Konec války, Den osvobození nebo Den vítězství?

Autor: Honza M. | Datum: 28. 4. 2006

Co nevidět oslavíme další státní svátek. Státní svátek = den volna. Tento prostý fakt většině lidí ke štěstí stačí a nic víc vědět nepotřebují, protože kdo se moc ptá, moc se dozví. Jsou však také lidé zvídavější (a lidé kteří dostávají od dotěrných učitelů různé domácí úkoly) a ti vezmou do ruky kalendář, aby zjistili, že 8. květen je Den osvobození od fašismu. Tak takhle je to. Pokud však "pro jistotu" sáhneme po jiném kalendáři, kde si přečteme, že 8. květen je Den vítězství, namísto jistoty začne hlodat červík pochybnosti a nepomůže ani třetí kalendář, s údajem vpravdě šalamounským: Den osvobození od fašismu – Den vítězství. Zůstává nám jen jakás-takás jistota, že výročí 8. května je nějakým způsobem spojeno s ukončením 2. světové války. I ta však může být otřesena, když v televizních zprávách spatříme vojenskou přehlídku, s níž Moskvané (i lidé v jiných částech bývalého SSSR) oslavují konec války až 9. května. Jak je to tedy správně? Co slavíme a kdy?

Za konec války v Evropě se všeobecně považuje kapitulace německých vojsk v květnu 1945. Ta vstoupila v platnost dne 8. května, ve 23:01 hodin středoevropského času, což odpovídalo jedné minutě po půlnoci dne 9. května moskevského času. Proto se ve většině vítězných a osvobozených států považuje za tzv. "Den vítězství" 8. květen, zatímco v zemích bývalého Sovětského svazu je to 9. květen. Přitom chybělo jen málo a Den vítězství v Evropě (anglicky V-E Day) byl vyhlášen již 7. května (o tom i o dalších podrobnostech se dočtete v předmluvě k textu první a druhé německé kapitulace).

Kapitulací německé armády ovšem boje zcela neutichly – v různých částech Evropy se bojovalo ještě asi týden a na asijských bojištích trvala válka dokonce ještě několik měsíců (přesné údaje jsou v odpovědi na časté dotazy). Nás však zajímají oslavy spojené s oficiálním ukončením války v Evropě, které probíhají u nás. 

Když jsem před půl desetiletím zveřejnil tento článek, vyvolal poměrně velký ohlas a jeho text byl na internetu rozmožen řadou úryvků i úplných kopií (pochopitelně nepovolených). Také kvůli tomuto zájmu čtenářů se k tématu příležitostně vracím a článek vylepšuji. Nové poznatky se například projevily výraznou úpravou "poválečné" kapitoly:

Po válce

Může se to zdát zvláštní, ale v prvních poválečných letech nebyl v Československu konec války ani státním svátkem, dokonce ani dnem památným nebo významným. Ne že by si Češi a Slováci konce nacistického panství nevážili, spíše se poválečná politická reprezentace nemohla shodnout na tom, které datum je k oslavám nejvhodnější.

Poprvé se vláda Národní fronty zabývala státními svátky počátkem září 1945, kdy připravované vládní nařízení mělo prakticky obnovit stav před okupací. Zdeněk Nejedlý, ministr školství a osvěty, se tehdy pozastavil nad tím, že v návrhu není pamatováno na 9. květen, a ministr Hubert Ripka (patrně pod dojmem nedávných oslav prvního výročí Slovenského národního povstání) ihned navrhl doplnit dva celostátní památné dny: 9. květen a 29. srpen. Ostatní členové vlády souhlasili, ale protože zavádět nová slavná výročí lze jen zákonem (dekretem), byl návrh přepracován jako dekret a předložen k podpisu prezidentovi.

Prezident Beneš však nesouhlasil. Analogicky k výročí SNP doporučoval slavit jako den osvobození republiky počátek pražského povstání, to jest 5. květen (odkaz na tuto analogii se v návrzích na svátek osvobození objevoval i v budoucnu). Ministr Václav Nosek prezidentův návrh podpořil s poznámkou, že v SSSR je jako den vítězství slaven jiný den, než u západních spojenců, takže řešení jednotné s ostatními státy není nutné. Protože už byl říjen a blížil se den, kdy mělo zasednout Národní shromáždění a kdy tudíž měla skončit zákonodárná činnost prezidenta, vláda odložila návrh k pozdějšímu projednání. Povšimněme si, že ačkoliv návrh na nový svátek podal původně komunista, spor tehdy neprobíhal po linii komunisti vs. nekomunisti, ale po linii vláda vs. prezident. A protinávrhem k 9. květnu byl 5. květen a nikoli 8. květen, přestože i na tuto variantu komunistický ministr upozornil. Ke shodě ani kompromisu však ani později nedošlo.

