Bombardování
|
|
|
|---|---|
|
mig: (821) Mě spíše zajímalo, jestli to máš nějak zpracované popřípadě nekde jsi to četl takto udělané. Vem třeba, že já osobně jsem spíše četl o tom, jak letiště nejvíce napadali lehčí stroje, než těžké bombardéry. A takhle z hlavy si nedokáži vybavit, žebych někde četl, jak provedli nálet na letiště. |
|
|
|
|
Dzin: (820) Pekná fotografia je napr. v knihe Spitfire nad Europou na str. 235, Steinhoff to spomína vo svojich pamätiach, takisto to mám v rôznych monografiách, časopisoch a iných publikáciach... to by bolo na dlhšie a ani všetko nemám po ruke...  |
|
|
|
|
|
mig: (819) Máš to nějak podchycené? To by mě zajímalo. |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 818: Áno, spôsobili
"Otázkou je, jestli to způsobili těžké bombardéry"
Dzin napsala v č. 818: To je pravda, časť bômb cieľ zasiahne, ak nie nálet môžu zopakovať. Pri spolupráci so stíhačmi sa dá klesnúť do nižšej letovej hladiny a znížiť rozptyl. Ja netvrdím, že jeden nálet dokáže vyradiť letisko... "Vem že když letíš ve výšce 8000 metrů rychlostí 400 km/h tak rozptyl pum může být až skoro 4500 metrů." |
|
|
|
|
|
mig: (816) Otázkou je, jestli to způsobili těžké bombardéry. Vem že když letíš ve výšce 8000 metrů rychlostí 400 km/h tak rozptyl pum může být až skoro 4500 metrů. |
|
|
|
|
Achileus (815): Který bombardér takto určený nebyl? Existoval snad nějaký stroj konstruovaný jako „nepřesný bombardér“..?
ja som len pisal ze B-17 bol urceny na presne bombardovanie
pocas vojny sa za presne bombardovanie povazovalo bombardovanie s odchylkou niekolko desiatok metrov
Rád bych upozornil, že takovéhoto výsledku dosahovaly pouze elitní osádky, v žádném případě ne celá 8th AF. Třeba 617. peruť dosahovala střední chyby cca 200 yardů, přičemž ti nejlepší cca 80 yardů.
Je jasne ze bomby z velkej vysky su menej presne ako bomby zhadzovane z malej vysky o tom sa hadam nemusime bavit
Nemusí tomu tak vždy být.
Pokial viem tak zameriavace Norden boli velmi presne a nemci sa velmi snazili ich ziskat lebo take nemali
Zdali se Němci snažili získat Nordeny, nevím, ale zato vím, že se podmínky na zkušební střelnici v americké poušti a v boji nad západní Evropou diametrálně odlišovaly. Je hezké, že Mitchellovi hoši na MB-2 v roce 1921 potopili tři německé lodi, ale... Neviděls náhodou Memphis Belle?  |
|
|
|
|
|
Efekt náletu formácie ťažkých bombardérov na letisko je podľa mňa nesporný. Stačí si pozrieť fotografie ako vyzerali nemecké letiská... Zdrojov je dostatok. Ťažký bombardér nenesie jednu bombu a pri ich skupine svoje spraví rozptyl bômb, tlaková vlna, črepiny, oheň.... |
|
|
|
|
karaya1 napsal v č. 813: Odkial si prisiel na to ze je to neochvejna istota, ja som len pisal ze B-17 bol urceny na presne bombardovanie, ale pocas vojny sa za presne bombardovanie povazovalo bombardovanie s odchylkou niekolko desiatok metrov. Je jasne ze bomby z velkej vysky su menej presne ako bomby zhadzovane z malej vysky o tom sa hadam nemusime bavit. Pokial viem tak zameriavace Norden boli velmi presne a nemci sa velmi snazili ich ziskat lebo take nemali. "Opět, kde bereš tu neochvějnou jistotu, že B-17 z výšky zasáhne cíl..? " |
