Největší chyba Německa 2. sv. v.
|
|
|
|---|---|
| pbradler 263 je to líp vyjádřeno než od mě | |
|
|
|
|
S největší pravděpodobností je na všem trochu pravdy. Stalin opravdu doufal (je lepší než slovo věřil) , že ho Hitler nenapadne. Nicméně pro jistotu pověřil vedení armády aby vypracovalo plán protiútoku pokud bude SSSR napadeno. Nepochybně platí také to, že by se Stalin nijak nerozpakoval zaútočit, pokud by se Němci dostali na západě do problémů, což ale nebyl případ roku 41. |
|
|
|
|
Problém správania sa ZSSR pred napadnutím Nemeckom je plný rozporov a dohadov. Keď však vychádzame zo známych faktov je podľa môjho názoru situácia jasnejšia. Jednak armády, nachádzajúce sa v blízkosti hraníc, pričom výraz blízkosť znamená blízkosť v ruských pomeroch a v praxi sa jedná o vzialenosti stoviek kilometrov, patrili do pohraničných okruhov, ktoré tradične boli vojensky najsilnejšie. Tieto armády nemali v dobe vypuknutia konfliktu plné (mobilizované) stavy. (tvrdenie Val1 (261) že to je hlavný dôkaz je prinajmenšom problematické) Tento stav podporuje podľa mňa skôr tvrdenie Giro.c. Na druhú stranu boli od počiatku mája utajene presunované sily z vnútrozemských vojenských okruhov, ktoré boli umiestňované ako druhý sled zhruba na línii rieky Dneper. Medzi ďaľšími znakmi príprav na vojnu bola utajená mobilizácia asi 0,5 milóna mužov na posilnenie vojsk, zhromažďovanie strategických surovín a evakuácia niektorých závodov, ktorá sa začala už pred vypuknutím vojny. Tento stav podporuje skôr tvrdenie Val1. Celkovo si myslím že si Stalin uvedomoval, že ho Nemecko pravdepodobne napadne i keď metódy, ktoré zvolil na odvrátenie útoku (t.j. zakázal všetky opatrenia, ktoré by mohli Nemci považovať za zámienku) sa javia prinajmenšom z dnešného pohľadu smiešne a jednoznačne zhoršili počiatočnú situáciu sovietskych vojsk. Dôvodom bola pravdepodobne silná nedôvera správam, ktoré pochádzali zo západu a boli ním vnímané ako pokus Veľkej Británie vtiahnuť Rusko do vojny. Hlavná obava spočívala v tom, že by sa potom mohla VB dohodnúť s Nemeckom. To bola vec, ktorej sa Salin priam desil. Takže napriek tomu, že jeho rozhodnutie vidím z dnešného pohľadu ako jednoznačne chybné, keď sa pozriem na situáciu jeho optikou nezdá sa mi vôbec nezmyselné. |
|
|
|
| verim ze stalin opravdu veril tomu ze ho hitler nenapadne... | |
|
|
|
|
giro.c 260
áno chcem. Koľko jednotiek malo bývalé ČSSR v obdobý kubánskej krízy priamo na hraniciach so záp. nemeckom v polných podmienkach ? Odpoviem za teba . žiadnu relevantnú jednotku na úrovni divízie a vyžšie. A pritom väčšina predstaviteľov si myslela že 3 WW je na spadnutie. Tak prečo mal Stalin na nemeckých a rumunských hraniciach také množstvo jednotiek na úrovni armád a frontov keď nikoho nechcel prepadnuť ani nečakal že ho niekto prepadne . Máž predstavu aká to bola záťaž pre ruskú ekonomiku. Hádam si len nemyslíš že Stalin držal zhruba 1,5 milióna mužov v polných podmienkach len zo špásu? Apropó krajina ktorá čaká na prepadnutie alebo je v mierových podmienkach nedrží svoje hlavné sily pramo na hraniciach. Krásny príklad ti dáva finsko v zimnej vojne, Poľsko v roku 1939 ale aj roziestnenie jednotiek ČSSR v obdobý studenej vojny. Iný príklad ti dáva rozmiestnenie síl nemecka v 5 a 6 mesiaci roku 1941 . Jednotky mali rozmiestnené priamo na hraniciach presne tým istým spôsobom ako ruské ale z opačnej strany ( len nie v takom nmožstve a kvalite ako boli ruské jednotky). Pričom viemee že nemci chystali prepad. čo tam robili ruské jednotky ? giro.c prečítaj si spomienky ktoréhokoľvek ruského vojaka , dôstojníka alebo generála všeci čakali v roku 1941 vojnu z nemeckom a netvrď že stalin nepripravoval vojnu proti nemecku. Záver: Žiadna krajina, ktorá čaká že ju prepadnú ani tá ktorá je v mierových podmienkach nedrží svoje jednotky priamo na hraniciach. |
|
|
|
|
No hele nechceš toho trochu moc?  Já nevim ty bys dal všecky jednotky někam jinam, než kde je inkriminovaná hranice? |
|
|
|
|
|
giro.c napsal(a) v č. 257: pokial naozaj veril že Hitler ho nenapadne tak načo mu bolo také množstvo vojakov a techniky na hraniciach? "val1 mylsím, že tam má, že Stalin věřil v to, že ho Němci nenapadnou. Dokonce činil i některé hospdářské ústupky vůči Německu a doufal, že ho nechá Hitler v klidu." |
|
|
|
|
|
giro.c napsal(a) v č. 256: Ja som hovoril v čisto hypotetickej rovine. Oni ich ani nedobyli "no jo jenmomže na dobytí Leningradu a Moskvy neměli Němci síly" |
