Observatoř Ondřejov - radary FuSE 65 Würzburg

Na známé astronomické observatoři v Ondřejově sloužily ještě donedávna jako antény radioteleskopů dvě původní konstrukce německých válečných radarů FuSE 65 Würzburg Riese.

Radary byly údajně získány od armády, která je získala jako válečnou kořist. Do Ondřejova byly přemístěny okolo roku 1956, přičemž první z nich, označený RT1, museli pracovníci observatoře nejen sami vyhledat, rozebrat a vlakem a nákladním autem dopravit na observatoř, ale i postavit pro něj betonové základy a uvést do chodu.

RT1 sloužil ke každodennímu pozorování radiového toku Slunce. V roce 1984 se rozpadlo hlavní ložisko, na kterém se komplet antény i s obslužným domkem otáčel. Po výměně ložiska ale Würzburg sloužil dále až do konce roku 1994, kdy se ložisko znovu rozbilo a tentokrát již opravováno nebylo. Dále už radar nebyl v provozu a zůstával na místě jako muzejní exponát, a to až do roku 2011, kdy byl po domluvě se Slunečním oddělením Astronomického ústavu Akademie věd ČR získán do sbírek VHÚ. Na konci roku byl snesen, rozebrán a převezen do VTM Lešany, kde prošel během roku 2012 celkovou renovací, také bílou barvu nahradila původní vojenská šedá. Veřejnosti se představil, i když zatím pouze jako samostatná anténa, v sobotu 19. května 2012 při akci „60 let s Pragou V3S“.

Druhý exemplář radaru Würzburg, získaný na observatoř o několik měsíců později než první kus a označený na observatoři RT2, funguje jako radiový dalekohled. Dříve sloužil jako spektrograf k pozorování radiových spekter Slunce v pásmu 100-1000 MHz. Po uvedení 10metrového radioteleskopu RT5 do provozu v roce 1994 se užívá už jen ke krátkodobým experimentům.

Unikátnost radaru Würzburg Riese v Lešanech je v tom, že se jedná o kompletní kus, tedy anténu o průměru sedm a půl metru a k ní připojený obslužný domek. Ten se i s anténou otáčí na betonovém podstavci. Kompletních radarů Würzburg-Riese se po Evropě nachází jen pár - jeden stojí v Douvres-la-Délivrande, Francie, další jsou v Německu v Berlíně-Gatowě (Vojenské muzeum Bundeswehru) a v Mnichově (Německé muzeum). 

Dalším radarem německé válečné konstrukce na observatoři Ondřejov je tzv. meteorický radar, jehož základem je radar FuMG 80 Freya, původně umístěný na pardubickém letišti (značen u nás jako RZ III, tedy radiolokační zaměřovač III). Z radaru byla použita otočná kabina, nosný sloup antény, vysokonapěťový zdroj pro vysílač a upravený modulátor vysokofrekvenčního impulsu. Úprava proběhla v plzeňské Škodovce, kde se krátce po válce opravovaly kořistní německé radary. K instalaci Freyi na hvězdárně došlo v roce 1957, o rok později začala systematická pozorování. V současné době je meteorický radar nejdéle soustavně pracujícím přístrojem Astronomického ústavu.
 
- Tomáš Adam - Martin Vlach -