Žukovův plán preventivního úderu z května 1941

Autor: Vojtěch Šír | Datum: 12. 2. 2001

Na počátku 90. let vyšel na světlo ze sovětských archívů velice zajímavý dokument. Jedná se o plán preventivního úderu proti soustředěným německým silám z května 1941. (viz kompletní text) O tom, že Sověti měli připraveny operační plány pro případ války s Německem, se vědělo už od šedesátých let ze vzpomínek různých sovětských generálů a maršálů. Konkrétní plány ale nebyly nikdy zveřejněny, navíc se samozřejmě vždy uvádělo, že šlo o plány obranné.

V roce 1990 Vladimír Karpov v časopise Kommunist vooružennych sil (č. 5/1990, s. 67-68) v článku věnovaném maršálu Georgiji Žukovovi poprvé zveřejnil krátké úryvky z tohoto plánu. V následujících letech byl plán byl kompletně zveřejněn v ruštině i v němčině. Česky plán vyšel v příloze knihy Wernera Masera Porušení slova.

O co se vlastně jedná?

Jde o 15 rukou psaných stránek, rukopis patří generálu Vasilevskému - v květnu 1941 zástupci náčelníka operační správy generálního štábu RA. Pod plánem jsou uvedena jména lidového komisaře obrany Timošenka a náčelníka generálního štábu Žukova (nejsou tam přímo podpisy, jak se někdy uvádí - ale to bylo v sovětské praxi běžné u tajných dokumentů, o kterých věděl pouze autor a adresát). Plán nemá žádný název, ale zkráceně bývá nazýván "Žukovův plán", protože Žukov je považován za hlavního ideového autora plánu. Na plánu také není uvedeno datum, je zde pouze "květen 1941", ale počty jednotek v plánu se vyčíslují ke dni 15.5.1941, proto se udává, že plán vznikl někdy kolem 15. května. V plánu je také řada přeškrtávek a vpisků, které tam udělal zřejmě sám Žukov (někteří autoři uvádějí, že autorem vpisků je Vatutin - zástupce náčelníka generálního štábu).

Historici se většinou shodují, že popudem k vytvoření tohoto plánu, byl Stalinův tajný projev před vojenskými veliteli 5. května 1941, ve kterém velitele RA vyzval, aby se nezabývali pouze obrannými ale i útočnými operacemi. Žukov sám řekl v roce 1967 historikovi Anfilovovi, že myšlenka prvního úderu vzešla ze Stalinova projevu a že úkol vypracovat plán byl zadán Vasilevskému, který výsledek 15. května 1941 předložil Žukovovi a Timošenkovi.

Plán samozřejmě nevycházel ze vzduchoprázdna, už od roku 1938 se vyvíjely plány na odražení protivníka na západě, existovaly dvě varianty - severní běloruská a jihozápadní. Jihozápadní varianta, která se odrazila i v tomto plánu preventivního úderu, byla potvrzena i v březnu 1941 zřejmě i pod vlivem zkušeností ze štábní hry v lednu 1941.

Plán je adresován Stalinovi a doporučuje se v něm předejít Německo, převzít iniciativu a zaútočit na rozmisťující se německá vojska. Žukov v plánu vypočítává německé divize, které se soustředily na sovětské hranici a doporučuje: "považuji za nezbytné za žádných okolností nepřenechat německému velení iniciativu, předejít protivníka v jeho nástupu vojsk a zaútočit na německé vojsko v době, kdy se bude ještě nacházet ve stádiu pochodu..."

Pro sovětská vojska v plánu klade skutečně grandiózní cíle:

  • v první fázi zničit německá vojska soustředěná východně od Visly, obsadit oblast Krakova a Katovic, obklíčit německá vojska v prostoru Varšavy a do 30. dne operace dojít na linii: Ostrolenka, řeka Narva, Lovač, Lodž, Kreuzburg, Oppeln, Olomouc

  • proti Rumunsku vést soustředěné údery a dojít na linii řek Modava - Jassy

  • v druhé fázi operace postupovat z dosažené linie na sever a obsadit území bývalého Polska a východní Prusko

Tento plán je skutečně grandiózní, v ideálním případě by tak Sověti obklíčili a zničili hlavní německé uskupení soustředěné v bývalém Polsku.

