Filmy a dokumenty o 2. světové válce
|
|
|
|---|---|
|
karaya1 napsal v č. 5866: Jméno Suchebátor nebo též Suchbátor ti nic nešpitne, hochu? A kterou válku máš na mysli, sovětsko-japonský konflikt (který) nebo snad Velkou vlasteneckou? "v Mongolsku se režim změnil ještě před válkou " |
|
|
|
|
Na Útěk ze Sibiře se chystám, připomíná mi totiž tento film: www.csfd.cz/film/90621-bile-peklo/ Před pár lety jsem ho viděl a ten námět je hooodně podobný, tak uvidíme  |
|
|
|
|
Já myslím, že v Mongolsku vládli komunisté už od roku 1924. Ovšem kde a jak jsem k této informaci přišel, to teda nevím  |
|
|
|
|
Viděli jste někdo film The Way Back (Útěk ze Sibiře)? Vypráví to o sedmi vězních v sibiřském gulagu, kteří se v roce 1941 rozhodnou utéct - a protože Mongolsko už je taktéž komunistické, musí až přes Tibet do Indie. Film je volným zpracováním knihy The Long Walk, kterou r. 1956 napsal Slawomir Rawicz - a o jejíž pravosti se vedou spory. V roce 2006 pravost vyvrátila BBC (news.bbc.co.uk/2/hi/uk_news/magazine/6098218.stm), Rawicz byl podle sovětských záznamů v roce 1942 propuštěn v rámci amnestie polským vojákům a ocitl se v Íránu, nikoliv Indii. Nicméně jeden zpravodajský důstojník po válce uvedl, že v roce 1942 v Kalkatě skutečně vyslýchal trojici zubožených mužů, kteří měli přijít až ze Sibiře po pochodu čítajícím čtyři tisíce mil (cca 6500 km). V roce 2009 se k tomuto příběhu "přihlásil" jiný Polák žijící v Británii: Witold Glinski (www.mirror.co.uk/news/top-stories/2009/05/16...), podle reportérů BBC mnohem důvěryhodnější než Rawicz. K tématu je ještě zajímavé: Cestu popisovanou v knize se rozhodl zopakovat francouzský dobrodruh Cyril Delafosse-Guiramand, v letech 2006-7 ji za 15 měsíců skutečně s jedním společníkem ušel (vypadá to, že se o cestě dá dozvědět více tady: www.taklamakan.net/archive/archive.php?Exp=s...) Ale teď k filmu. Četl jsem na to pár recenzí i názorů na ČSFD (www.csfd.cz/film/231194-utek-ze-sibire/) a musím s nimi nesouhlasit. Stížnost na "chybějící akci" a "nudu" ("každou půl hodinu umře jeden člověk") mi přijde nemístná, protože už takto má film přes dvě hodiny a snímků, ze kterých "akční scény" tryskají všemi směry, je taky dost. Mnohem víc mě zaujala kamera, připomnělo mi to film Into the Wild (Útěk do divočiny), sice tématicky úplně jinde, ale ony nádherné exteriéry - Sibiř v zimě i na jaře, mongolská step, Gobi, Tibet, Himaláje... Ani se nedivím, že Útěk ze Sibiře částečně produkovalo National Geographic. K hercům: excelovali všichni tři hlavní: Jim Sturgess jako Janusz (vedoucí skupiny), Ed Harris jako americký Mr. Smith a Colin Farrel jako ruský kriminálník, ten speciálně byl zahraný dokonale. Jedině snad polštinu a ruštinu mohli aspoň nadabovat, když už ji herci pořádně neumí... Pokud jde o vyznění, tak kromě věnování obětem gulagů a úvaze nad totalitním režimem (začíná se titulky ze září 1939, na konci filmu zase nástup komunismu ve východním bloku, maďarské povstání, berlínská zeď, pražské jaro, Solidarita a konečně rok 1989) třeba ze scény v buddhistickém klášteře je pak tématem odpuštění. I když nevím, jestli jsem natolik náročný divák, abych (i v tomto) snímku hledal hlubší sdělení, podobně jako třeba při sledování Touching the Void (Pád do ticha) jsem jen se zatajeným dechem sledoval cestu a užíval si ji (a cítil, jak se moje toulavé boty štelují před dveře, že by zase někam vyrazily ).Už se těším, až si přečtu knihu! Jediné, co mě ve filmu zarazilo, bylo překvapení nad komunisty v Mongolsku - mám za to, že v Mongolsku se režim změnil ještě před válkou - a naopak loutkové Mandžusko zase po Chalchyn Golu zůstalo pod nadvládou Japonců? |
|
|
|
|
bush napsal v č. 5863: Ta se myslím točila na Spišském hradu "Poslední legie (2007)" . |
|
|
|
|
|
Dnes v 21:30 na Nova Cinema běží holandský film Černá kniha, viz. pár příspěvků níže. Tak kdo máte zájem tak příjemnou podívanou. |
|
|
|
|
bush napsal v č. 5852: Našel jsem další do série: Poslední legie (2007). Prakticky je to asi založené na Artušovském motivu; poslední potomek římských císařů se díky svým věrným dostane do země, které má vládnout: Británie! Hodně jednoduchý děj doplňuje zplácaná mytologie římská, germánská atp. Navíc scény z přechodu Alp připomínají film Pán prstenů."Podívá-li se člověk na vcelku hrozné filmy Král Artuš (2004) nebo Orel Deváté legie (2011)" Pardon za OT, ale nemohl jsem si pomoci. Pořád mi tahle filmařská ostrovní snaha vrtá hlavou. Sledovat ji však nedoporučuji, protože je to strašlivý kýč. Mimochodem ve filmu hraje i nynější držitel Oscaru za koktajícího krále. |
