Největší chyba Německa 2. sv. v.
|
|
|
|---|---|
|
dodozv napsal v č. 3261: Ona v zásadě platí přímá úměra, s rostoucím počtem divisí by rostla míra sovětské nedůvěry a vázalo by to víc sovětských divisí, a menší počet by jich poutal méně."Ozaj len odhadujem, no Rusi stiahli zo Sibíra do decembra 17 divízií a Japonci mali na hraniciach so ZSSR plus Mandžusko a Kórea 15 divízií. Preto si myslím, že ak by ich chceli na seba naviazať a zabrániť Rusom v presune časti síl proti Nemecku museli by si počínať aktívne." Vést válku proti SSSR společně s Němci a současně postupovat proti západním státům bylo pro Japonsko nereálné - poutalo by to větší zdroje než si Japonci mohli dovolit, ale zvětšení počtu divisí u hranic SSSR za účelem vyvolání nejistoty Sovětů nebylo nemožné, kdyby byl postup koordinován s Němci (tj. kdyby Japonsko bylo požádáno o pomoc, alespoň formou demonstrativního zvýšení sil u hranic.). Mimochodem, Japonci (resp. ti fanatičtější z nich) zvažovali možnost "cesty na sever" ještě při zasedání Nejvyšší válečné rady 6. září 1941 (tehdy už Němci začali jevit zájem) ale to už by kolidovalo s přípravami na jižní tažení. |
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 3258: Ozaj len odhadujem, no Rusi stiahli zo Sibíra do decembra 17 divízií a Japonci mali na hraniciach so ZSSR plus Mandžusko a Kórea 15 divízií. Preto si myslím, že ak by ich chceli na seba naviazať a zabrániť Rusom v presune časti síl proti Nemecku museli by si počínať aktívne. A naozaj nemožno ignorovať ani Mongolov. "dodozv napsal v č. 3238: " hádam aj viac ako desať," Hádáš - tvůj oblíbený zdroj informací, předpokládám" |
|
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 3234: A kolik divisí (a samostatných brigád) zůstalo na domácích ostrovech. Protože strategická reserva určená pro tažení na jih na domácích japonských ostrovech nebyla."Hádej, kde byla reserva Terauchiho armád v době japonského útoku. Japonsko je přece jen trochu z ruky pro operativní přísun posil do oblasti jižních moří." (Pokud nechceme urazit Číňany a Vietnamce a tvrdit, že šlo o území Japonska) A k obraně Japonska je v této fázi nepotřebovali (a některé z nich se fakticky nejlépe hodily k simulování soustředění vojsk, než ke skutečnému boji).
Dzin napsala v č. 3237: Dzine, dodozvi nic nezazlívám, je natolik výstředně duševně disponovaný, že mu jeho návrh aby se Afrikakorps změnil na první vojenskou formaci dějin se záporným počtem divisí nepřijde zvláštní, ale ty bys mohl vědět, že problém byl v tom kolik jednotek mohlo Japonsko proti Američanům a Britům a Nizozemcům přepravit a pak v boji zásobovat, ne kolik jich mělo celkově. Tedy v lodní kapacitě. "Japonci byli v analogické pozici a hlavní důležitost pro ně měla porážka USA a teprve po ní by si mohli dovolit soustřeďovat větší síly na z jejich pohledu vedlejších bojištích než už tam měli." |
|
|
|
|
Moby napsal v č. 3256: Ty si obyčajný drúk.
"dodo - koukám že ses zase něčeho načichal"
Moby napsal v č. 3249: A nie? Myslíš, že ak by Japonsko mohlo nasadiť proti Rusom viac divízií, poprípade vyvolať vojnu bez toho aby to neobmedzilo ich aktivity v Číne a v pripravovanom útoku v Pacifiku, tak by to neurobili?
"Sem se zeptal jestli - doda - jestli by jim to, že museli nasadit pár divizí směrem na jihu, jim bránilo zvětšit počet divizí u hranic Ruska, kdyby si vo to Němci včas řekli."
dodozv napsal v č. 3238: Okrem toho Japonsko neuzavrelo pakt o neútočení so ZSSR preto, že sa im Nemci neunúvali oznámiť útok na Rusko, ale preto aby si zabezpečili chrbát pre pripravovanú agresiu v Juhovýchodnej Ázii. A keby to hneď aj vedeli sotva by to zmenilo ich rozhodnutie. Oni nutne potrebovali dobiť surovinovú základňu, nie naháňať sa s Rusmi po Sibíri a ešte znižovať svoje strategické rezervy. "aby to malo nejaký zmysel muselo by tých divízii byť hádam aj viac ako desať, o "nezdravom" posilnení sebavedomia japonskej soldatesky v Mandžusku ani nehovoriac. Tý chlapíci by možno boli schopní zatiahnuť Japonsko do vojny so ZSSR aj proti vôli vlády." |
|
|
|
|
|
|
dodozv napsal v č. 3238: Hádáš - tvůj oblíbený zdroj informací, předpokládám" hádam aj viac ako desať,"  .
