Poměr tankových sil na východní frontě 22. června 1941

Otázka počtu sovětských tanků na počátku německo-sovětské války byla dlouhou dobu poměrně spornou záležitostí. V oficiální sovětské historiografii byla zamlžována formulacemi o "větším množství tanků" ale s "malým počtem moderních tanků". Naopak počty německých tanků byly vyčíslovány velice přesně a zdůrazňováno bylo že šlo o "moderní stroje".

Skutečnost byla ale trochu jiná. Němci už během války tvrdili, že jenom do konce roku 1941 zničili až 20 tisíc sovětských tanků. V srpnu 1941 řekl Hitler Guderianovi: "Kdybych věděl, že počty ruských tanků, které jste uváděl ve své knize souhlasí, pak si myslím, že bych tuto válku ani nebyl začínal". Guderian v roce 1937 ve své knize Achtung panzer uvedl počet 10 000 sovětských tanků (v rukopise měl původně 17 000, ale to se zdálo příliš přehnané).

Němci brzy poznali, jak hrubě podcenili skutečnou sovětskou sílu. Hitler se v červnu 1942 účastnil oslavy narozenin finského maršála Mannerheima. Při této příležitosti byla bez jeho vědomí na magnetofonový pásek nahrána část jeho rozhovoru s maršálem. Hitler si stěžoval:

"rozsah nebezpečí, které nám hrozilo, můžeme teprve teď vůbec začít posuzovat. Sami jsme nevěděli jak nesmírně byl tento stát vyzbrojen ... Zničili jsme dosud přes 34 000 tanků. Kdyby mi někdo řekl, kdyby mi některý z mých generálů tvrdil, že některý stát má 34 000 tanků, tak bych mu řekl: Vážený pane, vy vidíte všechno dvojitě nebo desateronásobně. Vy jste se zbláznil. Vy vidíte strašáky.... nalezli jsme také továrny, např. v Kl. - je tam továrna na tanky, ve které pracuje v jedné směně přes 30 000 dělníků. Po úplném dokončení tam mělo pracovat přes 60 000 dělníků. A to je jedna jediná továrna na tanky! ... Gigantická továrna! Dělnické masy tam ovšem žijí jako zvířata..."

Jak dnes víme, Němci ve svých tvrzeních nemuseli nijak zvlášť přehánět. Sám Stalin ve svém dopise Rooseveltovi ze srpna 1941 přiznal, že má k dispozici 24 000 tanků.

O skutečných počtech sovětských tanků v červnu 1941 se v sovětské literatuře začalo otevřeně hovořit od konce 80. let s nástupem glasnosti. V devadesátých letech byly odtajněny materiály, které umožnují počty sovětských tanků přesněji určit. V publikaci "Grif sekretnosti sňat" z roku 1993 se uvádí počet 22 600 sovětských tanků v červnu 1941. V knize "1941 god: Uroki i vyvody" z roku 1992 se udává 23 000.

Tuto podrobnou tabulku zpracovanou na základě archivních dokumentů zveřejnili ve Vojenno-istoričeském žurnalu č. 11/93 N.P. Zolotov a S.I. Isajev:

Jak vidíme, tak Sověti měli kvantitativně několikanásobnou převahu nad Němci. Toto obrovské množství bývá ale někdy zpochybňováno poukazy na údajnou technickou zaostalost sovětských tanků proti německým. Je to nesmysl. Jak přiznávala i oficiální sovětská historiografie, Sověti měli na počátku války 1861 moderních tanků T-34 a KV-1.  Němci neměli ani jeden tank se srovnatelnými parametry. V západních vojenských okruzích bylo celkem 2363 úplně nových ještě nepoužívaných tanků - rok výroby 1940-41 (T-34, KV, T-40).

Jaké tanky Němci proti Rusku nasadili? Mimojiné i 1000 zastaralých lehkých tanků Pz I a Pz II a 800 českých lehkých tanků Pz 35(t) a Pz 38(t). O jejich "použitelnosti" na východní frontě svědčí to, že do poloviny roku 1942 byly z fronty staženy. Za jediné poněkud "moderní" tanky můžeme označit Pz III a IV, ale s tím dodatkem, že slovo "moderní" je v tomto případě velmi relativní. U tanků Pz III se často jednalo ještě o modely s krátkými slabými 37 mm kanony a u Pz IV o typy s krátkými 75 mm kanony L/24, které nebyly příliš použitelné proti sovětským těžkým tankům a musely být urychleně v roce 1942 přezbrojovány.

Počty německých tanků nasazených na východě jsou v historiografii (narozdíl od sovětských) velice přesně vyčísleny už od konce války. Např. Thomas Jentz ve své vynikající knize Panzertruppen z roku 1996 uvádí následující počty německých tanků nasazených na východní frontě 22. června 1941:

Jaký byl tedy poměr celkového počtu tanků, tanků skutečně nasazených na frontě a tzv. moderních tanků? Za moderní budeme považovat na sovětské straně pouze T-34 a KV-1 a ne třeba poslední modely BT, které nebyly vůbec špatné a na německé straně Pz III s 50 mm kanonem a Pz IV:

Z tabulek vyplývá jasná sovětská převaha v tankové technice. Můžeme se pouze divit, že Němci dosáhli takové úspěchu v první fázi německo-sovětské války. Důvodem byla zastaralá sovětská doktrína použití tanků, neschopnost sovětských velitelů, mnohem větší zkušenost a taktická vyspělost německých tankových posádek a také ten fakt, že mnoho sovětských tanků bylo zničeno v prvních dnech operace Barbarossa.

Němci navíc získali lokální převahu na středním úseku fronty skupiny armád Mitte díky soustředění 2 tankových skupin (no, převahu - poměr byl 2192:2141 pro Sověty) při útoku proti Západnímu zvláštnímu vojenskému okruhu (Západnímu frontu). Sověti většinu svých tanků na západě soustředili v Kyjevském zvláštním vojenském okruhu (Jihozápadní front), protože očekávali hlavní úder Němců směrem na Ukrajinu. Proti skupině armád Süd tak měli ohromnou převahu, a také proto zde německý postup neprobíhal tak rychle, jak bylo plánováno.