Sudetští Němci za mobilizace v září 1938

Sudetští Němci za mobilizace v září 1938
Josef Bílý - 2. 9. 2006 - *.eurotel.cz

Jak to bylo se sudetskými Němci za mobilizace? Kolik jich nastoupilo a kolik ne?

Jako odpověď na tuto otázku uvádím několik citací z literatury (údaje se různě liší).

  • V slovníkové příručce Český antifašismus a odboj (Praha 1988) se v heslu věnovaném mobilizaci čs. armády v září 1938 píše:

Bleskově provedená mobilizace (během 24 hodin nastoupilo 80% povolaných záložníků), podporovaná naprostou většinou obyvatelstva (aktivně nebo pasivně vystupovali proti branným opatřením státu stoupenci SdP, mobilizačního rozkazu uposlechlo jen asi 40% záložníků německé národnosti)...

  • M. Dohnal - Z. Filip - F. Spurný: Pátá kolona na severní Moravě (Ostrava 1969):

Do henleinovských příprav udeřila 23. září mobilizační vyhláška. ... Překvapení bylo tak velké, že s výjimkou bezprostředních pohraničních oblastí uposlechla mobilizační výzvy, i když nerada, i větší část Němců. Jen menší část utekla zpět do lesů. Ojediněle, např. v Mohelnici, došlo při mobilizačním nástupu k demonstračním průvodům, při nichž byla vykřikována protistátní hesla.

Jak je zmíněno, někteří z německých povolanců, kteří neuposlechli mobilizačního rozkazu, vytvářeli různé záškodnické formace - tzv. zelené kádry (viz např. toto foto)

  • J. Koutek: Nacistická pátá kolona v ČSR (Praha 1962):

Henleinovští starostové v pohraničních obcích, zvolení v jarních volbách 1938, pokud zůstali na místě, sabotovali v době zářijové mobilizace čs. armády nejrůznějším způsobem různé výzvy a povinnost mobilizovat obyvatelstvo ke stavbě různých obranných zařízení a jiným podobným úkolům v ohrožených prostorech. Zneužívali svého postavení a zařazovali do civilních pracovních oddílů pouze občany české národnosti nebo německé příslušníky KSČ a sociální demokraty. Naopak henleinovcům umožňovali, aby se těmto povinnostem vyhnuli; úmyslně je nepovolávali a nezařazovali. Bylo to zjištěno např. na Liberecku, na Chebsku, Frýdlantsku apod.

V září 1938 vyvrcholila také masová dezerce henleinovských branců nebo povolanců, kteří měli narukovat na mobilizační výzvu, takže u jednotlivých útvarů čs. armády nenastoupil značný počet záložníků německé národnosti, a to jak důstojníků, tak zejména poddůstojníků a mužstva. U některých složek týlové služby nenastoupilo z mužstva 50—90 % německých záložníků. Podobně tomu bylo u řady  bojových  útvarů. (U některých praporů  p.pl.11,  5. div.  se  nedostavilo  kolem 70% Němců. U děl. oddílu 82 v Prešově nenastoupilo 431 osob německé národnosti. U dragounského pluku T.G.M. (Hodonín) U p.pl. 4 Prokopa Velikého nastoupilo z 49 záložních důstojníků německé národnosti jen 32, z 2045 mužstva jen 1047.)

Průměrně nenastoupilo asi 50 % záložníků německé národnosti. Dezertéři se pak skrývali v pohraničních lesích, odkud zpravidla podnikali různé teroristické výpady. Jiní zběhové prchali přímo do Německa a doplňovali tam oddíly Henleinova freikorpsu.

Část těch, kteří uposlechli mobilizační výzvy — většinou to byli němečtí demokraté a antifašisté — konala službu svědomitě a spolehlivě a projevovala odhodlání bránit republiku. Druhá část, vesměs přívrženci SdP, která přece jen nastoupila, byla krajně nespolehlivá. Tito záložníci, pokud nastoupili, přicházeli k útvarům většinou opožděně, často se zpožděním 3—4 dnů. Přicházeli se zřejmou nechutí a službu vykonávali lhostejně nebo se jí vůbec snažili vyhnout. Řada z nich po vystrojení a vyzbrojení nakonec stejně dezertovala.