Tak se stalo, že konec nejstrašnější války v dějinách lidstva byl v konečném vládním návrhu zákona O úpravě svátkového práva v roce 1946 opomenut a nejinak tomu bylo i při následujících novelách zmíněného zákona. Konec války se tedy slavil jaksi neoficiálně. Kdo nechtěl, neslavil vůbec, kdo chtěl, slavil 8. května, komunisté, podle hesla Sovětský svaz náš vzor, pochopitelně slavili 9. května a mimo to si většina měst, obcí a regionů připomínala výročí vlastního osvobození, popř. povstání proti okupantům.

Pokud by se tehdy konec války do zmíněného zákona přeci nějak dostal, nejspíš by byl "pouze" dnem památným, protože všechny státem uznané svátky byly až na výjimku (Nový rok) svátky církevními (dokonce i 28. říjen byl dnem památným; jako jediný byl však dnem pracovního klidu, podobně jako svátky).

Teprve v listopadu roku 1951 se politici usnesli na potřebě trvale manifestovat vděčnost našim osvoboditelům – udatným sovětským vojákům – a jednomyslně schválili zákon č. 93/1951 Sb., o státním svátku, o dnech pracovního klidu a o památných a významných dnech, kterým byl s účinností od následujícího roku stanoven 9. květen jako Den osvobození Československa Sovětskou armádou. Tím bylo jasně řečeno, komu patří dík za ukončení nacistické hrůzovlády i celé té strašné války a zároveň započalo více než desetiletí systematického vymazávání vzpomínek na zásluhy a oběti západních Spojenců, a příslušníků jiného odboje než toho, který byl řízen z Moskvy. Navíc byla definice zákona anachronismem, protože "naše slavná osvoboditelka" se jmenovala Rudá armáda a na Sovětskou armádu ji přejmenovali až v roce 1946.

Hlavním účelem zákona bylo stanovit "státní svátek tak, jak to odpovídá cítění lidu a charakteru naší lidově demokratické republiky, pro jejíž vznik má rozhodující význam osvobození Československa Sovětským svazem" (a aby se pracující lid jenom neflákal, byly současně dva dosavadní církevní svátky zrušeny a další dva přeměněny na dny památné). Přes všechny novely, kterými prošel zákon, i přes politické otřesy, jimiž prošel československý stát, se pak tento svátek slavil téměř čtyřicet let. Stojí tedy za připomenutí slova, jimiž byl onoho památného pátku uveden do života:

"Prohlašujeme za náš státní svátek 9. květen, den osvobození naší vlasti Rudou armádou, ve kterém Sovětský svaz vrátil našemu lidu nejen jeho samostatnost a osvobodil jej z fašistického útlaku, nýbrž také mu umožnil, aby formou lidově demokratického zřízení zajistil si svou skutečnou vládu na svém území, odstranil vykořisťování, vykořisťovatelské třídy a její pomocníky a zajistil si budování socialismu. Tímto aktem ukazujeme celému světu naši vděčnost Rudé armádě a Sovětskému svazu a naši příslušnost do velkého a stále rostoucího tábora pokroku, tábora světového míru.
(...)
Je zajímavé v této souvislosti si připamatovat, jak naše buržoasie ještě po roce 1945 i na tomto poli se snažila bojovati proti stanovení našeho státního svátku na 9. květen a jaký význam kladla na to, aby naše osudové spojení se Sovětským svazem nebylo ničím, tedy ani touto formou zesilováno a podtrhováno. Tehdy v roce 1946, kdy se jednalo o novou zákonnou úpravu státních svátků a kdy bylo doporučováno, aby 9. květen se stal buď státním svátkem anebo alespoň památným dnem, manifestujícím naši vděčnost Rudé armádě, nejvyšší představitel naší buržoasie, tehdejší president dr. Beneš obrátil se na vládu vlastnoručním dopisem, ve kterém doporučoval, aby památným dnem se stal namísto 9. května raději 5. květen, kdy pražský lid povstal proti okupantům. Ve smyslu výkladu, který by byla ráda naše buržoasie dala celému našemu osvobození, měla být našemu lidu vštípena tradice, že ne Sovětský svaz, ne Rudá armáda porazily německý fašismus a osvobodily Československo. Je to jen další důkaz toho, že jakákoliv historická pravda, která se nehodila třídním zájmům buržoasie, měla být co nejrychleji z paměti našeho lidu vymazána."