|
|
|
|
|
egli, bush: před chvílí jsem Královu řeč taktéž dokoukal a musím s vámi souhlasit; film velmi pěkný, herecké výkony taktéž (C. Firth si Oscara nesporně zaslouží) a historická věrnost pokulhávající. Kromě toho, co tu už zmínil egli, mě zarazila scéna rezignace S. Baldwina - "Churchill měl pravdu, nezadržitelně míříme do další války, nahradí mě Neville Chamberlain"; přitom zrovna Chamberlain má na hlavě největší appeasementské máslo (a Baldwin dohodu v Mnichově podporoval). Čekal jsem, jak a jestli se období podzimu 1938 ve filmu nějak projeví, ale samozřejmě ne Větu v závěrečných titulcích o "symbolu odporu" bych bral s nadsázkou, na podobně patetická prohlášení nejsou konce filmů chudé. Pak mě ještě zaujaly dva detaily: jednak scéna, kdy Logue jede za sirén do Buckinghamu, tak lidé zalézají do krytu (není to moc dobře vidět, ale znak vypadá jako kdyby to byla stanice metra - přitom ty byly poprvé jako kryty použity až o rok později) a vůbec celý Londýn vypadá připravený na válku - domy obestavěny pytli s pískem apod., přitom 3. září 1939 by to ještě londýnská realita být neměla. A jednak detail z místnosti, kde král přednášel svůj projev: okno polepené páskami (viz např. www.fronta.cz/foto/chranene-vylohy). Za 8 milionů liber natočit takovýto film... Za mě jistě palec nahoru! |
|
|
|
|
|
V pátek večer jsem náhodou viděl část tohoto www.ceskatelevize.cz/porady/10149678427-prib... Dost se mi líbili dobové záběry z továren Supermarinu, mluvil tam Henshaw a piloti z BoB. Použili taky řadu záběrů, které zůstaly nepoužité z natáčení filmu Bitva o Británii. Celkem se mi to líbilo. |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 5857: Já abych se přiznal tak sem tento snímek nikdy neviděl celý. Nic to ale nemění na tom, že ta část kterou sem viděl byla velice pěkně zpracovaná. Oni to navíc dávají poměrně často na MGM takže pokud to nebude ve tři ráno tak se to určitě chystám zkouknout celé. Jinak pro vás kdo jste to viděli, který z filmů o Norimberku se vám zdá lepší? Tento nebo novější dvoudílný s názvem Proces? "JSem se dneska díval na Norimberský proces www.csfd.cz/film/5307-norimbersky-proces/ a musím říci, že tenhle film se mi vždy líbil." |
|
|
|
|
Maratón patří mezi moje nejoblíbenější válečné filmy. A když pominu výpravu, je to právě příběh a herecké výkony, který mě k tomu vedou. |
|
|
|
|
Znova jsem si připomněl celkem málo známý český film z r. 1968 "Maratón" www.csfd.cz/film/24847-maraton/ Pominu záměrně jeho uměleckou stránku. Co se týče bojových scén se však jedná možná (rozhodně v některých záběrech) o největší válečný film natočený v ČR produkci. Ani v Sokolovu, Tankové brigádě či Bráně k domovu (kde si myslím, že byly ostatně využity některé nepoužité záběry z Tankové brigády) nevidíte najednou cca 50 tanků T-34 v jednom záběru. A podobný letecký záběr tankové jednotky asi nenajdete v žádném západním filmu a podobný je pak v Osvobození a spol. (což je z tohoto pohledu kapitola sama pro sebe, rozhodně do doby nástupu digitálních technologií). Alespoń částečné použití německé tankové techniky (samozřejmjě , že v 1 ks) je pak jen potvrzením. I některé netradiční záběry (např. plný zásah jedoucího nákladního vozu, jenž jej rozpůlí) by vypadaly dobře i v moderním filmu. Na záběru z nástupu ofenzivy na Prahu je cca 50 t-34 |
|
|
|
|
|
|
JSem se dneska díval na Norimberský proces www.csfd.cz/film/5307-norimbersky-proces/ a musím říci, že tenhle film se mi vždy líbil. |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 5853: Nikoli. Z těch filmů právě vychází poselství probritské, které ve výsledné scéně (po bitvách v případě Artuše a Orlice) nahradí dosavadní "provinční" identity. "Možná spíš nikoli Britové, nýbrže Angličani?" |
|
|
|
|
