Československé opevnění - plány a realizace

Československé opevnění - plány a realizace
Michal Andrej Molnár - 15. 8. 2011 - *.orange.sk

Chcel by som sa spýtať, či existovali v československom pohraničnom opevnení ku dňu 30. 9. 1938 v porovnaní s plánovaným stavom nejaké medzery, alebo išlo len o nedostavané druhé obranné sledy či ťažké opevnenie?

Československé předválečné opevnění nebylo ani zdaleka zcela stavebně dokončeno, současně také, protože stavební činnost probíhala intenzívně až do přijetí Mnichovské dohody, byla spousta objektů krátce po betonáži nebo nebyla zcela dokončená (vnitřní vybavení, spojení, výzbroj, munice, ...) a tedy ne zcela bojeschopná. To je potřeba brát na zřetel i při pouhém porovnávání počtu postavených pevností.
Neopevněné mezery se vyskytovaly především v liniích těžkého opevnění, z rozestavěných na severní hranici to byly především Jeseníky, západní část Orlických hor, úseky Náchodska a Trutnovska (ať objekty, které firmy nestihly vybetonovat, tak i úseky, které se měly zadat až v roce 1939 a později). Ale i mnoho pohraničních linií lehkých objektů nebylo dostavěno, většinou z důvodu pozdního zadání ke stavbě.

Pro porovnání plánu se skutečností odpověď více rozvedu.
Nejprve krátce uvedu tzv. Husárkův konečný program, poslední schválenou koncepci opevňování Republiky československé. Následně shrnu počty skutečně postavených (to neznamená dokončených a vyzbrojených!) objektů těžkého (TO) i lehkého opevnění (LO). Zabývat se zde vybaveností a vyzbrojením jednotlivých objektů není v mých silách, alespoň pro představu - stav dokončení těžkých objektů můžete nalézt v knize Lexikon těžkých objektů čs. opevnění z let 1935-381).

Plánovaný počet objektů čs. opevnění

Po dvou předchozích opevňovacích programech přijatých 12. prosince 1935 (1. program - přepokládal výstavbu pouze linií těžkého opevnění a to v pěti etapách) a 5. června 1936 (opět jen linie TO, ale s rozdělením do čtyř etap) byl jako definitivní byl 7. listopadu 1937 přijat návrh ŘOP označovaný po jeho řediteli, gen. Karlu Husárkovi, jako Husárkův konečný program. Náčelník hlavního štábu, gen. Ludvík Krejčí, program schválil 22. listopadu 1937.

Husárkův program byl časově rozdělen do čtyř etap. Poslední etapa měla být dle předpokladů ukončena nejpozději v roce 1951. V průběhu zhruba 15 let mělo být postaveno celkem 1276 těžkých a 15 463 lehkých objektů

1. etapa - ukončení v letech 1941-42. V 1. etapě se měly postavit a vybavit všechna lehká opevnění a většina těžkých objektů a tvrzí (souvislá linie TO na severní hranici Odra-Krkonoše),
2. etapa - dokončení okolo r. 1945. Zesílení vybudovaných postavení lehkého opevnění na jižním Slovensku, okolo Prahy a v západních Čechách uzávěry těžkého opevnění,
3. etapa - s realizací se mělo začít až po roce 1946, měla zahrnovat výstavbu uzávěrů na jižní Moravě a druhého postavení na severní hranici,
4. etapa - opevnění severní hranice Slovenska, hranice s Polskem.

Podstatnou změnou oproti předchozím koncepcím byla změna nosného opevnění z těžkého na lehké - základní obrannou linii hlavní obranné postavení měly namísto TO tvořit dva sledy lehkých objektů vzor 37. Těžké opevnění mělo být budováno pouze na nejohroženějšéch úsecích. Kromě opevnění u hranic státu se počítalo i s realizací vnitrozemských ústupových příček (Vltavská linie a Vnější obrana Prahy, linie na Českomoravské vrchovině a poslední na Moravsko-slovenském pomezí). Husárkův program znamenal obrovský rozmach budování lehkého opevnění nového typu, tzv. řopíků (často označovaných jako LO vz. 37).
Finanční prostředky uvolněné čs. vládou pro výstavbu opevnění dle uvedeného opevňovacího programu činily 10,4 miliardy Kč. Suma byla kryta z části běžným rozpočtem republiky, z části z veřejných půjček.

