Vztahy Spojenců a SSSR po vítězství v Evropě, poválečný vývoj

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
221-240 z 303
<< 9 10 11 12 13 14 15 >>
Po
egli 27.7.2003 15:26 - č. 106
egli Možný konflikt v roce 1945 nebyl tak úplně nereálný, obě strany o něm uvažovaly

zvonda9: psalo se o tom např. v Mladé frontě Dnes 2. října 1998 - článek "Světová válka právě končila, když Churchill plánoval další". Je tam i vyjádření českého historika Jaroslava Hrbka. Naskenoval jsem ti ho:

fronta.cz/pics/churchill_1945.gif
Béďa 27.7.2003 14:20 - č. 105
to SK: Pokud se nemýlím tak si také psal dost zajímavé věci o kumulativním paprsku, docela rád bych znal odpověď na mé pochyby(viz mnou uvedený zdroj), nebo že by tvé znalosti nabyly zas fundované a byly na úrovni znalostí o ruském dělostřelectvu(neříkám ale že se v něm já vyznám nějak dobře)?viz tvůj poslední příspěvek a tvůj bájný samohybný kanon 4x25mm, docela bych rád znal zdroj tvých informací, protože něco takového prostě neexistovalo, proto doufám že Iste nám teda povieš, koľko malo SSSR mobilných PL kompletov. (zvláště ráže 25mm!!)
A asi bude 4x25mm iste omnoho horšie ako 2-4x12,7mm, alebo 1x37 + 2x12,7mm, že? S tím se nedá než souhlasit...
Béďa 25.7.2003 20:13 - č. 104
to SK: Neznám ruský 4x25mm, v 45 vyrobili několik desítek 2x25mm, které byly na podvozku nákladních aut(v sole jich měli okolo 1500-tažýených), jinak jejich jediný mobilní! ve vetším měřítku použitelný komplet byli americké M-16! a výroba ZSU-37 se teprve rozbíhala, už vůbec nemluvím o Spojenecké převaze v kvalitě protiletadlové munice u velkých ráží(bezkontaktní zapalovač) a v zaměřovačích(ústřední), radiolokační technice atd. Rád bych naopak věděl co tě vede k tvému přesvědčení.
to Pet:Ledwoch, J., SolarzJ., Americké tanky 1939-45, Warzawa 1994, ale mám dojem že vyšly i v češtině
zvonda9 23.7.2003 14:55 - č. 103
Nazdar! Náhodou jsem narazil na Vaši diskusní skupinu a nedá mi to abych se na něco nezeptal. Asi před 2 - 3 roky jsem na internetu (v angličtině) četl článek o situaci v Německu v létě roku 45. Psalo se tam, že spojenci od konce roku 44 plánovali na přelom července a srpna 45 útok na Sověty s cílem vytlačit je z Německa a snad i ze střední Evropy. Hlavním zastáncem plánu měl být Churchill. Nakonec se tato akce neuskutečnila protože Churchill prohrál volby, Rusové měli značnou převahu (byla tam tabulka srovnávající síly Rusů a spojenců, s následujícími údaji:
pěchota - výrazná převaha R, tanky - výrazná převaha R, dělostřelectvo - výrazná převaha R, stíhací letectvo - mírná početní převaha R ale technická převaha Spojenců, bitevní letouny a lehké bombardéry - převaha R, střední bombardéry - mírná převaha Spoj, těžké bombardéry - výrazná převaha Spojenců), pro američany byla válka proti spojenci politicky neúnosná a hlavně Rusové se o přípravě Spojeneckého útoku dozvěděli.
Od té doby jsem se pokoušel tento článek několikrát znovu najít, ale bohužel jsem neuspěl.
Pokud někdo z Vás má o této operaci nějaké informace (alespoň název, abych podle něj mohl vyhledávat),
prosím ozvěte se.
Díky Zvonda
zvonda9@post.cz
Dzin 20.7.2003 21:06 - č. 101
Dzin DuGalle: A co letni ofenziva 42??? Na strategickych mistech byli samozrejme rozmisteny, o tom mluvim celou dobu, a v takovem pripade je cekalo uplne zniceni, koncentrace SA v hlavnich smerech uderu byla vzdy naprosto drtiva. Kdyz se bavime o tankove technice, vis, kolik melo tanku NATO v Evrope a kolik jich mela Varsavska smlouva?
SK 19.7.2003 08:55 - č. 100
SK Béďa:

Iste nám teda povieš, koľko malo SSSR mobilných PL kompletov.

