Těžké bombardéry
|
|
|
|---|---|
|
študent napsal v č. 1230: Právě kvůli nim by ale těžko někdy někdo česky vydal pojednání o jejich pumových zaměřovačích. "Taky sem ještě moh napsat za války Wellouše&Liberatory." |
|
|
|
|
Jo, to že jich prakticky nebylo moc jsem takticky vynechal. Taky sem ještě moh napsat za války Wellouše&Liberatory. |
|
|
|
|
|
Hmm, pravda. Aneb Tomík zase za vola  I když F-IX sloužily především pro výcvik (z jejich posádek se pak rekrutovali zaměstnanci ČSA, ČLS i Bati) a MB-200 toho až tak moc odsloužit nestihly (docela by mne zajímala nějaká "hodinová" bilance všech typů u předválečného letectva). |
|
|
|
|
|
Tom napsal v č. 1227: Fokker F.IX, Aero MB.200...Na svou dobu... "mimo epizodních Il-28, vlastně nikdy klasické střední a těžší bombardéry" |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 1226: "o nevím - ty cizí (dosažitelné) taky nejsou dílem vojáků" Tak jinak U nás se spíš (i historicky) najdou spíš spisky na téma letecké akrobacie - páč v tom Čechoslováci byli vždycky kingové - než spisky o pumových zaměřovačích - páč jsme u nás, mimo epizodních Il-28, vlastně nikdy klasické střední a těžší bombardéry neprovozovali
Algernon napsal v č. 1226: Tím se to jasně vysvětluje "hádám, že byla určována nějakým obdobným způsobem, jako je určována třeba rychlost při dopadu u dělostřeleckých granátů" |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 1224: Ono...není se co divit. U nás nikdy nebylo bombardovací letectvo natolik protěžované (nemůžu najít vhodnější výraz), aby se musel nějak důkladněji podchycovat vývoj. A nikdo jiný než vojáci (bývalý vojáci) asi takovou práci u nás vydat ani nemohli."snad neexistuje žádná česká práce zaměřená na pumovou výzbroj, neřku-li na zaměřovače?"
Algernon napsal v č. 1224: Obvyklý dotaz - jak to změřili? "dopadová rychlost Tallboye byla (při odhozu z výšky 18,000 ft) cca 334 m/sec, a stejná byla i u Grand Slamu (ovšem při odhozu z 16,000 ft). " |
|
|
|
|
Není zač |
|
|
|
|
Děkuju. Možná se na vás ještě obrátím časem s dalšími otázkami. Moc jste mi pomohli. |
|
|
|
|
katerina9 napsala v č. 1201: Křídlo"bombardovací wing je tedy bombardovací peruť nebo letka? " , ale lepší nechat origoš wing, většina porozumí i tak.Obvykle se překládá:Flight-letka, squadron-peruť. Ale některý do toho vnášej zmatek že se na flight vůbec vyignorujou a začínaj se squadron jako letkou. |
|
|
|
|
|
katerina9 napsala v č. 1212:
"flight - squadron- wing -group"
Moby napsal v č. 1198: A flight byl pod squadron. " USAAF mělo strukturu Squadron-Group-Wing" |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 1214: No ale já bych nerada vypustila nějakou zprasenou věc. Je to zajímavej dokument, byla by škoda, kdyby si lidé, kteří letadlům rozumějí a koupí si to, říkali, že jim to za ty prachy nestálo. Navíc mě to baví, i když tomu nerozumím. Uvidíme, co se dá dělat. Nakonec se stane odbornice ještě ze mě. "však on se někdo najde, kdo to koupí" |
|
|
|
|
|
Algernon: je to film složený z dobových záběrů a současných komentářů. Všude jde o B-17 Létající pevnosti, jedná se především o 4th Bomb Wing 1st Bomb Wing. 8th Bomb Wing, 100th Bomb Group. Ale přišla jsem na to, že:od spoda se to řadí takto?: flight - squadron- wing -group. Myslím, že produkce bude muset sehnat odborníka na letadla II. sv. války a zaplatit ho, aby to pořádně zkontroloval a rozhodl, jestli nechat anglické názvy nebo použít české. A ještě jeden dotaz - jak se česky řekne feather a propeller? Když se zničí motor, tak se vrtule nastaví tak, aby jí procházel vzduch a letadlo mohlo letět bez něho. |
|
|
|
|
|
Je to britský dokument, jedná se o 8. leteckou armádu USA, jmenovitě o letecké nálety B-17 během října 1943 na Německo (Regensburg, Brémy, Anklam, Mariánské lázně atd.). Ale používají tu výraz wing, což může být chyba tvůrců komentáře k dokumentu a budu si to muset ověřit. Ano, asi máte pravdu, nejlepší bude co nejméně názvy překládat, zvlášť když se v tom sama neorinetuju. A ještě jednou děkuji všem, všechno co jsem si tu přečetla mi pomohlo udělat si mnohem lepší představu. Měla jsem v tom hrozný zmatek. Snažím se to přeložit jak nejlíp umím. |
|
|
|
|
katerina9 napsala v č. 1203: Tak to zcela upřímně přeju hodně štěstí a ať to dopadne líp než většina dokumentů a některé knihy (třeba www.fronta.cz/kniha/quill-spitfire-pribeh-zk...). "Překládám dokument o II. světové válce a o letadlech toho moc nevím." |
|
|
|
|
|
Děkuju moc, Algernon. Překládám dokument o II. světové válce a o letadlech toho moc nevím. |
|
|
|
|
|
No a hloupá otázka asi: bombardovací wing je tedy bombardovací peruť nebo letka? A nevíte někdo náhodou co jsou "high boxes" a "low boxes"? |
|
|
|
|
|
Algy B-32: Mělo by to snad být HPM č. 12, ročník 1997. Podívám se po něm. |
|
|
|
|
|
Tom napsal v č. 1196: 1st Air Commando Group je asi největší vyjímka, to se snad nemuselo zmiňovat. "vyjímek (1. Comm. operující v Indii a Barmě), " |
|
|
|
|
|
USAAF mělo strukturu Squadron-Group-Wing. Nad wingem bylo Air Force. Některý Air Force se (a tohle platí spíš ke konci války, ono se to měnilo) dělily na Air Division, vlastně Air Force v malým. Třeba 8th USAAF mělo 1.,2.,3. division. 1st Air Division se skládala z 1.,40.,41.,94. bombardovacích wingů a 65. stíhacího wingu. Command bylo nadřízený jednotkám celý Air Force podle typů, jak píše Tom. Takže u 8th Air Force bylo VIII Bomber Command, VIII Fighter Command, VIII Air Support Command. Doufám že teď je to o něco míň jasný:_) |
|
|
|
|
|
Děkuju hrozně moc Tome. Přesně to jsem potřebovala. Teď si to dokážu představit a je to pěklně přehledně napsaný. Úžasný!!! |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Těžké bombardéry