Vztahy Spojenců a SSSR po vítězství v Evropě, poválečný vývoj
|
|
|
|---|---|
|
DuGalle 161: prosím Tě, zapomeň na to, fakt je to nesmysl. Když Japonci nezaútočili v roce 1941, když byl Hitler u Moskvy a Rusko skoro na kolenou, proč by měli útočit v roce 1945, když byl SSSR zdaleka nejsilnější ??? Jamamoto tvrdil, že k válce s USA nemá vůbec dojít a začal se na ni připravovat až na přímý rozkaz. Rozhodně taky nepočítal s tím (aspoň jsem to ještě v žádné seriózní literatuře nečetl), že po Pearl Harboru, útoku na Filipíny atd. by USA žádaly o mír. Tohle fakt slyším poprvé. |
|
|
|
|
Brrr, stačí že musím do pátku dělat prezentaci v ŠJ, další v ČJ a navíc ještě návrh reklamy. S grafikou se vyblbnu až moc na to, abych si hrál s takovýma hovadinama jako dělat si srandu z německých zničených divizí  P.S. Jdu domů, zkus mi prosím poslat nějakou odpověď na ten včerejší e-mail, díky předem i zadem... |
|
|
|
|
Du Galle: No zaúkolovat mne umíš. Nechceš se toho zhostit sám ? |
|
|
|
|
|
Ondík napsal(a) v č. 167: "No ale na východě jaksi v letech 42/43 byli jaksi méné "zředění", že?" To by chtělo nakreslit grafické schéma německých tankových jednotek před Kurskem, po Kursku a po Bagrationu. Podtitulek - najdi devět rozdílů  |
|
|
|
|
|
Du Galle: Ty rozdíly v koncentraci v roce 1944 byly nijak mizivé. Možná jsem Ti kdysi vypsal síly tankových jednotek k 11/44. Na západě a v Itálii bylo asi 60% toho, co na východě. No ale na východě jaksi v letech 42/43 byli jaksi méné "zředění", že? |
|
|
|
|
|
Tak mě napadá, proč sem lidi taháte tyhle srovnání západní a východní fronty? Téma vypadá jinak... |
|
|
|
|
|
Ondík: No o něco širší to bude . Nicméně o to menší tam zase bude koncentrace jednotek a znatelně se zvětší prostor pro vedení operací...Dost zředěné ztrátami to bylo i na východě... |
|
|
|
|
|
DuGalle - A co kdybys to přepočítal na plochy ? Ona je Evropa od Baltu po Jadran trochu širší než třeba Francie, že? Co se týká Tebou jmenovaných jednotek, nezapomeň, že to mnoho z toho bylo dost zředěné ztrátami a převelením do nově vznikajících jednotek a nedosahovalo to úrovně r. 1943 a 1. poloviny roku 44. |
|
|
|
|
|
asimov napsal(a) v č. 162: "Vem si mapu Evropy, udělej si čáru v místech, kde byla východní fronta v den D..... pak okem odhadni ( to zvládneš, seš dobrej, nikdo o tom nepochybuje) kolik toho do konce války museli urazit Rusové a kolik západní spojenci." Vzdálenost z Normandie do Rokycan je přibližně stejná, jako z Moskvy do Berlína. Západním spojencům to trvalo 11 měsíců, bolšákům tři a půl roku... asimov napsal(a) v č. 162: "Postup na západě byl pomalej i proti jednotkám, které nedosahovaly kvalit ( ani počtů) těch na východě." Bingo, třeba 101. prapor těžkých tanků SS; 2.,9.,10.,12. divize SS, 21. divize WH apod. to byla vlastně samá plichta... |
|
|
|
DuGalle: Vem si mapu Evropy, udělej si čáru v místech, kde byla východní fronta v den D..... pak okem  odhadni ( to zvládneš, seš dobrej, nikdo o tom nepochybuje) kolik toho do konce války museli urazit Rusové a kolik západní spojenci. Postup na západě byl pomalej i proti jednotkám, které nedosahovali kvalit ( ani počtů) těch na východě. |
|
|
|
|
|
|
Viz Jamamotovo hodnocení možností vedení války s USA (výrobní potenciál) a Pearl Harbor jako preventivní úder, po kterém by se USA dala zatlačit k vyjednávání o zrušení sankcí vůči Japonsku. Dle Jamamota měl být Pearl Harbor první bitvou války ale také poslední... Proč směšná? S Ruskem měli Japonci nevyřízené účty, chuť zaútočit by také byla a kdo říká že by sledovali stejné cíle jako USA? Prostě taková parazitní akce ve stylu útoku SSSR na Polsko... |
