Co by se stalo kdyby…
|
|
|
|---|---|
|
Béďa napsal v č. 964: No to je sice pěkné, ale co by na to řekl Stalin? Jen nepodceňůj němce. Mluvíme o roku 44 kdy po nuceným zastavení spojeneckých vojsk (koncem léta 44) měli němci ještě tolik sil že další postup byl na dlouhou dobu zastaven. V šechny velké ofenzívy jak na východě tak na západě v roce 44 byli skokovité. Vždy došlo k natažení zásobovacích tras a k zpomalení postupu a němci vždy našli síli k zacelení fronty, které nešlo už tak lehce prolomit a bylo potřeba velkých sil na další postup. Znovu se museli shromáždit ohromné celky což trvalo řadů týdnů a měsíců. Kolik takových velkých ofenzív by museli udělat k dosažení Vídně?
"to C-CH: Jaké zbytečné dělení sil?! Němci již neměli takové možnosti, aby Spojence při vylodění na Balkáně zastavili. Z dnešního pohledu je nutné dát za pravdu Churchilovi, který chtěl zachránit střední Evropu před Stalinem."
Eraser napsal v č. 965: To mi chceš naznačit že ztráty v Italské kampani byli malé?
"Oni by prešli aj Talianskom len sa chceli vyhnuť vysokým stratám."
Eraser napsal v č. 965: Kdyby je neměl kdo zastavit tak proč se nevylodili rovnou v Německu? "Je to hypotetické ale hovoriť o nejakom zastavení spojencov je scestné. " |
|
|
|
| řekněme, že množství ponorek je pořád v průměru 368 ponorek , ale na moři je jednou 210 a jednou daleko méně. | |
|
|
|
|
Cassius Chaerea napsal v č. 962: No ako na Omaha beach... Lenže spojenci akonahle by boli vylodený už by svojími takmer neobmedzenými prostriedkami zatlačili nemcov rýchlo späť. Ak by Churchil mal tu možnosť, Praha by možno bola oslobodená Britmi. Je to hypotetické ale hovoriť o nejakom zastavení spojencov je scestné. Oni by prešli aj Talianskom len sa chceli vyhnuť vysokým stratám. "No a podívej se kolik si ve Francii a zemích beneluxu na to nachystali divizí. Kdyby byli na to němci nachystaný, tak by taky mohlo dojít k velkému pobřežnímu kotli." |
|
|
|
| to C-CH: Jaké zbytečné dělení sil?! Němci již neměli takové možnosti, aby Spojence při vylodění na Balkáně zastavili. Z dnešního pohledu je nutné dát za pravdu Churchilovi, který chtěl zachránit střední Evropu před Stalinem. | |
|
|
|
|
|
Eraser napsal v č. 952: Pro mě to není nepředstavitelné, pro mě je to zbytečný třepení sil. A pro většinu spojenců bylo důležitější dobýt Německo, než uskutečnovat Churchillovi vize. "Pre teba je tak nepredstavitelne vylodenie v Juhoslavii ako dve utoky nemcov cez Ardeny." |
|
|
|
|
|
Eraser napsal v č. 960: No a podívej se kolik si ve Francii a zemích beneluxu na to nachystali divizí. Kdyby byli na to němci nachystaný, tak by taky mohlo dojít k velkému pobřežnímu kotli. A Spojenci by si mohli nechát zdát o nějakém uchvatném postupu po Balkáně. A ještě by je strýček Josif musel tahat z kaše. "A čo mysliš že v Anglicku to nebolo pod nosom? Blizsie to uz ani nemohlo byť." |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 954: Nevím jestli by to bylo nejlepší, ale postup vylodění jaký měli mě taky připadá takový divný.
"Vůbec nejlepší by samozřejmě bylo postupovat v Itálii jinak, tedy po dobytí Sicílie to vzít přes Korsiku a Sardínii a poté udeřit na sever Itálie."
Dzin napsala v č. 954: Itálie byla taky v 43 taková pojistka před Stalinem, aby mohli řikat že bojují s fašistama.
