Letectvo ČSR při mobilizaci na podzim 1938
|
|
|
|---|---|
|
Pavel Šrámek napsal v č. 521:
"Tak jsem našel v Documents diplomatiques Francais text první smlouvy o spolupráci čs.-francouzského letectva z května 1933. Jsou toho čtyři strany ve francouzštině, kterou bohužel nevládnu. Snad časem zase najdu nějakou dobrou duši na překlad."
ja_62 napsal v č. 524: Mou franinu lze popsat ještě hůře (comme ci-comme ca"Pokud je to v elektronické podobě, mohl bych poprosit o zaslání na mail? Moji francouzštinu lze popsat asi tak, že zvládnu Malého prince bez slovníku, a jednodušší právní texty se slovníkem, takže asi moc nepomůžu, ale rád bych tu smlouvu viděl."  )  ale mohl bych též poprosit o zaslání? |
|
|
|
|
Pavel Šrámek napsal v č. 521: Pokud je to v elektronické podobě, mohl bych poprosit o zaslání na mail? Moji francouzštinu lze popsat asi tak, že zvládnu Malého prince bez slovníku, a jednodušší právní texty se slovníkem, takže asi moc nepomůžu, ale rád bych tu smlouvu viděl. "Jsou toho čtyři strany ve francouzštině, kterou bohužel nevládnu." |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 519: Takže rychlá leč neověřená data:"Bylo tehdy už (bylo-li někdy?) Německo nezávislé na dodávkách ropy, a bylo s to pokrýt potřebu benzínu výrobou syntetických paliv z uhlí? Popř. jak na tom bylo s dodávkami ropy — v té době patrně jen z Rumunska?" Spotřeba uhlovodíkových paliv v Německu r.1938: 44 milionů barelů, z toho 28 milionů pochází ze zámoří (30% Curaçao a střední a jižní Amerika vůbec), 3.8 milionů Evropa (pozemní doprava), z nich 2.8 milionů Rumunsko; 3.8 milionů domácí zdroje (netuším kde přesně, severozápadní Německo, ale Severní moře lze vyloučit), zbytek - do 9 milionů - syntetická produkce. Jedná se tedy asi o objem spotřebovaného paliva podle původu suroviny, nikoli o objem dovozené surové ropy. |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 519: Já se můžu někoho zeptat"Bylo tehdy už (bylo-li někdy?) Německo nezávislé na dodávkách ropy, a bylo s to pokrýt potřebu benzínu výrobou syntetických paliv z uhlí? Popř. jak na tom bylo s dodávkami ropy — v té době patrně jen z Rumunska? " , jenomže ten člověk nejeví moc zájem - viz mé předchozí pokusy nějaké informace z něj vyzískat - výsledek nezaručuji. [téma č. 6 - přísp. č. 3526] V té době (1938) ovšem musel být program syntetické produkce teprve v počátku, na druhé straně Německo mohlo dovážet ze světových trhů - dokud a pokud by do války nevstoupila Velká Británie - a za světové ceny, takže do doby, kdy by Německo vyčerpalo devisové reservy*) - a ty světové ceny platí i pro to Rumunsko. (V zimě 1939 už to Německo považovalo za "drzost", a vyhrožovalo Rumunsku silou, ale o rok dříve by si to dovolit nemohlo - přičemž v té době už v oblasti energetiky začínala spolupráce se SSSR)
Algernon napsal v č. 519: Pouze odhad, ale měl bych za to, že co se dovozů z Rumunska týče, tržní prostředí (ony tedy v tom roce 1939 ceny rumunské ropy nebyly čistě a úplně tržní - byly trochu uměle nadhodnocené intervenčními nákupy Británie a Francie, které sice zrovna rumunskou ropu nepotřebovaly, ale uvědomily si, že kapitálově slabé Německo je z dlouhodobého hlediska přeplácet nemůže) plus možnosti transportu plus Malá dohoda by stály na naší straně.
