Těžké bombardéry

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
81-100 z 762
<< 2 3 4 5 6 7 8 >>
Po
Ondřej Kolář 30.1.2008 13:41 - č. 1161
Algernon napsal v č. 1157:
"No, v případě Mosquit PR skutečně dolet byl impozantní — jenomže právě tyto jaksi nenosily pumy"
Jistě, ale jak už tady zaznělo, v dané oblasti mohla roku 1944 operovat nejen Mosquita, ale i těžké bombardéry, což se názorně projevilo za varšavského povstání. Kromě toho nálet na Osvětim mohli podniknout i Sověti. Předpokládám, že se všichni shodneme, že provedení náletu bylo technicky možné. Otázkou spíše je, zda by nálet měl nějaký praktický význam. Mimochodem, jsou nějaké informace o tom, že by spojenecké vedení o takové akci vážně uvažovalo, nebo jde pouze o poválečné hypotézy?
Dzin 30.1.2008 13:17 - č. 1158
Dzin
Algernon napsal v č. 1154:
"V případě, že znáš a víš o Peenemünde?"
Třeba to co je na Frontě o něm.
Dzin 30.1.2008 13:16 - č. 1156
Dzin
guano napsal v č. 1150:
" Čili, jinak řečeno co by bylo účelem a cílem náletu."
Když už se tedy budeme bavit o tomto, tak můj pohled na věc je takovíto (samozřejmě ovlivněný pohledem zpět).

Za cíl náletu považuji úplné srovnání tábora (táborů) se zemí. Jejich kompletní devastaci a to třebas i za cenu strát mezi vězni. Pokud by to šlo provést tak, že by byla zničena jen likvidační zařízení, samozřejmě, byl bych pro toto řešení.
Je to sice vůči vězněným velmi necitelné, nadruhou stranu, musíme vzít v potaz, že ti, co jsou zde zavření měli jedinou alternativu a to smrt. Nic jiného pro ně neexistovalo. Takže to musíme brát v celkovém pohledu. Pokud by došlo ke maximálnímu zníčení tábora, došlo by i k přerušení či alespoň spomalení procesu vyvražďování a v konečném důsledku i ke zmenšení počtu zabitých. Němcům by navíc byl vyslám signál, že toto oprvadu Spojenci nepřipustí.
Ovšem těžko říci, jestli bych byl ochotný takovíto názor zastávat i v případě, že bych měl rozhodovací moc, co podniknout.
guano 30.1.2008 13:11 - č. 1153
guano Algernon (1149): Tak se nějak dublujeme Už se Ti z Dzinem do toho nebudu plést....
Dzin 30.1.2008 13:09 - č. 1151
Dzin Algernon: Super, tohle jsi mi nemohl napsat hned nazačátku? Tohle jsem přesně potřeboval vědět, díky.

A guanovi díky taktéž.
guano 30.1.2008 13:08 - č. 1150
guano Dzin: S tou efektivitou náletu: nejvíce by záleželo na tom, co si představuješ pod
Dzin 1143: ... než aby vyřašila situaci kolem vězňů a nějak jim ulehčila...
Čili, jinak řečeno co by bylo účelem a cílem náletu.
Dzin 30.1.2008 13:00 - č. 1148
Dzin
Algernon napsal v č. 1147:
" Peenemünde, a zahraniční dělníci. Slyšela Dzinová..?"
Už jsem psal, že slyšela. A?
Dzin 30.1.2008 12:58 - č. 1146
Dzin
Algernon napsal v č. 1144:
"četl/a Dzin/ová celý příspěvek číslo 1129..?"
četla a právě z toho pochopila to co napsala dále. Nebo jsi to myslel nějak jinak? Tedy díky tomu, že Polsko bylo podstatně dál než Francie, tak by vliv na nálety byl pozitivní a samotné nálety by tak dopadly daleko lépe, než ve zmiňovaných případech?
Dzin 30.1.2008 12:55 - č. 1145
Dzin guano: Konečně stučně jasně.
Čili schrnuto, je výsledek je takový, jak jsem to pochopil a napsal třeba v (1143).
Dzin 30.1.2008 12:54 - č. 1143
Dzin Algernon: TO máš říci, že jsi to nepsal ty ve 1127 ale já v 1128. PRoč poukazuješ na něco, co jsi psal, když jsi to nepsal?

