Zajímavé akce ve vzduchu
|
|
|
|---|---|
|
Razíte někdo na aviatickou pouť do Pardubic ?  |
|
|
|
|
Dneska jsem ve VHÚ narazil na další přírůstek do rodiny honů na Gestapo, německá armádní velitelství a vojenské budovy obecně: www.fronta.cz/kalendar/nalet-na-sidlo-gestap... |
|
|
|
|
|
No vida. A pak že už je všechno známo. |
|
|
|
|
www.vectorsite.net/avbloon_2.html#m3 Vypadá to, že nejen Japonci. |
|
|
|
|
|
Tom napsal v č. 413 (téma: Dělostřelectvo ve 2.sv.v.): Mimochodem, taková perlička, na kterou jsem narazil při čtení jedné oficiální historie, aneb jak se dají využít západní větry ve spojenecký prospěch: 1. října 1939 zahájila ve Francii činnost „M Balloon Unit“ (M jako meteorologické, původní P jako propagandistické bylo nahrazeno z důvodu utajení), která směrem k Německu vypouštěla balóny naložené propagandistickými letáky. Po porážce Francie se přesunula zpět do domovské Anglie a vypouštěla k Německu jednak propagandistické letáky, jednak k okupovaným územím nejnovější zprávy. Zhruba od poloviny roku 1942 ale musela výrazně utlumit svou činnost, balóny byly jednoduše příliš drahé, a obnovit „nálety“ letáků bylo možné až v roce 1944, po vyvinutí nového, levnějšího typu balónu. Po invazi se jednotka měla přesunout na kontinent, ale přestože přípravy začaly na konci září, operací z Belgie se dočkala až v únoru 1945 (tady se můžu jen domnívat, že vzhledem k napjaté logistické situaci dostal přednost skutečný válečný materiál, ne „toaletní papír pro Němce“)."Nějaký dopad mělo japonské bombardování z balónů? Účinek bude asi srovnatelný, jen japonský způsob se mi jeví jako efektivnější "
Za vtipnou „historku z natáčení“ se dá označit incident, kdy jeden balón s letáky, vyzývajícími německé vojáky z dezerci do Španělska, přistál na půdě španělské ambasády v Londýně. Pobavila mě i odpověď Admirality na dotaz Air Ministry, zda by nebylo možné balóny vypouštět z lodí Royal Navy blíže Německu, a tedy snad i přesněji. Admiralita to odmítla s tím, že jako alternativní způsob dopravy letáků do Německa navrhuje je uzavřít do lahví a poslat po moři.  Podrobnosti a fotky viz např. www.psywar.org/psywar/reproductions/mballoon.pdf Mimo propagandistických letáků byly nad Německem shazovány i dvoulisté „noviny“, po vzoru režimního Völkischer Beobachter (~ Lidový pozorovatel) přezdívané Wolkiger Beobachter (~ Pozorovatel z mraků). Su zvědavý, na co všechno ještě narazím. |
|
|
|
|
Pěkný ... vobrázky. Píše se tam aspoň jak to mělo bejt naváděný? |
|
|
|
|
Henschel Hs 117 Schmetterling www.cockpitinstrumente.de/archiv/Dokumente/A... |
|
|
|
|
Tak to jo - já si prve myslel že jak pilot tak pozemní kontrola najednou zblbli a neviděli co bylo jasný. Skutečně nejsou nějaký zákazy typu: Když vidíte prd (na XX metrů) tak nezkoušejte přistát bez vidu ani když vám to nezakážou? |
|
|
|
|