bush napsal v č. 5852: Mně se ten film docela líbil, ale taky mi nepřipadal nějak výjimečný, jak by se z mediálního ohlasu zdálo. Spolu s filmem Královna (asi před 5 lety) mi připadá jako trochu takové PR pro monarchii, jejíž prestiž a popularita dost upadá - ukážeme divákovi, jak jsou to vlastně normální lidé, ukážeme je z "lidské" stránky, ale zároveň jaké mají veliké starosti a státnické povinnosti, které by sám divák mít nechtěl... "Samotný film je dobře odvedená herecká práce, ale hlubší sdělení nemá." |
|
|
|
|
|
K filmu: Já mám právě pocit, že poslední britské historické filmy mají formovat britskou národní identitu. Podívá-li se člověk na vcelku hrozné filmy Král Artuš (2004) nebo Orel Deváté legie (2011) oba končí prakticky stejně: ať vítěz nebo poražený, každý se vzdá své identity a budeme společnosti budovat Británii. Přijde mi, že tohle se v Králově řeči též odráží. Jako by se Britové hledali; panuje snad v Británii strach z konkurečních národních identit (welšská, skotská ...) vůči té jejich klasické státní? Samotný film je dobře odvedená herecká práce, ale hlubší sdělení nemá. Já sem tedy našel jen to britské. Zdá se mi, že tohle je problém mnoha filmů: nadprůměrný výkon herců, kvalitní kamera, kostýmy etc. ale hlubší sdělení chybí - když náhodou je, servíruje se divákovi přímo do chřtánu. |
|
|
|
|
egli napsal v č. 5850: Jenomže opačné vyznění není žádoucí, když se teď Británie každou chvíli namočí do nějaké války a appeasement se při tom používá jako argumentum a contrario."Z královy oslavy záchrany míru mnichovskou dohodou udělat ve filmu oslavu jeho výzvy k boji, mi přišlo docela povedené" Jsem zvědav, jestli v budoucnu ČT před nebo po odvysílání Královy řeči uvede nějakou diskusi, která diváky upozorní na ideologické zkreslení filmu |
|
|
|
|
|
Shlédl jsem včera Oscary oceněný film Králova řeč. Film velmi pěkný, výkon C. Firtha výborný. Z hlediska historické věrnosti ale film skutečně docela zkreslující, v tom měly kritiky pravdu. Churchill při abdikační krizi vůbec nepodporoval Jiřího, aby nastoupil na trůn, naopak naléhal na Edwarda, aby se trůnu nevzdával. Ve filmu úplně chybí aspoň zmínka o období appeasementu v britské zahraniční politice. Vzniká z něj dojem, že Britové od začátku viděli nacistickou hrozbu a vývoj tak nějak "přirozeně" spěl až k vyhlášení války. Film končí scénou 3. září 1939, kdy král na balkóně Buckinghamského paláce mává jásajícím davům. Nic takového se 3. září 1939 nestalo, k shromáždění jásajících davů nebyl žádný důvod. Tato scéna se odehrála v úplně jiný den - 30. září 1938 - kdy král na oslavu zachránce míru na balkon bezprecedentně pozval i premiéra Chamberlaina, který se právě vrátil z Mnichova (aby to "odčinil" v roce 1945 pak na balkon pozval Churchilla). Z královy oslavy záchrany míru mnichovskou dohodou udělat ve filmu oslavu jeho výzvy k boji, mi přišlo docela povedené Zaujalo mě také v závěrečných titulcích, že královy válečné projevy se nějak výrazněji vryly do britské veřejnosti. Zřejmě je to nějaká specificky britská věc. Z hlavy si vybavím několik Churchillových válečných projevů, ale na téma válečné projevy Jiřího VI. si nevybavím v podstatě nic. |
|
|
|
|
|
siglufjordur napsal v č. 5827: Tak ti musím poděkovat za doporučení. Vážně mě to mile překvapilo. U filmu jsem se takřka neměl šanci nudit. I když je pravda ten děj se dal tak nějak předvídat a člověk tak nějak vytušil i ten konec, jinak je to ovšem film plný zvratů. Odbojářská jízda. Doporučuji a hodnotím tak na 80%. "Černá kniha-režie Paul Verhoeven z roku 2006." |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 5841: O tom žádná "druhý z nich vykonal nesrovnatelně více" , souhlas. Ale Kondory měly svůj nemalý podíl na navádění U-bootů, německých S-bootů a jiných letadel či lodí na námořní cíle, přičemž samy také útočily, často úspěšně. Na to, že to byly relativně slabé konstrukce s malou zásobou pevnosti a nebylo jich vyrobeno ani zdaleka takové množství jako C-47/C-53 či Tante Ju, nějakých bojových výsledků se přece jen dopracovaly. Ale jako dopravní byly zmíněným typům vcelku nedůstojným soupeřem co se věhlasu a výkonů v průběhu let týče. IMHO ale už okolo roku 1943 byly silně zastarávající, protože naprosto nesrovnatelné s pozdějšími čtyřmotorovými konstrukcemi Spojenců. Máte někdo jiný názor? |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Literatura, film...
- > Filmy a dokumenty o 2. světové válce