Žukov předpokládal, že Němci se svými spojenci můžou proti SSSR postavit celkem 240 divizí, z toho 19 tankových. Sovětské síly v květnu 1941 Žukov vyčisluje:

  • 198 střeleckých divizí
  • 61 tankových
  • 31 motorizovaných
  • 13 jezdeckých

Celkem měli tedy Sověti k dispozici 303 divizí. Z toho Žukov doporučoval soustředit na západě: 163 střeleckých, 58 tankových, 30 motorizovaných, a 7 jezdeckých - celkem 258 divizí.

Hlavní úder měl podle plánu vést Jihozápadní front, který měl mít k dispozici celkem 122 divizí (z toho 28 tankových). Jihozápadní front měl společně se Západním frontem obklíčit německé síly východně od Visly v prostoru Lublin a postupovat ve směru Katovice, Krakov na stanovenou linii.

Žukov se domníval, že hlavní německé síly (100 divizí) se soustředily jižně od linie Brest-Demblin, aby vedly hlavní německý úder ve směru na Kyjev. Proto soustředil největší sovětské síly na jihozápadním směru - celkem měli mít Sověti na hlavním směru útoku převahu 152 divizí proti 100 německým.


Žukovův plán preventivního úderu z května 1941 (podle ÖMZ 1/1993)

Jaký byl ale další osud tohoto plánu po jeho sepsání je předmětem sporů. Plán je to sice pěkný, ale otázkou je, zda byl schválen Stalinem a zda se podle něj postupovalo. O to se vede spor mezi historiky - hranice jsou zde jasně vymezeny - na jedné straně někteří němečtí a ruští historici a na druhé straně většina ruských historiků. Plán se stal argumentem v "suvorovské debatě", která probíhala v devadesátých létech.

Plánu se okamžitě chopili zastánci názoru, že plán Barbarossa byl pouze preventivní operace a Žukovův plán se pro ně stal jedním z hlavních důkazů sovětských útočných záměrů (hlavně němečtí a rakouští historici Hoffmann, Maser, Post, Topitsch, Magenheimer) a někteří ruští vojenští historici, kteří sice nepovažují Barbarossu za preventivní operaci, ale domnívají se, že SSSR se chystal na útok (Danilov, Sokolov...).

Mezi zásadní odpůrce názoru, že plán byl oficiálně schválen a že se podle něj postupovalo patří zejména izraelský historik Gorodetsky, mnozí ruští historici (např. Lev Bezymenskij, Gorkov, Volkogonov...). V anglicky mluvících zemích se diskuze okolo tohoto plánu příliš nerozvinula, stejně jako zde byly v podstatě ignorovány Suvorovovy knihy, ale např. americký specialista na Rudou armádu David Glantz (v posledních letech vydal několik špičkových prací) nepovažuje teorie o sovětských útočných záměrech za věrohodné.

Faktem je, že na plánu chybí Stalinův podpis, že by byl plán schválen. Ale i odpůrci názoru, že plán byl schválen, uvádějí, že u podobně citlivých dokumentů to bylo běžné, od roku 1938 na vojenských plánech nejsou schvalovací podpisy Stalina ani jiných členů politbyra. Stejně tak chybí jakýkoli důkaz, že plán nebyl schválen.

Lev Bezymenskij (známý sovětský historik, mnohými ale označovaný spíše za "propagandistu") např. ve svém článku "O planě Žukova" (Novaja i novějšaja istorija č. 3/2000) namítá, že tak hrubě napsaný a přeškrtaný dokument snad ani nemohl být předložen Stalinovi. Proti tomu je možno namítnout, že přeškrtávky v dokumentu mohly být provedeny až po předložení Stalinovi.