dodozv napsal v č. 3232:
"Japonci mali vždy problémy s dostatočným zásobovaním svojich vojsk dislokovaných v Ázii."
dodozv napsal v č. 3241: dodozv, zkus si prosím uvědomit, že jeden případ navíc v případě vojsk bojujících v podstatné vzdálenosti jak od mateřské země tak od obsazených zdrojů kontinentální Číny (a Mandžuska), neznamená že měli tyto problémy vždy. Navíc ty tvé dvě hodiny v Singapuru jsou dvě hodiny v roce 1942, a v Singapuru.
"V Singapúre údajne stačilo Britom bojovať o dve hodiny dlhšie a japonské delá by už nemali čím strieľať. "
dodozv napsal v č. 3241: To byla i tak, jen ty ponorky byly americké. Problémy Japoncům ovšem působily v dopravě potravin, surovin i výrobků z Číny, Mandžuska a Koreje (jakož i ropy z Nizozemské Východní Indie) do Japonska, ne při zásobování jednotek tam umístěných. Ty měli při zásobování ostrovních posádek a jednotek např. v Malajsku a Burmě."Japonci mali počas celej vojny slabú protiponorkovú obranu a ak by prepadli ZSSR, zo Žltého mora by sa stala bojová zóna, kde by určite aspoň sporadicky operovali ruské ponorky, čím mohli komplikovať prevoz materiálu a surovín. Neviem, je to iba moja domnienka, no možno brali do úvahy aj túto skutočnosť." Ale tento fakt prostě Japonci předem nezohledňovali a uvědomit si, že jim ponorky dělají problémy, natož přijmout proti nim adekvátní opatření jim v realitě trvalo značně dlouho. |
|
|
|
|
Z hlavy ti neřeknu, ale musíš si uvědomit, že Japonci nasadili do útoku co mohli. Těžko si lze představit, že by při takovém vypětí stáhli z bojové linie nějaké jednotky a poslali je tam, kde se nic neděje. |
|
|
|
|
dodo - koukám že ses zase něčeho načichal, a vysvětlení co a jak by měli němci dělat v Africe s 0 pěších a -x motorizovanejch divizí se furt nedočkáme. Škoda, asi bysme se pobavili. |
|
|
|
|
|
A pak teda už měli dost v Číně a Mandžusku. |
|
|
|
|
|
No, prej jich bylo jen jedenáct, z padesáti. |
|
|
|
|
|
To že museli nasadit "pár" divizí směrem na jihu. |
|
|
|
|
|
A co? |
|
|
|
|
|
Moby napsal v č. 3249: Aha v tom případě bránilo, idkyby si Němci o to včas řekli. "Sem se zeptal jestli - doda - jestli by jim to, že museli nasadit pár divizí směrem na jihu, jim bránilo zvětšit počet divizí u hranic Ruska, kdyby si vo to Němci včas řekli." |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 3237: Dziner, tak nějak nechápu co tím míníš...Komu brala co východní fronta?"Pročpak? Úplně tomu samému bráli Východní fronta v případě SSSR. T osověti udělali až po porážce Německa. Japonci byli v analogické pozici a hlavní důležitost pro ně měla porážka USA a teprve po ní by si mohli dovolit soustřeďovat větší síly na z jejich pohledu vedlejších bojištích než už tam měli." Sem se zeptal jestli - doda - jestli by jim to, že museli nasadit pár divizí směrem na jihu, jim bránilo zvětšit počet divizí u hranic Ruska, kdyby si vo to Němci včas řekli. |
|
|
|
|
Hartmann napsal v č. 3247: "Tome, obsazením Vichystické Indočíny došli Japonci na konec americké trpělivosti." ...leda tak trpělivosti Roosevelta a ministerstva zahraničí (nakonec první sankce přišly už mnohem dříve, že), ovšem nikoli trpělivosti americké veřejnosti. Té bylo z větší části šumafuk, co se děje ve světě. Můžeš se třeba podívat po tom, jak se stavělo námořní letectvo, letectvo námořní pěchoty a armádní letectvo ke snaze C.L. Chennaulta sehnat piloty pro Čínu (a to k tomu měl neoficiální požehnání seshora) a taky jim to nakonec nikdo nezapomněl. Až do konce řada lidí (na obou stranách - na to se rádo zapomíná) dělala všechno pro to, aby válka nebyla (viz třeba snaha US velvyslance Grewa). Teprve útok na Pearl Harbor přesvědčil Ameriku, že válka je jejich věc a že se jich týká. |
|
|
|
|
