Knihy a časopisy o 2. světové válce a vojenské historii
|
|
|
|---|---|
|
karaya1 napsal v č. 3172: Taky jsi slíbil toho Tirpitze pro Mgr. Jelínka, už čeká celou věčnost... "No, slíbil jsem to, takže něco dohromady dát musím " |
|
|
|
|
karaya1 napsal v č. 3172: Turci po vraždění Arménů cítí nějaké utrpení? "Že jsou muzea diametrálně odlišná, každé hází vinu výhradně na toho druhého a ukazuje čistě vlastní utrpení, to se dá čekat"  Jinak by se s tím dalo pracovat jako s odlišnými paměťmi dvou skupin (skoro by se dalo říci vrahové vs. oběti), které se předávají třeba právě v muzeích (tj. na místech paměti). Když rozebereš podoby obou v rámci oněch muzejních expozic a přidáš jen velmi stručný úvod o genocidě samotné, budeš mít hotovo a já si to s chutí přečtu.  |
|
|
|
|
bush napsal v č. 3171: No, slíbil jsem to, takže něco dohromady dát musím "To bych si velmi rád přečetl, pokud dáš něco dohromady." Otázka je, co z toho vyleze, protože do tématu zas nějak moc nevidím a nechci se pouštět do polemik o tureckém a arménském pohledu, jejich interpretaci událostí apod. Nic arménského jsem nečetl (to mě docela zklamalo, že v muzeu neměli anglicky psanou publikaci, jen arménsky nebo rusky; na netu jsem našel knížku Guentera Lewyho Disputed Genocide v PDF, ale tu si ještě musím někde vytisknout), naopak u nás na univerzitě mají k tématu půlku regálu knížek (pravda, anglicky je jen tato: www.ermenisorunu.gen.tr/english/books/ataov.html - to je ta, nad kterou jsem tolik kroutil hlavou).Že jsou muzea diametrálně odlišná, každé hází vinu výhradně na toho druhého a ukazuje čistě vlastní utrpení, to se dá čekat - ale na článek to ještě nestačí |
|
|
|
|
|
karaya1 napsal v č. 3170: To bych si velmi rád přečetl, pokud dáš něco dohromady."do kdy napsat do 3/2011 srovnání Muzea arménské genocidy v Jerevanu a místnosti, věnované "turecko-arménským vztahům" v istanbulském Vojenském muzeu." |
|
|
|
|
|
guano: aha, díky, už jsem si nepamatoval, jestli "čtvrtletník" značí začátek čtvrtletí nebo konec. B je správně Mám tam Stalinovo muzeum v Gori (a su zvědav, které fotky Beránek vybere a co z nich grafici vykouzlí), ale spíš mi šlo o deadline, do kdy napsat do 3/2011 srovnání Muzea arménské genocidy v Jerevanu a místnosti, věnované "turecko-arménským vztahům" v istanbulském Vojenském muzeu. Protože furt nevím, jak to pojmout  |
|
|
|
|
karaya1 napsal v č. 3168: Pravděpodobně někdy koncem června. Máš tam něco ? "Nevíte někdo prosím, kdy přesně by mělo vyjít HaV 2/2011?" |
|
|
|
|
|
Vojenský historický ústav (resp. jeho knihovna) zkatalogizoval jednadvacet ročníků HaVu (1/1990-4/2010), pěkně tématicky jako to je v rubrice Přírůstky do knihovny. Celé PDF se seznamem článků i autorů lze nalézt zde: www.vhu.cz/prilohy/494/Historie%20a%20vojens...