"A měla jedna ze stran (kterákoli) reálnou šanci nějak ovlivnit tyto dodávky protivníkovi, ve svůj prospěch?" *)Schacht tuším předvídal nejvýš tři měsíce, ale v roce 1937 na stejné období odhadl zhroucení německé ekonomiky i bez války. Mezitím navíc Německo získalo Rakousko a jeho devisové reservy. Musel bych se podívat, a bude to trvat. |
|
|
|
| Tak jsem našel v Documents diplomatiques Francais text první smlouvy o spolupráci čs.-francouzského letectva z května 1933. Jsou toho čtyři strany ve francouzštině, kterou bohužel nevládnu. Snad časem zase najdu nějakou dobrou duši na překlad. | |
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 514: A v středních v tý době taky ne o moc líp."Vypadá to, že bombardovací jednotky francouzského letectva na tom byly skutečně mizerně, hlavně v těžkých typech" |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 514: No, ta smlouva o letecký spolupráci byla uzavřená 1. července 1935, a Bloch byl LO MNO vybranej pro naše letectvo 11. června 1935. V tý době se ani nemuselo tušit, že nakonec budeme mít trochu odlišný od originálu. A žádnej materiál k MB 200 snad tu souvislost s francouzským vybavením ani nezmiňuje - všechny zdůrazňujou, že je to celokovový letadlo a že podobný domácí konstrukce skončily jak skončily, takže byl vybranej Bloch. "Přiznávám se bez mučení, že vztah „máme MB-200, proto přiletí také MB-200“ mi (mj. už kvůli rozdílům mezi originálem a naší licenční verzí) nějak na mysl nepřišel." |
|
|
|
|
V případě dvou skupin 32. eskadry s MB-200 to bylo tak, že letadla s posádkou dodá Francie a ČSR zajistí veškerý pozemní personál. Za mobilizace v září 1938 byl kompletní pozemní sled skutečně postaven (letky 69,70,89,90), chyběla jen ta letadla. Takže výběr MB-200 má jistou logiku v tom, že čs. mechanici si mohli MB-200 (naše) vyzkoušet doma. Na druhé straně v letech 1933-1935 se předpokládal přílet LeO XX a ty jsme nikdy ve výzbroji neměli. Pokud jde o další zvažované bombardovací skupiny z Francie, ty už měly přiletět s vlastním personálem včetně mechaniků. Čs. strana měla zajistit jen letiště a zásobování. |
|
|
|
|
|
|
No nevím, možná se budu víc soustředit na neznělý souhlásky, v tom mám celkem přehled. A taky tanky. Chtěl sem pomoct, s naznačením že nevybraly MB 200 protože pak měl přiletět ale že klidně mohly přiletět protože byl MB 200 u nás vyráběnej, a tak přece jen se u nás našli lidi, co věděli jak to zhruba vypadá zevnitř . Ledaže ty eskadry byly natvrdo a nezměnitelně určený dávno předtím, než naše letectvo vybralo MB 200. |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 509: Tak to chvilku potrvá ("1.) Údržbu by zajišťoval náš pozemní personál, či personál francouzský? (Tj. měli jsme nějakou „rezervní, resp. ,dispoziční‘, jednotku pozemního personálu“?) " ) a možná by bylo dobře, kdyby se spíš vyjádřil Pavel Šrámek...
Algernon napsal v č. 509: Ale pořád byly naše Avie podobnější Blochu 200 než třeba Amiotu 143, ne? "2.) Vzhledem k tomu, že „naše“ MB-200 „utrpěly“ jisté konstrukční změny (navíc dokonce, v místech kde konstruktéři od Blocha použili řešení chráněná patenty, museli naši přijít s řešeními vlastními a příslušné komponenty (?) museli přepracovat), výhodu „shodnosti“ patrně budeme muset hodnotit značně opatrně a se značnou rezervou (navíc, kupř., i značkou část fr. Blochů poháněly motory Gnome et Rhône 14Kirs/Kjrs, zatímco naše vycházely z jiné verze, pravděpodobně z původní pohonné jednotky MB-200, tedy z motoru 14Kdrs)." |
|
|
|
|
|
Pavel Šrámek napsal v č. 506: A co třeba tak, že vybrali Blochy, protože jsme je měli taky a nebyly by problémy s údržbou? "Tak mne napadlo, zda mohlo to, že k nám měly z Francie přiletět právě Blochy, hrát roli při jejich výběru jako těžkého bombardéru pro čs. letectvo. " |
|
|
|
|
