Zajímavé letecké projekty

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
241-260 z 1135
<< 10 11 12 13 14 15 16 >>
Po
Moby 29.11.2008 20:04 - č. 1445
Moby
Algernon napsal v č. 1443:
"Což takový de Havilland D.H.100 Vampire, následován typy Venom a Sea Vixen? Jakpak že se „dehavilladovská“ trupová gondola, s dvojicí nosníků ocasních ploch, udržela (v případě Sea Vixenu) ve službě?"
Tak on to byl vlastně vývoj celý tý řady původního Vampiru ... a vydrželo jim to.

Zato když se člověk podívá na vývojovej projekt Me 262 HG III, tak se tý původní koncepce moc nedržel ani Willy osobně .
karaya1 30.7.2008 23:42 - č. 1439
karaya1
Algernon napsal v č. 1437:
"Já bych právě tomuhle (možná jen tomuhle) připisoval i ten jím uvedený důvod pro použití Ju 88G."
On to samozřejmě nebyl výhradní důvod, ve finále to ale Němcům trochu usnadnilo život (za cenu C3 a Ju 88G ).
Algernon napsal v č. 1437:
"Chápal bych to tak (tj. 1431), že „sosal“ právě přímo jen z té křídelní nádrže — jen jedné ze čtyř —, ne až přes „hlavní“ okruh?"
Takto jsem to pochopil z popisů a náčrtků taky. Na straně Bf 109 pak hadička vedla do otvoru, kudy se do éra jinak dostával benzín z přídavných nádrží.
Algernon napsal v č. 1437:
"Prostě důvody použití Ju 88G bych hledal někde zcela jinde — třeba u vyšší maximální vzletové hmotnosti pozdějších „osmaosmdesátek“, aby „uvezl“ i Fw 190"
No, on pak nárůst vzletové hmotnosti u Ju 88G byl kompenzován Fw 190A-8 a možnou větší zásobou paliva (v Doppelreiterech), takže to vyšlo nastejno, ale mohli se aspoň utěšovat, že mají nahoře "stodevadesátku". Později Němci zkoušeli různé nesmysly, třeba i Mistel s He 177 či Do 217 jako dolní komponentou (o Ar 234C, Me 262 či Ta 154 nemluvě; o tom co dávali nahoru už vůbec ), ale nikam moc to nevedlo.
Algernon napsal v č. 1437:
"Nebylo to ono pro Huny tedy vlastně přínosem, obětovat ty G-1 při jediném letu (a další lety u NJG provádět na strojích s motory Junkers), čímžto množství C3 vlastně ušetřili — už vzhledem ke spotřebě „osm-osmy“, ve srovnání s Bf 109 a Fw 190? "
Pochybuji, že by takto ďábelsky Němci uvažovali - i když, do "Dory" i Ta 152 už taky montovali Juma 213...
karaya1 26.7.2008 14:22 - č. 1436
karaya1
Algernon napsal v č. 1435:
"Tak mne napadá… Nepřevzaly Mistely „pod svá ochranná křídla“ také ti proslulí (sic!) Himmlerovi smrťáci?"
Né, ti se sice montovali do spousty věcí, ale Mistel mezi nimi nebyl (resp. jsem na to nikde nenarazil). Operovalo s ním několik jednotek na západě, později byly převedeny pod křídla "tajné eskadry", KG 200 či KG(J) 30.
Algernon napsal v č. 1435:
"To mi totiž právě přijde jako poměrně dost praštěný, obětovat (jen kvůli tomuhle?) Ju 88G."
To mně taky (přijde mi zvláštní, že by na Junkersu nešlo izolovat jednu křídelní nádrž a do ní natankovat kvalitnější benzín pro "Bavoráka" Fw 190; u Führungmaschine, která sestávala z Fw 190A-8 a Ju 88H-4 a kde opět motory žraly různé palivo, to řešili přidáním Doppelreiterů na křídla Fokouše) - alespoň slabou náplastí mohlo německým Nachtjägerům být, že (aspoň zpočátku) šlo "pouze" o Ju 88G-1 (třeba I/NJG 4 je v lednu 1945 předala do továrny k úpravě a sama přezbrojila na verzi G-6).



Mimochodem, pro Junkersy s Fokoušem už téměř jistě používali lepší pneumatiky, které vydržely cca o tři tuny vyšší vzletovou hmotnost (pro zajímavost, např. v kombinaci Ju 88G-10 a Fw 190A-8 byla tato povolená hmotnost, v případě že Fw 190 měl Doppelreitery, opět přesně dosažena )


Ad zbytek: Forsyth je (bohužel) více historik než technik, to jeho knihu trochu sráží (chybí podrobnější technické popisy a přehledné tabulky výkonů, člověk to musí hledat porůznu v textu); o ničem, co uvádíš, se nezmiňuje.
karaya1 25.7.2008 11:28 - č. 1433
karaya1 Čistě laicky: na most bych nepoužil nálož, která má sice obrovskou průraznost, ale je současně směrově velmi omezená (protože je pak nutnost trefit přesně pilíř mostu apod.); spíš bych použil něco, co bouchne "nazdařbůh" všemi směry (a tedy není nutno umístit to 100% přesně)?

Sir Barnes byl génius, o tom žádná, spíš jen že v tomto případě bylo nasazení Mistelů ne-li nešťastné, potom alespoň ne zcela vhodné. Ale tonoucí se stébla chytá…
karaya1 25.7.2008 11:06 - č. 1431
karaya1
Algernon napsal v č. 1430:
"samotném technickém provedení (včetně realizace) Mistelů"
Tož dobře.
  • podle pilotů, co s ním lítali, byl Mistel příjemný na pilotáž (tedy pokud ho odlepili od země )
  • Ju 88 byl vybaven dobrým tříosým gyrostabilizátorem, v rukou zkušeného pilota představoval přesnou zbraň (záleželo samozřejmě na podmínkách, ale např. při zkouškách na útesech jednoho dánského ostrova utrpěl bílý lantuch na něm visící přímý zásah )
  • líbí se mi, jak vyřešili problém bojové hlavice - upravili Ju 88 tak, že kokpit i hlavice byly "rychloupínací" na čtyři velké šrouby - takže výměnu zvládlo relativně málo chlapů za celkem slušnou dobu
  • Bf 109 si prodloužil dolet "sosáním" paliva z křídelní nádrže Ju 88 (proto taky později byly pro účely Mistelů přestavovány i ne zrovna staré Ju 88G, neboť jako horní komponenta začal sloužit Fw 190 a BMW 801 si s 87oktanovým palivem nerozuměl )
Algernon napsal v č. 1430:
"I já jsem docela vážně nakloněn tomto předpokladu uvěřit."
Němci si to odzkoušeli v Toulonu na staré francouzské bitevní lodi L'Ocean o výtlaku 25 000 tun; statická zkouška dopadla tak, že kumulativní nálož prorazila 10cm přídavný plát dělové věže, poté její 30cm stěnu, na druhé straně "vyšla ven" přes stejnou porci oceli a ještě si to namířila dovnitř další dělové věže - celkem přes výrazné překážky urazila 28 metrů.
Algernon napsal v č. 1430:
"Mosty byly docela vážným problémem ještě v Koreji v letech 1950-1953, ba ještě i ve Vietnamu v letech šedesátých a sedmdesátých."
Vybavuji si dobře operaci Rolling Thunder? Jinak Mistely proti mostům nebyly tolik účinné jako proti odolným cílům, přece jenom kumulativní nálož použitá na most mi přijde trochu jako kanón proti vrabci…
karaya1 24.7.2008 12:25 - č. 1429
karaya1
Algernon napsal v č. 1428:
"To je docela šokující? Takovou věc bych čekal třeba někde u prvních radiem ovládaných strojů — tzn. někde 1. světová, či léta dvacátá, ale rozhodně už ne v letech 1939-1945?"
Nevím přesně příčinu, ale bylo tomu tak. Havárie při startu, kdy sestavy vybočily (což byla oblíbená "kratochvíle" Ju 88) a skončily "ve škarpě", nebyly výjimkou. Taky mě to překvapilo, ale zřejmě se vyskytl nějaký problém při konverzi mechanika-elektrika a naopak.
Algernon napsal v č. 1428:
"našels’ na nich taky nějaký klad, který tohle řešení přineslo? :o))"
Nemuseli staré draky Ju 88 šrotovat Ne, ona to zase nebyla tak špatná myšlenka, jen Němci neměli podmínky pro nějak úspěšné nasazení. Ještě před první operací proti lodím u pobřeží Normandie v noci 24. června 1944 (při které byla poškozena níže zmíněná fregata HMS Nith) byl jeden Mistel S1 (cvičná verze - Ju 88 měl kokpit a dalo se s celou sestavou i přistát) sestřelen nočními Mosquity…

Proti odolným cílům měla hlavice velkou účinnost (podle zkoušek měla prorazit až 18 metrů železobetonu; Němci navíc věřili, že přímý zásah může zničit i velkou válečnou loď) a slušný gyrostabilizátor zajistil i poměrně dobrou přesnost. Jen šlo o to, že operace Mistelů přišly na konci války, v době, kdy se Němci nemuseli bát jen protiletecké obrany cíle, ale také spojeneckých stíhaček všude nad Evropou.

Na druhou stranu, při intenzivních operacích proti mostům na Odře Němci pár zásahů docílili (byť to Sověty příliš nezdrželo; ostatně mosty nebyly zamýšlenými cíli Mistelů), takže jako neživotaschopnou bych konstrukci taky neoznačoval. Bylo by docela zajímavé vědět, jak by dopadl dlouho plánovaný hromadný útok na Scapa Flow…
Algernon napsal v č. 1428:
"Má někdo zájem o Raceplane Tech 2?"
Má Předem díky.
karaya1 24.7.2008 10:10 - č. 1427
karaya1 Pár perliček na téma Mistel:
  • výměnu kokpitu příslušně upraveného Ju 88 za bojovou hlavici zvládlo osm chlapů (šest mechaniků a dva zbrojíři) s pomocí čtyřtunového jeřábu za jeden den;
  • vzhledem k přetížení (podvozek i pneumatiky Ju 88 byly na hranici svých možností) Mistel 1 vyžadoval perfektně rovnou betonovou VPD, při sebemenší nerovnosti hrozila havárie - o nemožnosti opět přistát nemluvě;
  • ve snaze ušetřit hmotnost byla z Bf 109F-4 vymontována radiostanice i zbraně, tedy Němci v tomto rezignovali na plně bojeschopnou stíhačku po odpoutání se;
  • vzhledem k tomu, že pilot Bf 109 neměl možnost ovládat brzdy Ju 88, musel být Mistel na začátek VPD dotažen traktorem;
  • elektrický systém přenášející pohyby knyplu na ovládací plochy Ju 88 se oproti reálnému času zpožďoval, což působilo problémy zejména během startu a znemožnilo Mistelům operovat v těsnějších formacích; při vzletu tak Mistel vyžadoval zkušeného pilota, který odhadl každý pohyb letadla ještě předtím, než se stal.


Docela zajímavé je, že ani Admiralita, ani Air Ministry si z Mistelu během jeho nasazení nad Normandií moc nedělalo - ostatně jediným úspěchem (kromě poškození jedné staré francouzské bitevní lodi, která potopená sloužila jako vlnolam v Mulberry) se stalo poškození fregaty HMS Nith. Celkem správně předpokládali, že sestava nemá možnost obrany, je neobratná, a tedy i velmi zranitelná stran nočních stíhaček i flaku.
Tom 4.7.2008 19:55 - č. 1425
Tom
Algernon napsal v č. 1424:
" třeba takovej vzlet strojů z hotovosti, že ano."
Spíš je na místě obava, zda u Me 262 vůbec nahodí oba motory
Tom 4.7.2008 19:33 - č. 1423
Tom
Algernon napsal v č. 1421:
"Řekněme že jsem (včera) doufal, že třeba rychlejc startoval…"
Takhle bych to asi nesrovnával. Aby to bylo objektivní, bylo by potřeba porovnávat poměr (lépe průběh poměru v závislosti na otáčkách) setrvačnosti (a k tomu potřeby momentu pro kompresor) a kroutícího momentu turbíny. Což si myslím, že neměřil nikdo. Asi by se k tomu možná dalo dojít nějakým výpočtem, ale bylo by to dost zjednodušující.

Prostě výsledkem by měl být nějaký průběh změny otáček reálného motoru v závislosti na pohybu plynové páky I když nad Jumem by vyhrál asi i Wattův parní stroj
Tom 4.7.2008 19:25 - č. 1422
Tom
Algernon napsal v č. 1421:
"(Doufám, že z Tebe vypáčím kloudný slovo, totiž…) :o)"
No, potřebuju se vzpamatovat - jednak z toho vedra, jednak z toho druhýho

Chtěl bych zase něco napsat a o těch rourách toho máme už docela dost, tak snad...
Tom 4.7.2008 19:02 - č. 1420
Tom
Algernon napsal v č. 1417:
"Hádám, vzhledem k hmotnosti a průměru celého motoru, že bude významně menší, než u Jumo 004B?"
Zase točí skoro 2x tolik otáček Co by za to skopčácká ložiska a uchycení turbínových lopatek dala
Tom 4.7.2008 19:00 - č. 1419
Tom
Algernon napsal v č. 1418:
"Ovšem myslím, že je od téhož autora?"
Myslím, že mimo autora jde i o stejný text
Tom 2.7.2008 21:53 - č. 1416
Tom Mám zcela jinou délku (s i bez chladiče oleje na sání), váha přibližně odpovídá (zřejmě bez příslušenství). Výkony mám bez otáček, ale zase vztažené na teploty před turbínou. A jestli dobře chápu, mám i setrvačný moment rotujících částí

Docela rád bych viděl nějaký detail spalovací komory a parametry.
Tom 2.7.2008 21:06 - č. 1414
Tom
Algernon napsal v č. 1413:
"Myslím si, že to byl N1M, ale né a né to najít"
V tom plátku z Ruska to náhodou není? To je jen o samokřídlech.

Algernon napsal v č. 1413:
"Moc (!) se mi tam líbí ty „devatenáctipalcové“ motory Westinghouse (WE-19, pozdější J-30), "
Bohužel o nich toho mám moc málo. Sice dost o technickém řešení (upevnění lopatek turbíny, založiskování atd...a taky fotku Corsaira, co má prototyp Model 19A pod trupem ), ale nějaké podrobnější výkony nebo spotřeby nemám. Dost mne to mrzí, protože tovární vývoj začal někdy roku 1941 a dá se říct, že je to současník Jumo 004. Rád bych je objektivně porovnal
Tom 14.6.2008 12:22 - č. 1411
Tom A tohle známe...?

www.aeroplanemonthly.com/aeroarchive/Aeronau...
ja_62 4.4.2008 14:23 - č. 1407
ja_62 Do letadel asi nemám co říci, ale přece jen bych to zase po nějaké době zkusil - neměl trupovou skořepinu už taky Roland C. II Walfisch?
Tom 4.4.2008 12:18 - č. 1406
Tom
Algernon napsal v č. 1404:
"Jinak dřevěnou skořepinu (bohužel, nic bližšího ani o konstrukci ani o výrobní technologii asi nevyšaším) měl i předválečný (před Velkou Válkou) rekordní jednoplošník Deperdussin"
Tím jsi mi něco připomněl a já myslím, že "to" doma někde najdu Nerad bych to zakřiknul, ale...
Tom 4.4.2008 12:17 - č. 1405
Tom Já bych skoro hledal původ dřevěných skořepin té doby někde u lodiček?
Tom 2.4.2008 21:40 - č. 1400
Tom Dobrá, píšu si...
guano 2.4.2008 21:35 - č. 1399
guano Tom: Také se, prosím, hlásím....
241-260 z 1135
<< 10 11 12 13 14 15 16 >>
Po