No tak on je určitě rozdíl v tom, když poprvé přistával za podmínek normální viditelosti, to pak není nutné používat ty samé technické pomůcky jako v mlze nebo v noci. Podle toho bych to asi nesrovnával. Taky nevím, jestli v tomto případě - když jde vlastně o vojenské letiště, jsou vůbec uváděny technické údaje o letišti a jeho vybavení. Sice se uvádí, že malér byl v tom, že letiště nebylo oficiálně uzavřeno (pak by byla vina jednoznačně na kapitánovi letadla), ale na druhou stranu pro každý typ letadla platí trochu jiné minimální podmínky pro bezpečné přistání (a to se ještě může lišit na jednotlivých letištích). Má to souvislosti s přistávací rychlostí, schopností letadla brzdit ve vzduchu - představ si to jako vertikální křivku, po který to letadlo může bezpečně přistát. Čili že viditelnost 400 m je sice nedostatečná pro Tu-154, ale bude bohatě stačit pro malou sportovní Cessnu. Z toho zatím vím já, bych spíš řekl, že tůčko bylo nízko a ve velkém náklonu. Samozřejmě mlha kapitánovi znemožnila odhad výšky nad terénem, ale na druhou stranu od toho má výškoměr. V těch zprávách mne zaujalo, že výškoměr tůčka mohl být nastaven na chybný atmosférický tlak. Prostě kapitán se asi mohl domnívat, že je např. o 100 m výš nad terénem, než ve skutečnosti byl. Pak by se jednalo o poměrně častou nehodu - "řízený let do terénu". |
|
|
|
|
|
Ani ne. Jen nechápu jak se tohle všechno přihodí za takovýhle okolností - pilot letiště znal a teda asi věděl jak to tam vypadá, a jaký přístroje tam maj' anebo spíš nemaj, kontrola i pilot viděli že je mlha a pilot nic nevidí a tak mu asi měla kontrola rovnou zakázat přistání když jeho samotnýho napadlo to zkusit - a stejně se něco takovýho mohlo stát? Já vždycky myslel, že jsou nějaký mezinárodní letecký předpisy a těma se musej řídit všichni, i když vezou (nebo naváděj na přistání) prezidenta. A tady vidím, že asi ne. |
|
|
|
|
|
Řečnická otázka? |
|
|
|
|
|
aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.... Vím, že tohle až tak do druhý světový nepatří (vlastně skoro vůbec ne, až na tu Katyň) - ale moh by mi někdo tady vysvětlit jak se takovýho něco může přihodit? |
|
|
|
|
|
Pánové, znáte někdo něco v češtině o Marcelu Doretovi a Michelu Détroyatovi (proč v roce 1946 odjel do Argentiny)? Nebo vůbec o francouzském meziválečném letectví? Détroyat mne docela zajímá jako soupeř našeho Nováka, ale zjišťuju, že o něm je známo prdlajs. |
|
|
|
|
|
Možná to bude v tomto tématu lehce OT, ale jedna taková zajímavost k osobě prvního velitele francouzské stíhací skupiny Normandie Josephu Pouliquenovi (skupinu sestavil na fr. půdě, na sovětské frontě ji pak veleli jiní): V knize o Normandii-Němen je o něm krátká zmínka, že v roce 1919 bojoval na Slovensku proti maďarským bolševikům. Pouliquen byl tehdy příslušníkem francouzské eskadry Br.590, která měla "vypomoci" při budování čs. letectva. Ovšem místo toho se musela zapojit do bojů na Slovensku. Doporučuji k přečtení výtečné statě na toto téma v LK Speciál č. 10 (r. 2008). Pouliquen patřil k nejbojovnějším příslušníkům této eskadry. |
|
|
|
|
Díky za tip na celkom zaujímavú osobnosť. Vraj je to prvá žena ktorá letela na prúdovom lietadle a zomrela v roku 1946. Google vyhodil celkom veľa odkazov, asi najviac info o nej som našiel tu: samilitaryhistory.org/vol035ss.html |
|
|
|
|
|
