Zahraničněpolitická situace ČSR před Mnichovem
|
|
|
|---|---|
|
neviditelnypes.lidovky.cz/historie-prechvali... |
|
|
|
|
|
neviditelnypes.lidovky.cz/historie-narodni-m... |
|
|
|
| Podle všeho to vycházelo z myšlenky ženevské odzbrojovací konference z počátku 30. let, že se státům přizná rovnoprávnost ve zbrojení, když se vytvoří dostatečné záruky bezpečnosti. Hlavní ale zdá se bylo, že tuto dohodu s Maďarskem uzavřela Malá dohoda jako celek a dala tím navenek najevo svoji soudržnost, protože Maďarsko se snažilo o uzavření dohody s Rumunskem a Jugoslávií a rozbití aliance. | |
|
|
|
|
Děkuji. O důvodech tohoto ústupku se autor nezmiňuje? Přece jenom v létě 1938 už mezinárodní napětí muselo být dost silné.
PS:Ještě jsem se málem zeptal, proč se toho neúčastnili Rakušané  |
|
|
|
|
Jednalo se o zasedání Stálé rady Malé dohody v Bledu 21. - 23. 8. 1938. Jindřich Dejmek o tom v knize "Historik v čele diplomacie píše": "Výsledkem bylo přijetí textu protokolu, kterým na jedné straně každý ze států Malé dohody uznával rovnost práv Maďarska ve věcech výzbroje, na straně druhé maďarská vláda ohlašovala "svou pevnou vůli nepoužít v žádném přpadě síly" ve vztahu k žádnému z členů malodohodové aliance" "bylo v závěru jednání konstatováno, že "tato dohoda nás tří s Maďarskem nedotýká se malodohodových závazků k vzájemné pomoci proti eventuelnímu útoku maďarskému"" |
|
|
|
|
|
|
Narazil jsem na informaci, že existence maďarského královského letectva byla "odsouhlasena" až na základě závěrů konference států Malé dohody (ČSR, Rumunsko a Jugoslávie) 22.8.1938, když Malá dohoda mezinárodně uznala "Římské protokoly" z roku 1935 (italsko-rakousko-maďarská dohoda o budování ozbrojených sil). Mělo ČSR nějaký vážný důvod na tohle přistupovat? Maďarsko jsme přece vždy chápali jako potenciální hrozbu? Proto Malá dohoda přece vznikla? |
|
|
|
|
|
egli napsal v č. 293: V těhle věcech nejsem zběhlej "Mezi velvyslanci určitě žádný"  Ale zase si občas pamatuju. |
|
|
|
|
Tom napsal v č. 292: Mezi velvyslanci určitě žádný "kolik Slováků bylo mezi čs. velvyslanci?" Mezi vyslanci minimálně tři na dost důležitých postech - Osuský (Paříž), Slávik (Varšava), Hurban (Washington) |
|
|
|
|
|
Neřešilo se tu někdy, kolik Slováků bylo mezi čs. velvyslanci? |
|
|
|
| Nedávno vyšly paměti čs. vyslance ve Varšavě Slávika: moja pamäť - živá kniha. Moje poslanie vo Varšave 1936-1937. Připravil Jan Němeček ve spolupráci s Andrzejem Essenem a Janem Kuklíkem. | |
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 289: Však oni si to v roce 1939 (zejména v březnu) bohatě vynahradili - naši ostatně taky, někdy bych řekl (třeba incident u Mukačeva), že si na maďarských okupantech chladili žáhu a využívali toho, že na Maďary (na rozdíl od Němců) Británie tolik nedržela. "Maďarsko se, před Mnichovem, třeba podle hodnocení Bořivoje Čelovského "[oproti Polsku] chovalo podstatně méně bojovně"" |
|
|
|
|
No, ono Maďarsko se, před Mnichovem, třeba podle hodnocení Bořivoje Čelovského "[oproti Polsku] chovalo podstatně méně bojovně" - přece jenom si muselo dávat pozor na postoj Rumunska. |
|
|
|
|
spelter napsal v č. 287: Asi stejně jako Maďarsko. Samotné mělo strach, ale když vidělo, že Německo jde proti nám, tak se hned přidalo a vyskakovalo jak čertík z krabičky. No ironií je, že Polsko na to rok poté tvrdě doplatilo. "ale proto, že jste chtěli využít našeho ohrožení silnějším státem, než jakým jste byli vy, a trošku si zaparazitovat na Hitlerově expanzi." |
|
|
|
|
jan22 napsal v č. 265: Jak srovnatelé se zářím 1938, že.."V lednu 1919 jsme se od vas naucili, ze spory s vami se resi nasilim, pomoci strelnych zbrani a bajonetu." V roce 1919 jsme my sáhli k těm "bajonetům a střelným zbraním" po vašich předcházejících akcích na Těšínsku, o kterých tu toho zaznělo dost, jen jsi to poněkud "přehlížel".. V září 1938 jste vy hrozili (koneckonců nejen hrozili, byť k válce nakonec nedošlo..) sáhnout k "bajonetům a střelným zbraním" ne proto, že my bychom cokoli proti vám podnikali, ne proto, že by k tomu byla z naší strany sebemenší záminka, ale proto, že jste chtěli využít našeho ohrožení silnějším státem, než jakým jste byli vy, a trošku si zaparazitovat na Hitlerově expanzi. |
|
|
|
|
|
čet.Hrad napsal v č. 284: Tak já předpokládám že otázka tady zůstane, a to i poté co jana22 jeho současné příspěvky, vyznačující se jistou zmateností, opět omrzí. "Myslím, že Fuky teď nemá dostatek času, aby se tímto zabýval a hlavně bych se mu nedivil, kdyby se tou záplavou opakujících se příspěvků a dotazů bez odpovědí odmítl probírat." |
|
|
|
|
|
jan22 napsal v č. 265:
"V lednu 1919 jsme se od vas naucili, ze spory s vami se resi nasilim, pomoci strelnych zbrani a bajonetu."