Tome, obsazením Vichystické Indočíny došli Japonci na konec americké trpělivosti. Vždyť na Japonce potom uvalili embargo a zmrazili veškeré japonské účty v USA. Už tyhle kroky samy přinesly riziko, že vznikne válka, protože už to znamenalo prakticky tvrdou akci proti japonskému válečnému hospodářství - mohlo už jenom rychle zahájit válku nebo spotřebovávát zásoby a pak krachnout. Takže další akce už Japonců by USA nenechala bez protiakce. Válka v Tichomoří byla nevyhnutelná...možná s menší podporou vešejného mínění, ale nutnosti války to nemohlo zabránit. Však Japonci si ani nikdy nepředstavovali, že by se ve výbojích v jihovýchodní Asii mohli obejít bez konfliktu s USA. Filipíny svojí polohou pro ně měly strategický význam, nemohli si dovolit při zahájení operací mít zde v týlu potenciální kudlu namířenou na záda. Všechny operace v prvním půl roce války se jim dařily zejména díky plynulému zásobování, které kdyby se jim narušlo, tak by se jejich plány zhroutily. |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 3243: "protože si neumím představit, co by se muselo stát, aby USA akceptovalo obsazení holandské Východní Indie a dalších zemí." No, útok Japonska hodně zjednodušil situaci těch, co podporovali aktivní vstup USA do války. Jistě víš sám, že existovala velmi významná skupina izolacionistů, co byli proti jakékoli angažovanosti. Minimálně by si Japonci mohli hrát na oběť amerického, ničím nevyprovokovaného útoku. Ale už v tom dálo nehodlám pokračovat a klidně Ti ponechám poslední slovo - já si za tím svým stojím  |
|
|
|
|
|
Tom napsal v č. 3240: "Kdyby byly někde ryby..." "Nikoli...kdyby mohli obejít Filipíny - a vyhnout se tak konfrontaci s USA, tak by to s největší radostí udělali. Jim šlo o holandské a britské kolonie, resp. jejich ekonomické využití. Všechno ostatní "jen" podřídili tomuto cíli." Realita byla taková, že neexistoval scénář (leda opravdu velmi nepravděpodobný) jak se v mohlo Japonsko při realizaci svých plánů vyhnout konfliktu s USA. Japonsko si toho bylo vědomo a také s tím počítalo ve svých válečných plánech. Co se Filipín týká, nepochybuji o tom, že ikdyby je nakrásně Japonci obešli, stejně by jim to nebylo co platné, protože si neumím představit, co by se muselo stát, aby USA akceptovalo obsazení holandské Východní Indie a dalších zemí. Čili musím zopakovat, pro dosažení svých záměrů mělo pro Japonsko hlavní důležitost porážka USA. |
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 3234: V Singapúre údajne stačilo Britom bojovať o dve hodiny dlhšie a japonské delá by už nemali čím strieľať."V roce 1941, žertuješ? " Japonské posádky umiestnené na dobitých ostrovoch nikdy neboli zvláť silné, k určitému posilneniu došlo po prechode do strategickej obrany, no nie k dostatočnému, hlavne pre neschopnosť zásobovania(a to ešte aj pred "poľovačkou", ktorú spustili americké ponorky na nákladné lode). Japonci mali počas celej vojny slabú protiponorkovú obranu a ak by prepadli ZSSR, zo Žltého mora by sa stala bojová zóna, kde by určite aspoň sporadicky operovali ruské ponorky, čím mohli komplikovať prevoz materiálu a surovín. Neviem, je to iba moja domnienka, no možno brali do úvahy aj túto skutočnosť. |
|
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 3237: Nikoli...kdyby mohli obejít Filipíny - a vyhnout se tak konfrontaci s USA, tak by to s největší radostí udělali. Jim šlo o holandské a britské kolonie, resp. jejich ekonomické využití. Všechno ostatní "jen" podřídili tomuto cíli. "Japonci byli v analogické pozici a hlavní důležitost pro ně měla porážka USA" |
|
|
|
|
Rád by som sa ale vrátil k prvým trom mesiacom
dušan napsal v č. 3199: Veľa krát som sa stretol s názormi, že práve tento presun jednotiek proti Kijevu mohol rozhodnúť v konečnom dôsledku o celkovom neúspechu Nemcov v Rusku. Bohužiaľ som zistil (k vlastnej škode), že údaje s ktorými som pracoval boli často nepresné, preto by som uvítal ak by niekto napísal, ktoré divízie boli odklonené a počty obrnenej techniky v týchto divíziách. Ktohovie čo by s ruským odporom narobil pád Moskvy. "Ak by to bolo vyšlo podľa ich plánov(neboli presunuté tankové jednotky) tak či tak obklúčenie Moskvy je na začiatok zimy." |
|
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII všeobecně
- > Největší chyba Německa 2. sv. v.