Zimní válka
|
|
|
|---|---|
|
Už jsem si to zjistil. Ukořistili jich 8 (3 jim přidali němci) První byl zařazen do služby 18 března 1940. |
|
|
|
|
Kralik napsal v č. 531: Nie som si istý ale myslím že ano. "Ukořistili Finové během zimní války i nějaké I-153?" |
|
|
|
|
|
Zájemce o téma Zimní války by mohl přitahovat můj článek na české wikipedii: cs.wikipedia.org/wiki/Bitva_o_Suomussalmi plus další články dotýkající se problematiky Zimní a Pokračovací války. |
|
|
|
|
|
Ukořistili Finové během zimní války i nějaké I-153? |
|
|
|
|
egli napsal v č. 529: O.K. potom sa naozaj obe vydania nelíšia."Ano v Grifu (1993) jsou uvedeny nenávratné ztráty 126 875. V nejnovější ruské literatuře se již uvádí 131 476." Ja som mal pôvodne pocit, že textová časť ostala prakticky nezmenená a upravené boli len niektoré údaje v tabuľkách. |
|
|
|
|
pbradler napsal v č. 527: Ano v Grifu (1993) jsou uvedeny nenávratné ztráty 126 875. V nejnovější ruské literatuře se již uvádí 131 476.
"Počet ranených presne súhlasí s počtom v novom grife (s 213). U nenávratných strát je rozdiel -4601."
pbradler napsal v č. 527: Pochopitelně jsem myslel strany v Grifu 1993, v novém je jiné stránkování. "Bohužiaľ ja mám na týchto stranách straty " |
|
|
|
|
cinik: (524) Jejich úkolem bylo především vyřadit Finsko z války. Jeho případné obsazení by už bylo jen onou pověstnou třešničkou (resp. třešní) na dortu. Nemuseli, protože v půli roku 44 měl ještě SSSR lidské rezervy pro armádu. K jejich nedostatku dochází až na přelomu let 44/45. To je jen částečná pravda. Finové už na Stalina udělali dojem už za Zimní války (i se o nich několikrát pochvalně vyjádřil) a finský odpor v roce 44 ho v tom jenom utvrdil. |
|
|
|
|
|
egli napsal v č. 526: Počet ranených presne súhlasí s počtom v novom grife (s 213). U nenávratných strát je rozdiel -4601. Tieto údaje majú byť podľa autora spočítané na základe menných zoznamov. Údaje, ktoré sú uvedené v texte sú ďaleko nižšie.
"Co se týká sovětských ztrát ve Finsku, tak nejnovější ruská literatura o zimní válce uvádí: 131 476 nenávratné ztráty (mrtví, nezvěstní atd.) 264 908 raněných"
egli napsal v č. 525: "Ano je, viz s. 338-339." Bohužiaľ ja mám na týchto stranách straty jednotlivých frontov (Leningradského a Karelského). Nemá to byť s. 236-237?
egli napsal v č. 525: To je pravdepodobné. Ináč tých 0,5mil je možno podhodnotený údaj pretože podľa zoznamov vojenských správ, ktoré posielali oznamy pozostalým je vraj celková suma strát 12,4 mil čo je o 956 tis. viac ako oficiálne uvádzané straty spočítané na základe hlásení od jednotiek. Takže ak sa odpočítajú rôzne chyby v evidencii a duplicitné záznamy je možné, že suma 0,5 mil mobilizačne povolaných ale nezapísaných v stave vojsk bude nakoniec ešte vyššia. "Pochopitelně tam ale částečně zpochybňují německé údaje o počtu sovětských zajatců v letech 1941-1942. Němci do toho počtu zajatců (např. 665 tisíc u Kyjeva) počítali zřejmě i nevojáky." |
|
|
|
|
|
Co se týká sovětských ztrát ve Finsku, tak nejnovější ruská literatura o zimní válce uvádí: 131 476 nenávratné ztráty (mrtví, nezvěstní atd.) 264 908 raněných Nenávratné ztráty techniky: 406 letadel 653 tanků 422 děl a minometů (jsou autoři, jako třeba B. Sokolov, kteří uvádějí ztráty ještě vyšší, ale to nejen u zimní války ale i během WW2) Pro Finy se uvádí: 22 830 mrtvých 43 557 raněných 62 letadel 50 tanků Sovětské lidské ztráty tak byly 5-7× vyšší než ztráty finské, ovšem pro Finsko s celkovým počtem obyvatel 3,5 milionů lidí byly mnohem citelnější – šlo o 1,8% z celkové populace. Sovětské ztráty techniky (tanky, letadla) pak byly dokonce 10x vyšší. |
|
|
|
|
|
pbradler napsal v č. 506: "Zaujímalo by ma či je v starom Grife spomenutých 0,5 mil. (odhad autora) vojakov zajatých Nemcami v roku 1941, ktorí údajne neboli z rôznych príčin (najmä z dôvodu chaosu v priebehu mobilizácie) zapísaných do zostavy ČA. Ak sa zmieňované číslo zahrnie do počtov zajatých v kotloch pri Smolensku, Kyjeve a Viazme, vyjde celkový počet zajatých pomerne blízko nemeckým údajom." Ano je, viz s. 338-339. (Nový Grif je úplně stejný, je tam jen ta nová kapitola o Čečensku, původní vydání je dovedeno do 15. února 1989 - konec války v Afghanistánu.) Pochopitelně tam ale částečně zpochybňují německé údaje o počtu sovětských zajatců v letech 1941-1942. Němci do toho počtu zajatců (např. 665 tisíc u Kyjeva) počítali zřejmě i nevojáky. |
|
|
|
|
|
