Komentáře k: Sovětská armáda na Dálném východě v roce 1945

Zpět na: Sovětská armáda na Dálném východě v roce 1945
  • viac podrobnosti

    Vlasto 11. 2. 2008 09:35 (62.168.104.*)
    člán je OK, ale chýbajú mi presnejšie údaje o použitej technike (pozemnej, lietadlach, lodiach), fotografie, kamufláže a pod. Staviam modely z tejto oblasti a obdobia a dopracovat sa k niečomu použitelnému je velmi ťažké
    • Re: viac podrobnosti

      Dzin 16. 8. 2008 18:17 (89.103.51.*)
      Co se týká techniky, jejích fotek, kamufláže atd. není a nebylo mým úmyslel toto do článku zařazovat.
  • Tabulkové hodnoty...

    YAMATO 27. 5. 2005 21:11 (62.77.119.*)
    Solidní článek, nesouhlasím však s počty techniky na straně Japonců, jedná se o tabulkové počty a nemalá část byla dávno odeslána do bojů.
    • Re: Tabulkové hodnoty...

      Dzin 4. 7. 2005 00:40 (84.242.95.*)
      To je těžké hodnotit, protože jsem nenarazil nikde na údaje, které by s tím koligovali nějak výrazněji, resp. pokud se jedná o tabulkové počty, uváděly i zkutečné. Proto uvádím ty údaje, které mám k dispozici.
  • válka

    riska 26. 5. 2005 15:53 (85.160.140.*)
    Dobrý článek. Čte se jedním dechem.
    • Re: válka

      Dzin 4. 7. 2005 00:38 (84.242.95.*)
      Díky
  • Dobré článek

    Alfons 11. 5. 2005 21:46 (212.96.178.*)
    Hodně dobrej článek.Hlavně mě potěšilo celkem podrobné rozepsání jednotek jednotlyvých frontů!!
    • Re: Dobré článek

      Dzin 4. 7. 2005 00:38 (84.242.95.*)
      Díky. Mám radost, že snaha o detailnější popis byla oceněna.
  • V čím zájmu?

    Franta 6. 6. 2004 20:04 (62.141.25.*)
    Je samozřejmé, že operací proti Japonsku, konkrétně Kvantunské armádě sledoval SSSR i své cíle a zájmy z nichž odveta za Port Artur a zabezpečení svého tichomořského pobřeží nebylo na posledním místě.
    Ale a to je třeba jasně říci,likvidace Kvantunské armády byla i nemenším zájmem USA které také již od Teheránu usilovaly o příslib, že SSSR zahájí,po porážce Německa operace proti Japonsku. Důvody nespočívaly v tom, že USA nebyly schopny porazit Japonsko samy, ale v ceně, kterou by byly nuceni zaplatit. Proč?
    a,Atomová bomba byla do června roku 1945 pouze možností,ale nikoli jistotou.
    b,Američtí plánovači předpokládali, že pro konečné vítězství bude nutná invaze na Japonské souostroví a v této souvislosti přepokládali vlastní ztráty ve výši 1 000 000 padlích. To není chyba jedná se skutečně o jeden milion.Co to číslo znamená lépe pochopíme uvědomíme-li si, že celkové ztráty USA ve 2 WW byly cca 640 000 padlích na všech frontách.
    c,Nejpočetnější uskupení japonských pozemních vojsk tvořila právě Kvantunská armáda a Japonské velení vážně uvažovalo o přenesení odporu z Japonských ostrovů do Manžuska.
    Tyto souvislosti bývá dobré si uvědomit při hodnocení událostí,které probíhaly v srpnu 1945 na Dálném Východě.
    Franta
    • Re: V čím zájmu?

      dzin 7. 6. 2004 23:49 (212.20.118.*)
      Jasně, ale ohledně bodu 2., byli i prognózi, které odhadovali počet ztrát na americké straně výrazně menší. K bodu 3. Kvantunská armáda by nebyla schpna ovlivnit jakoliv situaci v Japonsku v případě vylodění Američanů a byla by izolovaná, podobně jako třeba japonské jednotky v Indonésii. A jak tyto různé izolované jednotky ukázaly, když byl vydán rozkaz ke kapitulaci, uposlechly ho. Morálka Japonců byla v roce 45 už přeci jen otřesena.
      • Re: V čím zájmu?