spelter napsal v č. 502: Je to poměrně zajímavé čtení o generálu Vicherkovi, ktrerý byl poválečným velitelem čsl. letectva. Je zde rozebírána především rozporuplnost jeho osobnosti, od počátku působení v exilu ve Francii přes spory s generálem Janouškem v UK ,po jeho vytěsnění z významějších exilových funkcích až po jeho triumf a pokoření Janouška po jeho jmenování velitelem čsl. poválečného letectva. Jako jeho představitel měl taktéž podíl na diskriminaci a kriminalizaci bývalých příslušníků RAF po roce 1948. Novému establišmentu se nicméně nezavděčil a byl semlet jeho mašinérií jen o pár let později, aby zemřel takřka v zapomnění. Je to zkutečně velice komplikovaná osoba a já jsem dalek jednoznačného odsuzu. Zpět ke knize, Duda(jinak synovec Josefa Dudy CBE- o kterém napsal knihu Velitel stíhacího letectva) vhodně doplnil co nebylo napsáno Rajlichem v jeho medailonu Dudovi(který navíc z Dudovi práce citoval) a je to zajímavé čtení. "Dotaz - znáte někdo knihu Agónie svědomí, podtitul generál Alois Vicherek a jeho generace letců ve světle českých dějin, autor Zbyněk Miloš Duda, rok vydání myslím 1997? Jak moc relevantní literatura to je?" |
|
|
|
|
Tak mne napadlo, zda mohlo to, že k nám měly z Francie přiletět právě Blochy, hrát roli při jejich výběru jako těžkého bombardéru pro čs. letectvo. Vedle GB I/32 a GB II/32 k nám mohlo přiletět až dalších 7 skupin francouzských bombardérů, pro které se připravovala letiště ve východních Čechách (Pardubice, Chrudim, Havlbrod...). MB 200 však měla už jen 12. a 31. eskadra, takže by musely letět i jiné stroje (11., 19., 21. a 23. eskadra s MB-210?). Vycházím z webu www.geocities.com/CapeCanaveral/2072/Munich.html , seriál L+K Vojenská letectva v době mnichovské krize uvádí, že obě skpiny 12. eskadry měly MB-210. |
|
|
|
|
|
Pavel Šrámek napsal v č. 503: Jen pro zajímavost: 3. září 1939 byla GB I/32 (Dijon) i II/32 (Chissey) stále ještě vybavena MB.200. "Mimo jiné se tam píše, že v případě války měla do Československa přiletět 32. francouzská eskadra s MB-200." |
|
|
|
| Na www.vojenstvi.cz/armada/predvalecna/ctenari/5.htm je překlad zajímavého článku o čs.-francouzské letecké spolupráci 1933-1938. Mimo jiné se tam píše, že v případě války měla do Československa přiletět 32. francouzská eskadra s MB-200. To mne trochu zarazilo, protože francouzská letadla měla podle československých plánů plnit bombardovací a zvědné úkoly a MB-200 si jako zvědný letoun pro daleký průzkum nad Německem neumím představit. V roce 1939 měly do Polska přiletět Amioty 143. | |
|
|
|
|
Dotaz - znáte někdo knihu Agónie svědomí, podtitul generál Alois Vicherek a jeho generace letců ve světle českých dějin, autor Zbyněk Miloš Duda, rok vydání myslím 1997? Jak moc relevantní literatura to je? |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 499: Upraven byl chladič glykolu, detaily na kapotáži motoru a zesílen byl potah křídla. Během výroby pak ještě ostruha včetně kolečka a přibyly další přístroje a nový zaměřovač. Ještě později existovala modifikace výfuků ve stylu pozdějšího "E". "V čem se „Dora“ vlastně liší od Bf 109C?" |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 497: Vzrůst hmotnosti je neoddiskutovatelný, otázkou je jen o kolik...
"Bohužel ale, ty váhy mi (v různejch pramenech) v nejmenším nehrajou… "
Algernon napsal v č. 497: Také nižší dolet je jistý, opět je otázka o kolik...
"Bohužel, paliva a oleje (při 250 litrech v palivové nádrži) by při těch rozdílech v hmotnostech zbylo už dost málo."
Algernon napsal v č. 497: Jeden z hrobařů českého folku..."známého jindřichohradeckého zpívajícího právníka JUDr. Ivo Jahelky?" |
|
|
|
|
|
dodozv napsal v č. 484:
"2,viac ako 60 strojov stratených v Poľsku."
Algernon napsal v č. 486: Srandovní je počet pilotů, který ještě na podzim 1939 zapomínaly vytáhnout podvozek. Holt elita. "Kterých „viac ako 60“? Bf 109? A je tu řeč o ztrátách celkových, a nebo v boji? :o)) " |
|
|
|
|
|
dodozv napsal v č. 467: V případě výkonů Bf 109 D je třeba se držet hodně při zemi. Pokud použiju vlastní hlavu (a před použitím ji řádně protřepu), vychází mi, že s motorem Jumo 210 D (ev Da) o stejném výkonu jako měly Bf 109 B a při podstatném nárůstu hmotnosti (prázdná váha téměř o 500 kg, vzletová téměř o 300 kg) nemohl být ani náhodou rychlejší než 470 km/h v 4500m (což jsou výkony zhruba uváděné u Bf 109 B i C). Navíc, pokud chybí skoro 200 kg v užitečném zatížení oproti předchozí verzi, pak to bylo zcela jistě na palivu a oleji..."Iba toľko, Bf-109D, už mala priveľkú prevahu v rýchlosti-aj ty isto uznáš rozdiel v rýchlosti aspoň 100 km/h. Ale aj tých 50 km/h pri Bf-109C stačilo." Objektivně vzato, Bf 109 D byla zcela jistě tou nejubožejší verzí stodevítky. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Letectvo ČSR při mobilizaci na podzim 1938