Vztahy Spojenců a SSSR po vítězství v Evropě, poválečný vývoj

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
261-280 z 303
<< 11 12 13 14 15
Po
giro.c 14.7.2003 21:08 - č. 57
nemáte prosím někdo počet mužů v americké divizi pěší a tankové

je otázka do jaké míry by byly Amíci schopni ochromit ruský průmysl někde za Uralem, kam byl za WW2 přesunut? Z jakých leteckých základen?
Tom 14.7.2003 15:19 - č. 55
Tom To nemetko: výroba Juma 004 se v SSSR rozeběhla ještě za války. Motor byl výrazně zlepšen v oblasti regulace a použitých materiálů, čili výraně zvýšili jeho životnost. První proudové éro SSSR byl Jak-15 z roku 1946. Ale nepočítej jen s P-80 (ovšem nikoli s Tebou udanými výkony-to v 45 nepřipadlao v úvahu), přidej i FH-1, FJ-1 ale na druhou stranu nevicvičené piloty. Víš kolik nehod měla první eskadra s Fury?

Stejně je to postavené na hlavu. Lidi byli rádi, že to skončilo, tak proč by měli začít blbnout znova?
nemetko 13.7.2003 22:57 - č. 54
nemetko SSSR a prudove motory? Nevolali sa Jumo BMW a Rols Royce? A kolko by ich v pripade takehoto konfliktu boli schopny zohnat?
Pet 13.7.2003 19:24 - č. 53
Pet Myslím,a omluvte mně pokud se mýlím,že tady řešíte problém ze špatného úhlu.Jak dlouho by asi trvala pozemní válka IS,T-44 vs Persing,Sherman?A jak dlouho by asi trvalo strategickému letectvu západu ochromit výrobní potenciál ruska?Za jakou dobu by rusové přišli s proudovými letadly a atomovou bombou,kdyby jim šlo o přežití?
karaya1 13.7.2003 18:12 - č. 52
karaya1 A berete třeba v potaz P-80 Shooting Star, jejichž výroba počala v únoru 45 (nevím kolik jich měli v půlce roku..)

Ten by se svou rychlostí 882kmh v 6000m (při mořské hladině jistě kolem 930,950kmh) ukázal Lavočkám záda... Ostatně Me262 neudělal díru do světa kvůli masovému nasazení konvenčních stíhaček Spojenců nad letišti (tedy kdy neletěly tak rychle a byly zranitelné)- proto by třeba P-80 byl pro Sověty problém... Nevím, který byl pilotní projekt proudové stíhačky v SSSR (MiG15 to asi nebyl ) ale asi byl dost později než P-80, Gloster Meteor.

Nevím, jak dlouho trvala generální oprava velkého železničního uzlu, ale strategické letectvo nemusí bombardovat jenom Tankograd, ale i dopravní centra, sklady etc. a tím RA trošku zatopit... Ostatně Drážďany či Hamburk představují příklady, jak mohl dopadnout Kyjev, Stalingrad etc. I Albert Speer, německý génius a skvělý organizátor, si do deníku zapsal v reakci na zničení Hamburku, že ještě několik takhle zničených měst a můžeme to zabalit... Nemusela to ani být atomovka, stačil POŘÁDNÝ konvenční nálet... Počty strategického letectva neznám, ale je nutno počítat kromě 8th USAAF, BC i Coastal Command (sovětské ponorky mohly proklouznout jen Skagerrakem, Kattegatem a nad Norskem- to jde uhlídat mnohem lépe než celé pobřeží Evropy...