Po sametové revoluci

Ještě dříve, než v roce 1990 došlo k prvním demokratickým volbám, začala poněkud obměněná politická reprezentace našeho státu pracovat na politicky přiměřenějším seznamu státních svátků, dnů památných a významných. Některé svátky zmizely, jiné se objevily, některé změnily název. Tak se i z 9. května stal Den osvobození od fašismu. Celkem zdařilá formulace nikomu neupírala právo být osvoboditelem, protože se vyhnula pojmenování osvoboditele a zaměřila se na zlo, které bylo osvobozením odstraněno. Tím se ovšem jen započal celý maratón změn, úprav a oprav, jimiž tento státní svátek od té doby prošel.

Již tehdy, v květnu 1990, vyrukoval poslanec Miloš Zeman s návrhem, aby se změnil nejen název svátku, ale i jeho datum. Mezi jeho argumenty, podobně jako u výše citovaného komunistického řečníka, zaznělo volání po historické pravdě a snaha vyjádřit příslušnost k tomu správnému táboru:

"Většina civilizovaných národů slaví právě tento den jako den ukončení 2. světové války a tedy jako den osvobození od fašismu (...) Naproti tomu Sovětský svaz a jeho satelité z prestižních důvodů a z důvodů historické falsifikace tento svátek vždy slavily 9. května (...) Je naší povinností odstranit fikci stalinské historiografie (...) Kromě toho se tímto datem začleníme do data obdobně slaveného civilizovanými evropskými státy, což je malý, ale přece jen krok k našemu návratu do Evropy."

Pozměňovací návrh neprošel, ale věren své pověstné umíněnosti (tato pověst tehdy teprve vznikala), o rok později předložil Zeman svůj návrh sněmovně znovu. A uspěl. Na rozdíl od vcelku poklidné a krátké debaty ve Federálním shromáždění ČSSR, se však v plně demokratických podmínkách Federálního shromáždění ČSFR nejprve strhla velmi bouřlivá diskuse, do které svými argumenty a posudky přispěli nemalou měrou historici ve sněmovně i vně sněmovny.

Především oficiální historici obhajovali názor, že 9. květen je právě tak legitimní datum jako 8. květen, protože jde o záležitost časového posunu a politický rozměr byl přidán až dodatečně. Oslavy 9. května mají prý navíc výhodu dlouhé tradice a jsou u lidí více zažité. Přesto se rozprava nevyhnutelně zvrhla v debatu o tom, kdy vlastně skončila druhá světová válka a po letech se mj. opět vynořil návrh přesunout svátek na 5. květen, kdy začalo pražské povstání. Další pozměňovací návrhy požadovaly opravit nejen datum, ale i název svátku, protože, technicky vzato, fašismus byl v Itálii, zatímco v Německu a jím okupovaných územích panoval přeci jen poněkud odlišný nacionální socialismus. Kompromisním vyřešením sporu o název mohlo být převzetí západního označení "Den vítězství". Vyskytl se i extrémní návrh, svátek úplně zrušit, neboť vlastně prý není co oslavovat, protože konec války nepřinesl československému lidu osvobození, ale jen vystřídání nacistické diktatury diktaturou komunistů. Nakonec však změny nepřekročily rozměr Zemanova návrhu a státním svátkem se stal 8. květen - Den osvobození od fašismu. Toliko dočasně.

Dosud uvedené změny byly vtěleny do novel původního zákona z roku 1951. Po rozdělení ČSFR přijali na Slovensku zcela nový zákon č. 241/1993 Z.z., o štátnych sviatkoch, dňoch pracovného pokoja a pamätných dňoch, který změnil název svátku na 8. máj - Deň víťazstva nad fašizmom a „degradoval“ jej na památný den (pracovní). Zákon platí na Slovensku od r. 1994 do dnes a z našeho hlediska jedinou změnu prodělal novelou č. 201/1996 Z.z., kdy byl tento památný den opět „povýšen“ na svátek (a současně den pracovního klidu).