Počty objektů těžkého opevnění dle tzv. Husárkova konečného programu
Severní válčiště řeka Odra - řeka Labe (včetně tvrzových objektů)
564 
řeka Olše - Třinec
32 
II. obranné postavení (Liběchov - Jablonné n.O.)
90 
Západní válčiště
Roudnice n. L. - Sušice
146 
Sušice - Český Krumlov
60 
Vnější obrana Prahy
70 
Jižní válčiště
Vranovská přehrada - Břeclav 
105 
Slovensko
Bratislava (předmostí Petržalka)
Komárno
Bajtava (dolní tok řeky Ipel‘)
21 
jižní Slovensko (Šahy - Čop)
80 
Jablunkov - trig. Stoh2) (hranice s Polskem)
94 
Celkem  1276

Ale již po zkušenostech necelého jednoho roku budování opevnění po přijetí uvedeného opevňovacího programu je jasné, že počet nebyl a nemusel být zdaleka konečný. Nemá cenu vypisovat všechny změny Husárkova programu v počtu objektů, jen několik příkladů:
  • opevnění v Komárně bylo před započetím výstavby redukováno na 3 objekty TO (namísto 5),
  • na severní hranici došlo v několika případech k vypuštění pěchotního srubu, zvláště arabské odolnosti v lesích a hůře přístupném terénu, a jeho nahrazení řopíkem, dá se očekávat, že by se tak dělo i dále,
  • omezila by se budoucí výstavba plánovaných dělostřeleckých tvrzí, jejich úkoly by pravděpodobně převzaly samostatné minometné bloky a dělostřelecké sruby,
  • v počtech nefigurují zkušební objekty TO i LO ve vnitrozemských výcvikových prostorech (Brdy, Milovice, Žárovice, Hlboké)3),
  • v případě lehkého opevnění nejsou do počtu přes 15 tisíc objektů zahrnuty kanónové objekty (LO typu K), které byly vyprojektovány až v létě 1938,
  • byla plánovány i pevnostní velitelské stanoviště pro linie LO, postaveny byly jen 4 kusy v Bratislavě, další by následovaly na další fáze výstavby,
  • nejsou započítány staré objekty na Petržalském předmostí v Bratislavě postavené ještě před rokem 1935 z iniciativy gen. Šnejdárka.
Situace v opevňování Československa se změnila po anšlusu Rakouska 12. března 1938 - mimo jiné bylo upuštěno od obrany západních Čech a přesunu stavebních kapacit na jižní hranici, kde se již existující linie LO začaly urychleně zpevňovat těžkými objekty. 

Skutečné počty postavených objektů čs. opevnění

Počtu skutečně vybudovaných objektů všech typů se asi již nikdy přesně nedopátráme, mnoho pevnůstek bylo zničeno, ne všechny stavební deníky a vyúčtování stavebních firem se dochovaly.

Těžké opevnění
Do 30. září 1938 bylo stavebně dokončených nebo ve stavbě 9 tvrzí4), v jejichž sestavách bylo dokončeno 37 tvrzových srubů. Dalších 226 srubů bylo izolovaných, celkem bylo postaveno 263 srubů TO. Z totoho počtu objektů jich bylo 246 postaveno na severní hranici (úsek Odra - Labe), 6 na jižní Moravě, 8 v Bratislavě a 3 v Komárně. Dalších 7 těžkých objektů bylo vybetonováno ve výcvikových prostorech pro výcvik osádek a zkoušky vnitřního vybavení (1 Jince, 4 Žárovice, 2 Hlboké).

Lehké opevnění
Lehkého opevnění bylo vybetonováno okolo 10 000 pevnůstek obou vzorů

Počet skutečně postavených objektů starého vzoru (LO vz. 36) se pohybuje od 834 do 864. Neexistuje totiž spolehlivý pramen, který by počet postavených pevnůstek potvrzoval. Počet 864 pevnůstek je uveden v knize Československá zeď, s. 14 (tabulka převzata)5):

Počty postavených objektů starého vzoru
I. sbor 490 objektů
II. sbor 146 objektů6)
III. sbor 178 objektů
VII. sbor 42 objektů
Ostatní 8 objektů
Celkem 864 objektů

V plánu bylo postavit těchto pevnůstek mnohem více7), s vyprojektováním modernějšího řopíku (LO vz. 37) jejich další stavba nepokračovala a nezadané objekty byly zrušeny.

Počet postavených řopíků je uváděn okolo 9 tisíc, konkrétní počet postavených objektů nového vzoru uvádí Z. Hanáček číslem 9110 objektů.
Velké množství lehkých objektů bylo za války (a v menším počtu probíhá dodnes) zlikvidováno, některé byly zcela zahlazeny. Týká se to zejména vnitrozemských linií LO (likvidace objektů Němci proti případnému zneužití při povstání proti okupantům) a jižních oblastí Slovenska zabraných po Vídeňské arbitráži Maďarskem. Zcela zničeno bylo i několik pěchotních srubů - dva sruby v Komárně při budování hrází Dunaje nebo některé staré objekty na Petržalce v Bratislavě při rozšiřování sídliště.