Vždyť to už jsem dělal, takže ještě jednou

Z toho co jsi napsal mi tedy plyne, že sice Spojenci byli schopni nálety na tábory či spoje k nim pro vést, ale efektivnost takového útoku by byla diskutabilní a spíše velmi nízká, než aby vyřašila situaci kolem vězňů a nějak jim ulehčila.
guano 30.1.2008 12:52 - č. 1142
guano Dzin: Tak jinak: ptáš-li se na to, zda by dokázali Spojenci pomocí těžkých bombardérů v roce 1944 (nebo v zimě 1943-44) podniknout nálet (ale spíše opakované nálety) na Osvětim, při které by došlo k srovnání tábora se zemí a při němž by byly průměrné ztráty bombardérů tak 8-10 %, desetitisíce vězňů by zahynuli a několika jednotlivcům - několika desítkám vězňů by se podařil útěk (z nichž by část zemřela na vysílení, hlad, apod., část by Němci chytili a popravili), tak ANO, tohle mohli technicky provést. Ale nevidím jediný důvod, proč by to dělali.....
Dzin 30.1.2008 12:48 - č. 1140
Dzin
Algernon napsal v č. 1137:
"A totéž BY SE DALO (tj. nikoli DÁ SE — neb se v reálu žádný neuskutečnil, jaksi), a to s největší pravděpodobností, říci i o… Ovšem s důrazem na to, že cíle v Polsku (dnešním) byly jaksi podstatně (PODSTATNĚ) dále než ty ve Francii, což by zajisté nějaký ten vliv mělo, že…"
Jasně a z toho co o tom píše by to mělo mít vliv negativní at edy celková efektivita by poklesla atd...
Dzin 30.1.2008 12:47 - č. 1139
Dzin
Algernon napsal v č. 1137:
"To píši kde..? "
nejvíce zde
Algernon napsal v č. 1129:
"Mimochodem, nějaký trvalý efekt? (Kolik bylo táborů — tj. kolik nádraží „na konci cesty“, odkud vedla už jen vlečka do tábora, by muselo být „stoprocentně a nenávratně zničeno“?) Obávám se, že se jedná o pouhou dnešní fantasii, nikoli o reálnou možnost řešení… (Tou, pokud vím, v reálu představovalo fyzické osvobození táborů pozemními jednotkami…)"
Dzin 30.1.2008 12:45 - č. 1138
Dzin
Algernon napsal v č. 1127:
"Viz. níže, Dzine…"
Algernon napsal v č. 1127:
"Ehm, útěk..? Viz. Amiens —"
Algernon napsal v č. 1127:
"— a Mosquita, nikoli „těžké bombardéry“… "
Ani v jednom nevidím, že by jsi napsal
""a zbývá, bylo v technických možnostech Západních spojenců provést nálety na vyhlazovací tábory""

Ovšem na moskyty se neptám. Ptám se na těžké bombardéry. A jestli bylo v jejich technických možnostech tyto nálety provést příapdně jak. NA tohle jsi mi odpověděl toto
Algernon napsal v č. 1129:
"Asi stejně, jako v případě náletů na tábory samotné… Tj. „v případě definitivního řešení železniční stanice a z ní vedoucí vlečky“ by si vyžádalo svržení (přesné) až několika stovek tun pum — s následky od „rozptýlených“ pum a nepřesného (či „krátkého“) bombardování… (Tj. v případě, že mluvíme „o řešení za použití těžkých bombardérů“.) Stačí se podívat na výsledky do řekněme zimy 1943/44, a poté na výsledky „Transportation plan“ a „předinvazního bombardování“; ovšem — ve Francii, nikoli tak hluboko jako tomu třeba bylo v případě vyhlazovacích táborů třeba v dnešním Polsku, tj. třeba v Osvětimi (podívej se speciálně podrobněji na to letecké zásobování Varšavy, kterého se mj. zúčastnili i Poláci — a taky na ztráty spojeneckých leteckých jednotek, spolu s výsledky). Mimochodem, nějaký trvalý efekt? (Kolik bylo táborů — tj. kolik nádraží „na konci cesty“, odkud vedla už jen vlečka do tábora, by muselo být „stoprocentně a nenávratně zničeno“?) Obávám se, že se jedná o pouhou dnešní fantasii, nikoli o reálnou možnost řešení… (Tou, pokud vím, v reálu představovalo fyzické osvobození táborů pozemními jednotkami…)"
z čehož jsem pochopil, že sice to bylo v jejich možnostech, ale v nějaký pozitivní efekt takového útoku nevěříš.
Dzin 30.1.2008 12:38 - č. 1135
Dzin
Algernon napsal v č. 1133:
"Skutečně čteš, co se píše níže..?"
Právě že čtu a proto se raději chci ujistit, že to chápu tak, jak to myslíš. To co si napsal se nese v duchu, že by nálety na železniční spoje nebyly moc efektivní a totéž se dá říci i o samotných náletech na tábory.
Dzin 30.1.2008 12:35 - č. 1134
Dzin Algernon: (1132) Ono je občas z tvého příspěvku obtížnější pochopit, co přesně tím chceš říci a proto seraději zeptám. Nehledě že teď jsi mě zmátl úplně, protože cituješ něco co v daném příspěvku (1127) opravdu nevidím.
Dzin 30.1.2008 12:28 - č. 1131
Dzin Pokud tedy chápu dobře, byly schopni doletět a uděřit, ovšem efektivitu takového útoku považuješ za velmi nízkou v případě snahy o zastavení či alespoň spomalení vyhlazovacícho procesu.

Pokud si dobře pamatuji, ve zmíněném dokumentu jako primární cíl požadavku nebylo útěk vězňů, ale zničení samotných táborů či komunikací k nim vedoucí. Bohužel jsem to neviděl celé.
Dzin 30.1.2008 12:13 - č. 1128
Dzin Algernon: Takže tím jsme probrali to na co jsem se neptal a zbývá, bylo v technických možnostech Západních spojenců provést nálety na vyhlazovací tábory, případně železniční spoje k nim?
Dzin 30.1.2008 12:05 - č. 1126
Dzin Případně ještě, jak na tom byly s eventuálními údery na železniční spoje do těchto táborů.
Dzin 30.1.2008 12:04 - č. 1125
Dzin Algernon: Politické a vojenské vedení tento požadavek obdrželo, ale samo ho zamítlo. Neviděl jsem ten dokument celý, tak nevím, kdo všechno byl do rozhodovacího procesu zapojen.
Jen mě zajímalo, jestli to bylo v technických možnostch Západních spojenců, provést nálety na vyhlazovací tábory.

Slibovali si od toho přerušení či alespoň spomalení vyhlazovacích akcí případně i možnost vězňů k útěku.

Vím odkud se do Varšavy létalo, ale protože nejsem expert na těžké bombardéry, chci toto slyšet od někoho, kdo je, tedy bylo v možnostech Spojenců provést tyto nálety, případně jak. Tedy jak na tom byly s doletem, přesností případně efektivností úderu (schopností zničit cíle).
81-100 z 762
<< 2 3 4 5 6 7 8 >>
Po