Operace Overlord

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
41-60 z 719
<< 1 2 3 4 5 6 >>
Po
karaya1 17.11.2011 17:06 - č. 843
karaya1 Já bych si ještě dovolil doplnit, že Oboe byl systém s velmi omezeným počtem letounů, které jej mohly současně používat. V původní verzi dokonce pouze jeden na dvojici pozemních stanic. (To zpočátku způsobovalo spoustu problémů, protože nálet na cíl trval cca 10 minut, tedy za hodinu mohlo být prostřednictvím Oboe navedeno pouze 6 letadel - což nestačilo ani na obnovování vyhořelých Target Indicatorů.)

V červnu 1944 už byly nasazeny "centimetrové" verze Mk.II a Mk.III, u kterých šlo současně navádět více letadel - a hlavně podél anglického pobřeží vyrostly i nové stanice (k prosinci 1943 jich bylo 14). Takže možnosti Pathfinderů už byly relativně široké, ale současně bylo prakticky vyloučeno, aby tento systém využívaly všechny (nebo aspoň většina) zúčastněných letadel.
Z 13.11.2011 21:49 - č. 842
Z
matkatereza napsal v č. 841:
"Dobry den, chtel bych si ujasnit par veci ohledne vysadku paraganu v predvecer dne D. Konkretne mi jde o urceni mista shozu vysadkaru - aby velke mnozstvi jednotek, ktere budou operovat v tylu nepritele dopadlo co nejpresneji jen nedaleko od nepratelskych pozic, tak proto byli pred nimi vyhozeni pathfinders? Ale proc, kdyz system Oboe mel na vzdalenost 400km odchylku jen pouhych 100 metru. A jaky melo vyznam nasadit pozemni tymy? Pohraval jsem si s myslenkou, ze byli shozeni a dale vysadkove zony oznacili jednak svetly a jednak radio-majaky, protoze vyhodnocovani takovychto informaci primo na palube letadla bylo znacne jednodussi, nez navadat vsechna ta letadla s vysadkarema prave pomoci Oboe. A dalsi vec - na zaklade jakych informaci byli shozeni pathfinders? Byl pouzit Obey, nebo nejaky ten H2X radar, ktery dokazal v noci zobrazit co se pod letounem nachazi a tak pomoci s orientaci? Popripade se rad necham vyvest z omylu a rad bych porozumnel systemu vysadku v noci

S pozdravem, Petr
"
Nevím jakou přesnost měl systém Oboe, ale skupiny "pathfinders" byly vysazovány přibližně z důvodů jak píšeš - bylo zdaleka efektivnější a výhodnější vybavit sofistikovanou elektronikou relativně malou skupinu letadel, která vysadila předsunuté značkaře, a na jimi vytyčené a vyznačené plochy (radiomajáky + světla "Holophane") pak masově vysadit ostatní výsadkové jednotky než touž elektronikou vybavit každé letadlo/skupinu letadel, a pokaždé ale s výsadkem začínat de facto znovu, jaksi v případě každé letky "vše zcela od počátku" - výsledky by pak mohly být značně individuálnější. (Navíc "pathfinders" byli do značné míry schopní se na zemi zorientovat a tak - přinejmenším teoreticky - korigovat případnou odchylku při shozu.) I takhle byly z řady jiných důvodů vzdušné výsadky obecně náchylné k značnému rozptylu. Jinak - v případě USAAF, nevím přesně jak na tom byli Britové - radarový odpovídač "Rebecca" (reagující na signály značkařských radiomajáků "Eureka") snad nesly (přinejmenším) vedoucí stroje každé formace, vedoucí C-47 formací Pathfinders měly na palubě mapovací radary SCR-717, a některé Pathfindery nesly na palubě i britské systémy GEE - ale přirozeně u nich šlo zejména o speciálně vycvičené zkušené posádky, které měly být skutečně v nejhorším případě schopné vysadit své "pathfinders" (za použití té elektroniky) jinak zcela "na slepo".
matkatereza 12.11.2011 18:53 - č. 841
Dobry den, chtel bych si ujasnit par veci ohledne vysadku paraganu v predvecer dne D. Konkretne mi jde o urceni mista shozu vysadkaru - aby velke mnozstvi jednotek, ktere budou operovat v tylu nepritele dopadlo co nejpresneji jen nedaleko od nepratelskych pozic, tak proto byli pred nimi vyhozeni pathfinders? Ale proc, kdyz system Oboe mel na vzdalenost 400km odchylku jen pouhych 100 metru. A jaky melo vyznam nasadit pozemni tymy? Pohraval jsem si s myslenkou, ze byli shozeni a dale vysadkove zony oznacili jednak svetly a jednak radio-majaky, protoze vyhodnocovani takovychto informaci primo na palube letadla bylo znacne jednodussi, nez navadat vsechna ta letadla s vysadkarema prave pomoci Oboe. A dalsi vec - na zaklade jakych informaci byli shozeni pathfinders? Byl pouzit Obey, nebo nejaky ten H2X radar, ktery dokazal v noci zobrazit co se pod letounem nachazi a tak pomoci s orientaci? Popripade se rad necham vyvest z omylu a rad bych porozumnel systemu vysadku v noci