ja_62 napsal v č. 267:
"[téma č. 218 - přísp. č. 69] Zkus si o lednovém konfliktu na Těšínsku, jeho příčinách a bezprostředním výsledku konečně něco přečíst. Pokud možno něco nenapsané mythagogem omílajícím stále stejná tvrzení. Problém totiž patrně bude spočívat v tom, že kdyby Polsko nerušilo klidový stav svým pokusem o anexi (mimochodem, jak Polsko obsazovalo svou část Těšínska na podzim roku 1918?), nebo alespoň reagovalo na československé diplomatické noty, nebylo by pro nás asi nutné usilovat o předejití této anexe použitím síly. A pokud jde o vyřešení sporu v meritu věci - kolika bajonety přesně ohrožovala Polsko konference velvyslanců ve Spa?  "
jan22 napsal v č. 282: "Doporucuji Alina Szklarska - Lohmannowa "Polsko - czechosłowackie stosunki dyplomatyczne w latach 1918 - 1925." Wyd. Polska Akademia Nauk. Tam se, priteli, doctes, jak se tesinska otazka stala otazkou politickou, jak Benes hrozil, ze pokud se nedohodne s Polaky, tak se dohodne s Nemeckem. Jak Francie nechtela, aby se Ceskoslovensko stalo zavisle na Polsku (uhli) a aby se nahodou nespojilo s Nemeckem, a proto tlacila na hranici na rece Olze." Skutečně z nějakého důvodu věříš tomu, že v díle, které ty sám prohlašuješ za zaměřující se na problematiku otázky vývoje politické stránky věci, se najde nějaké potvrzení oné tvojí původní these o "československém řešení problému násilím, střelnou zbraní a bajonetem v lednu 1919"?  Pokud jde o zmíněné politické pozadí, nepochybně ani Francie ani my jsme, na rozdíl od Polska, nebyli (nepřekvapivě) tak nadšenými stoupenci umožnění rozsáhlejší polské anexe československého území jako Polsko (na druhou stranu Francie nebyla ochotna plně podpořit ČSR v udržení celého Těšínska, což je ovšem úhel pohledu který tě v tvé ublíženosti patrně nenapadlo zohlednit), ovšem to je tak vše co mohu stran věcného základu interpetace a popisu věcného základu problému od výše uvedeného díla stojícího na presentaci "polského hlediska", očekávat. To, že ani československá ani francouzská vláda nebyla složena z polských nacionalistů, takže jim nezáleželo na realisaci maximálních polských požadavků takovou měrou jako vládě polské, je nepochybně fakt. Ovšem většina lidí se dokáže smířit s tím, že jiné státy neprosazují maximální realisaci požadavků jejich domovského státu, zejména pokud by to kolidovalo s jejich dalšími zájmy v dané oblasti. Jinými slovy to, že Francie nechtěla (jistě alespoň přibližně tušíš jak na tom bylo v té době Německo, jaký byl jeho vztah k nově vznikajícím státům střední Evropy, a jaká je tudíž reálná hodnota oněch tvrzení o Benešově údajných hrozbách dohody s Německem, u kterých pro jistotu raději ani neuvádíš na které straně odkazovaného díla se mají vyskytovat) maximalisovat polské územní zisky na úkor jiného spojeneckého státu je prostě fakt, se kterým se musíš smířit, zrovna tak jako se čeští nacionalisté museli a musejí smířit, že Francie se nechtěla ani postavit výhradně na stranu Československa; ovšem tvé "československé řešení bodáky a střelnou zbraní" to je sotva.
ja_62 napsal v č. 267: Otazník na konci věty označuje otázku, a obecně je považováno za jistou slušnost na otázky odpovídat. To jen tak pro připomenutí.
