Pražské povstání - květen 1945
|
|
|
|---|---|
| O rozsahu Sovětské pomoci vím především to, že byla nedostatečná a že bylo v silách Rudé armády poskytnout větší podporu, přinejmenším tím, že by umožnili západním Spojencům využívat svá polní letiště při jejich zásobovacích letech nad Varšavu, místo toho však tyto zásobovací akce často všemožně stěžovali. Kromě toho sovětský rozhlas pravidelně vyzýval Poláky k povstání, tudíž by se dalo předpokládat, že Sověti počítají s možností povstání a jsou připraveni povstalce podpořit. I kdyby Sověti o připravovaném povstání nic netušili, myslím, že boje ve Varšavě trvaly dost dlouho na to, aby Rudá armáda mohla nějak zareagovat.Ostatně se domnívám, že i kdyby se Poláci sebevíc snažili o domluvu se SSSR, povstání by dopadlo stejně, neboť Stalin neměl nikdy v úmyslu povstalcům pomoci, což je myslím z chování Sovětů před povstáním a v jeho průběhu více než jasné. A stejně tak je jasné, že porážka povstání byla v zájmu velmocenské politiky SSSR. | |
|
|
|
|
Ondřej Kolář napsal v č. 172: "Veškeré plánování a koordinace ztrácí smysl, pokud ten, s kým chceme akci koordinovat a kdo nám slibuje podporu, nakonec ani nehne prstem." No tak to je nesporný fakt. Samozřejmě to však v žádném případě neodpovídá modelu Varšavského povstání. Za prvé Poláci nikdy neměli v úmyslu s Rudou armádou spolupracovat, za druhé Rusové z důvodu, že mezi Poláky a Rusy prakticky neexistoval kontakt, o povstání do jeho vypuknutí ani nevěděli, nemohli pomoc slíbit ani se na ni připravit a za třetí pokud někdo označí ruskou pomoc za nehnutí prstem, rád bych věděl, zda-li má vůbec představu o rozsahu té pomoci. |
|
|
|
| To je politika | |
|
|
|
|
Hartmann napsal v č. 170: Veškeré plánování a koordinace ztrácí smysl, pokud ten, s kým chceme akci koordinovat a kdo nám slibuje podporu, nakonec ani nehne prstem. "kdyby bylo povstání řádně načasováno a zkoordinováno" |
|
|
|
|
|
A taky kdyby se Stalin rozhodl ho podpořit a nehodil ho přes palubu.  |
|
|
|
|
|
Ondřej Kolář napsal v č. 168: Tzn., jak jsem již řekl, kdyby bylo povstání řádně načasováno a zkoordinováno. "Co se týče varšavského povstání, to mohlo mít strategický význam, kdyby Sověti přišli včas na pomoc." |
|
|
|
|
|
Ondřej Kolář: (168) Jak píšeš, to propagandistické vítězství bylo jen Pyrhovo. Komunisté postupně připravili legendu o tom, jak oni a RA ovobodili Prahu a úspěšně ji propagovali. Na náš poválečný vývoj to nesehrálo podstatnější roli. |
|
|
|
|
Hartmann napsal v č. 158: Je tu ovšem i politický význam. Ačkoliv povstání bylo do značné míry spontánní, nesmíme zapomínat na existenci povstaleckého vedení, složeného převážně z důstojníků, orientovaných na exilovou vládu v Londýně ( gen. Kutlvašr, kpt. Nechanský a další ). Díky povstání si Sověti nemohli přisvojit zásluhy za osvobození Prahy a českoslovenští komunisté se nemohli označovat za jediné domácí odbojové hnutí. Tohoto faktu mohli demokratičtí politikové propagandisticky využít v následujícím politickém zápase, nicméně nestalo se tak a politický význam povstání se tudíž v praxi příliš neprojevil. Co se týče varšavského povstání, to mohlo mít strategický význam, kdyby Sověti přišli včas na pomoc. "vojensko-strategický význam Pražského povstání, ale i SNP a Varšavského byl vzhledem k vynaloženým prstředkům a ztrátám malý" |
|
|
|
|
|
Brunner: je pravda, že Slováci se proti Hitlerovi postavili už v roce 1941. Rozsáhlým marodérstvím a dezertérstvím na východě...  |
|
|
|
|
|
Vzdálenost od fronty není jistě jediným parametrem situace. Jinak ani to povstání v Paříži nebylo nijak zvlášť povedené. Bylo sice načasováno tak, že se mu dalo pomoci a nebylo poraženo, ale Eisenhower jím nebyl nadšen, udělalo mu v plánech slušnou čáru přes rozpočet. Chtěl pronáslednovat ustupující Němce a využít nadějnou příležitost zasadit jim největší rány obkličováním celých oblastí a likvidovat v nich pak větší množství německých jednotek. Bohužel, musel nedobrovolně pronáslednování přerušit a stočit jednotky na Paříž, aby povstání nevykrvácelo. |
|
|
|
| To egli : Nikdy som na Západný front nepovedal, že nemá význam. Neviem o čom hovoríš! | |
|
|
|
|