Bezymenskij dále namítá, že sovětské rozkazy z května a června 1941 byly v přímém rozporu s Žukovovým plánem. Příhraničním okruhům byly posílány direktivy, které přísně zakazovaly překročení státní hranice a neobsahovaly žádné útočné úkoly. To ale samozřejmě nic nedokazuje. Bezymenskij také uvádí, že vojska sice byla posílána k hranicím, ale neměla útočné úkoly - proč by se tedy na obranu nepřipravovala smysluplněji a proč byla k hranicím přesouvána v souladu s útočným plánem?

Bezymenskij se domnívá, že Žukovův plán měl sloužit pouze k tomu, aby přiměl Stalina vážněji se zabývat německou hrozbou. Podle Bezymenského Stalin nebezpečí ze strany Německa odmítal a nechtěl vojenskými přípravami dávat Němcům záminku k útoku. Cituje také historika Světlišina, který s Žukovem besedoval v šedesátých letech. Žukov mu prý řekl, že když byl květnový plán předložen Stalinovi, tak ten se rozzlobil a Žukovovi vzkázal aby už dále nepsal "takové zápisy pro prokurátora. Sovětský svaz má prý ještě dost času na přípravu a realizace těchto návrhů by pouze prospěla nepřátelům sovětské moci". (to mimojiné ale i vyvrací Bezymenského pochybnosti zda byl plán Stalinovi vůbec předložen)

Jiné zajímavé svědectví nám ale zanechal také sám maršál Vasilevskij, který plán vlastní rukou sepsal. Ten v rozhovoru z roku 1965 zodpověděl na otázku, zda mělo sovětské vojenské velení připraveny operační plány na válku. Rozhovor nebyl v době vzniku publikován a zveřejněn byl až v roce 1992 (Novaja i novějšaja istorija č. 6/1992). V rozhovoru Vasilevskij potvrzuje, že sovětský generální štáb samozřejmě neustále pracoval na operačních plánech. Vasilevskij se v květnu 1940 stal zástupcem náčelníka operační správy generálního štábu a od té doby se podílel na jejich vytváření. Vasilevskij uvádí, že operační plán pro válku s Německem existoval a byl projednán nejen v generálním štábu, ale i s veliteli a štáby západních vojenských okruhů. Jak připomíná, v té době "strana nepřipravovala vojenské síly jen na obranu, ale i na široké útočné operace, které by zničily vojenské síly agresora."

Potvrzuje také, že operační plány nebyly politickým vedením země podepisovány, vzpomíná, že v roce 1940 byl 2x se zástupcem náčelníka generálního štábu Vatutinem v Kremlu, kde předložili operační plán a několik hodin čekali na jeho vrácení. Byl jim vrácen bez jakýchkoli úprav a podpisů, ale to že práce na něm pokračovaly, svědčilo o tom, že byl schválen.

Vasilevskij dále uvádí, že plán byl podrobně rozpracován spolu s velitelstvími západních vojenských okruhů a spojen s mobilizačním plánem. Současně byly detailně vypracovány grafikony a propočty transportů vojsk z týlu do oblastí soustředění. Několik týdnů před německým útokem byly všechny okružní operační plány předány štábům okruhů.

Základním problémem podle Vasilevského bylo to, že plánované transporty a soustředění vojsk nebylo v červnu 1941 ještě dokončeno. Všechna vojska ještě nebyla tam, kde měla být. Příčinou bylo podle něj to, že Stalin odmítal možnost války s Německem v nejbližší době a Stalinova víra, že bude schopen oddálit začátek války.