"A pokud jde o vyřešení sporu v meritu věci - kolika bajonety přesně ohrožovala Polsko konference velvyslanců ve Spa? "
A nakonec - s lidmi projevujícím známky závažné psychické nekoherence, za což bych si toto tvé zmatené prohlašování, kdy se "československé řešení problémů násilím" pokoušíš dokazovat odkazem na dílo zabývající se pravým opakem, dovolil označit, se nepřátelím. Zkus si to, laskavě, zapamatovat do budoucna a vystříhej se podobných nemístných důvěrností v oslovení. |
|
|
|
|
jan22 napsal v č. 282: Myslím, že by v rámci objektivity bylo dobré, mimo polského pramene (od jana22) a na druhé straně českého pramene, přečíst i dílo ve věci této problematiky od autora, který není ani Čechoslovák nebo Polák."Doporucuji Alina Szklarska - Lohmannowa "Polsko - czechosłowackie stosunki dyplomatyczne w latach 1918 - 1925." Wyd. Polska Akademia Nauk."
jan22 napsal v č. 262: Toto je skutečně drzost tvrdit! Skutečně zde takto obhajuješ vydírání a sám se nad tebou podsouvaným vydíráním pohoršuješ a obhajuješ jím věci následující."Na neco snad i ty ultimata a bombove utoky byly dobre, kdyz Benes vyslovne pise, ze je moznost vyuzit "dnesni krize" k trvalemu vylepseni vztahu. Bez takoveho natlaku to asi driv neslo."
ja_62 napsal v č. 269: Myslím, že Fuky teď nemá dostatek času, aby se tímto zabýval a hlavně bych se mu nedivil, kdyby se tou záplavou opakujících se příspěvků a dotazů bez odpovědí odmítl probírat. "Myslím, že Fuky se ale v této problematice bude orientovat podstatně detailněji než já." |
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 267: Doporucuji Alina Szklarska - Lohmannowa "Polsko - czechosłowackie stosunki dyplomatyczne w latach 1918 - 1925." Wyd. Polska Akademia Nauk. Tam se, priteli, doctes, jak se tesinska otazka stala otazkou politickou, jak Benes hrozil, ze pokud se nedohodne s Polaky, tak se dohodne s Nemeckem. Jak Francie nechtela, aby se Ceskoslovensko stalo zavisle na Polsku (uhli) a aby se nahodou nespojilo s Nemeckem, a proto tlacila na hranici na rece Olze. "Zkus si o lednovém konfliktu na Těšínsku, jeho příčinách a bezprostředním výsledku konečně něco přečíst. " |
|
|
|
|
|
|
jan22 napsal v č. 216: Mimochodem - pokud jsou mé informace přesné, tak první polský president, Gabriel Narutowicz, byl zavražděn aktivistou Endecje, po pěti dnech ve výkonu funkce, mj. i z toho důvodu, že se dopustil té chyby, že pro něj při volbě v Národním shromáždění hlasovali také zástupci stran zastupujících ty polské občany kteří do onoho souhrnu občanů patřili pouze z důvodu občanství, nikoliv "správného" etnického původu. To, předpokládám, poněkud vrátilo do reality snílky předpokládající že co je v ústavě platí i v reálu? "V obou polskych predvalecnych ustavach je polsky narod definovany jako souhrn vsech polskych obcanu." |
|
|
|
|
|
[téma č. 218 - přísp. č. 256] Mimochodem, pokud se týče Československa - převládající oficiální postoj za první republiky byl přibližně takový, že dané území obývají Rusíni, svébytný národ odlišný od Ukrajinců (proto Podkarpatská Rus), takže už proto je silně nepravděpodobné, že by si československá vláda komplikovala svoji situaci podporou ukrajinských nacionalistů (fakt je ale ten, že pokud to chápu, a z hlavy si pamatuju, po poskytnutí autonomie jednou ze změn bylo převážení "ukrajinských" tendencí v místních orgánech, což se mj. už tehdy projevilo změnou názvu místní legislativou na Zakarpatskou Ukrajinu, změnou místního úředního jazyka na ukrajinský apod., což se ale sotva může vztahovat k období první republiky, pokud tedy jan22 nepřešel k nějakému svému dalšímu časovému posunu, které má v takové v oblibě), leda z nějaké té mythické "tradiční české nenávisti k Polsku". Myslím, že Fuky se ale v této problematice bude orientovat podstatně detailněji než já. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Zahraničněpolitická situace ČSR před Mnichovem