Bombardování
|
|
|
|---|---|
|
Algy: „Lady Be Good“ i Arnošt Valenta mi „cosi“ říkají, ovšem protože jsem stále nenašel (resp. jsem ještě neměl pořádně čas se začíst) Tomovu otázku za 500, neodpovídal jsem (navíc to ani nevypadalo jako dotaz, spíše jako konstatování  ).Tedy: pplk. in memoriam Arnošt Valenta (25. října 1912 — 29. března 1944; v RAF měl hodnost Pilot Officer) byl radistou osádky P/O Františka Cigoše. Létal s Vickers Wellingtonem Mk.IC (L7842, KX-T, „Tamara“) v 311. peruti. Osudným se stal nálet na Boulogne v noci z 6. na 7. února 1941. Navigátor, osmatřicetiletý (!) P/O Emil Bušina, se zhroutil a nemohl vykonávat svou práci. Stroj posléze přistál v domnění, že je již doma, v Anglii. Bohužel, místo v Albionu přistála nebohá osádka v Normandii, blízko Flers. Příležitost k nápravě omylu naši již nedostali, půda byla příliš rozměklá, runway krátká a dobíhající Němci se navěsili na ocas... Historii o Velkém útěku snad netřeba opakovat, to je tak notoricky známo (minimálně třeba kvůli filmu se Stevem McQuinnem ) a Lady Be Good je taky notoricky známý případ...Btw, Tome, bereš mi další takové pěkné příklady z klávesnice  |
|
|
|
|
Algernon (1137): Nejsou ty otazky prilis lehke ? To musi vedet skoro vsichni.... |
|
|
|
|
Ostatně Armin Faber si taky myslel, že přistál ve Francii... |
|
|
|
|
(1134) To víš Algy, kdybych pochopil dotaz, třeba bych si taky tipnul, takhle raději zachovám mlčení. |
|
|
|
|
Já to sice už vím, ale protože jsem na to nepřišel jen já sám, tak já se zdržuji. |
|
|
|
|
|
Corriolisova síla? |
|
|
|
|
Tom napsal v č. 1130: "Přímo na sever je správně. "
Tom napsal v č. 1130: No potom človeka napadne už len let po rovníku - nultej rovnobežke... "Ale je to jen část. Poradím toto: vezměte si do ruky glóbus a zkuste si to představit. Točte s ním sem a tam..."  |
|
|
|
|
|
Ne, není to let mezi zeměpisným a magnetickým pólem. Vliv větru nebereme v potaz vůbec, dokonce nebudu brát v potaz ani deklinaci. Přímo na sever je správně. Ale je to jen část. Poradím toto: vezměte si do ruky glóbus a zkuste si to představit. Točte s ním sem a tam... |
|
|
|
|
|
Nejedná se o zcela úchylný případ, kdy letím po přímce určené magnetickým a zeměpisným severním pólem a vítr navíc fouká podél ní? |
|
|
|
|
|
Tom napsal v č. 1127: Myslíš ešte jedna výnimka? "Přímo na sever má svou logiku. Ovšem praxe je pochopitelně jiná... Přesto tam i tak něco chybí." |
|
|
|
|
|
Přímo na sever má svou logiku. Ovšem praxe je pochopitelně jiná... Přesto tam i tak něco chybí. |
|
|
|
|
|
SK napsal v č. 1122: Cože to? Můžeš to nějak upřesnit? "Azimut 0°" |
|
|
|
|
|
Tom: (1121) Skoda, odpoved mne pali na jazyku.... (klavesnici) |
|
|
|
|
|
Tom napsal v č. 1116: Azimut 0° "existuje výjimka - otázka za 500 - kdy je nejkratší vzdálenost mezi dvěma body na zemském povrchu totožná s trajektorií dosaženou při letu bez opravy kursu?), " |
|
|
|
|
|
Algy a guano jsou z quizzu předem nekompromisně vyloučeni Nicméně postrádám odpovědi zejména od virtuálních pilotů. |
|
|
|
|
|
SK napsal v č. 1115: To netuším, a ani se nechci pouštět do nějakých pravděpodobných odhadů.A vzhledem k tomu, co bylo napsáno níže, že záleží na mnoho faktorů, si myslím, že to ani nějak zásadně vypočítat nejde. "No a je podľa teba reálne (resp. aká je pravdepodobnosť)aby sa len pri výpočtovej navigácií lietadlo(zväz) odklonilo od kurzu tak aby na vzdialenosti 200 km bolo od cieľa na viac než 40 km?" |
|
|
|
|
|
Na toto jsem se zeptal kamaráda pilota. Ten řikal přibližně to, co Tom. Tedy že s tehdejším vybavením by teoreticky dokázal držet přesně kurz, ale cituji "v reálu by to byla pěkná vojebávka a byl bych vůbec rád, kdybych doletěl tam kam mám". Toto spojení použil pro pilotáž nad pevninou. Nad mořem prohlásil, že by to bylo jvýrazně horší, jako zásadní nedostatek uváděl, že by se nemohl podle ničeho porádně orientovat (vzdálenosti, orientační body). |
|
|
|
|
|
A každý navigátor není zrovna takoví machr, jako postavička z "Posledního kamikaze". |
|
|
|
|
|
Teoreticky se dá doletět naprosto přesně. Prakticky jde o zkušenost navigátora - zda vede pilota jedním kurzem a tedy delší trasou (existuje výjimka - otázka za 500 - kdy je nejkratší vzdálenost mezi dvěma body na zemském povrchu totožná s trajektorií dosaženou při letu bez opravy kursu?), či zda a kolikrát opravuje kurs. Záleží na zkušenosti pilota, jak kurs udrží a jak ho opravuje, záleží na seřízení kompasu, záleží na tom, jestli ve výšce nefouká jinak vítr než při zemi... |
|
|
|
|
|
Kreon napsal v č. 1114: No a je podľa teba reálne (resp. aká je pravdepodobnosť)aby sa len pri výpočtovej navigácií lietadlo(zväz) odklonilo od kurzu tak aby na vzdialenosti 200 km bolo od cieľa na viac než 40 km? "Protože při užití "výpočtové" navigace a nešlo-li použít astronavigaci, tak hodně záleželo na tom jak navigátor počítal a počítal.....a musel brát v úvahu vliv zeměpisné šířky, magnetismu, síly větru, tlaku atd. A bohužel, pokud nebyl řádně seřízen kompas, tak i ty výpočty byly potom k ničemu. Proto taky docházelo k navigačním omylům." |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Bombardování