S pozdravem, Petr
Jakub Javorský 26.1.2010 13:36 - č. 840
Jakub Javorský Dakujem za tip.
Jakub Javorský 22.1.2010 19:08 - č. 838
Jakub Javorský chcel by som sa opytat na pristav mullberry a pluto kedy boli postavane a dokedy sa vyuzivali
deny1188 14.6.2008 08:36 - č. 837
deny1188 ok promin
ja_62 13.6.2008 19:05 - č. 836
ja_62
deny1188 napsal v č. 835:
"To vy asi kazdy ne"
Mně nemusíš vykat. Naproti tomu psaní s diakritikou bych pro srozumitelnost ocenil. Co se týče začlenění "britské 4. armády" do Fortitude North, připadalo mi patrně v době, kdy jsem daný příspěvek psal, asi zajímavé na tento detail upozornit. Až dodnes si nikdo na přemílání všeobecně známého nestěžoval.
deny1188 13.6.2008 18:52 - č. 835
deny1188
ja_62 napsal v č. 834:
"Abych upřesnil, šlo v případě britské čtvrté armády konkrétně o Fortitude North, tedy pokus vytvořit u Němců dojem plánovaného spojeneckého vylodění v Norsku."
To vy asi kazdy ne
ja_62 11.1.2008 14:00 - č. 834
ja_62
ja_62 napsal v č. 833:
"britská 4. armáda byla fiktivní formací, jejíž existence byla předstírána v rámci operace Fortitude "
Abych upřesnil, šlo v případě britské čtvrté armády konkrétně o Fortitude North, tedy pokus vytvořit u Němců dojem plánovaného spojeneckého vylodění v Norsku.
ja_62 7.1.2008 15:40 - č. 833
ja_62
Kresspo99 napsal v č. 831:
"101. výsadková divízia americkej armády pred ardenskou ofenzívou bojovala sama oddelene alebo sa začlenila do 4. armády ??? ak do nej už pred tým nepatrila ??:D"
101. vzdušně výsadková divise a těsně před bitvou v Ardenách byla na odpočinku v několika lokacích na severozápadě Francie, americký XVIII. (vzdušně výsadkový) sbor, záloha SHAEF, bez podřízenosti velení na úrovni armáda.

(U XVIII. sboru (1. spojenecké vzdušně výsadkové armády) byla 101. divise od 12. srpna 1944, mezitím ale třeba dočasně (po operaci Market-Garden) přičleněna i např. britskému XII. sboru britské 2. armády nebo II. kanadskému sboru 1. kanadské armády apod. V Normandii po seskoku byla podřízena americkému VII. sboru 1. americké armády)

Mimochodem - americká 4. armáda zůstala po celou dobu války na západním pobřeží USA, zatímco britská 4. armáda byla fiktivní formací, jejíž existence byla předstírána v rámci operace Fortitude (a žádnou reálnou americkou vvd jaksi nezahrnovala). Není ta "4. armáda" překlep?
Kralik 7.1.2008 13:56 - č. 832
Kralik Jen tak mimochodem... 12. ledna budu na pohřbu Karla Ludvíka Habsbursko-Lotrinského (syn posledního rakouského císaře Karla I. a Zity Bourbonsko-Parmské), který 11. prosince zemřel.

A teď proč to vůbec píšu: Karel ludvík se jako důstojník US-Army zůčastnil vylodění v Normandii. Poté působil jako styčný důstojník mazi americkou armádou a francouskými jednotkami. V armádě byl od roku 1943 do 1947 kdy byl v hodnosti Majora propuštěn.

cs.wikipedia.org/wiki/Karel_Ludv%C3%ADk_Rako...
Kresspo99 5.1.2008 19:43 - č. 831
101. výsadková divízia americkej armády pred ardenskou ofenzívou bojovala sama oddelene alebo sa začlenila do 4. armády ??? ak do nej už pred tým nepatrila ??:D
ja_62 5.11.2007 19:21 - č. 828
ja_62
Algernon napsal v č. 827:
"A nebo, zda-li (skutečně jen čirou náhodou) nevyužiju „plné nosnosti LST“ (i s jejím plným ponorem) jen pokud ji použiju jako „normální nákladní loď“… Tj. není-li, skutečně jen čirou náhodou, při vyloďování materiálu a techniky přímo na pláž, přes nákladní rampu, reálná nosnost LST jen těch cca 500-600 tn… "
Takhle, já se trochu koukal, a vypadá to doopravdy tak, že nosnost LST při vyloďovacích operacích poměrně dost klesala (jeden z problémů byl řešen v době plánování Overlordu, když se zjistilo, že podle názorů některých činitelů US Navy výsadkové síly pro Overlord měly teoreticky dost vyloďovacích lodí a navzdory neustálým požadavkům Eisenhowera a jeho štábu jim odmítali další přidělit protože vycházeli ze započítání jejich kapacity pro klasické plavby, ne při snížené kapacitě při vykládce na pláž.