A ještě tohle... Máme něco k jihoafrické pilotce Rosamund Everard-Steenkamp? U Ferry Pool měla nalétat na 4000 hodin a svezla se i na Meteoru. Snad se údajně zabila na Spitu někdy v letech 1945-47. |
|
|
|
|
|
Ehmm...narazil jsem v poválečném Letectví na takovou věc... Prý v roce 1946 proběhla odlehlými základnami RAF v Africe a Asii jakási vlna nespokojenosti s tím, že personál nebyl po skončení války z těchto prdelí stažen a vystřídán. Nemá někdo tušení oč tu mohlo běžet a jak to dopadlo? |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 357: Čirou náhodou (v momentě, kdy jsem cílené hledání vzdal a jal se pouze listovat a prohlížet si fotky "„Podobnou“ v tom smyslu (s tou z 24. října 1944, zmíněnou v příspěvku 343), že šlo o další útok na velitelství ozbrojených sil… …akce snad někdy z února 1945 (?), kdy by mělo být obdobným způsobem postiženo velitelství jakéhosi 88. sboru?" ) jsem narazil na akci z 21. března 1945 (ano, stejný den jako nálet na kodaňskou centrálu gestapa :o) ), kdy 25 Typhoonů 146. wingu vypálilo hotel v Bussumu poblíž Hilversumu — sídlo štábu 25. Armee. Den předtím sice generálové odjeli, ale na místě se i tak nacházela spousta vyšších důstojníků a veškeré dokumenty. |
|
|
|
|
Zdá se, že si značně nedočkavý.
karaya1 napsal v č. 355: V 2nd TAF uveden je (přibližný): 15.10. Nicméně je možné, že může být chybný ("i mistr tesař se někdy utne"). Jinak přesně, jak píšeš:
"Bohužel časový údaj ztráty není uveden."
karaya1 napsal v č. 355: "Navíc v citaci se uvádí, že zaútočil na flak (což by sedělo s určením „jeho“ 263. sqn) a pak vyskočil jihovýchodně od Zaltbommelu — což je cca 50 kilometrů východně od Dordrechtu. Je to dost, ale zase pokud by s poškozenou mašinou chtěl mířit k vlastním liniím, letěl by právě tudy..."
karaya1 napsal v č. 355: Od počátku října 1944 na B.70 (Deurne)."Odkud vlastně v té době 146. wing operoval? K 27. srpnu jej mám na B.3 (St.Croix-sur-Mer), k 27. prosinci na B.70 (Deurne) — to by taky mohlo pomoct..."
karaya1 napsal v č. 355: Dle toho, co mám k dispozici: 1000 lb (zpožďovač nastaven na 11 sekund), 500 lb a rakety. "Můžu se ještě zeptat, co nesly jednotlivé sqn pod křídly Typhoonů?" |
|
|
|
|
|
bush: díky. Evidentně se šotek nevyhnul ani tak kvalitním publikacím, jako jsou FC Losses, no nevadí. Právě tam je ovšem napsáno doslova „F/Lt Hallet was the only loss resulting from a spectacular attack...“ — z čehož bych soudil, že to mělo přímou souvislost s oním náletem. Navíc v citaci se uvádí, že zaútočil na flak (což by sedělo s určením „jeho“ 263. sqn) a pak vyskočil jihovýchodně od Zaltbommelu — což je cca 50 kilometrů východně od Dordrechtu. Je to dost, ale zase pokud by s poškozenou mašinou chtěl mířit k vlastním liniím, letěl by právě tudy... Bohužel časový údaj ztráty není uveden. Odkud vlastně v té době 146. wing operoval? K 27. srpnu jej mám na B.3 (St.Croix-sur-Mer), k 27. prosinci na B.70 (Deurne) — to by taky mohlo pomoct... Můžu se ještě zeptat, co nesly jednotlivé sqn pod křídly Typhoonů? Jinak to docela vypadá, že Gestapo bylo oblíbeným britským cílem — Oslo, Kodaň, teď se dovídám o Amsterdamu a Rotterdamu... |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Zajímavé akce ve vzduchu