        Franta 8. 6. 2004 01:43 (62.177.108.*)
        K bodu 2(b), samozřejmě, že odhady byly různé, ale a to je nutno připočíst americkým plánovačům ke cti,je vždy lépe počítat z horší variantou neboť opak mívá, jak nás válečné dějiny učí,většinou špatné konce. Mimochodem i poloviční ztráty by byly z amerického hlediska velmi obtížně přijatelné.
        k bodu 3(c).Je jasné, že Kvantungská armáda nemohla ovlivnit v roce 1945 dění na Japonských ostrovech, neboť si lze jen velmi těžko představit přesun této armády na Japonské ostrovy. Je též možné, že by respektovala případný rozkaz ke kapitulaci. Jiná situace by však nastala, pokud by se japonské velení v čele z císařem přesunulo do Manžuska. Je to samozřejmě jenom hypotéza, al i této variantě japonské vedení uvažovalo.
        Závěrem: Likvidace Kvantungské armády byla ve vojenském zájmu USA a proto SSSR v Jaltě přislíbil(nikoliv si vynutil) zahájení válečných operací proti Japonsku za tři měsíce po ukončení vojenských operací v Evropě. To, že přitom sledoval i své vlastní cíle nelze popřít a ani to nepopírám, ale mimochodem, kdopak je v průběhu 2WW nesledoval.
        Franta
        • Re: V čím zájmu?

          dzin 13. 6. 2004 13:05 (212.20.118.*)
          Samozřejmě, beru vše. Jen si dovolím podotknout, že existují i odhady, které předpokládají ztráty mrtvých na 100 000 a méně. Vesměs jsou od vojáků, odhady větších ztrát pocházejí nejvíce z ministerstva a jeho odborníků. Možnost, že by císař či vláda (velení) Japonsko opustili není pravděpodobná. Samotné území Japonska bylo pro ně posvátné a útěk z něho by byl chápán jako neodpustitelný hřích. Přeci jen, tezi o pokračování boje v Mandžudsku je spíše podporována komunistickými historiky ve snaze přičíst SSSR co největší, pokud možno rozhodující, podíl na konečné porážce Japonska.
          • Re: V čím zájmu?

            Franta 11. 4. 2007 18:28 (62.209.210.*)
            Po delším čase jsem si přečetl naši tehdejší polemiku a domnívám se že s ní vyplývá jeden závěr a to méně ideologické předpojatosti a více skutečných fakt. a toto nevztahuji pouze na svého oponenta, ale i na sebe.
            Mimochodem poznámka k maršálu Vasiljevskému. Ten sice byl od roku 1942 do tuším konce roku 1944 náčelníkem generálního štábu,ale fakticky tuto funkci vykonával jeho první zástupce generál Antonov. Vasiljevský trávil většinu času na frontách jako představitel stavky.
  • Nepřesnosti a chyby v článku

    Hynek 21. 4. 2004 19:29 (62.177.84.*)
    Podle mých pramenů bylo ve stavech 3., 4., 5., 30., 34., 44. a 58. armády celkem
    27 pěších divizích. Odečteme-li, ale 58. armádu, která se bojů neúčastnila dostaneme
    se na správných 24 pěších divizí. Když už jsi vyjmenoval brigády zapomněl jsi na
    1 motorizovanou, 1 jezdeckou a 2 sam. pěší brigády. Podle mých pramenů měla samotná
    Kuantungská armáda 881 000 mužů, 440 tanků, tančíků a obrněných vozidel, 1800 děl
    a 2500 minometů a pouhých 200 Letadel. Teprve s 34. armádou, vojsky knížete Devana,
    státu Mandžukoa a suijanským vojenským uskupením měla 1,271 mil. mužů, 6640 děl a
    minometů, 1215 tanků, tančíků a obrněných vozidel a 300 letounů (možná jsou do
    těchto čísel započítány i jednotky 58. a 59. armády). Do těchto počtů není naopak
    zahrnuta 5. let. armáda, pochybuji však , že by měla zhruba 1600 bojových letounů.
    Mimoto byla od 10.8. v Japonsku. Dále 5. skupina armád se v mých pramenech jmenuje 1.
    samostatný armádní okruh a měl celkem 5 pěších divizí z toho 2 na Kurilách a
    2 na Sachalinu.

    Co se týká průběhu operace:
    Tak v oblasti Zabajkalského frontu mohutný sovětský úder neprolomil japonskou obranu,
    a to z toho důvodu, že prakticky žádná zde neexistovala! 6. GTA se například mezi
    12. a 14. srpnem nesetkala s nepřítelem. Japonci například neobsadili vůbec průsmyky
    přes Velký Chingan. Taktéž 17. armáda a mongolsko-sovětská skupina prakticky narazili
    jen na pár Devanových jezdců. Naopak 36. a 39. armáda narazili na opevněné prostory a
    jejich postup byl mnohem menší.

    V oblasti 1.DV frontu zdaleka nebyla situace tak růžová jak píšeš. Sice sověti postoupili
    během prvního dne tam kam chtěli za tři dny, ale již 3. den bojů byl například postup
    1. DVA armády dočasně zastaven před městem Lin-kchou. Následující den pak Sověti přišli
    při 1 z pokusů o dobytí žel.stanice Ch-lin o více jak 60 tanků! Po té co část Sovětů
    dorazila k městu Mutangtiang musela ho dobývat až do konce bojů. Při bojích o toto město
    byl proveden známý holocaust tanků IS-2 jednoho pluku po útoku asi 200 živých min atd.
    Skoro bezproblémový byl snad jen postup 25. armády do Koreje. Taktéž 2. DVF neměl na
    růžých ustláno. Některé opevněné prostory nešlo kvůli terénu vůbec obejít.