Ti, kteří zůstali a byli přiděleni k jednotkám operujícím v pohraničí, pokoušeli se navazovat spojení s místním obyvatelstvem a vyzrazovat henleinovským pučistům očekávané nebo připravované vojenské akce svých útvarů. Jiní sice nevyhledávali spojení s obyvatelstvem, ale vycházeli ochotně vstříc pokusům o vyzvídání ze strany místních henleinovců a ordnerů. U některých pluků — např. u pěšího pluku 38 6. divize — došlo během mobilizace k ojedinělým pokusům německých vojáků o vzpouru.

Za těchto okolností bylo vrchní velení čs. armády nuceno sáhnout k některým základním preventivním opatřením. (Již 16. 9. 1938 nařídilo 1. odd. hl. št. MNO, aby záložní mužstvo německé národnosti, jež mělo nastoupit cvičení u útvarů zbraní v Čechách a na Moravě, nebylo vyzbrojeno, ale jen soustředěno ve výcvikových táborech, kde z něho měly být vytvořeny pracovní oddíly. Podobný rozkaz byl vydán 19. 9. a v den 23. 9., v době mobilizace, odeslán k provedení.)

  • P. Šrámek: Československá armáda v roce 1938 (Praha 1996):

Všeobecná mobilizace probíhala skvěle. První muži se hlásili již krátce po zprávě v rozhlase a většina záložníků nastoupila během 48 hodin... Je samozřejmé, že v průběhu takové rozsáhlé akce se vyskytly různé problémy. Nejvážnějším z nich bylo nenastoupení značného počtu záložníků německé národnosti. Problematická byla i spolehlivost některých sudetských Němců, kteří do armády nastoupili. Jejich přeřazování k týlovým útvarům na Slovensku dále zvyšovalo počty chybějících osob.

Jak dále v knize uvádí P. Šrámek, mobilizačního rozkazu z 1 253 000 neuposlechlo (zaokrouhleně) 126 000 mužů, z toho asi 100 000 Němců (celkem mělo být v armádě po mobilizaci 315 000 Němců).


Nástup povolaných záložníků byl okamžitý, první z nich se hlásili u svých útvarů již za hodinu, čímž překonali veškeré odhady, objevili se dokonce i dobrovolníci. Výjimku představovali záložníci německé národnosti, z nichž nastoupilo během 24. září jen asi 10 až 25 % ...

Dne 25. září 1938, což byl 1. mobilizační den, se objevily první nedostatky specialistů (např. řidičů) zaviněné nenastoupením osob německé národnosti. Začal také nástup dopravních prostředků pro útvary skupiny B, tvořící záložní druhosledové svazky. Již následující den, tj. 26. září, hlásily některé útvary na Moravě a Slovensku problémy se zajištěním dostatečného počtu koní a nákladních automobilů. I nadále se projevoval nedostatek mužstva, jelikož Němci nastoupili v počtu 30 až 70 %.

egli - 15. 10. 2006
Ještě jedna citace, z hlášení 9. divize, za mobilizace dislokované na záp. Slovensku (němečtí vojáci byli přednostně posíláni na Slovensko, kde podle názoru vyššího velení mohli napáchat méně škody), která názorně ukazuje rozsah absence sudetských Němců a její "dopad" na bojeschopnost divize (zhruba 10.000-15.000 vojáků):

Národnostní složení mužstva (průměrné):
Slováků u speciálních rot 80%, u pěších rot 50%,
Němců ...................  4%, ............ 35%,
Čechů ................... 14%, ............ 10%,
Poláků a jiných .........  2%, ............ 15%.

(...)

Počty jednotek.
Mužstvo: Z počtu mužstva v záloze a náhradní záloze, jež bylo povinno nastoupiti do činné služby vojenské
nastoupilo celkem ... 10.082,
z celkového počtu ... 11.617.
Celkem tedy nenastoupilo při mobilisaci do činné služby 1.535 osob mužstva.
Z mužstva, které v mobilisaci činnou službu nenastoupilo bylo:
zproštěných ... 353,
v cizině, u finanční stráže a superarbitrovaných ... 557,
neodůvodněně nenastoupilo (vesměs z území sudetského) ... 625.


Minařík, P. - Šrámek, P.: Slovensko v anketě "Armáda v roce 1938". in: Vojenská história 2/1999.
Honza M. - 11. 11. 2006