A asi bude 4x25mm iste omnoho horšie ako 2-4x12,7mm, alebo 1x37 + 2x12,7mm, že?

Ja si naopak nemyslím, že spojenci mali v PL kompletoch prevahu. A v PL delách asi už vôbec nie...
Pet 18.7.2003 18:22 - č. 99
Pet Béďa,Dzin:T-29/30 mi nic neříká.Mohli by jste dát nějakej kontakt s podrobnějšíma informacema?Předem dík.
DuGalle 18.7.2003 17:02 - č. 98
DuGalle Dzin napsal v č. 87: "Nepochybne je ti i znamo, ze tanky SA nepouzivala k dobyvani vesnicek..."
To sice možná ne, ale ty tanky musely někudy projet. A za této situace by to tedy znamenalo buď každou vesnici preventivně vyčistit nebo za sebou nechávat haldy šrotu. Tak jako tak rychlý postup by se nekonal...

Dzin napsal v č. 87: "Takze mame 1000 vesnicek, v kazde jedno druzstvo, to mame priblizne 12 divizi, radove 120 tisic muzu. Mas pravdu, pro armady NATO v Evrope je to naprosto postradatelne mnozstvi..."
Proč tisíc vesnic? Bohatě stačí rozmístit bigoše na strategických místech - u křižovatek, mostů apod. Když vezmu jako základ třetinu, tak 40 tisíc bigošů by ve válce takového rozsahu neznamenalo vůbec nic...
DuGalle 18.7.2003 16:57 - č. 97
DuGalle K tomu Wehrmachtu. U Moskvy skopci přišli o ten tlak, díky kterému se jim dařilo hnát před sebou rusáky jako slepice. Od téhle porážky se vše změnilo na pouhé taktizování a zoufalé snahy dostat zpět iniciativu. Ale ten počáteční tlak už nikdy nevytvořili. No a Kursk byl konec úplný. Tehdy sice měli možná nejvyšší početní stavy, ale také přišli o většinu tanků a hlavně rezerv. Zatímco bolšáci přisunovali nové a nové Mongoly, Tatary apod, skopci mohli přisunovat už tak akorát lidi do té doby nevhodné pro vojenskou službu...
Dzin 18.7.2003 16:00 - č. 96
Dzin Beda: Vzdy ja taky tvrdim, ze hlavni podil na tom, ze SSSR neutocil byly jaderne zbrane.
RA mela ovsem tradici boje pozemnich jednotek proti letectvu. U ni to byl ukol pro veskere vojaky. Je pravda, ze nemusela byt nejak super ucinna, ale preci jenom to vahu ma. Navic mela RA zkusenosti vedeni valky pri vzdusne nadvlade protivnika. Az do roku 43 ji mela (s urcitymy vypadky) nemecka armada. Zapadni spojenci tuto zkusenost moc nemeli, resp. byla v omezene mire (Francie 40, Recka kampan). Minim samozrejme pozemni boje, namornictvo v tomto melo vrchovatou zkusenost.
Béďa 18.7.2003 14:59 - č. 95
to Dzin: Máš plnou pravdu jenže jak dlouho se JS-3 sériově vyráběl? A nebylo taky tím že americká vojenská doktrína byla prostě jiná a spoléhala na jaderný monopúol(převahu)? Měřeno rokem 45/46, se tanto rozdíl tak neprojeví, pokud vím tak T-29 už byl schválen do sériové výroby ale konec války v Evropě, zapříčinil změnu tohoto rozhodnutí.