Pražské povstání bylo z části lidové spontání povstání a jako takové nebylo přesně plánováno. Na druhé straně je nesmysl si myslet, že nikomu neprospělo a že ho nikdo neinicioval. Naopak povstání mělo obrovský strategický význam. Zablokováním pražského komunikačního uzlu bylo zabráněno ústupu velké části německých jednotek na západ. Odhaduje se to až na 800.000 mužů, kteří díky tomu zůstali zaseklí na východní straně demarkační čáry. Přesně tohle sledovala speciální komanda NKVD , která operovala v květnu v Praze a byly zachyceni jako neidentifikovatelní vojáci střílející na obě strany. Německá strana s povstáním vůbec nepočítala a pro ně to znamenalo totální krach plánů a konec existence spousty vojáků. Před pár dny mírumilovný a prostupný terén, který skýtal dobrou infrastrukturou šanci na rychlé odpoutání a ústup k američanům se během několika hodin změnil na ďábelský kotel naprosto neprostupný. Je otázkou do jaké míry bylo povstání kde plánováno (sověty to zčásti také zaskočilo) ale jisté je, že ty plány tady byly a pravděpodobně byly spuštěny paralerně. Další záležitost byla, že komunistické buňky dostaly instrukce převzít moc a nedovolit konsolidaci poměrů na bázi předválečné situace. Na většině území byla likvidována existující správa a samospráva a nahrazována převážně prokomunistickými sílami. Tam kde se to nepodařilo a kde se do povstání zapojili nekomunistické síly, tam došlo okamžitě s příchodem rudé armády k jejich diskreditaci a likvidaci. V tom je pražské povstání klasický příklad. Už 10 května bylo nekomunistické vedení pražského povstání napadeno sovětskou vojenskou správou a komunisty za uzavření příměří a bylo obžalováno s paktování s nacisty. Situace neumožnila okamžité popravení pražských hrdinů (postříleni byli na místě pouze zranění vlasovci) jako byl Kutlvašr, Kotrlý Pražák a pod. a tak byla ČNR alespoň okamžitě odstavena od moci československými komunisty, kteří přiletěli již 10.5. Beneš se pokusil ještě suspendovaného Kutlvašera zachránit jmenováním velitelem v Brně ale to pomohlo pouze do února 48. Komunisti nesnesli charakterní lidi kteří by mohli být vzorem a tak byl Kutlvašr zatčen a odsouzen na 20let. Kap. Nechanský byl taktéž ihned po komunistickém puči zavražděn jako spousta dalších. |
|
|
|
|
Možná by bylo dobré nejprve si zjistit, kdy začalo povstání v Paříži, jak daleko byla fronta od Paříže, kdy začalo povstání ve Varšavě, jak daleko byla fronta od Varšavy apod. Ale to už se tady omílalo stokrát... niko: psát do tématu Západní fronta, že západní fronta neměla "boh vie aký význam" proti frontě východní, do tématu Válka v Africe, že válka v Africe proti válce v Evropě neměla "boh vie aký význam" apod. mi nepřipadá jako smysluplná diskuze... |
|
|
|
|
BRUNNER napsal v č. 160: "Pražské povstanie sa už lepšie ani načasovať nedalo" A kdybys ho ty chytráku chtěl dělat,během Bitvy o Británii? Každé "civilní" povstání musí začínat v koordinaci sblížícím se spojencem,který jej může podpořit,jak materiálně tak fyzicky,to je podstata povstání. |
|
|
|
|
No čakal som, že sa tá debata trochu rozprúdi. No nevedel som, že je to u Vás v Čechách taká dogma. Ja úplne súhlasím s Hartmannom- obrovský potenciál bol premrhaný zlým načasovaním a koordináciou. To platí aj pre Varšavské povstanie a aj naše SNP. To curahee: SNP viazalo silu 5 nem. divízií. cca 50 000 nemeckých vojakov. Týto nemohli byť nasadený na obranu východného Slovenska (aj Dukla) proti Červenej armáde. Nepočítam stovky partizánskych útokov a ochromenie logistiky nemeckých a maďarských jednotiek. Dodávanie spravodajských informácií. A v neposlednom rade aj prerušenie zbrojárskej výroby pre front. V dokumentárnom filme o SNP som sa stretol s tvrdením historika, že SNP skrátilo vojnu o 4 mesiace. Toš SNP. To egli: Vieš snažil som sa prispievať plodnejšie ako polemikou. No postupom času som zistil, že na tomto fóre ide hlavde o polemiku. Teda diskutujme a polemizujme! |
|
|
|
|
|
|
niko napsal v č. 150: Myslím, že se nespleteme, že vojensko-strategický význam Pražského povstání, ale i SNP a Varšavského byl vzhledem k vynaloženým prstředkům a ztrátám malý. Obzvláště ve srovnání s tím, jaký význam mít mohla, kdyby jejich obrovský potenciál nebyl promrhán špatným načasováním a koordinací. "po stránke strategickej nemalo Pražské povstanie boh vie aký význam" |
|
|
|
| Brunner: keď pozerám na časy odoslania príspevkov, trafil si sa s curaheem na minútu presne . Ako je to možné ??? | |
|
|
|
|
Já věděla, že si čumáky rozbijou |
|
|
|
|
|
|
A už je to tu zas... |
|
|
|
|
|
Docela mi uniká význam,po stránce taktické i strategické, ve smyslu "vašeho" SNP?To byla také vyjímečnost par-excellent.... |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Pražské povstání - květen 1945