|
|
|
|
|
|
O tom jak přesně zasáhne B-17 (24 a 29) cíl svědčí i to, že při vypalovacích úderech na Japonsko létaly těžké bombardéry kvůli přesnosti co nejníž to šlo. |
|
|
|
|
|
Achileus (812): Opět, kde bereš tu neochvějnou jistotu, že B-17 z výšky zasáhne cíl..? A pokud se nemýlím, SK položil otázku trochu jinak („či trafí skôr B-17 hangár z veľkej výšky alebo Ju 88 z malých výšok“). Tym presnym bombardovanim B-17 som myslel samozrejme bombardovanie z vysky. |
|
|
|
|
SK napsal v č. 807: "Zaujímavá teória, ja som bol vždy v tom, že Ju 88 bol schopný strmhlavých náletov na bodové ciele... Inak myslíš si, že Ju 88 bol konštruovaný na nepresné denné bombardovanie? Otázka je či trafí skôr B-17 hangár z veľkej výšky alebo Ju 88 z malých výšok... " ano Ju 88 bol schopny strmhlaveho bombardovania, myslim ze Goring to chcel od vacsiny bombarderov. Lenze neviem o tom ze by sa to v nejakej vacsej miere pouzivalo. Tym presnym bombardovanim B-17 som myslel samozrejme bombardovanie z vysky. Tu ide hlavne o nosnost a dolet. Suhlasim ze tie He-177 by sa tazko prebili cez sovietske stihacky aj B-17 dostavali poriadny vyprask ked lietali bez sprievodu a to mali na obranu pri verzii B-17G 13 gulometov. Co sa tyka sprievodnej stihacky myslim ze boli nejake pokusy, ale kedze v 1944 sa vyroba sustredovala na prepadove stihacky a vyvoj bombarderov isiel do uzadia tak aj vyvoj stihacky s dlhym doletom nemal zmysel. |
|
|
|
|
|
|
Ako bombardéry sa vynikajúco osvedčili aj jednomotorové stíhačky... Čo sa týka počtu He-177, potrebovali by ich veľké množstvo, ale nemecké ozbrojené sily boli silne poddimenzované vo všetkých oblastiach, čo sa prejavilo hlavne počas útoku na ZSSR. Stíhačku s veľkým doletom by potrebovali hlavne v Británii, v ZSSR potrebovali veľké množstvo akýchkoľvek stíhačiek a bombardérov... |
|
|
|
|
Tom napsal v č. 809: Asi tak nejak, na výrobu potrebného množstva nemci nemali kapacitu...Okrem toho je otázne či by sa He 177 pri niekoľkohodinovom lete nad nepriateľským územím bez sprievodu dokázali prebiť cez sovetske stíhačky...Nemcom chýbala hlavne stíhačka s dlhým doletom a nie strategický bombardér..."Máš tušení, kolik by těch He 177 asi museli mít, aby to mělo na výrobu nějaký vliv?" |
|
|
|
|
Achileus napsal v č. 806: Máš tušení, kolik by těch He 177 asi museli mít, aby to mělo na výrobu nějaký vliv? "nemci maju dostatok povedzme He-177, tak by dokazali celkom uspesne bombardovat zavody na Urale " |
|
|
|
|
|
Achileus (806): Zajímalo by mě, jak lze bombardér konstruovat na přesné bombardování. Znamená to vybavit ho přesnými přístroji a zaměřovačem a vycvičit jeho osádku..? To pak ale je něco jiného než konstrukce...
B-17 boli konstruovane na presne denne bombardovanie
ked vies ze kazdy den a noc ti budu na hlavu padat bomby a nemas sa kde skryt tak budes chciet aby sa vojna cim skor skoncila.