    S tím, že byly hlavní části Kuantungské armády dne 15.8. obklíčeny nemůžu souhlasit.
    Naopak 2/3 armády zůstaly boji nedotčeny až do kapitulace. To že by Sověti ukořistili
    861 letadel dle mého názoru neodpovídá skutečnosti. Nakonci uvedené sovětské ztráty
    se mě rovněž nezdají odpovídající, ale skutečné se asi nikdy nedovíme.

    Boje v Mandžusku rozhodně nebyly procházkou. O blitzkriegu se dá hovořit jen tam
    kde se nebránili skoro žádní Japonci. Naopak na mnoha místech byla japonská obrana
    velice zuřivá a postup Sovětů dosti pomalý. Navíc Japonci zde neuplatnili jen svoji
    oblíbenou statickou obranu, ale snažili se býti více pružní.

    Pozn.:Samozřejmě i některé moje prameny mohou být chybné! Takže Džinko hlavně neskákej z okna!
    • Re: Nepřesnosti a chyby v článku

      Dzin 3. 5. 2004 23:03 (212.20.118.*)
      Reakci máš v příslušném fóru.
  • Prameny

    Tom 17. 7. 2003 18:29 (194.228.80.*)
    Dost dobré a důkladné. Já se o Pacifik dost zajímám (i když spíš o roky 38-43), ale na tyhle věci jsem nikde nenarazil. Odkud jsi čerpal, dá se najít ještě něco dalšího?
    • RE: Prameny

      dzin 17. 7. 2003 21:10 (62.177.116.*)
      Bohuzel, nic dalsiho (a hlavne novejsiho) jsem neobjevil, tohle tema se mi zda, ze je trosku opomijene.
      • RE: RE: Prameny

        Tom 20. 8. 2003 17:06 (194.228.80.*)
        Myslíš Pacifik a Dálný východ jako celek, nebo jen SSSR versus Japonsko?
        • RE: RE: RE: Prameny

          dzin 22. 8. 2003 22:03 (212.20.118.*)
          SSSR vs. Japonsko.
    • RE: Prameny

      dzin 17. 7. 2003 21:09 (62.177.116.*)
      Hlavni zdroj byly Dejiny Druhe svetove valky, kolektiv sovetskych autoru Praha 1978 (presne svazek ti nereknu, nemam je doma, ale byl to jeden z poslednich), Stalinovy marsalove, J. Fidler Brno 1998, Druha svetova valka A. Šnejdáre, Praha 1963, Obrnena technika 3, Pejčoch, SPurný, Praha 1999, Vitezstvi prichazi z more, I a J. Hrbek, Praha 1999.
  • Dobrý článek

    Jerry 19. 6. 2003 14:25 (194.212.204.*)
    Velice zajímavé. Zajímal by mně podíl SPECNAZ na úspěchu RA.
    • RE: Dobrý článek

      dzin 22. 6. 2003 10:57 (212.20.118.*)
      Strucne receno nulovy. Jednotky SPECNAZ vznikly az po WW2. Behem ni se jim nejvice blizili "rozvedcici", kteri ale nebyli nejak zvlaste organizovani.
  • Dost dobrý článek

    Honza 19. 6. 2003 09:59 (158.194.240.*)
    - až na ty poslední odstavce: to, že Německo kapitulovalo, taky nebránilo západním spojencům v okupaci zbytku Německého území. A to, že se vzdalo Japonsko nebránilo ani Američanům poslat do Japonska okupační jednotky. Navíc: sám píšeš, že některé jednotky kapitulovaly až 25.8. (vláda souhlasila s kapitulací už 10.8.) Takže ty poznámky o Rudé armádě si nech.
    • RE: Dost dobrý článek

      Dzin 22. 6. 2003 10:57 (212.20.118.*)
      Nenecham, prisel bych pote o skvele reakce. :D Preci jenom byl mezi USA a SSSR rozdil, Americane se z okupovaneho uzemi stahli (krome tichomorskych ovu., ale ty byli Japonsku svereny po WW1 jako byvale nemecke kolonie), zatimco SSSR je bud zaclenil do sebe (Kurily), ci na jejich uzemi ustanovil prosovetskou "vladu" (Mandzudsko, sever Koreje), Jizni cast Sachalinu vypoustim, ten Japonci ziskali po Rusko-Japonske valce 1904-05.
  • Komenář