"Síly - V porovnání se ziskem v Itálii to opět není zrovna moc zásadní. Itálie byla jednoznačně pro Spojence nákladnější, než pro Němce. Vtip je v tom, že Itálii nebylo nutno potom osvobozovat, stejně jako Norsko. Zde by se německé jednotky jenom odřízly a počkalo by se do konce války. Pokud by se z Itálie nestáhly samy."
Dzin napsala v č. 954: Ano to je územní zisky spojenců by byly taky nejspíš v prvních dnech větší než v Itálii, ale na severní straně by se dříve nebo později potkali s těžkým odporem (záleželo by na utajení celé operace). "Terén - Je na Balkáně příhodnější, než v Itálii, Hlavní je, že bojiště je daleko širší a není možno ho tak efektivně přehradit, jako v Itálii." |
|
|
|
|
|
Cassius Chaerea napsal v č. 959: A čo mysliš že v Anglicku to nebolo pod nosom? Blizsie to uz ani nemohlo byť. "Nebylo by to zrovna nejchytřejší dělat to němcům před nosem." |
|
|
|
|
|
Eraser napsal v č. 958: O leteckém nepochybuji, ale vyloďovací by asi nejspíš šel z Afriky. Nebylo by to zrovna nejchytřejší dělat to němcům před nosem. "Ano, ale v 1944 mali obsadene pristavy v Taliansku odtial by bol vedeny potencionalny uder letecky ale aj vylodovaci." |
|
|
|
|
|
Cassius Chaerea napsal v č. 955: "To jako myslíš že je vyloděj v Itálii pak naloděj a vyloděj v Jugoslávii? " Tak ako sa najprv nalodili v USA a potom v Anglicku a napokon vo Francuzsku.
Cassius Chaerea napsal v č. 955: Ano, ale v 1944 mali obsadene pristavy v Taliansku odtial by bol vedeny potencionalny uder letecky ale aj vylodovaci. "Jsou rozhodně příhodnější překladiště než je Itálie." |
|
|
|
|
|
Béďa napsal v č. 953: Pakliže by se rovnalo síle vylodění v jížní Francii, pak je ale zbytečné se bavit o pronikání do Itálie a nebo útoku na Vídně. Já věřím že při troše štěstí by osvobodili už tak napůl svobodnej balkán, ale nedá se bavit o dobývání střední Evropy. "Mimochodem síly pro vylodění v Jugoslávii by byly ty samé jaké byly použity pro vylodění v jižní Francii. Prostě by se neuskutečnilo." |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 954: Zaujimava myšlienka. Myslis ze by nemci stiahli vojsko z juhu alebo čakali až do odrezania? Keby sa im to podarilo tak pad Talianska by bol otazkou par tyzdnou. Asi by sa sustredili na hraniciach ríše a to už je na "skok" do srdca nemecka. Potom by snad i to nejake nase povstanie malo väčšiu šancu. "Vůbec nejlepší by samozřejmě bylo postupovat v Itálii jinak, tedy po dobytí Sicílie to vzít přes Korsiku a Sardínii a poté udeřit na sever Itálie." |
|
|
|
|
|
Eraser napsal v č. 952: To jako myslíš že je vyloděj v Itálii pak naloděj a vyloděj v Jugoslávii? Jsou rozhodně příhodnější překladiště než je Itálie. "Preto sa zformovali v Anglicku lebo malo byť vylodenie vo Francuzsku, keby bolo v Juhoslavii tak by sa formovali v Taliansku to my ver . Skus sa aspon trosku zamysliet kym nieco "placnes". Pre teba je tak nepredstavitelne vylodenie v Juhoslavii ako dve utoky nemcov cez Ardeny." |
|
|
|
|