EDIT: teď koukám, že tam su vlastně též
Nevíte někdo prosím, kdy přesně by mělo vyjít HaV 2/2011? |
|
|
|
|
Ke stažení v pdf časopis slovenského Vojenského historického ústavu - Vojenská história. www.vhu.sk/index.php?ID=31 |
|
|
|
|
karaya1 napsal v č. 3163: To je zatraceně dobrá knížka ;-). "Není to přímo faktografické, nicméně jsem dnes dočetl historický román s názvem Kruté moře (autor Nicholas Monsarrat). O bitvě o Atlantik toho zase tak moc nevím, ale téhle knížce jsem „věřil“, zhltl ji za dva dny a můžu jedině doporučit. Díky, strýčku!" |
|
|
|
|
|
karaya1 napsal v č. 3152: To opět připomíná - sorry, že se nejspíš opakuju - jak jedna "překladatelka" přeložila výraz "lastend Schicksal" jako "nejposlednější osud" "Akorát by si to museli překladatelé z angličtiny (kteří typicky německy neumí) uvědomit."  |
|
|
|
|
|
A zase já… Není to přímo faktografické, nicméně jsem dnes dočetl historický román s názvem Kruté moře (autor Nicholas Monsarrat). O bitvě o Atlantik toho zase tak moc nevím, ale téhle knížce jsem „věřil“, zhltl ji za dva dny a můžu jedině doporučit. Díky, strýčku! Abych nebyl úplně OT, tak dnes mi ve žluťáku slečna nabídla časopis Fakta&svědectví z Našeho vojska. Ze zvědavosti jsem si ho vzal - no, co říct… Jak mě překvapilo omezení autora v Military Revue, tak tady je to ještě volnější* a články zabírají dvě, tři a zřídka čtyři stránky. Z témat jako Desert Storm, Jaroslav Nachtman, brněnská pátračka nebo „Prokleté Haiti“ mě zaujal jen čtyřstránkový Hitler a genocida evropských židů - a to nejspíš protože jej napsal L. Kudrna… Mladí lidé by asi neměli být konzervativní, ale stokrát radši třeba HaV, kde se někdo pořádně rozepíše, než takovéto povrchní věci pro uspěchanou generaci 21. století. * Na zadní obálce je ještě reklama na nový časopis z téže dílny: Fikce & napětí (témata: Záhadná smrt Michaela Jacksona, Duceho ztracené lodě, Síla předtuchy: Churchill a ti druzí apod.). Ten už bych si ani zadarmo ve žluťáku nevzal |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 3158: Tak to je pak (bez pardonu) kkt. Když chce zachovávat tradiční německou podobu, ať se prvně podívá, co znamená. "překladatel má tolik "drzosti" že to vysvětluje tím, že se rozhodl zachovat tradiční německou podobu!" |
|
|
|
|
Jj, také by mi nevadilo, dkyby to nechal v originále, ale takovéhle, to je něco mezi jako jo nebo ne... Fakt to asi strhnu |
|
|
|
|
|
Krojc: Aha, tak to nevím. Tohle bude určitě chybným překladem z angličtiny, kdy prostě přeloží anglickou traskripci a nepřihlédne k té české. |
|
|
|
|
|
Mně málokdy vadí, když v knize čtu: "6. Panzerarmee se přemístila..." nebo "XXVII. Panzerkorps vysunul před sestavu svou 27. Panzerdivision...". Zato to armády pancéřů mi tedy taky vaděj, a to tak, že značně . |
|
|
|
|
|
Je to fakt jak pěst na oko a skutečně je to v textu rušivé. A nejhorší je, když překladatel má tolik "drzosti" že to vysvětluje tím, že se rozhodl zachovat tradiční německou podobu! |
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 3153: Bohužel to výštěk není, v knihách vydávaných od 90. letech jsem to viděl docela dost často. Což ale neznamená, že je to správně "Proto mě zajímalo, jestli je to na naší odborné scéně jen nějaký výštěk do tmy nebo se to běžně v knihách takhle překládá" Já jsem si právě před pár dny tím Kurskem listoval, připadalo mi to jako podrobná a zajmavá kniha, ale zrovna tohohle jsem si hned všimnul. |
|
|
|
|
|
Mně zase mj. na řadě míst vadí nepřesné používání ruských a ukrajinských názvů - žádný místní obyvatel například by o řece Psjol (Псёл) neřekl, že je to Psel . Podobných perel je tam víc. A vůbec... |
|
|
|
|
|
karaya1: Hele, tak tohle použiji, protože mě překladatel fakt nakrkl, skazil mi úplně prvotřídní dojem z vynikající knihy. |
|
|
|
|
|
Krojc: Co se týká češťyny, tak mi spíše chybyčky uniknou. Ale jinak musím říci, je to super kniha, ikdyž pro mě je opět nejzajímavější poslední část, kde svoje závěry a vývody prezentuje sám autor. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Literatura, film...
- > Knihy a časopisy o 2. světové válce a vojenské historii