Co by se stalo kdyby…
|
|
|
|---|---|
|
Dzin napsala v č. 901: dobře v tom případě to co napsal nebylo realitou a Donitz to tal nechtěl "giro.c: Nejde o to, jak to myslel Dönitz, ale jak to napsal Andy. " |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 903: Prikláňam sa k Algernonovmu odhadu...500-600 ponoriek celkovo na cca 300 frontových. Z toho by podľa mňa na mori (resp. v operačnej oblasti) mohlo byť tak 100 ponoriek = 1/3..."DLe mě by stačilo tak 400, za předpokladu, že ztráty nepřekročí výrazně novou výrobu a výcvik posádek."  |
|
|
|
|
DLe mě by stačilo tak 400, za předpokladu, že ztráty nepřekročí výrazně novou výrobu a výcvik posádek. |
|
|
|
|
|
giro.c: Nejde o to, jak to myslel Dönitz, ale jak to napsal Andy. Algernon: Já se osobně přikláním k pravidlu třetin. Třetina ponorek na operaci, třetina na cestě a třetina v údržbě a spol. Samozřejmě plus minus, takže těch 75 ponorek by mohl být takoví průměr v případě aktivních 300. |
|
|
|
| Dzin jistě já to chápu, ale nejsem si jistý jestli Donnitzův požadavek byl na 300 ponorek na moři a nebo na 300 ponorek celkem. | |
|
|
|
|
Kolik že byla kapacita doků v atlantských přístavech? Padesát ponorek? Sedmdesát? |
|
|
|
|
|
giro.c: Právě že o tom, že se jednalo o 300 ponorek na moři píše Andy a Algernon mu vysvětluje, že je to víceméně nerealizovatelné. Právě z toho důvodu, že by Němci museli mít zhruba 1000 ponorek celkem v aktivní službě. |
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 888: algy jenže těch třista ponorek s kterejma tady andy nebo kdo operuje byl cekový počet a ne akceschopný počet (čili frontbooty) na moři. "Vezmi si že kdybys chtěl mít na moři „neustále třista ponorek“ (…) pak bys jich musel mít ve stavu minimálně 2-2,5 násobek (nemůžeš mít na moři všechny — jiné jsou „doma“, v opravách, teprve přejaté na kterých pobíhá výcvik tj. doposun nezařazené jako „frontboote“). Těch 300 ponorek na moři nemělo Německo nikdy, a ani v nejmenším (navzdory obrovskému rozsahu výstavby) nemělo šanci mít." |
|
|
|
|
|
YAMATO napsal v č. 884: měl jsem na mysli americký stíhačky...........asi jsem si to trošku blbě přečet "Giro.c: chceš snad tvrdit, že byl Yamato doprovázen japonskýmy stíhačkami?"  |
|
|
|
|
|
|
YAMATO: ALe to, že BRitové byli přesvědčeni, že jsou schopni Asdicem každou ponorku zaměřit ještě neznamená, že nereagovali na německé zbrojení. Takže pokud by se německé loděnice rozjeli na plnou a začali chrlit jednu ponorku za druhou, nezůstal by tento krok bez reakce. Admiralita zase až tak zaslepená a zkostnatělá nebyla. Ale je to jen ono kdyby... |
|
|
|
|
YAMATO napsal v č. 875: že by tady nebyly stíhačky? to nemyslíš vážně ne "Yamata jsou pěkné příklady" |
|
|
|
|
| ja_62 kupříkladu tankování či provedení akce nehledě na počasí atd. | |
|
|
|
|
|
Teorie, že kdyby se Německo orientovalo jen na ponorky, má ale tu trhlinu, že by se předpokládalo, že RN by na to nezareagovalo. Britové měli poměrně slušnou představu o námořním zbrojení Německa a určitě by zareagovali na masové zvětšení ponorkové flotily Kriegsmarine. Jenom k těm letadlům v Atlantiku a Severním moři, i zde sehrály poměrně důležitou roli, byť se tolik nezdůrazňují, jako třeba v Pacifiku. Ale zase, hlavní prim hrály v boji proti ponorkám. protože ty představovali zde největší nebezpečí. |
|
|
|
|
giro.c napsal v č. 873: Tak to nějak nechápu jaxto myslel - mimoto, že poslat loď bez leteckýho krytí doprostřed Atlantiku byla fakt chyba- ale to by byla - a o dost větší- i o tři roky pozděj-.... "jenže to byla taky chyba na nejvyšších místech" |
|
|
|
|
|
YAMATO napsal v č. 877: Hodně by ale záleželo /"kdyby ( ) se na ponorkovou strategii přešlo již před válkou..."