Během tří let byly prostavěny téměř tři miliardy tehdejších korun.

Závěrem

Čs. opevnění nebylo k 30. září 1938 ani zdaleka dostavěno, ještě horší stav panoval v úrovni vybavenosti a výzbroje. Stejně tak na mnoha místech nebyly zformovány pevnostní jednotky určené k obsazování objektů, již existujícím jednotkám pak často scházel výcvik v ovládání pevnostních zbraní a dalších zařízení.
Armáda předpokládala, že již od konce roku 1939 bude vybudované opevnění schopno plnit svou úlohu. Je velmi pravděpodobné, že by Husárkův program v částce přes 10 miliard korun nebyl v tomto rozsahu realizován, nebylo to v silách státu jak finančních, tak i personálních - obsazením všech pevností by se zcela vyčerpala útočná síla armády. Je tedy pravděpodobné, že by se po roce 1939 stavební činnost zvolňovala a do půlky 40. let by zcela ustala a opevnění je dále jen vybavovalo a vyzbrojovalo.

Poznámky:
1) STEHLÍK, Eduard a kol.: Lexikon těžkých objektů čs. opevnění z let 1935-38, edice Pevnosti, svazek č. 18, 2010
2) Hora Stoh (1650 m.n.m.) byla za první republiky trojmezím mezi Československem, Polskem a Rumunskem.
3) Podrobněji viz. ČERMÁK, Ladislav: Zkušební objekty československého opevnění, online http://www.bunkry.cz/clanek.aspx?id=1215.
4) Po stavební stránce byly dokončeny tvrze (od východu k západu): Smolkov, Hůrka, Bouda, Adam, Hanička. V různém stupni rozestavěnosti byly tvrze: Šibenice, Skutina, Dobrošov, Stachelberg. Stavba tvrze Orel byla po vybudování jednoho pěchotního srubu odložena a pravděpodobně by byla zrušena.
5) Objekty starého vzoru stavěla Zemská vojenská velitelství (ZVV), rozdělení dle sborů je tedy dle rozložení armády, ne dle toho, jak byly objekty stavěny.
6) Lubomír Aron uvádí pro oblast výstavby ZVV Praha (oblast I. a II. sboru) počet pevnůstek starého vzoru 635 (rozdíl mínus jeden objekt), na druhou stranu pro III. sbor operuje s počtem 179 objektů (rozdíl plus jeden objekt). ARON, Lubomír, s. 22-23.
7) V oblasti ZVV Praha bylo plánováno vystavět celkem 619 pevnůstek starého vzoru, z toho 148 typu A, 298 typu B a 173 typu C. Začátkem roku 1937 byla ale na mnoha místech výstavba objektů vz. 36 zastavena ve prospěch perspektivnějších řopíků. Pouze na jižním Slovensku a jižní Moravě se v jejich budování pokračováno i v roce 1937.

Prameny:
  • ARON, Lubomír a kol.: Československé opevnění z let 1935-38, Náchod 1990,
  • ČERMÁK, Ladislav: Opevňovací programy v letech 1935 až 1938, online http://www.bunkry.cz/clanek.aspx?id=1266, 22. 8. 2011,
  • ČERMÁK, Ladislav: Výstavba těžkého opevnění, online http://bunkry.cz/clanek.aspx?id=1218, 22. 8. 2011,
  • HANÁČEK, Zdeněk: Příspěvek k typologii lehkého opevnění vz. 37 - četnost výskytu, online http://www.ropiky.net/, 22. 8. 2011,
  • KAMENSKÝ, Tomáš: Výstavba (LO z r. 36) v oblasti působnosti I. sboru, online http://www.ropiky.net/,
  • RÁBOŇ, Martin, SVOBODA, Tomáš: Československá zeď, Brno 1993,
  • ŠRÁMEK, Pavel: Divizní generál Karel Husárek, online http://armada.vojenstvi.cz/predvalecna/osobnosti/2.htm, 22. 8. 2011,
  • VONDROVSKÝ, Ivo: Vývoj opevňovacích programů Československa v roce 1938, in Fortsborník 2, Náchod 1996.

Další odkazy na Fronta.cz:
Martin Vlach - 25. 8. 2011

  • *
    Vyplňte prosím jméno
  • *
    Vyplňte prosím název
  • *
    Vyplňte prosím text komentáře
  • *
    Odpovězte prosím na dotaz - ochrana proti spamu

Hvězdička označuje povinné položky. Komentáře jsou před zveřejněním moderovány.