dzin napsala v č. 1375:
"Každopádně na lepší zhodnocení to chce znát přesnější údaje o cvičení. "
The question was, of course, what might happen to the tanks if they attempted to advance within a barrage, rather than behind it.
An experiment was organised and it took place at Larkhill on Salisbury Plain, on 5 June 1942, involving a squadron of sixteen Churchills from an unidentified regiment.
Two trials were arranged. In the first, three field regiments of 25-pounders,
that is 72 guns, fired at the rate of 72 rounds per minute into an area 600 yards by 400 yards, firing air-burst high explosive shells. The sixteen tanks concentrated within this area, in a box 300 yards by 400 yards, moving at just 5 mph. It must have taken a fair amount of courage, on the part of the tank crews, to drive in formation into this zone but in fact it proved perfectly safe and there were no personnel casualties whatever. The guns continued firing for eight minutes while the tanks were in the impact area. The tanks discovered that they could not only move about within the fire swept zone but they could still see clearly and deal with any target easily. A number of tanks were hit, and one had its track broken, but the remaining fifteen kept moving. Another tank lost one suspension bogie and broke down shortly afterwards but even then, fourteen tanks survived and the other two were swiftly repaired, so the trial was regarded as a success.
In the second trial the barrage was stepped up to a more realistic intensity. This time as the tanks moved up to the barrage zone the guns fired a concentrated burst for two minutes at the rate of 180 rounds per minute. As the tanks moved into the danger zone this rate reduced to 108 rpm and continued for five minutes. On this occasion there were no tank casualties at all. Crews found that they were not affected by the detonations, nor did they report any difficulty in observation so in a real action they would be able to hunt down the enemy's anti-tank guns with ease. This would mean that many of the guns would be taken out while their crews were sheltering from the barrage in slit trenches. Even if they did emerge to man their guns under fire the chances of picking off approaching tanks with shells exploding all over the place were reduced considerably.
David Fletcher: Mr. Churchill's Tank: The British Infantry Tank Mark IV, Schiffer
Publishing, 1999; s.100 (kap. 7: The Great Rework Scheme)
Střílelo se na rozprask - ačkoliv, vzhledem k datu pokusu, lze tehdy asi vyloučit užití distančních zapalovačů.
ja_62 19.5.2012 07:44 - č. 1386
ja_62
ja_62 napsal v č. 1374:
"- ale nemyslím, že by zde existovala nějaká přímá návaznost nebo souvislost."
Dzin napsala v č. 1375:
"Existuje. Strop tanku je slaběji chráněn než ostatní části a tak jsou tendence útočit spíše na něj. Je to postupný vývoj snah zasáhnout nepřítele na nejslabším místě."
Existence obecné souvislosti, resp. logické snahy o útok proti nejslaběji chráněné část nepřátelského obrněnce je mi jasná, o čem pochybuji je souvislost dnešních naváděných střel s touto asi spíše ojedinělou akcí u Alameinu (anebo jinými podobnými za druhé světové války vůbec, pokud byly), o odlišnosti v technickém provedení nemluvě (jak také píše i Honza M.).
Dzin 1.5.2012 22:04 - č. 1385
Dzin Algy má pravdu. Probíjení pancíře kumulativním papskem je na bázi tlaku než tepla. On je zde trochu zavádějící český název průpalný. Ale princip je defakto stejný, jako u klasické protipancéřové průbojné střely.
Ano, na malé ploše, tím si vystihl jeden z nedostatků kumulativní munice oproti klasické, tedy že po probití pancíře je docela malý průměr probití a vzniká relativně málo tlouku a tím i menší účinek na vnitřek tanku po probití pancíře (pokud je energie paprsku snížená).
Honza M. 1.5.2012 21:03 - č. 1383
Honza M.
Dzin napsala v č. 1381:
"Vem, že ono tříštění pancíře bez probití se může stát prakticky při jakémkoli střetu pancíře se střelou. Působí zde velké energie a namáhání materiálu je enormní"
Ano, ale při zásahu HEAT municí ke střetu střely s pancířem přeci nedojde (nota bene, pokud má dynamickou ochranu. Energie, která vniká do pancíře je spíše tepelná a na velmi malé ploše.
Krojc 1.5.2012 18:31 - č. 1382
Krojc
Dzin napsala v č. 1379:
"Asi sis nemohl udělat forografie či nějakou další formu dokumentace z toho že?"
Tenkrát mobily s foťákem neměli ani američtí zavilí imperialističtí špióni a obyč foťák by se uvnitř stejně nedal použít.
Dzin 1.5.2012 15:50 - č. 1381
Dzin To uvolnění střepin je zcela běžný jev a to i u protipancéřových podkaliberních střel. Tímhle je dublový jejich menší střelinový efekt.
Dynamickou ochranu bych tady spíše neviděl, jako hlavní důvod. Daleko více kumulativní paprsek. Došlo pravděpodobně k překonání ochrany, ale sama enegie paprsku už nestačila na čisté probití pancíře. Přeci jen, udává se, že dynamická ochrana má na střeše tanku účiný efekt jen asi cca 20 pocent.
Vem, že ono tříštění pancíře bez probití se může stát prakticky při jakémkoli střetu pancíře se střelou. Působí zde velké energie a namáhání materiálu je enormní, byť se jedná o solidní ocel.
Honza M. 1.5.2012 11:32 - č. 1380
Honza M.
Krojc napsal v č. 1378:
"i HEAT může takový efekt vyvolat; při nastřelovacích zkouškách pancíře s dynamickou ochranou k tomu v řadě případů došlo"
V takovém případě, ale asi bylo poškození způsobeno ani ne tak trhavou náplní HEAT, ale spíš účinkem trhaviny vlastní dynamické ochrany - což je jistě vážný důvod k zamyšlení (chyba v konstrukci nebo chybné nainstalování na pancíř).
Myslím, že efekt pnutí a následné destrukce vnitřní strany pancíře, o kterém tu mluvíme, je obvyklý jen u klasické průbojné a HESH munice, zatímco u HEAT k tomu může dojít jen za zvláštních okolností, které si dost dobře ani neumím představit.