Ještě k těm stíhačkám- svou nízkou výškou letu se vystavují velkému nebezpečí ze země (jak napsal jeden příslušník RAF v Anglii, "může si po nás picnout kdejaký blbec" ) a Amíci měli půlpalcové kulomety na každém transportéru a tanku...
Dzin 13.7.2003 17:43 - č. 50
Dzin Algernon: To je presne to, o cem mluvim. Koli meli Spojenci stihacek, vyrovnavaji ci se La-7 pod 6000m? Tady je prostestred dvou rozdilnych leteckych koncepci. Na P-39 pro USAAF nevyhovovala, naproti tomu v nasazeni RA dosahovala skvelych vysledku. Jde jenom o to, ktera kocepce by se v pozadovanem konfliktu ukazakla jako efektivnejsi. Muj nazor jiste znas, bez nasazeni jadernych zbrani ta sovetska. A Il-10 byl preci jen pri podpore vojsk nejlepsi. :)
DuGalle 13.7.2003 13:09 - č. 49
DuGalle Já nic nikam posílat nechci, jenom doplňuji č.46
giro.c 13.7.2003 12:44 - č. 48
no DuGalle jenomže kdy ji tam chceš poslat? Místo na Japonsko?Nejsem si uplně jistej jestli by to Amici udělali.
DuGalle 12.7.2003 23:17 - č. 47
DuGalle Z Říma to máš přes Turecko až nad Baku cca 2200km, což by jim mohlo stačit ještě na chvíli vyhlídkového letu

Druhý dáreček poslat na Kyjev a bratři by přišli také o výpomoc několika "bezvýznamných" frontů...
Dzin 12.7.2003 15:19 - č. 44
Dzin giro.c: 4000lbs nesl v bombardovaci verzi, to je neozbrojena a nepancerovana. Tu moc k podpore vojsk pouzit nemuzes, resp. byla by to sebevrazda pro posadku...
giro.c 12.7.2003 14:09 - č. 43
Dzine Mosquito mohl nést 1840kg pum alespoň podle toho co vim.

