Volby a Sudetoněmecká strana

Volby a Sudetoněmecká strana
M. Šedivý - 29. 3. 2007 - *.karneval.cz

Dobrý den, kolik přesně dostala Henleinova strana hlasů ve volbách roku 1935 a 1938? 80 nebo 90 procent? Zajímalo by mne i členstvo. Dík za odpověď.

Sudetoněmecká strana (Sudetendeutsche Partei, SdP), která oficiálně vznikla 30. dubna 1935 z původní Sudetoněmecké vlastenecké fronty (Sudetendeutsche Heimatfront) získala v posledních volbách do Národního shromáždění v roce 1935 (spolu s Karpathendeutsche Partei zastupující Němce na Slovensku) ze všech stran největší počet voličských hlasů. Při volbách do poslanecké sněmovny ji volilo 1 249 530 lidí, což znamenalo 44 z celkem 300 křesel v poslanecké sněmovně.

Německé strany a KSČ (která se nedělila podle národnostního klíče a hlasovali pro ni i Němci) při posledních volbách do poslanecké sněmovny 19. května 1935 dopadly následovně:

Strana
počet hlasů
%
mandátů
Sudetendeutsche Partei
(Sudetoněmecká strana)
1 249 530
15,2%
44 
Deutsche sozialdemokratische Arbeiterpartei
(Německá sociální demokracie)
299 942
3,6% 11
Deutsche christlich-soziale Volkspartei
(Německá křesťansko-sociální lidová strana)
162 781
2,0%
Bund der Landwirte
(Svaz zemědělců)
142 399
1,7% 5
Zipser deutsche Partei
(Spišská německá strana, zastupovala hlavně evangelíky
mezi spišskými Němci, kandidovala v koalici s maďarskými
stranami)
   
Komunistická strana Československa
849 509
10,3% 30

Sudetoněmecká strana tak ve volbách do poslanecké sněmovny v roce 1935 získala zhruba dvě třetiny sudetoněmeckých hlasů. I přes zisk 44 křesel se SdP nestala nejsilnější stranou ve sněmovně. Vzhledem k různé velikosti volebních obvodů a způsobu přepočtu hlasů na mandáty se nejsilnějším stal poslanecký klub agrárníků (Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu) s celkem 45 poslanci, i když agrární strana získala méně hlasů voličů než SdP (1 176 593).

Nejsilnější stranou v poslanecké sněmovně se SdP stala až v březnu 1938 - po anšlusu Rakouska se 23. a 24. března 1938 s Sudetoněmeckou stranou sloučily německý Svaz zemědělců a Německá křesťansko-sociální strana (ne všechno členstvo s tím souhlasilo). SdP tak od března 1938 v poslanecké sněmovně disponovala 55 křesly.

V senátu (celkem 150 křesel) pak měly německé strany a KSČ po volbách v roce 1935 následující počet mandátů:

Strana mandátů
Sudetoněmecká strana 23
Německá soc. dem.  6
Německá křesť.-soc. strana 
Svaz zemědělců  -
Spišská německá strana
1
KSČ
16

obecních volbách, které se konaly ve dnech 22., 29. května a 12. června 1938 (ovšem ne v úplně všech obcích), ve vypjaté atmosféře po vyhlášení částečné mobilizace (20. května), zůstaly německým voličům poté, co se Svaz zemědělců a něm. křesťansko-sociální strana sloučily s SdP, na výběr v podstatě pouze tři strany: Henleinova SdP, německá sociální demokracie a KSČ. Sudetoněmecká strana byla na velkém vzestupu, počet členů po anšlusu Rakouska a karlovarském sjezdu rychle stoupal. Kampani v pohraničních oblastech dominovaly letáky SdP s hodinami ukazujícími za pět minut dvanáct a textem: „Ještě je čas! Verbujeme! Staň se členem!“ Během volební kampaně došlo k řadě incidentů a fyzickým útokům na politické oponenty. Až příchod čs. vojska částečně zklidnil situaci. V řadě obcí se SdP podařilo zastrašováním dosáhnout toho, že byla podána pouze jedna - její vlastní - kandidátka.

Pro SdP hlasovalo celkem 1 116 726 voličů, což bylo asi 89,5% z německých hlasů.

  německé hlasy
pro SdP
v %
22. května 1938 137 358  121 891  88,73%
29. května 1938  317 405
290 015
91,37%
12. června 1938
842 485
749 820
89%
celkem
1 297 248
1  116 726
89,57%

Výsledky v některých městech (hlasy pro KSČ zahrnují i hlasy od Čechů v pohraničí):

  SdP něm. soc. dem.
KSČ
Český Krumlov 3703  277
142
Děčín
6704
671
?
Doupov
2475
96
8
Jáchymov
3933  294
119
Liberec
19 766
1106
899
Litoměřice
7394
260
226
Kraslice  7554
978
211
Tachov
3674
425
58
Ústí nad Labem  19 874
3032
1338
Vrchlabí
3671
137
105
Žatec  9038
971
364
Žlutice
5202
376
23

Co se týká vývoje členstva SHF/SdP, počet členů vzrostl po úspěšných volbách v roce 1935 a dramaticky pak zejména po anšlusu Rakouska:


 počet členů
leden 1935
107 785 
červenec 1935  371 315 
leden 1938  541 681
únor 1938
559 614
březen 1938  770 101
duben 1938
1 047 178 
květen 1938
1 320 193
červen 1938 
1 349 180

V roce 1938 šlo o nejmasovější stranu v předválečném Československu. Po německé NSDAP a italské fašistické straně byla SdP třetí nejsilnější fašisticky či nacisticky orientovanou stranou v Evropě (24. dubna 1938 Konrad Henlein na karlovarském sjezdu SdP požadoval  možnost svobodného přihlášení se k „německému světovému názoru“. Jak uvedl: „v nacionálním socialismu nachází každý Němec realizaci koncepce svého života a morálky. Sudetoněmecká komunita nemůže zůstat a nezůstane stranou filozofie, kterou dnes všichni Němci na světě s takovou radostí vyznávají.“).

Po vyvolání povstání v pohraničí byla činnost SdP 16. září 1938 úředně zastavena, po odstoupení pohraničí Německu pak 5. listopadu 1938 vplynula do řad NSDAP, do které bylo přijato 520 tisíc sudetských Němců. Dne 4. prosince 1938 se v nově zřízené sudetské župě (Reichsgau Sudetenland) konaly již totalitní doplňovací volby do říšského sněmu, ve kterých kandidátka NSDAP získala 98,9% (předvolební leták 1, předvolební leták 2, volební lístek).


Konrad Henlein (jmenovaný říšským komisařem pro sudetoněmecké území) s Adolfem Hitlerem při jeho návštěvě „osvobozeného území“ v říjnu 1938
Konrad Henlein 4. března 1941 ve svém projevu zpětně hodnotil činnost Sudetoněmecké strany následovně:

Během několika let se sudetským Němcům podařilo ohrozit vnitřní stabilitu Československa tak zásadně a rozrušit jeho vnitřní poměry tak dokonale, že bylo zralé pro likvidaci. To vše se mohlo stát jen díky tomu, že všichni sudetští Němci se stali národními socialisty... Historie vynese jednoho dne svůj soud: Sudetští Němci vykonali věrně a dobrovolně svou povinnost.
Vojtěch Šír - 21. 4. 2007