|
|
|
|
|
Ano, snaha ukončit válku (dokonce i ve vládě byla "mírová frakce", sbor džúšínů byl rovněž pro přijetí Postupimské deklarace, atd...))! Nikoli začít další proti Rusku, navíc po boku Američanů. Ta představa mi přijde dost směšná. Ta poslední věta mi nějak nedává smysl? Můžeš mi tuto teorii blíže osvětlit? |
|
|
|
|
|
O Japoncích toho vím opravdu málo, i tak mi ale neunikla snaha Hirohita podepsat mír již před shozením bomb. Jeho vláda byla věc jiná... Už samotný Pearl Harbor byl snahou vyhnout se válce... |
|
|
|
|
|
DuGalle: sorry, ale o Japs nevíš nic. Nechtěli se Američanům vzdát za nic na světě. Sověty se snažili udržet mimo. A že by se snad s spojili s USA proti Rusku... Nebo dokonce sama Amerika s nima |
|
|
|
|
|
Dzin: - RA měla v boji šanci na vítězství pouze při několikanásobné přesile, ta zde viditelně nebyla. Počítám že žlutí árijci by v roce 45 rádi z války vycouvali a nechali američanům volné ruce na Sojuz. Možná by i něco přihodili... - otázka je, kolik tyto tanky ničily těch německých aneb kde je nějaká dokumentace, že se tyto šroty aktivně účastnily boje. Něco je bojovat a něco je s tím tankem jet v koloně s vědomím, že když to nepojede, posádka dostane tank jiný, ale nepojede v něm ale se Špaginama na něm - když tomu chybí pojezdové kolo, tak to sice jede, ale rozhodně to nepojede jako tank který je OK. To by je tam bolšáci v rámci úspor materiálu nemontovali už ve výrobě, kdyby to fungovalo tak jak mělo |
|
|
|
|
Beda: Pokud muzeme verit tabulkam, tak americky kanon probiji na 500m 93mm pri sklonu 60 stupnu. Sovetsky na 500m pri sklonu 60 stupnu probije 90mm. To mi moc s tvym tvrzenim nesedi. Pokud beres podkaliberni, dejme tomu, ale kolik bylo podkalibernich strel v palebnem prumeru u tanku? Ja mam udaje, ze v USA to bylo nejcasteji kolem 8 strel, SSSR kolem 5... |
|
|
|
|
|
giro.c: Tedy v tomhle podani snad jako by ani na Americanech nelezela od roku 43 hlavni tiha valky s Nemeckem na Zapade...:) |
|
|
|
|
|
DuGalle: No, vem to takhle, v Tichomori meli Americane: - US Army + USMC - 3 armady a 2sbory celkem 1 900 000, 9700 del a minometu, 1200 tanku a samohybnych del a 18000 letadel (vcetne namorniho letectva). Vse bylo roztrouseno v celem Pacifiku. Na Dalnem Vychode (v Mandzudsku) mela Sovetska armada 3 fronty a v nich celkem 1 600 000 vojaku, 30000 del a minometu, 5300 tanku a samohybnych del a 5200 bojovych letadel. Moc si uspesne vylodeni Americanu proti Sovetum predstavit neumim. - Hele, videl jsem T-34, ktere vypadaly, ze jedou leda tak do srotu a to jim moc nebranilo v niceni nemeckych tanku...:) Nesmis brat, jak to vypada, ale jak to bojuje. A Soveti si nikdy na estetiku stranky nepotrpeli. Spise jen na funkcnost...:) |
|
|
|
| hele Dzine ja spíš myslim,že vyčerpanost se týkala spíš Britů než Amíků, ty přeci jen byli ve válce o dva roky míň a nikdo je nembardoval a nesnařil se je vyhladovět | |
|
|
|
|
to Dzin: Sherman s 76kou si to kliodně mohl rozdat s téčkem, dokonce měl lepší munici což mu dávalo oproti 85ce 1,5x vyšší účinnost. Myslím že s sériová výroba Pershinga/T-29 byla spíše otázka chuti, pokud by to Američané potřebovali tak by to nebyl problém. |
|
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII všeobecně
- > Vztahy Spojenců a SSSR po vítězství v Evropě, poválečný vývoj