k bodu 7u Dzina na jaře roku 45 by amici nehodili atomovku na Rusko a kdyby se rozpoutala válka až po schození jaderné a plutuniové pumy na Japonsko trvalo by Spojencům zhruba 6 měsíců na výrobu další.
Dzin 11.7.2003 22:56 - č. 42
Dzin Beda: Rikam, ze ze sovetskych stihacek byl jedine MiG-3 vyskovy, ostatni se na to nehodily. Soveti v teto roly pouzivaly zapadni letadla...
Béďa 11.7.2003 14:50 - č. 41
to Sk: Znáš TTD T-29? Pak bys věděl že by nejspíš měl nad JS-3 převahu. Mimochodem, JS-3 měl ve srovnání s M-47 předpotopní střelecký systém.
Dzin: Mig 3 proti B-29? To si děláš srandu a čím by ho asi sestřelil třemi kulomety 12.7? Pokud by ho vůbec dohnal!
Dzin 10.7.2003 22:47 - č. 40
Dzin GeorgRolf: Proti B-29 by byl nasazen MiG-3, coz byla jedina vyskova stihacka RA (pokud neberu Spitfiry). Jde ale o to, ze se zde stretavaji dve koncepce. Ano Soveti nemeli moc letadel, ktere by mohly vzdorovat Spojeneckym letounum nad 6000m, ale kolik letounu, schopnych se vyrovnat sovetskym frontovym stihackam ve vyskach kolem 3000m, kde sovetske letectvo nejcasteji operovalo, meli Spojenci? Letectvo neresi vsechno a prevaha pozemnich vojsk RA byla obrovska. Jen na okraj, Kozedub v La-7 regulerne sestrelil jednu B-17 a rozdal si to s 6 P-51D, dva sestrelyl, sam neutrzil ani skrabnuti a jakmile zjistil, ze jsou to Americane, zdekoval se v pohode z dohledu... ikdyz tohle je extremni pripad. Jinak souhlasim, polemika o TTD je ponekud nezazivna. Jenom jeste jedno a pote uz opravdu skoncim, Nejcastejsi konfigurace Il-10 pro podporu vojsk byla tvorena 8 raket 82mm a 2 250kg pumy nebo 8 132mm raket (Il-2 nosil temer to same, pouze pumy byly 125kg). Typhoony, Tempesty a Mosquito nesly nejcasteji 8 raket 3" nebo 4-6 raket 5" nebo pumy o vaze 1000-1500 lbs (meximalni unostnost byla 2000 lbs). A-26 nejcasteji nosil 4 1000lbs pumy nebo 8 500lbs pum. P-51D nejcasteji pusobyl s 6 5" raketami. Z vsech Spojeneckyvh stihacek nosil nejvice P-38, az 10 5" raket.
K tvym nametum
1) Podobne jako strategicke bombardovani, by se zastaveni LaL projevylo az za nekolik mesicu, pricemz v roce 45 (krome nakladnich aut) vyzbroj z LaL u frontovych jednotek byla zanedbatelna.
3) Cast na strane Spojencu, cast na strane SSSR, ale jejich vojenska sila byla po WW2 preci jen velmi mala. Jejich "uspechy" v tomto obdobi byly dany vice tim, ze Spojencti vojaci ke konci valky uz moc nechteli riskovat svoje zivoty (coz se napr. velmi negativne projevilo u 4. ukrajinskeho frontu, kde bylo dokonce nekolik generalu predano vojenskemu soudu!)
6) Vice zbrani ukoristili jednoznacne Soveti.
7) Docela velkou, misto na Japonce by letela na Sovety a Stalin se jaderneho uderu docela obaval.
8) malou. I strategicke bombardovani Nemecka, vedena za lepsich podminek nez pripadne bombardovani SSSR nebylo tak ucine, ze by se diky nemu zhroutila moznost Nemecka, vest valku.
9)USA by s Japonci na nejaky separatni mir nepristoupily.
Musime si take uvedomit, ze Spojenci byli velmi precitliveli na ztraty.
Celkove je ale podle me rozhodujici, ze USA vlastnil atomovou pumu, ktera sily docela vyrovnavala.
giro.c 10.7.2003 18:22 - č. 39
hele GeorgRolf pokud vím tak za korejské války byli Superfortressy na druhém místě za F86.To máte o pět let déle než se bavíme.V ruských stíhačkách s absolutně nevyznám, ale tušim, že v té době by byli lepší než v 45 roce.Z toho mi vychází že by to asi neměli v tom 45 zrovna lehký. Šturmovik dostal svojí přezdívku černá smrt poprávem, ale myslím si, že i tak opancéřované letadlo by např. vyvedlo 4x20 mm kanóny u Moskyta z rovnováhy (viz příspěvek Georg Rolf/31).
GeorgRolf 10.7.2003 13:11 - č. 38
Jediný kdo mi víceméně odpověděl je Glynwed. Nejde mi o to,jaké Rusové měli k dispozici kanóny,ale spíš o to,da měli stíhačku,která by je měla namontované a zároveň se byla schopná dostat na kobylku B-29 letící téměř 600km/h ve velké výšce. Popř. boxu těchto letounů. Mám dojem,že dřevěné sovětské stíhačky na tohle prostě neměly. Srovnání Lavočky se Zerem je myslím poměrně trefné. Jinak v Lavočkách se relativně vyznám (a myslím,že ty můžeme rovnou vyškrtnout jako nepoužitelné),spíš by mě zajímalo jak na tom byly třeba Jaky,popř. Migy s rychlostí,dostupem,výzbrojí..?
Milo 10.7.2003 11:46 - č. 36
No, aké mali Rusi stíhačky, to neviem, ale kanóny okrem Švaku (do r.1950):

23 mm Volkov-Jarcev (1941)

37 mm Špitalnyj (1942)

37 mm Nudelmann-Suranov (1942)

20 mm Berezin (1944)

23 mm Nudelmann-Suranov (1944)

37 mm Nudelmann (1946)