|
|
|
|
| val1 mylsím, že tam má, že Stalin věřil v to, že ho Němci nenapadnou. Dokonce činil i některé hospdářské ústupky vůči Německu a doufal, že ho nechá Hitler v klidu. | |
|
|
|
| no jo jenmomže na dobytí Leningradu a Moskvy neměli Němci síly | |
|
|
|
|
"FUJ06 01.03.2004 14:30 (251)"
Nesúhlasím . Rusi by sa položili Morálne , žiadna veľká partizánska vojna by nebola. Morálny rosklad ruských vojsk v roku 1941 bol značný a po páde moskvy a leningradu by sa morálne položili. |
|
|
|
|
|
FUJ06 napsal(a) v č. 253: tvrdíš že stalin nechcel prepaduť Nenecko ale zároveň tvrdíš že neveril že ho nemci prepadnú . Chápem to správne? "val1(235):Stalin tyto plány jasně odmítl a to i když ho britská tajná služba informoval,že na hranicích s Německem se soustředí velké vojenské síly." |
|
|
|
|
|
val1(235):Stalin tyto plány jasně odmítl a to i když ho britská tajná služba informoval,že na hranicích s Německem se soustředí velké vojenské síly. Stalin těmto zprávám nevěřil,protože sami Angličané a Francouzi chtěli v roce 1940 letecky napadnout kavkavzské ropné pole.Plány útoku totiž získali Němci po obsazení Francie a hned je předali rusům.Stalin slepě věřil ve spojenectví s Německem(Něco jako kamarádství mezi Mirkem Dušínem a Jarkou Metelkou  ) |
|
|
|
|
|
WOLF33 napsal(a) v č. 225: Pro Churchilla byla Afrika dokonce důležitější než obrana VB.Většina nových zformovaných divizí putovalo do Afriky a to v roce 1941,kdy ještě bylo vylodění ve VB velice realné. "zasluha anglie je jasna ale rozhodne zdaleka ne nejvetsi... je to jen muj subektivni nazor ale anglie podle meho pomahala predevsim spionazi, diverzi a vedou. bombardovani bylo malo muziky za hodne penez a v Africe to byla druha liga... valku vyhralo rusko s hospodarskou pomoci USA" |
|
|
|
|
|
WOLF33 napsal(a) v č. 215: Ale i kdyby je porazili,tak by rusům zachvíli došlo,že jejich národ spěje ke skáze a příšla by na řadu partyzánská válka,na kterou němci dost nadávali. "myslim ze jedno znacne nejvetsi nemeckou chybou nebo chybou ktera mela nejvetsi vliv na pozdejsi vyvoj situace nebyla vlastne nemecka chyba.kdyby italove nebyly italove a dobyli balkan tak by to nemce nezdrzelo nekolik tydnu... ty by potom byly rozhodujici pro porazku sssr" |
|
|
|
|
Ještě něco k bombardérům Me-264 měl akční rádius z Německa až na Z pobřeží USA (přes 8000 km). Ale po 3 prototypech byl vývoj zastaven ve prospěch prý výkonnějšího Fw-400. Ale ten se taky za chvíli zastaviol. Po WWI našli amíci v Kolíně na R. trojplosšík s rozpětím 50 m s údajnou vytrvaliostí 80 h což by mu umožňovalo podobný dolet jako u Me-264. |
|
|
|
|
Nemcum by 14 dni nepomohlo ani v nejmencim. Oni by neutocili vetsi silou a proti menci sile Sovetu, podobne i postaveni Sovetu by bylo temer identicke. Prubeh operaci by byl defakto podobny a naskok 14ti dnu by nebyl nejak vyznamny. Vezmeme treba Vjazmu, zde Nemci utocili po 7 denich pripravach, zatimco Zapadni (a Zalozni) front zde byl na svych liniich uz mesic, pricemz za onen mesic dostal jen minimum doplnku a sva postaveni nijak vyrazne neupevnil. Kdyby na nej Nemci zautocili o 14 dni drive, nemelo by to sebemenci vliv. Dale zde byl "Moskevský vojenský okruh" (gen. Artěmjev), ktery byl sformovan na pocatku rijna a do boju o Mosku ani nezasahl. Tudiz ho bylo mozno vzdy na frontu poslat. Podbne zde byly i sibirske jednotky, ktere zahajili presun uz v cervnu 41 a do obranych boju take nebyly nasazeny, protoze je Stalin drzel pro pripad protiutoku (jen priklad, Soveti udavaji, ze do podzimu 41 bylo k Moskve z Dalneho vychodu prisunuto 122 tisic vojaku, 2200 tanku a 2000 del a minometu a ty tam byly davno predtim, nez se o ni zacalo bojovat). Ci-li jak plyne, Soveti meli dost sil, ktere by mohli pouzit k zastaveni Nemeckeho utoku a 14 dni v tom nejakou vyznamnejsi roly nehralo. Duvodem byla rozlehlost bojiste, kdy Sovetske jednotky, po zahajeni valky, byly na dalsi Nemecky postup pripraveny z vyraznym casovym prestihem. |
|
|
|
| pbradelr : souhlas (245) | |
|
|
|
| val1 a jak by jsi to chtěl udělat? Řešut problém Moskvy a Kyjeva najednou? němci neměli síly na to, abych vyřešili tyto dva problémy najednou. | |
|
|
|
| karaya souhlas británie v té době mohla mít asi 1/3 lidí co Rusko | |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII všeobecně
- > Největší chyba Německa 2. sv. v.