Akceptování Hitlerových požadavků československou vládou vyvolalo bouřlivé protesty především u české veřejnosti a bylo velmi pravděpodobné, že ani parlament postup vlády neschválí.

Proto vláda Milana Hodži podala demisi a navrhla jmenování tzv. úřednické vlády, v níž budou zastoupeni především vojáci. Tato takzvaná "Vláda obrany republiky", pod vedením arm. gen. Jana Syrového, byla prezidentem Benešem obratem jmenována.

Kromě předsedy vlády, který byl současně jmenován ministrem obrany, byl ve vládě už jen jeden voják: ministr veřejných prací, div. gen. František Nosál. Ostatní důležitá ministerstva (zahraničí, vnitra a financí) zůstala v rukou dosavadních ministrů (K. Krofta, J. Černý, J. Kalfus). Jako ve všech podobných případem, účelem jmenování úřednické vlády bylo, aby vedoucí koaliční strany nenesly politickou zodpovědnost za výsledek mnichovské krize.

Vláda obrany republiky sice vyhlásila mobilizaci, avšak Hitlerovy požadavky neodmítla a nakonec kapitulovala před jejich rozšířenou verzí, kterou jí nadiktovala mnichovská konference velmocí.

Po Mnichovu vláda doznala několikeré personální změny (Syrový byl opětovně jmenován předsedou vlády); několik ministrů pak řídilo dvě ministerstva nebo i tři.