23 mm Nudelmann-Richter (1949)
stc 10.7.2003 10:32 - č. 35
to GeorgeRolf: No nevim ale co jsem cetl tak na zniceni B-29 stacilo nekolik vystrelu z 30mm kanonu do korene kridla. Takze myslim ze dvema 20mm kanony slo B-29 znicit Taky myslim ze na konci valky delali pokusy s nasazenim 37mm kanonu u svych stihacek, tusim Jak-9T.
GeorgRolf 10.7.2003 08:47 - č. 34
Dzin,na tohle ti můžu zopakovat opět to co už jsem napsal v příspěvku 31. Stejně tak jako jsi ty víceméně napsal opět jinými slovy totéž. Je to prostě můj názor stejně jako ty máš ten svůj,ale prostým opakováním argumentů se asi na ničem nedohodneme. Já jen upozorňuji,že A-26 Invader nebyl "stíhačka upravená na bitevník",ale šlo o stroj pro tuto úlohu (ovšem v pojetí jak ji brali spojenci) přímo navržený. Zrovna tak Mosquita i Beaufightery (přestože to byly původně stíhačky) rozhodně neměly s bojem vzduch-země nejmenší problémy jak se ostatně přesvědčili například Japonští vojáci. Zajímalo by mě,proč si myslíš,že Il-10 je schopen způsobit nepříteli větší škody než např A-26 nebo Mosquito,které mohou nést výzbroj v prakticky stejném složení (rakety,kanóny,pumy),ale na rozdíl od Il-10 jí unesou až 4x větší množství. A taktéž tedy zopakuji,že takový Typhoon či Tempest se vyloženě hodily k tomu aby potlačily případný pokus Rusů o získání vzdušné nadvlády nad frontou.
Jenže to je víceméně takové nezáživné handrkování o TTD jednotlivých zbraní. Mě osobně by se opravdu víc líbila diskuze nad strategickými tématy,jak jsem nadhodil v příspěvku "29". Mimochodem myslíte si,že by spojenci riskovali použití jaderných pum na soustředění RA například někde v Československu, Rakousku či východním Německu? O státech více na západ nemluvě. Nebo by došlo k jadernému bombardování Moskvy,Leningradu,Kyjeva..? A vrátíme se zpět k TTD zbraní,otázka zní: Měli Rusové stíhačku,která by byla schopná nasazení proti B-29 letícímu ve velké výšce? Podle mě za celou W.W.II tenhle problém neřešili,protože Luftwaffe je tímhle způsobem neohrožovala. Takže jaká sovětská stíhačka mohla sloužit jako záchytný letoun s velkou stoupavostí,rychlostí,dostupem a velkou palebnou silou (čili více než dva ShVAKy ráže 20mm)? Přiznám se,že v ruských stíhačkách se až tak dobře nevyznám,respektive neznám všechny varianty Jaků a Lavoček.
Dzin 9.7.2003 22:50 - č. 33
Dzin GeorgRolf (i alyk): To se pletes. Zkusenosti z valek od WW2 do soucasnosti ukazuji, ze specializovany bitevnik je pri prime podpore vojsk daleko ucinejsi, nez stihacka upravena na roly bitevnika. Ta je totiz prilis rychla a mene odolna a nemuze poskytovat tak blizkou a vytrvalou podporu jako bitevnik. napr. ta hrstka A-10 co byla nasazena v Zalivu 1991 se podilela na 50ti procentech ztrat, ktere pozemni iracke armade zpusobylo koalicni letectvo.
Prevaha letectva Spojencu byla sice jasna, ale jde o to, jestly by byla ucelne vyuzita. Zahajili by strategickou kampan, ale ta by se castecne minula ucinkem. Narozdil od Nemcu meli Soveti drtivou prevahu v nasazenych pozemnich vojsk a strategicke bombardovani by odcerpalo letouny k jejich napadani. U strategickeho bombardovani nejaky cas trva, nez se projevy jeho ucinek a Soveti mohli cerpat ze svych znacnych zasob. Uvedomte si, ze se jedna uplne o jinou situaci, nez strategicke bombardovani Nemecka. Rozbombardovali by Sovetum zavody za Uralem, fajn, ale to by sovetske tanky nezastavilo. Spojenecke letectvo nebylo tak mohutne aby zvladlo strategicke bombardovani, ochranu vlastnich vojsk a udery na vojska Sovetu. To byl ten zasadni problem, ktery NATO nevyresilo po celou dobu Studene valky. Soveti to meli jednodusi, ty nemuseli ziskat vzdusnou prevahu, tem stacilo omezit nalety Spojencu tak, aby jimy zpusobene ztraty pozemniho vojska nepresahly urcitou miru. Berte take v potaz komunisticke strany zapadnich statu, ktere byly nekde i velmi vlivne (Francie, Italie)
Opet musim trvat na tom, ze jedine jaderne zbrane byly to, co Sovety zasatavilo.
261-280 z 303
<< 11 12 13 14 15
Po