- Já přes techniku zrovna moc nejsem, ale vypadá, to že většina on-line dostupných pramenů se shodne na těch 500 tunách teoreticky, v praxi i víc, resp. že 500 tun byl teoretický základ pro nasazení LST jako vyloďovacího plavidla. (Ono asi bude i při vyloďovací operaci záležet na poměru mezi množstvím neseného paliva a nákladu, a tudíž i na vzdálenosti na kterou je operace podnikána, pak i na chrakteru pobřeží.)
Krojc 19.5.2007 11:10 - č. 825
Krojc Algernon - díky za link. Ani tam není všechno, ale moc mi to pomohlo - teď mám trochu jasněji o některých věcech na Dálném severu i jinde.
Krojc 19.5.2007 11:05 - č. 824
Krojc K té perličce: já jen obdivuji tu důkladnost a instruktivní hodnotu takového zařízení. Kdo si měl někdy možnost vyzkoušet něco podobného, bude se mnou souhlasit. Výsadkové lodě býv. SSSR dodané do Polska takový trenažér neměly a podle toho součinnostní cvičení s WOP (i Brygada ochrony wybrzeza) dopadalo. Nikdy se nepodařilo všechno naložit včas a správně a vykládka podle toho vypadala. Ještěže jsme tam byli jen jako pozorovatelé...
Krojc 19.5.2007 10:10 - č. 821
Krojc Když už máte trochu rozložené ty vaše prameny - nenašli byste někde německé námořní miny jako celek? Já jsem pracně našel miny pro vystřelování z ponorkových torpédometů a ty, které jsou uvedeny v mém příspěvku.
Krojc napsal v č. 815:
"Mina BMC - kotvená hloubková kontaktní mina s cca 180 kg TNT Mina UMB - kontaktní dnová mina pro mělčí vody s cca 30 kg TNT"
Za každý údaj budu vděčný. Mám Brity, Italy, Poláky, Sověty, staré Rusko, Francouze a Amíky. Co mi chybí, jsou Japonci - částečně - Němci - taky mám jen kousek. Stačí i link nebo pramen.
Dzin 19.5.2007 08:37 - č. 819
Dzin V seznamu použité literatury zmiňovanou knihu nemá, jen jinou od téhož autora (In vier Marinen).
Nadruhou stranu, má tam i další díla. Takže bych sázel na to, že vybral to, co považuje za nejpravděpodobnější verzi.
Dzin 19.5.2007 08:22 - č. 817
Dzin
Krojc napsal v č. 811:
"V knize memoárů F. Rugeho - (Kriegsmarine) pod názvem Krieg zur See jsem našel tvrzení, že na začátku května KM položilo před budoucí úsek vylodění v Normandii cca 5 000 námořních min, které měly nastaveny autolikvidátory (automatické zatopení dutiny miny vodou a její klesnutí na dno) na jeden měsíc a těsně před vyloděním Spojenců zůstalo celé invazní pobřeží bez námořních min. Němci prý vycházeli z údajů Abwehru, které stanovily datum vylodění na první až druhý týden května. Kromě adm. Rugeho se o tom nikdo nešíří. Víte o tom někdo podrobnosti?"
Víceméně totéž uvádí i Hrbek ve "Vítězství přichází z moře" resp. má k tomu stručnou zmíňku. Z tohoto pohledu se více věnuje nenasazení německých tlakových min.
Krojc 18.5.2007 17:08 - č. 816
Krojc K mému 815: zmiňovaná operace 9. flotily S-bootů proběhla v noci z 18. na 19. května - tolik na upřesnění.
Krojc 18.5.2007 17:04 - č. 815
Krojc K tomu květnovému Verseuchung: J. Rohwer uvádí v Chronik des Seekrieges 1939 - 1945, Bibliothek f. Zeitgeschichte, Stuttgart 2007, že 4.5.1944 byly použity v noční minovací operaci Minenschiffe OSTMARK (velitel korvetní kapitán Barthel), ELSASS (velitel korvetní kapitán Dyckerhoff), KAISER (vel. korvetní kapitán Biet) chráněné minolovkami M 15 a M 29. Tyto lodě položily Minensperre im raum Cherbourg - Le Havre v počtu 680 min typů BMC a UMB. Kontrola uvedeného prostoru ohledně předpokládaného nočního odminovávání spojeneckými minolovkami byla uskutečněna pomocí 9. S-flotille. Přitom došlo ke krátké přestřelce s britskými dělovými čluny SGB - konkrétně Grey Owl a Grey Wolf. Tolik k minování a odminování.

Mina BMC - kotvená hloubková kontaktní mina s cca 180 kg TNT

Mina UMB - kontaktní dnová mina pro mělčí vody s cca 30 kg TNT
41-60 z 719
<< 1 2 3 4 5 6 >>
Po