Cassius Chaerea: (939) To právě nemáš pravdu. Terén - Je na Balkáně příhodnější, než v Itálii, Hlavní je, že bojiště je daleko širší a není možno ho tak efektivně přehradit, jako v Itálii. Zásobování - Z Blízkého východu a Egypta je to poměrně blízko, takže žádné dlouhé linie nejsou. Infrastruktura díky dodávkám do SSSR už je vybudována. Chce to ještě osvobodit Dodekanésy a potom už není žádný problém s logistikou. Síly - V porovnání se ziskem v Itálii to opět není zrovna moc zásadní. Itálie byla jednoznačně pro Spojence nákladnější, než pro Němce. Vtip je v tom, že Itálii nebylo nutno potom osvobozovat, stejně jako Norsko. Zde by se německé jednotky jenom odřízly a počkalo by se do konce války. Pokud by se z Itálie nestáhly samy. Spojenci měly síly jak vést invazi do Freancie, tak i na Balkán, za předpokladu, že by se neangažovali v Itálii, protože vojsko zde by prostě nasměrovali jinam. Vůbec nejlepší by samozřejmě bylo postupovat v Itálii jinak, tedy po dobytí Sicílie to vzít přes Korsiku a Sardínii a poté udeřit na sever Itálie. Jinak, Béďa má v (953) pravdu. |
|
|
|
|
Na nikoho se neutrhuji, ale když napíšeš, takovou blbost, jako je "kde by Spojenci vzali síly pro vylodění" tak se nediv mé příkré odpovědi, která byla navíc myšlena všeobecně. Mimochodem síly pro vylodění v Jugoslávii by byly ty samé jaké byly použity pro vylodění v jižní Francii. Prostě by se neuskutečnilo. Strategická situace na východní frontě byla v srpnu 1944 pro síly Osy jednoznačně tragická. Rusové operací Bagratión připravila Němcům opravdový "rudý blietzkrieg" a poprvé se jim ve dedení vojenských operací vyrovnali i na taktické úrovni. Prakticky všichni spojenci Německa se snažili svého již obtížného spojence zbavit (do konce roku zůstalo prakticky pouze Maďarsko). Titovi partizáni v této době již ovládají i určitě území, popkud se veme v potaz absolutní Spojenecká převaha ve vzduchu, začínající operace Rudé armády na Jihu(přechod Bulharska a RUmunska do táboru Spojenců), je velmi pravděpodobné, že by případné vylodění bylo úspěšné a jak zde již někdo podotkl, více těžkostí by možná přineslo pro vztahy Východu a Západu. Na druhou stranu Stalinovi šlo v této době především o Polsko a na jihu by určité stráty vlivu přijal. |
|
|
|
|
|
|
Cassius Chaerea napsal v č. 949: Preto sa zformovali v Anglicku lebo malo byť vylodenie vo Francuzsku, keby bolo v Juhoslavii tak by sa formovali v Taliansku to my ver "Rozhodně tam zas takový dostatek materiálu neměli a všechny větší jednotky se formovali v Anglii."  . Skus sa aspon trosku zamysliet kym nieco "placnes". Pre teba je tak nepredstavitelne vylodenie v Juhoslavii ako dve utoky nemcov cez Ardeny. |
|
|
|
|
|
Tak nám o ní něco řekni než se tu začneš utrhovat. |
|
|
|
| Pánové(třeba casius ch.) dřív než něco napíšete pokuste si něco o vojenské situaci v roce 1944 přečíst, pak by se tady nemohli objevovat takové nesmysly jako třeba kde by Spojenci vzali síly pro vylodění, o vyřazení Rumuska, italském loďstvu atd. | |
|
|
|
|
|
Tom napsal v č. 948: Rozhodně tam zas takový dostatek materiálu neměli a všechny větší jednotky se formovali v Anglii. "946: úplně stejně to z USA museli přivézt do Anglie, krom toho, v Africe už leccos bylo, vedly tam pravidelné linky..." |
|
|
|
|
946: úplně stejně to z USA museli přivézt do Anglie, krom toho, v Africe už leccos bylo, vedly tam pravidelné linky... |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII všeobecně
- > Co by se stalo kdyby…