Vasilevskij tak potvrzuje, že květnový plán byl schválen, pouze nebyl včas uskutečněn. Přímo uvádí, že "snaha hledat stopy tohoto plánu v činnosti sovětských vojsk v prvních dnech války je zbytečná". Protože válka začala a vyvíjela se úplně jinak než si sovětské velení představovalo. Jak Vasilevskij uvádí, hlavní příčinou bylo pozdní uskutečnění soustředění všech vojsk podle plánu - po německém útoku "byly prostory soustředění již obsazeny protivníkem a o vytvoření uskupení, která předpokládal plán, už nemohlo být ani řeči." (tedy vytvoření útočných uskupení podle plánu)

Chystali se tedy Rusové skutečně k preventivnímu úderu na nastoupenou německou armádu? Mnohé by mohla možná napovědět tajná schůzka Stalina s velením Rudé armády 24. května 1941 - bohužel z této schůzky se nezachoval žádný zápis. Buďto se žádný zápis vůbec nevedl, nebo byl zničen, a nebo je ztracen v bezedných ruských archivech. Ze Stalinovy kremelské návštěvní knihy pouze víme, že schůzky se zúčastnili:

  • Molotov (lidový komisař zahraničních věcí, zástupce předsedy rady lid. komisařů)
  • Timošenko (lidový komisař obrany)
  • Žukov (náčelník generálního štábu)
  • Vatutin (první zástupce náčelníka generálního štábu)
  • Žigarev (vrchní velitel letectva)
  • Pavlov (velitel Zapadního zvláštního VO)
  • Kuzněcov (velitel Pobaltského VO)
  • Dibrojev (člen vojenského sovětu Pobaltského VO)
  • Popov (velitel Leningradského VO)
  • Klementěv (člen vojenského sovětu Leningradského VO)
  • Čerevičenko (velitel Oděského VO)
  • Kolobjakov (člen vojenského sovětu Oděského VO)
  • Kirponos (velitel Kyjevského zvláštního VO)
  • Vašugin (člen vojenského sovětu Kyjevského zvl. VO)
  • Kopec (velitel letectva Západního zvláštního VO)
  • Ionov (velitel letectva Pobaltského VO)
  • Novikov (velitel letectva Leningradského VO)
  • Ptuchin (velitel letectva Kyjevského zvláštního VO)
  • Mičugin (velitel letectva Oděského VO)
Skutečně zajímavá sestava.

Jednali zde o plánu z 15. května? Bezymenskij se domnívá, že nikoli: "Logika následujících událostí dokazuje: 'Nemluvilo se o něm', kdyby se připravoval útok, musely by o tom vědět štáby příhraničních okruhů - ty ale nedostaly žádné útočné úkoly."

Naopak např. generálplukovník Gorkov, který také jinak odmítá teorie o preventivním úderu, se domnívá: "Pro posouzení posledního květnového plánu byli velitelé vojsk, členové vojenských sovětů a velitelé letectva pozváni do Kremlu na schůzku se Stalinem, kde byly upřesněny úkoly s ohledem na přibližující se agresi ze strany Německa". (Novaja i novějšaja istorija č. 3/1993)

Zkusme se podívat na čistá fakta:

Žukov v plánu požaduje:

  • "1. Na základě předstíraných cvičení záložníků je nutno provést tajnou mobilizaci" - to bylo splněno - v květnu 1941 začala tajná mobilizace 800 000 záložníků

  • "2. Při domnělém pochodu do cvičných táborů tajně soustředit vojska blíže k západní hranici; přednostně soustředit všechny armády pro zálohu vrchního velení" - to bylo splněno - z Dálného východu byly na západ převedeny 3 sbory, 13. května byly aktivovány 4 armády 2. sledu (19., 16., 22., 21.), připravovala se aktivace dalších armád, v západních vojenských okruzích byly vojska přesunovány do vzdálenosti 20-80 km od hranice. Stahování vojsk mělo být ukončeno 10. července.