    David Gore 16. 6. 2003 18:54 (213.235.139.*)
    Článek je velmi dobrý, ale zajímalo by mě, jaká byla účast sovětského námořnictva.
    • RE: Komenář

      dzin 23. 6. 2003 21:12 (62.177.116.*)
      Sovetske namornictvo se do boju vubec nezapojilo z duvodu uplneho zniceni japonskeho lodstva Americany. Provedlo pouze vylodovaci operace. Na Korejskem poloostrove obsadilo bez boje pristavy a namorni zakladny 11.8. Juki (dnesni Unggi), 12.8. Rasin (Nadžin), zde vedou menci boje se zbytky Japoncu na pristupovych ostrovech, a 21.8. Genza. Od 13.8. do 15.8. dobyvaji namornim vysadkem Seisin (Čchangdžin), kde Japonci po tyto dny kladou ozbrojeny odpor. Na Sachalinu provadeji takticke vysadky u Toru (16.8.) a Mooky (20.8.) s cilem uspisit jeho dobyti a 25.8. vysadek u Otomari s cilem zabranit evakuaci Japoncu. Na Kurilach se vyloduji 18.8. na Šumšu. Dale jeste poklada minove pole v Tatarskem prulivu, Sachalinskem zalivu a v okoli Vladivostoku a Petropavlovsku. Jedinou ztratou bylo potopeni minolovky TŠČ 279 (na americke mine) a 3 obchodnich lodi na minach.
  • Dobrej článek

    Hartmann 16. 6. 2003 14:35 (195.113.181.*)
    Dzin: Hodně jsi mě potěšil článkem o RA na dálném východě. Taky se o to zajímám. Je to dobrý článek, i když na několika místech jsem se zarazil, například ještě nikdy jsem nečet, že střety RA s Japoci 1938-39 vyprovokovali Rusové, podle mě to byli vždy Japonci. Pak ještě loutkový stát Japonců se jmenoval Mandzukuo, Mandžusko je název oblasti.
    Hlavně chci dodat, že bys výčet sovětských jednotek měl doplnit o to, kterou techniku měly tyto jednotky na Dálném východě ve výzbroji - přesně konkrétní typy tanků, děl, letadel atd. zde byly nasazeny. A stejně tak na japonské straně.
    • RE: Dobrej článek

      Dzin 22. 6. 2003 10:56 (212.20.118.*)
      Podle novejsich publikaci (napr. "Osvoboditel" od J. Fidlera) se udava, ze bezprostredni pricina zahajeni boju u Chasanu bylo vydani map sovetskym pohranicnikum organy NKVD na kterych byla umyslne spatne zakreslena hranice. Je jasne, ze se obe strany nejak v lasce nemeli a Japonci skocili po kazde moznosti zautocit, tentokrate to ale vypada, ze SSSR byl preci jen vice na vinne. Jasne, Japonci meli Mandzukuo, nazev Mandzudsko jsem zvolil proto, ze je casteji pouzivanejsi a do podvedomi lidi se vice zapsal. Mandzukuo navic pouzivali i sami Japonci temer vyhradne pouze v diplomatickem styku (o cem svedci i rozhovory ruznych generalu a politiku, kde se temer vzdy mluvi o Mandzudsku). Zvolil jsem ho take proto, ze ho pouzivali Soveti. Techniku mozna doplnim casem, potiz je v tom, ze se obvykle moc neudava (u Sovetu se mluvi o T-34 a IS-2/3 a u Japoncu zase jenom o kamikaze...)
      • RE: Dobrej článek

        Hartmann 1. 11. 2004 17:46 (147.228.53.*)
        Dzine, v Pejčochovi "Obrněná technika III." to nasazení je.
        • RE: Dobrej článek

          dzin 22. 11. 2004 00:58 (81.27.192.*)
          Také jsem se podíval a zjistil. :o)
      • RE: RE: Dobrej článek

        Peto 29. 1. 2004 16:53 (195.168.33.*)
        Zaujímalo by ma, či IS 3 bol v Mandžusku bojovo nasadený. Vie o tom niekto niečo?
        • RE: RE: RE: Dobrej článek

          dzin 7. 2. 2004 21:24 (212.20.118.*)
          To je ruzne. Nekde se tvrdi, ze ano, nekde ze ne. Osobne se klonim k tomu, ze ano. Tusim ze v knize Svet ve valce 1939-1945, autora si nevzpomenu, je i uverejnena fotografie IS-3 behem tazeni v Mandzudsku.
Zpět na: Sovětská armáda na Dálném východě v roce 1945
  • *
    Vyplňte prosím jméno
  • *
    Vyplňte prosím název
  • *
    Vyplňte prosím text komentáře
  • *
    Odpovězte prosím na dotaz - ochrana proti spamu

Hvězdička označuje povinné položky. Komentáře jsou před zveřejněním moderovány.