Velice krásně lze tento efekt pozorovat na tomto videu v čase 0:25-1:00 (boční stěna) a 3:35-3:55, kde sice k probití pancíře dochází, ale ještě předtím se z něj uvolní spousta střepin.
Velká škoda, že neukazují odvrácenou stranu pancíře taky u nepenetračních zásahů.
www.youtube.com/watch?v=QfDoQwIAaXg


Další zajímavé video o vynálezu dynamické obrany pancíře: www.youtube.com/watch?v=t459NbF5Vek
Dzin 1.5.2012 10:03 - č. 1379
Dzin Ty mi dáváš chlape
Ale nevěděl jsem to s tou dynamickou ochranou. Asi sis nemohl udělat forografie či nějakou další formu dokumentace z toho že?
Krojc 1.5.2012 09:45 - č. 1378
Krojc Jsem rád, že jste mě pochopili, vážení kolegové, jak také jinak. Víme, o čem je řeč a mou chybou je, že jsem nespecifikoval granát typu HESH a zařadil jej do sumární protitankové kategorie HEAT. A Dzin má pravdu v tom, že i HEAT může takový efekt vyvolat; při nastřelovacích zkouškách pancíře s dynamickou ochranou k tomu v řadě případů došlo. Konkrétně jsem viděl o 8!!! cm propadlý stropní pancíř v prostoru hrany svaru s bočním pancířem věže u typu T 55 Modesta. Zevnitř vypadal jako tmavá kůrka na dobře propečeném žitném chlebu , včetně natržení.
Dzin 30.4.2012 22:12 - č. 1377
Dzin Ne, myslí HEAT. Aspoň doufám. Kumulativní paprsek opravdu může vyvolat (a taky vyvolává!) pnutí v pancíři díky němuž dojde k jeho destrukci. Podobný efekt může mít při probíjení i klasická protipancéřová průbojná munice. Energie probíjení se prostě předává pancíři a je na něm, aby to vydržel. Ale máš pavdu i v tom, že HESH je přímo stavěna na podobný efekt.
Honza M. 30.4.2012 20:26 - č. 1376
Honza M.
Krojc napsal v č. 1373:
"Soudobá munice některých typů HEAT "
Máš asi na mysli HESH (high explosive squash head). Jejich účinek na pancíř se od kumulativní munice (HEAT) poněkud liší (ale samozřejmě, tvůj popis je jinak správný)