To dzin: Jejich úkolem jednoznačným úkolem bylo obsadit Finsko, bude-li to jen trochu možné a Stalin zjevně věřil, že to možné je. Ukázalo se, že se spletl a v tomto případě to prostě byl po předchozích zkušenostech schopen uznat. Aby Finsko vyřadil z války, nepotřeboval nechat vykrvácet gardové divize v bitvě, aby následně zredukoval své podmínky pro uzavření příměří a umožnil tak Finům na ně přistoupit. Sakra Dzine, to opravdu nejsi dávat věci do souvislostí? Posily by musel odněkud stáhnout, na všech dalších směrech ale ležela větší kořidt, o niž vedl závod se spojenci!!! Nemohl je stáhnout, aniž by na tom prodělal. Finové se prostě bránili tak dobře, že se Stalin rozhodl, že se je nevyplatí dobíjet, že námaha nestojí za hubený zisk!! |
|
|
|
|
|
cinik: (522) Jenomže nebyl je ochoten poslat proto, že jeho hlavním úmyslem bylo vyřadit Finsko z války. Pokud by si opravdu chtěl Finsko podrobit, posily by se pro ně našely, v létě roku 44 je SSSR ještě měl. Hlavní úkol byl vyřadit Finsko z války. Pokud by se podařilo kromě toho urvat co nejvíce území, dobře, pokud ne, nic se neděje, finská fronta nebyla považována za nějak důležitou. Pro to svědčí i to, že na oba velitele sovětských frontů po ukončení bojů nebyly nijak postiženi, právě naopak, dosáhli nejvyšších vojenských stupňů. Pokud by jejich úkolem bylo dobýt co nejvíce území, popřípadě celé Finsko, rozhodně by je neminula degradace. |
|
|
|
|
|
To Dzin: RA se ovšem urputně snažila a pouze její neúspěch vedl k ukončení její ofenzívy, protože Stalin nebyl ochoten poslat dostatečně velké posily, protože je potřeboval jinde - k dobývání bohatší kořisti ve střední Evropě. |
|
|
|
|
|
pbradler: (520) Kromě jiného i s tím, že RA po odsažení hranice z roku 1940 se také nějak výrazně nesnažila ve své útočné činnosti výrazně pokračovat. Protože jak ukázala historie WW2, pokud bylo třeba (tedy pokud Stalin trval na splnění daného úkolu), Sověti byli ochotni pokračovat v útoku bez ohledu na jakékoliv ztráty. Jinak, ony ztráty z pozdější doby byly polde mě spíše vyrovnané, v obou případech kolem 30 tisíc. Je jen škoda, že za ono druhé období jsou ztráty pouze odhadnuté. |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 519: To približne súhlasí. Dôležité ale je porovnať to v kontexte strát a postupu medzi 10.-20.6. Vtedy boli straty nižšie a postup mnohonásobne väčší ako potom. Súviselo to okrem iného so stupňujúcim sa odporom Fínov, ktorí viac menej rezignovali na predvojnovú hranicu ale nehodlali Rusov pustiť ďalej za hranicu z marca 1940. Dôležitou okolnosťou bola aj materiálna pomoc Nemecka, ktorého záujmom bolo udržať Fínov pri živote (vo vojne) čo najdlhšie. Okrem iného sa uvádza napr. niekoľko tisíc Panzerfaustov a Panzerschreckov. "Dějiny DSV udávají ukončení ofenzivních operací Leningradským frontem a přechod do obrany k 12.7.1944. Dále uvádějí, že v této první červencové dekádě postoupil Leningradský front o 10-12 km." |
|
|
|
|
|
pbradler: (518) Dějiny DSV udávají ukončení ofenzivních operací Leningradským frontem a přechod do obrany k 12.7.1944. Dále uvádějí, že v této první červencové dekádě postoupil Leningradský front o 10-12 km. |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 501: Ešte na doplnenie. Glantz práve píše že Leningradský front pokračoval v ofenzíve až do polovice júla 1944 a jeho straty za toto ďalšie obdobie odhaduje na cca 30 000 mužov s tým že jeho postup bol minimálny (podľa mapy to vyzerá tak 5-10km). "Leningradský front (10.6 - 20.6. 44) - 6018 MaN a 24 011 RaN." |
|
|
|
|
|
cinik: Vždyť píši, asi 1200 vyřazených haváriema. Právě proto jsem psal "oprav mě, jestli se pletu".  Oněch 2300 tanků a obrněných vozidel uvádějí autoři "Zimní války" a v poznámce je uvedeno, že se jedná o údaje z knihy "The Memoirs of Marshal Mannerheim" str. 369-370. |
|
|
|
|
|
To dzin: Pejčoch a Spurný uvádějí, že ve Finsku ztratila RA 1904 strojů v boji a 1275 v důsledku havárií. Většina z nich však byla buďto už v průběhu války nebo krátce po ní opravena (většina bojišť zůstala Sovětům), zcela zničených bych viděl tak 400. Čili k těm 1500 bychom se u strojů vyřazených až do konce války mohli dostat. Odkud máš číslo 2300? Podle mne udává Mannerheim 1500 zničených tanků... |
|
|
|
|
|
cinik: Jenomže je přeci jen trochu rozdíl, mezi termínem "zničeno" a "poškozeno". Z oněch zhruba 3000 bylo asi 1200 vyřazeno haváriemi a ne bojovou činností nepřítele. Dále je problém v tom, že přesně nevíme (tedy alespoň já), kolik z oněch strojů bylo opraveno, nasazeno a znovu poškozeno. To se klidně mohlo odehrát i několikrát. Či-li pro příklad, pokud to přeženu, tak je klidně možné, že místo 1000 zasažených strojů se jednalo fakticky o 250 apod. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Východní fronta
- > Zimní válka