/ na efektivitě britský rozvědky - jestli by se našel někdo, kdo by si byl býval zjistil kapacitu a využití německejch loděnic a řek si "Ty jo, voni nespouštěj na vodu žádný těžký jednotky, ale stejně tam furt něco kutěj" a následně informoval příslušný místa, že Němci asi nějak vylepšili ponorkovou techniku, natolik, že se na ně zcela soustředěj /nezapomeňme,že v roce 1937/1938 většina stratégů RN zastávala názor, že ponorkový problém je provždy vyřešenej, a "ponorky se už nikdy nemohou stát takovou hrozbou,jako v roce 1917"/; následovalo by pozastavení/zpomalení stavby jedný nebo dvou lodí třídy KGV, a namísto toho stavba HAFA protiponorkovejch lodí-čímž by německá výhoda ztratila na síle, nemluvě o uvolnění britských bitevních lodí a křižníků proti Japoncům; navíc - do budoucna - já si prostě nedokážu představit německou invazi do Norska krytou jen letectvem plus ponorkama a eventuelně i lehčíma loděma nejvýš tak do úrovně torpédoborce.... |
|
|
|
|
YAMATO: pravda, keby mal Donitz na mory neustále požadovaných tristo ponoriek a zálohy na doplňovanie strát a nemusel sa zaoberať už v takej miere výcvikom nových posádok, na ostrovy by prišlo asi len veľmi málo konvojov. Osobne si inak myslím, že Nemci veľmi podcenili úlohu námorného leteckého prieskumu, ktorý odhalí a zistí veľa. |
|
|
|
|
|
Yamato: máš pravdu, že prvá fáza mala skončiť v 44. Lietadlové lode boli v Pacifiku najdôležitejšie, veľký význam mali aj v Stredozemnom mori, ale o nasadení v Atlantiku sa toho moc nepíše. Británia by určite reagovala, to som si istý. A vedel to aj Hitler preto Raedera odvolal po neúspechoch hladinového loďstva v operácií Wesserubung (strata 10 torpédoborcov) a povolal Donitza. Ponorková stratégia rozhodne priniesla Nemcom aj keď iba dočasný úspech, ale som presvedčený, že väčší ako by priniesli hladinové lode. Koniec koncov už WW1 po 1916 - Bitka u Jutska Nemcom ukázala, že veľké hladinové lode nebudú hrať rozhodujúcu úlohu a že oceány sa dajú ovládať a konvoje ničiť aj efektívnym využitím ponoriek v skvele organizovaných vlčích skupinách. |
|
|
|
|
|
Čo by sa podľa Vás stalo, keby Nemci dokončili Plán Z navrhnutý veľkoadmirálom Erichom Raederom? Myslíte, že by to ovplyvnilo nejak situáciu v Atlantickom oceáne? Koho taktiku schvalujete - Raederovu (veľké hladinové lode) alebo Donitzovu (ponorky)? PLÁN Z počítal s výstavbou - 10 BL, 3 VBL, 16 KR, 2 LL, 190 PON, VIAC AKO 300 TORPÉDOBORCOV |
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 871: jo jenže to byla taky chyba na nejvyšších místech "Ale to přece zkoušel, se známým výsledkem " |
|
|
|
|
|
giro.c (870): Namátkou X-Craft, Chariot, Johnnie Walker a další. Ve hře by určitě zůstal i „navalizovaný“ Upkeep. navíc pokud by taková loď na pobřeží francie byla tak si piš že by spojenci udělali všechno proto, aby ji zničili a nebo poškodili v přístavu |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII všeobecně
- > Co by se stalo kdyby…