ja_62 napsal v č. 1374:
"některé současné naváděné protitankové řízené střely používají trajektorii směřující proti slabě chráněné horní polosféře "
To je trochu něco jiného. Tady se jedná o naváděnou raketu, která se nad cílem stočí dolů a zasáhne jej ze shora. www.youtube.com/watch?v=x6_JpPvWCAQ
Zatímco tehdy se pálilo nepřímo, aby projektil dopadl shora na cíl po balistické křivce. Což se samozřejmě líp uplatňuje na větší dálku - např. u lodních bitev (na tohle např. doplatil HMS Hood).
Dzin 30.4.2012 17:20 - č. 1375
Dzin Záleží jak se ta palebná přehrada prováděla, jakou municí a tak. Pokud se střílelo na rozprask, na tanky dopadaly spíše jen střepiny. Každopádně na lepší zhodnocení to chce znát přesnější údaje o cvičení.

Existuje. Strop tanku je slaběji chráněn než ostatní části a tak jsou tendence útočit spíše na něj. Je to postupný vývoj snah zasáhnout nepřítele na nejslabším místě.
ja_62 30.4.2012 16:05 - č. 1374
ja_62
Krojc napsal v č. 1373:
"Na to IMHO vůbec nemusel mít protipancéřovou munici - zásah tříštivotrhavým granátem shora do věže nebo horního pancéře korby vyvolal uvnitř bezpochyby menší smršť drobných či větších kovových střepin, aniž při tom muselo nutně dojít k průrazu. Ten ovšem apriori nelze zcela vyloučit ani při použití tohoto typu munice. "
Mně dostupný citát z plukovního deníku vůbec neuvádí o jaký typ tanků na straně protivníka šlo - ale, podle mého názoru, jelikož usiloval o zasažení a vyřazení relativně malého a pohyblivého cíle, chtěl mít co nejvyšší pravděpodobnost jeho vyřazení v případě zásahu.
Krojc napsal v č. 1373:
"zásah tříštivotrhavým granátem shora do věže nebo horního pancéře korby vyvolal uvnitř bezpochyby menší smršť drobných či větších kovových střepin, aniž při tom muselo nutně dojít k průrazu"
Sem to sice tak zcela nepatří a musel bych se podívat na detaily - ale britská armáda provedla někdy v roce 1942 experiment s pohybem tanků (pěchotních Churchillů) v prostoru postřelovaném polním dělostřelectvem - šlo jí ale o pravý opak jejich zničení, naopak zkoušela zda by útočící tanky namísto za dělostřeleckou clonou nemohly postupovat přímo v ní, což by v podstatě eliminovalo hrozbu ze strany nepřátelské pěchoty a neobrněných protitankových prostředků - s tím že největší utrpěnou škodou bylo znehybnění jednoho vozidla (pokusu se účastnila jedna švadrona) kterému se přetrhl pás. V praxi to nikdo patrně nezkoušel, zejména s ohledem na to, že už při rozboru pokusu bylo poukázáno na to že většina reálných bojišť je podstatně prašnější než Salisburská pláň, a tudíž je pravděpodobné že v bojové situaci by byly tanky v podstatě oslepeny výbuchy granátů zvířenou zeminou a prachem.

Krojc napsal v č. 1373:
"Soudobá munice některých typů HEAT "
Když už padla zmínka o soudobé munici - kdysi jsem četl (asi v ATM), že některé současné naváděné protitankové řízené střely používají trajektorii směřující proti slabě chráněné horní polosféře - ale nemyslím, že by zde existovala nějaká přímá návaznost nebo souvislost.
1-20 z 1225
1 2 3 4 >>
Po

Diskuzní forum