Dotazy > Československo, Mnichov, protektorát, odboj > Volby a Sudetoněmecká strana

Dobrý den, kolik přesně dostala Henleinova strana hlasů ve volbách roku 1935 a 1938? 80 nebo 90 procent? Zajímalo by mne i členstvo. Dík za odpověď.

Sudetoněmecká strana (Sudetendeutsche Partei, SdP), která oficiálně vznikla 30. dubna 1935 z původní Sudetoněmecké vlastenecké fronty (Sudetendeutsche Heimatfront) získala v posledních volbách do Národního shromáždění v roce 1935 (spolu s Karpathendeutsche Partei zastupující Němce na Slovensku) ze všech stran největší počet voličských hlasů. Při volbách do poslanecké sněmovny ji volilo 1 249 530 lidí, což znamenalo 44 z celkem 300 křesel v poslanecké sněmovně.

Německé strany a KSČ (která se nedělila podle národnostního klíče a hlasovali pro ni i Němci) při posledních volbách do poslanecké sněmovny 19. května 1935 dopadly následovně:

Strana	počet hlasů	%	mandátů
Sudetendeutsche Partei (Sudetoněmecká strana)	1 249 530	15,2%	44
Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei (Německá sociální demokracie)	299 942	3,6%	11
Deutsche christlich-soziale Volkspartei (Německá křesťansko-sociální lidová strana)	162 781	2,0%	6
Bund der Landwirte (Svaz zemědělců)	142 399	1,7%	5
Zipser deutsche Partei (Spišská německá strana, zastupovala hlavně evangelíky mezi spišskými Němci, kandidovala v koalici s maďarskými stranami)			1
Komunistická strana Československa	849 509	10,3%	30

Sudetoněmecká strana tak ve volbách do poslanecké sněmovny v roce 1935 získala zhruba dvě třetiny sudetoněmeckých hlasů. I přes zisk 44 křesel se SdP nestala nejsilnější stranou ve sněmovně. Vzhledem k různé velikosti volebních obvodů a způsobu přepočtu hlasů na mandáty se nejsilnějším stal poslanecký klub agrárníků (Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu) s celkem 45 poslanci, i když agrární strana získala méně hlasů voličů než SdP (1 176 593).

Nejsilnější stranou v poslanecké sněmovně se SdP stala až v březnu 1938 - po anšlusu Rakouska se 23. a 24. března 1938 s Sudetoněmeckou stranou sloučily německý Svaz zemědělců a Německá křesťansko-sociální strana (ne všechno členstvo s tím souhlasilo). SdP tak od března 1938 v poslanecké sněmovně disponovala 55 křesly.

V senátu (celkem 150 křesel) pak měly německé strany a KSČ po volbách v roce 1935 následující počet mandátů:

Strana	mandátů
Sudetoněmecká strana	23
Německá soc. dem.	6
Německá křesť.-soc. strana	3
Svaz zemědělců	-
Spišská německá strana	1
KSČ	16

V obecních volbách, které se konaly ve dnech 22., 29. května a 12. června 1938 (ovšem ne v úplně všech obcích), ve vypjaté atmosféře po vyhlášení částečné mobilizace (20. května), zůstaly německým voličům poté, co se Svaz zemědělců a něm. křesťansko-sociální strana sloučily s SdP, na výběr v podstatě pouze tři strany: Henleinova SdP, německá sociální demokracie a KSČ. Sudetoněmecká strana byla na velkém vzestupu, počet členů po anšlusu Rakouska a karlovarském sjezdu rychle stoupal. Kampani v pohraničních oblastech dominovaly letáky SdP s hodinami ukazujícími za pět minut dvanáct a textem: „Ještě je čas! Verbujeme! Staň se členem!“ Během volební kampaně došlo k řadě incidentů a fyzickým útokům na politické oponenty. Až příchod čs. vojska částečně zklidnil situaci. V řadě obcí se SdP podařilo zastrašováním dosáhnout toho, že byla podána pouze jedna - její vlastní - kandidátka.

Pro SdP hlasovalo celkem 1 116 726 voličů, což bylo asi 89,5% z německých hlasů.

	německé hlasy	pro SdP	v %
22. května 1938	137 358	121 891	88,73%
29. května 1938	317 405	290 015	91,37%
12. června 1938	842 485	749 820	89%
celkem	1 297 248	1  116 726	89,57%

Výsledky v některých městech (hlasy pro KSČ zahrnují i hlasy od Čechů v pohraničí):

	SdP	něm. soc. dem.	KSČ
Český Krumlov	3703	277	142
Děčín	6704	671	?
Doupov	2475	96	8
Jáchymov	3933	294	119
Liberec	19 766	1106	899
Litoměřice	7394	260	226
Kraslice	7554	978	211
Tachov	3674	425	58
Ústí nad Labem	19 874	3032	1338
Vrchlabí	3671	137	105
Žatec	9038	971	364
Žlutice	5202	376	23

Co se týká vývoje členstva SHF/SdP, počet členů vzrostl po úspěšných volbách v roce 1935 a dramaticky pak zejména po anšlusu Rakouska:

	počet členů
leden 1935	107 785
červenec 1935	371 315
leden 1938	541 681
únor 1938	559 614
březen 1938	770 101
duben 1938	1 047 178
květen 1938	1 320 193
červen 1938	1 349 180

V roce 1938 šlo o nejmasovější stranu v předválečném Československu. Po německé NSDAP a italské fašistické straně byla SdP třetí nejsilnější fašisticky či nacisticky orientovanou stranou v Evropě (24. dubna 1938 Konrad Henlein na karlovarském sjezdu SdP požadoval  možnost svobodného přihlášení se k „německému světovému názoru“. Jak uvedl: „v nacionálním socialismu nachází každý Němec realizaci koncepce svého života a morálky. Sudetoněmecká komunita nemůže zůstat a nezůstane stranou filozofie, kterou dnes všichni Němci na světě s takovou radostí vyznávají.“).

Po vyvolání povstání v pohraničí byla činnost SdP 16. září 1938 úředně zastavena, po odstoupení pohraničí Německu pak 5. listopadu 1938 vplynula do řad NSDAP, do které bylo přijato 520 tisíc sudetských Němců. Dne 4. prosince 1938 se v nově zřízené sudetské župě (Reichsgau Sudetenland) konaly již totalitní doplňovací volby do říšského sněmu, ve kterých kandidátka NSDAP získala 98,9% (předvolební leták 1, předvolební leták 2, volební lístek).

Konrad Henlein 4. března 1941 ve svém projevu zpětně hodnotil činnost Sudetoněmecké strany následovně: