Největší chyba Německa 2. sv. v.

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
121-140 z 2974
<< 4 5 6 7 8 9 10 >>
Po
karaya1 26.2.2007 19:15 - č. 3300
karaya1
Svenn napsal v č. 3296:
"Nedobití Británie taky nelze označit za velkou chybu,protože německé lodě nebyli schpopné pojmout takovou velkou armádu a účině se vylodit.Chyba opět byla,že podcenili schopnosti britského letectva,ovšem zas kdyby vše soustředili na Británii,nemohli by se účině pustit na SSSR."
Nedá mi to nepodotknout, že v době, kdy vrcholila Bitva o Británii, bylo proti RAF soustředěno téměř vše, co Luftwaffe měla — tedy evidentně RAF dokázalo této koncentraci odolat. A na vyčerpávající válku neměla Luftwaffe ani lidské, ani materiálové zdroje.
Něco jiného pak samozřejmě jsou nálety z jara 1941, kdy už se jednalo o jakýsi epilog, „zdvižený ukazováček“ Britům.
ja_62 26.2.2007 18:46 - č. 3299
ja_62 O tom, k jakému odkladu vedlo balkánské tažení je možné diskutovat - a také se to zhusta děje - ale nejbližší možný termín útoku na SSSR - kvůli jarním záplavám - byl (údajně) 15. květen - resp. počasí vyhovovalo zhruba po polovině května, a podle původní směrnice č. 21 měly být Barbarossa přípravena k 15. květnu, aby mohla v druhé polovině května začít. On přesuny částí vojsk určených pro plán Barbarossa nejprve na Balkán a pak zpět ztratil čas, také tím vyčerpal část připravených zásob, musel doplnit stavy jednotek nasazených na Balkáně, ale rozhodně to není tak, že by mu chyběl čas strávený v Jugoslávii - z větší části ho k útoku stejně nemohl využít.
mbbb 26.2.2007 18:22 - č. 3298
mbbb
ja_62 napsal v č. 3297:
"To není zas tak úplně přesné - v době kdy Německo dobývalo balkánské země, byla v západní části SSSR jarní rasputica, takže zdržení nehrálo zase takovou roli."
se nechci přít, ale nedá mi to

Jugoslávie byla napadená v noci z 5. na 6. dubna, původně s jejím napadením Němci nepočítali, chtěli eliminovat na Balkáně jen Řecko, na základě převratu v Jugoslávii a nepřistoupení k Paktu tří musel Hitler Jugoslávii zlikvidovat, i když s tím původně nepočítal.

Hitler nechtěl Jugošku napadnout, nepřál si ani posílení vlivu Itálie na Balkáně, potřeboval v této oblasti klid pro svůj plán Barbarossa, který se detailně připravoval již od podzimu minulého roku.

S tím, že musel nejprve vyřídit Jugislávii ztratil čas.
ja_62 26.2.2007 18:05 - č. 3297
ja_62
mbbb napsal v č. 3295:
"Hitler přišel do Sovětského svazu pozdě. Ten čas, který strávil v Jugoslávii mu chyběl. "
To není zas tak úplně přesné - v době kdy Německo dobývalo balkánské země, byla v západní části SSSR jarní rasputica, takže zdržení nehrálo zase takovou roli.
Svenn 26.2.2007 17:43 - č. 3296
Svenn Chyby by se celkem špatně hledaly,jelikož němci vždy snili o východě a byl to základ Hitlerovi politiky,těžko to označit za chybu.Chyba spíš byla,že rusy podcenili a taky ruskou zimu,na kterou nebyli dvakrát nachystáni.Nedobití Británie taky nelze označit za velkou chybu,protože německé lodě nebyli schpopné pojmout takovou velkou armádu a účině se vylodit.Chyba opět byla,že podcenili schopnosti britského letectva,ovšem zas kdyby vše soustředili na Británii,nemohli by se účině pustit na SSSR.Těžko říct,spíš to jsou jenom drobné chybičky s dalekosáhlými důsledky.
mbbb 26.2.2007 17:33 - č. 3295
mbbb Hitler přišel do Sovětského svazu pozdě. Ten čas, který strávil v Jugoslávii mu chyběl.
ja_62 napsal v č. 3294:
"Navíc, napadení SSSR nebyla zrovna rozvážná akce, ale dílem dobytí Ruska byl cílem celé německé politiky, dílem Rudá armáda neustále nabývala na síle, takže později by nemusel být poměr sil ani zdaleka takový jako v roce 1941 - a odklad by byl ještě větší chyba. Přičemž konfrontace mezi Německem a SSSR byla prakticky neodvratitelná"
souhlas
ja_62 26.2.2007 17:31 - č. 3294
ja_62
watzke napsal v č. 3293:
" OBCHODOVAL S NIM DALE "UHLI ZA ROPU")???"
Uhlí za ropu? Doopravdy? Jsi si jistý?
watzke napsal v č. 3293:
"no urcite to bylo napadeni SSSR."
Na druhou stranu, Hitler všechno co dělal do té doby, dělal aby mohl napadnout SSSR - a získal tam svůj "lebensraum" - ostatní evropské země se mu do toho předtím víceméně jen pletly - nechtěl dobýt celý svět mimo SSSR - chtěl hlavně území na východě, a k tomu jeho dosavadní úsilí směřovalo. Takže kdyby nenapadl SSSR popřel by sám sebe.

Navíc, napadení SSSR nebyla zrovna rozvážná akce, ale dílem dobytí Ruska byl cílem celé německé politiky, dílem Rudá armáda neustále nabývala na síle, takže později by nemusel být poměr sil ani zdaleka takový jako v roce 1941 - a odklad by byl ještě větší chyba. Přičemž konfrontace mezi Německem a SSSR byla prakticky neodvratitelná, takže "Barbarossa" by šlo popsat jako chybu, ale víceméně v situaci, kdy to ještě byla jedna z nejrozumnějších chyb kterou měl na výběr, když už začal válku.
watzke napsal v č. 3293:
""(NEJSPIS BY ASI ANGLIE PADLA)."
Spojené království Velké Británie a Severního Irska? Jelikož do té doby nepadlo, proč by měla jenom kvůli tomu, že Německo neválčí se SSSR.
watzke 26.2.2007 16:55 - č. 3293
nejvetsi chyba nemecka v 2. svet. valce.no urcite to bylo napadeni SSSR.RUSKO NEBYLO NIKDY V HISTORII DOBYTO EVROPSKOU ZEMI(NA TO HITLER ASI NEPOMYSLEL (NEBO CHTEL BYT PRVNI (MOHL TO  VYHRAT,JEN KDYBY RUSY NEPODCENIL))).

CO SI MYSLITE ZE BY SE STALO,KDYBY HITLER NECHAL SSSR NAPOKOJI(A OBCHODOVAL S NIM DALE "UHLI ZA ROPU")???(NEJSPIS BY ASI ANGLIE PADLA).
dodozv 15.2.2007 12:48 - č. 3292
"V rosiahlosti štátneho územia spočíva istá ochrana proti neuváženým útokom zvonku, pretože úspech takéhoto útoku môže byť dosiahnutý len po dlhých a ťažkých bojoch." A.Hitler Mein Kampf

Vyzerá to tak, že "fešák" sám nevedel čo píše a čo robí.

Ale vážne, z nemeckého pohľadu bol rok 1941 určite najvhodnejším na prepadnutie ZSSR.

- na kontinente žiadny nepriateľ, Britov nerátam

- branná moc Nemecka, bola impozantná, aj keď som sa stretol s názorom, že bolo hrubou chybou, že nenechali čas LW na odych

- spojenci Nemecka sa museli podriadiť jeho moci a niektorí si mali s Ruskom čo "vybaviť"

- ešte stále Sovieti nestihli vyškoliť nižšie a stredné veliteľské kádre
ja_62 15.1.2007 09:41 - č. 3291
ja_62
dodozv napsal v č. 3284:
"Mýliš sa, ale "
Když pominu, že pouze cituješ to co cituji z Mobyho č. 3273 v mém příspěvku č. 3282, tak mýlím-li se a ty to ve skutečnosti víš, nebude pro tebe problémem např. vyčíslit počet divisí 15. vlny ve Wehrmachtu k 22. 6. 1941 celkem, kolik z nich bylo během úvodních fází Barbarossy ponecháno na Západě a tabulkový početní stav a organisaci divise tohoto typu. První dvě informace tuším najdeš i zde na Frontě, stačí jen využít funkce "Hledání".

Nebo - v čem se tedy dle tebe, mýlím?
dodozv napsal v č. 3284:
"Preboha prečo, by som mal uvažovať a hľadať takéto veci?"

U tebe ani nevím, protože takovýchto pro tebe gigantických duševních výkonů jsi evidentně jen těžko mocen, ale každému druhému by to pomohlo - třeba aby věděl, jakým přínosem by konkrétně tyto divise v útoku byly.

dodozv napsal v č. 3284:
"Ak chcem vyhrať do troch mesiacov, tak zoberiem všetko čo sa dá a udriem."
Podívej, stratégu-juniore, proč i statické pěší divise od 12. vlny výše, vybavené ukořistěnou technikou a těžkou výzbrojí, které Wehrmacht nechává z větší části raději na Západě, kde mu
dílem nekomplikují zásobování střelivem v boji, dílem účinně odstrašují Velkou Británii a současně brání Francouzům v myšlenkách na změnu postoje?
Mimoto bych ti asi pošesté důvěrně sdělil, že by potřebovali divise úplně jiného typu, ty které jim mohly poskytnout Heeresgruppe D nebo balkánští spojenci by k zásadnímu zvratu nepřispěly.

Navíc - stále jsi nevyřešil otázku zásobování těchto hypotetických
sil navíc.
dodozv napsal v č. 3284:
"Nepotrebujem si budovať strategické zálohy, ale operačné. A to sa nestalo."
To jsi nějakou náhodou uhodl, ty divise v západní Evropě hájily německou moc nad západní Evropou, nebyly tam jako strategická reserva. Navíc jak operační tak strategické reservy existovaly, jen ty o nich nejspíš nevíš.
ja_62 15.1.2007 09:34 - č. 3290
ja_62
dodozv napsal v č. 3284:
"No, nebol by som si až tak istý, prípadné zväčšenie síl proti ZSSR mohlo pekne "zamávať" s japonskými plánmi"
Ty dost možná. Ale jinak, na japonských ostrovech zůstává dost jednotek, které mohly být pro účely demonstračního soustředění umístěny v Mandžusku, a které nebyly strategickou reservou pro tažení na jih, protože strategická reserva, kterou nemůžeš včas přepravit do boje je celkem neužitečná, a strategické reservy pro toto tažení byly umístěny někde zcela jinde.
dodozv napsal v č. 3284:
"Isto, je celkom iné zásobovať jednotky na mater. ostrovoch a jednotky "hneď za rohom", ale cez more."
dodozv, víš ty co? Já ti to věřím. Nepochybuji o tom, že ty bys tak učinil - nejprve bys obsadil a podmanil na suroviny a produkci potravin bohaté oblasti na asijském kontinentu, bezohledně je vykořisťoval, včetně tamní laciné pracovní síly, využíval faktu, že např. Šanghaj a okolí byla nejrozvinutější průmyslovou oblastí Číny, vybudoval těžký a zbrojní průmysl v Mandžusku, ale jednotky umístěné na asijské pevnině bys patrně vším zásoboval "cez more" . Kdyby byli Japonci úplní idioti, možná by to tak udělali také. Navíc ty jednotky by tam nebojovaly, nýbrž pouze předstíraly soustředění, což není zas tak náročné na zásobování. Totéž u paliva, nemluvě o tom, že většina z divisí zbylých v Japonsku byla při případné dopravě závislá na hipotrakci, takže i nějaké to "palivo" by na kontinentu získala.
U tebe to není nedostatkem informací, to bude spíše duševní defekt - to že Japonci využívali ekonomický potenciál okupovaných území Číny je informace která snad musela i do Zvolenu proniknout někdy brzy po roce 1945.

Navíc - poskytl jsem ti nenápadnou nápovědu, ale pro tebe asi byla moc nenápadná:
ja_62 napsal v č. 3258:
"To byla i tak, jen ty ponorky byly americké. Problémy Japoncům ovšem působily v dopravě potravin, surovin i výrobků z Číny, Mandžuska a Koreje (jakož i ropy z Nizozemské Východní Indie) do Japonska, ne při zásobování jednotek... "

dodozv napsal v č. 3288:
". A k tomu zvyšovaniu počov divízií Japonska proti Rusom, pre J. to bolo neprijateľné riziko zvyšovania napätia, v prípade konfliktu by im tam sotva stačili záložné zväzky. "
Jenomže pravděpodobnost, že by Sověti začali konflikt na druhé frontě je celkem nízká, to by mohlo být jasné i tobě.
dodozv napsal v č. 3288:
"Japonským diplmatom by musel vietor vyfúkať rozum z hlavy, ak by ani len netušili, čo Nemecko chystá. "
Asi jako tobě? Oni nejen tušili, oni i věděli, ale Německo je o žádnou podporu ani nepožádalo - 2. července 1941 svolávají Nejvyšší válečnou radu, aby řešila, jaký postoj má v této nově nastalé situaci Japonsko zaujmout - a ta i vzhledem k pasivitě Německa rozhoduje, že mimo (minimálního) posílení Kwantungské armády (spíše dané snahou uchlácholit její velení) Japonsko žádné akce podnikat nebude, tedy dokud Němci nedojdou k Uralu.
Moby 13.1.2007 20:43 - č. 3289
Moby
dodozv napsal v č. 3288:
" k tomu zvyšovaniu počov divízií Japonska proti Rusom, pre J. to bolo neprijateľné riziko zvyšovania napätia, v prípade konfliktu by im tam sotva stačili záložné zväzky. "
Si jako myslíš, že by Sověti ještě začínali proti Japoncům, když by měli Němce v Polsku a pak šupem na Ukrajině?

dodozv napsal v č. 3284:
"Isto, je celkom iné zásobovať jednotky na mater. ostrovoch a jednotky "hneď za rohom", ale cez more."
Sem jako možná trouba, ale čím bys je chtěl zásobovat?

dodozv napsal v č. 3284:
"ja_62 napsal v č. 3282: "Moby napsal v č. 3273: "pq58:dodozv to nechce vědět -a taky to nejspíš neví, tou otázkou ho jen trápí ""
dodozv napsal v č. 3284:
"Mýliš sa"
Než začnu - kdo z nás se mejlí? Já nebo ja_62? Nebo oba? A v čem? Ale nečekám že čichač toluenu jako ty mi odpoví.

Dzin napsala v č. 3287:
"Nemohu rozdělení japonských sil na začátku války najít. Jen to, že proti SSSR stálo 13 pěších a 2 letecké divize a 24 pěších a 3 tankové brigády. Ostaní jednotky byly vázány v Číně, Přední Asii, Pacifiku a na domácích ostrovech."
To neva, řekne mi to dodo, ten to ví přesně.
dodozv napsal v č. 3284:
"No, nebol by som si až tak istý, prípadné zväčšenie síl proti ZSSR mohlo pekne "zamávať" s japonskými plánmi. "
dodozv: Kolik divizí jim zbylo doma?
dodozv 13.1.2007 15:33 - č. 3288
Takže ešte raz a naposledy k Japonsku. Japonským diplmatom by musel vietor vyfúkať rozum z hlavy, ak by ani len netušili, čo Nemecko chystá. V auguste 1940 ZSSR obsadilo Litvu, Lotyšsko a Estónsko, jedným z hlavných dôvodov tohto aktu, bola aj snaha o zlepšenie obr. postavení. Už 27.9.1940 N+T+J. 12.11.1940 bol Molotov u Hitlera, kde mu kládol veľmi nepríjemné otázky ohľadne posilovania nem. pozícií na Východe (aj keď smernica č. 21 bola až 18.12.1940). Iba skutočne hlupučký politik, by si nemohol všimnúť presun nem. vojsk k hraniciam ZSSR, o čom pernamentne informovala aj britská tlač a vyvodiť z toho dôsledky(oficiálny postoj ruskej diplomacie bol k tomu zamietavý, ale aj Stalin veľmi dobre vedel, že k vojne dôjde). 5.4.1941 Juhoslávia a ZSSR podpísali spojeneckú dohodu, no Hitler ju ignoroval(čo taktiež vypovedalo o postoji Nemecka k Rusku). V tom obdobý Berlín zamietol návrhy Moskvy na predĺženie a obnovu obchodných zmlúv. Je toho oveľa viac, no skúsení diplomati si z toho museli vedieť poskladať mozajku a dospieť k jednoznačnému záveru. Koncom marca Macuoka rokoval v Moskve o pakte o neútočení. Prvé kolo bolo neúspešné a M. odletel do Berlína. K dohode došlo až 13.4.1941, k spokojnosti obidvoch strán. Ak by Japonsko nemalo eminentný záujem, k podpisu by nedošlo. A k tomu zvyšovaniu počov divízií Japonska proti Rusom, pre J. to bolo neprijateľné riziko zvyšovania napätia, v prípade konfliktu by im tam sotva stačili záložné zväzky. O statné podľa mňa, závažné dôvody prečo nie som(a nie jen ja) uviedol nižšie.
Dzin 12.1.2007 11:40 - č. 3287
Dzin Moby: Nemohu rozdělení japonských sil na začátku války najít. Jen to, že proti SSSR stálo 13 pěších a 2 letecké divize a 24 pěších a 3 tankové brigády. Ostaní jednotky byly vázány v Číně, Přední Asii, Pacifiku a na domácích ostrovech.
Dzin 12.1.2007 11:25 - č. 3286
Dzin
Moby napsal v č. 3280:
"Dobrý a kolik jich teda bylo, co nemohli nasadit?"
Všechny ty, které nenasadily do bojů.
mig 12.1.2007 10:32 - č. 3285
mig
dodozv napsal v č. 3284:
"Sovieti by isto radšej riskovali obetovať časť Sibíra, ako Moskvu. "
Preto presunuli sbírske divízie až po uistení, že ich Japonci nenapadnú?
dodozv 11.1.2007 22:39 - č. 3284
No, nebol by som si až tak istý, prípadné zväčšenie síl proti ZSSR mohlo pekne "zamávať" s japonskými plánmi.
Dzin napsala v č. 3277:
"Ve všem. Nemohu nasadit do boje jednotku, kterou nedokáži přepravit a zásobovat. Pokud to nedokáži, mohu ji mít leda tak v kasárnách, není operační."
Asi tak. Isto, je celkom iné zásobovať jednotky na mater. ostrovoch a jednotky "hneď za rohom", ale cez more. Pernamentne ignorujete fakt, že ruské divízie sa začali sťahovať až, keď to bolo naozaj nevyhnutné. Keby hneď aj Japonsko zväčšilo počty divízií na hraniciach, Sovieti by isto radšej riskovali obetovať časť Sibíra, ako Moskvu.
ja_62 napsal v č. 3282:
"Moby napsal v č. 3273: "pq58:dodozv to nechce vědět -a taky to nejspíš neví, tou otázkou ho jen trápí "
Mýliš sa, ale
ja_62 napsal v č. 3282:
"b) Obecnější: Aby si zjistil jak na tom byly se svou organisací některé německé divise ponechané v západní Evropě, které s opravdovou pěší divisí spojoval v zásadě jen název"
Preboha prečo, by som mal uvažovať a hľadať takéto veci? Ak chcem vyhrať do troch mesiacov, tak zoberiem všetko čo sa dá a udriem. Nepotrebujem si budovať strategické zálohy, ale operačné. A to sa nestalo.
ja_62 11.1.2007 09:34 - č. 3283
ja_62
Moby napsal v č. 3275:
"Tak byl problém v tom, kolik jich mohli nasadit, nebo kolik jich mohli přepravit?"
Problém byl v tom, že k dobytí držav západních států na ostrovech v jihoasijských mořích nepotřebovali Japonci ani tak pozemní síly, jako získání a udržení námořní a letecké převahy, aby relativně slabé posádky protivníka tam nemohly být rychle a dostatečně posíleny. Potřeba pozemních vojsk nebyla zas taková, aby oslabila japonskou schopnost případně posílit pozemní vojska u hranic SSSR, kdyby o to byly požádáno - v Japonsku zůstává slušný počet divisí - na což ti konkrétněji nepochybně odpoví vševěd Dzin - z nichž větina sice nenáležela tak úplně k prvoliniovým jednotkám, ale na předstírání soustředění sil byla více než použitelná. (Jejich bojeschopnst bych bez nějakého přeceňování zhruba srovnal s německou pěší divisí 15. vlny )
ja_62 11.1.2007 09:16 - č. 3282
ja_62
Moby napsal v č. 3273:
"pq58:dodozv to nechce vědět -a taky to nejspíš neví, tou otázkou ho jen trápí ( ) ja_62, neví se proč. "
ja_62 napsal v č. 3183:
"Hlavním cílem je přinutit dodozva aby se podíval na složení a výzbroj jednotlivých vln (welle) německých divisí , zatímco jeho pohled je patrně upřen pouze na divise nějakého typu (z čehož nejspíš pochází věta "německá pěší divise byla početně silnější než ruská")"
Já ho netrápím, snažím se touto otázkou dobrat celkem tří cílů, z nichž všechny jsou z pedagogicko-vychovatelského hlediska žádoucí:
a) Bezprostřední: Přimět dodozva, aby si ověřil vztah mezi reálným stavem věcí a jeho větou "Německá divise byla silnější než sovětská" a zejména zda tento výrok byl (v červnu 1941) platný absolutně, nebo jen v některých případech.
b) Obecnější: Aby si zjistil jak na tom byly se svou organisací některé německé divise ponechané v západní Evropě, které s opravdovou pěší divisí spojoval v zásadě jen název.
c) Nejobecnější: (A ten z mého hlediska nejpodstatnější) Naučit ho aby si nejprve zjistil fakta než začne s nějakými svými obvyklými nepodloženými teoriemi.
ja_62 11.1.2007 08:47 - č. 3281
ja_62
Krojc napsal v č. 3276:
"Jméno dr. Sorge ti jistě něco špitne."
Špitne, špitne. Diskuse s dodozv je celkem únavná, takže jsem se ze zoufalství špatně vyjádřil - měl jsem na mysli, leč už ne na prstech, "že Němci neinformovali o Japonsko o potřebě pomoci, alespoň formou demonstrativního zvýšení počtu sil u hranic", což se mi nechce vypisovat, ale vyznělo to jak to vyznělo. (Jinak níže většinou hájím myšlenku, že Japonsko samo od sebe, bez žádosti Německa nemělo důvod něco dělat, pokud něco)
Díky za upozornění.
121-140 z 2974
<< 4 5 6 7 8 9 10 >>
Po