Také zde padli názory o silnějším ruském taktickém letectvu. Zamyslel se někdo nad tím kolik měli Spojenci a Rusové mobilních protiletadlových komletů? Myslím že ten nepoměr byl pro Rusy docela obrovský.
Dzin 18.7.2003 14:49 - č. 94
Dzin nemetko: aspon jsem oddpovedel pripadne ostatnim...:)
Dzin 18.7.2003 14:48 - č. 93
Dzin Beda: IS-3 bylo vyrobeno nekolik tisic, kolik bylo vyrobeno prulomovych verzi M26 nebo T-29/30? U nich presna cisla neznam, ale mam dojem, ze to bylo nekolik kusu, ne?
Béďa 18.7.2003 09:27 - č. 92
to Pet: S tím JS-3 a T-44 máš pravdu, ale jaksi zapomínáš, že ani Američani neusnuli na vavřínech, myslím že ve stejném časovém horizontu by byli schopni zavést Pershingy s 90mm kanon s L-73, tan by si bez potíží poradil s T-44 a pro JS-3 by byl dost nepříjemný, dále mohli zavést i jeho průlomouvou verzi s 290mm pancéřováním a to nemluvím o T-29/30, který by nad JS-3 měl převahu...
nemetko 18.7.2003 00:20 - č. 91
nemetko no to bol sarkazmus, chyba tam smajl
Dzin 18.7.2003 00:04 - č. 90
Dzin nemetko: Jasne, tak rok se snazili osvobodit atd... dik za upozorneni. :) Do ofenzivy vzasade RA presla ihned po nemeckem utoku...:D
Stejne je to pochybne. Jestli nekdo Moskvu povazuje za zahajeni tazeni na Berlin... je to sice dulezity meznik, ale k zasadnimu obratu tehdy jeste nedoslo, Wehrmacht si uchoval neustale znacnou silu a tu zvetsoval az do bitvy u Kurska, od te chvile zacina "Sovetska osvoboditeldka kampan".
nemetko 17.7.2003 23:48 - č. 89
nemetko Dzin napsal v č. 84: "Ja mel vzdy takovy dojem, ze 2 roky se snazila neprohrat, rok osvobozovat uzemi SSSR a rok a pul osvobodit (obsadit) staty v podruci Osy a staty Osy samotne"

polovica roku -> 41,5 + 2 roky = 43,5 -> 43,5+1 = 44,5 - > 44,5+1,5 mame koniec 45teho, prosim ta , to ti tam niekde pol roka lieta...

P.S. 3,5 je jasnych, od prvej ofenzivy RA
Dzin 17.7.2003 20:50 - č. 87
Dzin Na pocetnim vrcholu byl Wehrmach v roce 43. Az do bitvy u Kurska meli Nemci strategickou iniciativu a Soveti pouze reagovali na jejich akce. Po protiuderu u Moskvy je opet dostali do uzkych letni ofenzivou 42, zimni tazeni 42/43 (po Stalingradu) bylo zastaveno u Charkova a Nemci se opet pokusili rozdrtit RA u Kurska. Teprve po tomto vitezstvi se stal postup RA neprerusovanym, do te doby to bylo spise prechodne.
Nepochybne je ti i znamo, ze tanky SA nepouzivala k dobyvani vesnicek...
Takze mame 1000 vesnicek, v kazde jedno druzstvo, to mame priblizne 12 divizi, radove 120 tisic muzu. Mas pravdu, pro armady NATO v Evrope je to naprosto postradatelne mnozstvi...
DuGalle 17.7.2003 20:41 - č. 86
DuGalle Wehrmacht byl zřejmě u Moskvy na svém početním vrcholu, s vynikající morálkou

Jediný zlom byla německá ofenzíva během roku 1942, nicméně pak přišlo další německé vítězství u Stalingradu, úspěšně probíhající blokáda Leningradu, pak vůbec nejúspěšnější německá bitva u Kurska - jo ty skopci šli vlastně od vítězství k vítězství

Dzin napsal v č. 84: "A k cemu mi jsou ve vesnicich protitankove jednotky, kdyz proti nim nemiri zadne tanky??? "
Že by je RA / SA vyřadila z inventáře? Zajímavé...
Pokavaď je mi známo, tanky vždy tvořily nejdůležitější součást ruských útoků...

Dzin napsal v č. 84: "Jenom k tomu, ze si roztristim sily a prohraji o to rychleji..."
Jak jsem psal - umístit v každé větší vesnici družstvo bigošů s AT "trubkama" by očividně bylo vysilující. Rozpočítej si jednu pěší divizi na družstva, ztráta jedné divize by byla opravdu zdrcující ztrátou. A při počtu vojáků v divizi by tito hoši obsadili velice zajímavý počet bodů...
Dzin 17.7.2003 20:29 - č. 85
Dzin karaya1: Jasne, ze cetl. Je to skvely hlavne pri popisu ponorkovych operaci, v ostatnim to je ponekud slabci, hlavne pri rozepisovani strategie a taktiky SA (pouziva postupy NATO). NATO je docela dobre rozebrano.
221-240 z 303
<< 9 10 11 12 13 14 15 >>
Po

Diskuzní forum