Po celém Německu byly ve velkém stavěny protiletecké kryty. Samozřejmě nestačily úplně pro všechny, ale bylo to jistě lepší než sklepy. A ad pocit: spíše bych to nazval otupělostí. V zimě tušímže 1944/1945 se dělníci hlásili do práce (a vyráběli) i v továrních halách, které byly po předchozím náletu bez střechy, až to překvapilo nejen Spojence, ale i Speera... |
|
|
|
|
|
Achileus napsal v č. 806: Zaujímavá teória, ja som bol vždy v tom, že Ju 88 bol schopný strmhlavých náletov na bodové ciele..."Neveim ci Ju 88 boli presnejsie ako B-17, ale asi nie lebo B-17 boli konstruovane na presne denne bombardovanie. "  Inak myslíš si, že Ju 88 bol konštruovaný na nepresné denné bombardovanie? Otázka je či trafí skôr B-17 hangár z veľkej výšky alebo Ju 88 z malých výšok...
Achileus napsal v č. 806: No ako ukázala 2.s.v. tak na morálku obyvateľstva nemalo bombardovanie veľký vplyv...skôr len "naštvalo" obyvateľstvo viac proti nepriateľovi... "Bombardovanie miest: vojna sa nevyhrava len zbranami dolezita je moralka a podpora civilistov, ked vies ze kazdy den a noc ti budu na hlavu padat bomby a nemas sa kde skryt tak budes chciet aby sa vojna cim skor skoncila." |
|
|
|
|
SK: Neveim ci Ju 88 boli presnejsie ako B-17, ale asi nie lebo B-17 boli konstruovane na presne denne bombardovanie. Kebyze nemci maju dostatok povedzme He-177, tak by dokazali celkom uspesne bombardovat zavody na Urale a co je dolezite znicit ich a nie len poskodit. Bombardovanie miest: vojna sa nevyhrava len zbranami dolezita je moralka a podpora civilistov, ked vies ze kazdy den a noc ti budu na hlavu padat bomby a nemas sa kde skryt tak budes chciet aby sa vojna cim skor skoncila. |
|
|
|
|
|
|
Achileus napsal v č. 804: Dôležitejšia vec ako zhodená tonáž je s akou presnosťou ich na cieľ dokážeš dostať. Pri útokoch na letiská je dôlžité zasiahnúť hangáry, budovy, stojánky lietadiel, nádrže a pod. a nie len zorať trávnik...Preto jsú na podobné akcie taktické bombardére vhodnejšie (napr. Ju 88) "Nesuhlasim, B-17 mal minimalne 2 krat vacsiu nosnost ako He alebo Ju co je nezanedbatelna vec. " Čo sa týka útokov na mestá tak je jasné, že tam je vyššia tonáž výhodou, ale otázka je načo by to nemcom bolo? Myslím, že ani spojencom bombardovanie miest moc nepomohlo k víťaznému ukončeniu vojny... |
|
|
|
|
SK napsal v č. 801: Nesuhlasim, B-17 mal minimalne 2 krat vacsiu nosnost ako He alebo Ju co je nezanedbatelna vec. Sami nemci priznavaju ze bombardovanie Londyna bolo neefektivne kvoli malej nosnosti a taktiez aj pocty nasadenych bombarderov neboli dostatocne. Efektivne bombardovanie ukazali amici pocas naletu na Hamburg, Drazdany, Tokio, kde tieto ciele bombardovali stovky bombarderov. "letiská na juhu (v dolete Bf 109) mohli v pohode zrušiť aj taktické bombardovacie lietadlá a omnoho efektívnejšie..." |
|
|
|
|
|
|
karaya1 napsal v č. 802: Dobre si to nepochopil a ja som to zle napísal. Bolo to myslené tak, že vyradenie radarov by umožnilo prelet B-17 (a nielen ich) k pobrežiu bez toho, aby Briti stihli naviesť proti nim svoje stíhacie perute. Štartovať a efektívne zasiahnuť by mohli len sily v danom sektore. Pri prevahe Nemcov by to bolo účinné aj bez použitia ťažkých bombardérov (B-17 by boli účinné pri likvidácii letísk, ..., na radary by stačili aj stuky). Radar, spitfire a hurricane boli jednoducho tri veci, ktoré zmarili Nemcom víťazstvo. A bez ktorejkoľvek z nich by Briti prehrali. "Pokud jsem to pochopil dobře" |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Bombardování