Do nového milénia však měly také české země vstoupit se zbrusu novým zákonem č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu. V jeho rámci – snad s ohledem na výhrady vůči názvu ideologie nepřátelského okupačního režimu – byl název zkrácen na 8. květen - Den osvobození. Jen mimochodem budiž řečeno, že 5. květen byl novým zákonem klasifikován jako den významný (Květnové povstání českého lidu).

Další, doslova revoluční změnu názvu prodělal svátek novelizačním zákonem č. 101/2004 Sb. Snad v rámci proevropského integračního procesu, jenž kdysi prosazoval poslanec Zeman, se svátek přiblížil pojmosloví západních Spojenců názvem 8. květen - Den vítězství. Motivy ke změně však nemusely být nutně jen politické, ale i psychologické, v rámci snah pozvednout morálku obyvatelstva. Neboť, jak poznamenal poslanec Karel Šplíchal, je lépe cítit se jako vítěz, než jako osvobozený:

"Přemýšlel jsem o 8. květnu, Dnu osvobození, a došel jsem k závěru, že přece jenom Den osvobození vyjadřuje určitou pasivitu, určitou závaznost někomu, něčemu, a myslím si, že naše tradice a naše republika by si zasluhovaly určitou změnu, a to Den vítězství."

Na (téměř) závěr si dovolím ocitovat úryvky z některých argumentů, které zazněly při projednávání zákona č. 218/1991 Sb., kterým se měnil a doplňoval zákon č. 93/1951 Sb., o státním svátku, o dnech pracovního klidu a o památných a významných dnech, ve znění pozdějších předpisů, protože argumenty podobné těm, které zazněly ve středu 15. května 1991, vedly i ke změnám v letech pozdějších:


Poslanec Miloš Zeman:

"... termín 9. května byl - jak už zde bylo několikrát řečeno - zvolen účelově po odmítnutí původního návrhu prezidenta Beneše na 5. květen. Byl zvolen tak, aby textace tohoto státního svátku mohla znít „Den osvobození Československa Sovětskou armádou“. Tento zákon byl přijat v roce 1951. My jsme se pouze dopustili té drobné, přímo kafkovské absurdity, že jsme novelou opravili textaci a ponechali datum, jako kdyby mezitím nebyla souvislost."
------

Poslankyně Zuzana Tvrdá (předkládající posudek historiků Viliama Prečana, Michala Barnovského, Ivana Kamenca, Václava Kurala):

"Založiť tradíciu štátneho sviatku slávením 8. mája by v Československu nemalo oporu v spoločenskom povedomí, ktoré je rozhodujúce pre také akty, ako je štátny sviatok."
------

Poslanec Peter Rašev:

"... k tomuto vystúpeniu ma viedli argumenty vedecké, pánov z Akadémie vied - jedným z nich bolo napr., že 9. máj je tak hlboko zapísaný v povedomí našich obyvateľov, že by nepristúpili na zmenu na 8. máj. Pre mňa je 25. február zapísaný ako víťazný deň pracujúceho ľudu, zatiaľ čo pre kolegu Hubálka ako komunistický puč.

Toto povedomie by som tu nebral ako vedecký argument.

Keď vychádzame z toho, že by sme mali oslavovať ukončenie vojny, ktoré bolo ukončené kapituláciou nemeckých vojsk, potom sa domnievam, že 8. máj je historicky presnejší. Keď chceme oslavovať 9. máj ako politický termín bývalého režimu, teda ako politický deň oslobodenia Prahy, ktorá mohla byť - historicky dokázateľne oslobodená skôr - vieme prečo tomu tak nebolo - domnievam sa, že 8. máj ako deň oslobodenia je presnejší."
------

Poslanec Josef Tomsa:

"Pane předsedající, dámy a pánové, pan poslanec Zeman tady nadnesl historické expozé, které zavdalo podnět k dohadům, kdy vlastně válka skončila a který den by se měl slavit jako ukončení druhé světové války. Myslím, že i místní historikové se mnou budou souhlasit, když řeknu, že tato otázka je sama o sobě nejasná a že z ní vyplývají hned tři další otázky, totiž:
- kdy skončila válka pro nás
- kdy skončila válka v Evropě
- kdy skončila válka vůbec.
Který den tedy slavit jako den osvobození? Já bych navrhoval, abychom ponechali zatím tentýž den, který jsme slavili dodnes a ponechejme budoucím historikům, ať zváží sami, který den to opravdu byl."
------

Předsedající Milan Šútovec:

"Upozorňujem, že naším štátnym sviatkom, ako je v príslušnej novele, je deň oslobodenia od fašizmu. Nie je to deň konca svetovej vojny a pod."
------

Poslanec František Michálek:

"Nad kým jsme zvítězili? Od čeho jsme se osvobodili? V Leopoldově, když oba velitelé, generál Toussaint a generál Kutlvašr, hráli šachy, považovali tento den za další den tragédie pro naše národy i ostatní národy v Evropě."
------

Poslanec Ján Mlynárik:

"9. máj je v našom povedomí spojený príliš so štátnou ideológiou 40-ročnej totality.
(...)
My, Slováci, si pripomíname 29. august. Myslím, že pre český národ adekvátne tomuto nášmu sviatku a logicky by bol prijateľný 5. máj."
------

Poslanec Emanuel Mandler:

"... státní svátek jako symbol by měl být od těchto úvah oddělen. Měl by zůstat tím, čím je, tzn. symbolem. Jeho zfaktografizováním získáme něco jiného, falešného, něco, co zasahuje přímo do politických a historických sporů. A zde pak hrozí nebezpečí, že se historie bude opravovat, a to přece nikdo z nás nechce."
------

Poslanec Bohumil Doležal:

"Historii těžko změníme tím, že se ji pokusíme přepsat. Poslanci Liberálně demokratické strany proto považují návrh na přesun státního svátku z 9. na 8. květen za zbytečný a politicky nevhodný a nebudou pro něj hlasovat."
------

Poslanec Milan Pohanka:

"Půjdou-li věci normálně a relativně dobře, příští rok touto dobou budeme těsně před volbami. Když vyhovíme návrhu, pak den 8. května připadne na pátek podle kalendáře a získáme tři dny pro volební aktivitu. (Smích, potlesk.)

Myslím, že i lid této země si vděčně vzpomene, že jsme tento návrh přijali, protože z toho 9. května v sobotu by neměl pražádný užitek, aspoň příští rok."

 

Přehled změn státního svátku
Název svátku zákonem ze dne uplatněn od
9. květen - Den osvobození Československa Sovětskou armádou č. 93/1951 Sb. 2.11.1951 1952 
9. květen - Den osvobození od fašismu č. 167/1990 Sb. 9.5.1990 1991 
8. květen - Den osvobození od fašismu č. 218/1991 Sb. 15.5.1991 1992 
8. květen - Den osvobození č. 245/2000 Sb. 29.6.2000 2001 
8. květen - Den vítězství č. 101/2004 Sb. 10.2.2004 2004 

Zdroj:

  • Ministerstvo vnitra: Sbírka zákonů. Stejnopisy zákonů a mezinárodních smluv od roku 1945 do současnosti.
    http://www.mvcr.cz/sbirka
  • Národní archiv. Fond 100/24. Zápisy o 51. - 101. schůzi vlády osvobozené republiky od 7. září do 6. listopadu 1945.
  • Poslanecká sněmovna PČR: Společná česko-slovenská digitální parlamentní knihovna. Dokumenty českého a slovenského parlamentu.
    http://www.psp.cz/eknih/

 

Poznámka autora: Přestože zákon č. 245/2000 Sb. prošel od roku 2004 několika dalšími úpravami, název dotčeného svátku ani jeho datum se nijak nezměnily. Zatím.

Ohodnoťte jako ve škole:
1 2 3 4 5
Hodnocení: 1.68 (150 lidí)

Komentáře

  • *
    Vyplňte prosím jméno
  • *
    Vyplňte prosím název
  • *
    Vyplňte prosím text komentáře
  • *
    Odpovězte prosím na dotaz - ochrana proti spamu

Hvězdička označuje povinné položky. Komentáře jsou před zveřejněním moderovány.