  • "3. Z odlehlých vojenských okruhů musí být tajně soustředěno vojenské letectvo na polní letiště; zároveň je nutno začít se zřizováním týlového zázemí pro vojenské letectvo" - to bylo splněno - z vnitřních okruhů a z dálného východu bylo letectvo přesunováno na západ, u hranic vznikla spousta polních letišt, v den německého útoku bylo na hranici "křídlo na křídle"

  • K tomu, aby bylo kryto soustřeďování jednotek, Žukov požadoval:

    "1. Ke stálé ochraně a zabezpečení státní hranice je nutno využít všech dostupných vojenských jednotek příhraničních vojenských okruhů a vojenského letectva, určených k soustředění na západě." - to bylo splněno - v květnu 1941 dostaly západní vojenské okruhy za úkol vypracovat podrobné plány obrany státní hranice a protiletecké obrany

  • Sám Žukov k tomu přímo v plánu uvádí: "K těmto úkolům jsem již vydal celou řadu nařízení; rozpracování plánu k obraně státních hranic a protiletecké obraně bude ukončeno k 1.6.41."

  • V jednom bodu žukov v plánu také uvádí: "VII. Příkazy pro vojenské námořnictvo byly vydány v souladu s mými hlášeními, které jste předem schválil."

Pokud byl plán schválen, měl by vůbec naději na úspěch?

Plán si kladl velice ambiciozní cíle, během 30 dnů projít územím 500 km. Víme, že na to sovětská armáda neměla. Mnozí připomínají špatnou vybavenost sovětských jednotek, špatnou úroveň velitelů apod. Sám Žukov v plánu uvádí, že zásoby paliva jsou z důvodu nedostatku skladovacích kapacit uloženy ve vnitřních vojenských okruzích.

Mnozí také připomínají, že žukov vycházel ze špatných předpokladů, domníval se, že hlavní síla německé armády bude soustředěna jižně od linie Brest-Demblin, aby vedla hlavní úder proti Ukrajině a Kyjevu. Němci ale plánovali hlavní úder na středním úseku fronty.

To ale samozřejmě ale nejsou žádné důkazy toho, že by plán byl odmítnut. Víme přece, jak velkou důvěru měli Sověti ve svoji armádu. Pro srovnání můžeme uvést příklad Němců - také vycházeli z naprosto chybných předpokladů o sovětské armádě a přesto se chystali k útoku. Rusové byli příliš sebevědomí a Němce podceňovali, např. na setkání nejvyššího velení Rudé armády v prosinci 1940, lidový komisař obrany Timošenko prohlásil: "Pokud jde o strategické umění, tak zkušenost války v Evropě bohužel nepřináší nic nového". A velitel západního zvláštního vojenského okruhu gen. Pavlov zase řekl: "Naše pohledy na využití tanků se ukázaly jako velmi správné a byly potvrzeny činností německých tankových jednotek v Polsku a na Západě. Němci nic nového nevymysleli. Oni si pouze vzali to, co už u nás bylo, jen to trochu vylepšili a využili." (viz Vojenno-istoričeskij žurnal č. 6/1993)

Připomeňme si závěrem část direktivy politické správy Rudé armády "O politické výchově rudoarmějců a nižších velitelů RA pro letní období 1941":

"Spravedlivé a nespravedlivé války jsou mnohdy interpretovány tímto způsobem: když nějaká země jako první napadne jinou zemi a vede útočnou válku, je to válka nespravedlivá, a naopak, když je nějaká země přepadena a pouze se brání, je taková válka jistě považována za spravedlivou. Z toho je možno vyvodit závěr, že Rudá armáda jistě bude vést pouze válku obrannou, přičemž se ale zapomíná na pravdu, že každá válka, kterou Sovětský svaz povede, bude válkou spravedlivou."

Ohodnoťte jako ve škole:
1 2 3 4 5
Hodnocení: 1.85 (525 lidí)

Komentáře

  • *
    Vyplňte prosím jméno
  • *
    Vyplňte prosím název
  • *
    Vyplňte prosím text komentáře
  • *
    Odpovězte prosím na dotaz - ochrana proti spamu

Hvězdička označuje povinné položky. Komentáře jsou před zveřejněním moderovány.