Partyzánský oddíl Smrt fašismu

Partyzánský oddíl Smrt fašismu
CEST - 28. 6. 2011 - *.gefa.de

Dobrý den, chtěl jsem požádat o informaci o partyzánském oddíle Smrt Fašismu, který operoval v Bukové u Příbrami. Jména, zda oddíl dělal nejaké sabotáže, kde tábořil a od kdy do kdy oddíl fungoval a mám informaci o výsadku ruského partyzána, který bohužel při seskoku zemřel. Díky Vám.

Partyzánský oddíl Smrt fašismu vznikl ze stejnojmenného organizátorského výsadku ze SSSR. Od léta 1944 bylo ze SSSR vysláno celkem 12 organizátorských výsadků - Dr. Miroslav Tyrš, Jan Kozina, Jermak, Kirov, Komsomolec, Mistr Jan Hus, Národní mstitel, Olexa Borkaňuk, Smrt fašismu, Vlast, Za Prahu, Za vlast. Kromě uvedených organizátorských desantů byly na české území vysílány na jaře 1945 i další výsadky se speciálními zpravodajskými a diverzními úkoly, kolem kterých také často vznikaly partyzánské oddíly (např. Grom, Uragan, Fakel - Pochodeň, Priboj, Volk - Vlk, Vpřed, Krylov).

Hlavní úkoly organizátorských výsadků byly:

  • organizovat partyzánské oddíly z domácího obyvatelstva
  • navazovat spojení s ilegálními organizacemi KSČ
  • provádět diverzní akce a sabotáže
  • provádět přepady Němců
  • připravovat základny pro příjem nových výsadků
  • zpravodajská činnost
  • organizace národních výborů

Organizátorské desanty tvořilo kolem 10-20 lidí, většinou ruských specialistů na sabotáže. V čele oddílu byl velitel, politický komisař a náčelník štábu. Ve velení byl zpravidla jeden Čech, Slovák nebo Rusín (velitel nebo politický komisař). Jinak skupinu tvořili sovětští příslušníci Rudé armády, náčelník štábu a radisté byli vždy příslušníci Rudé armády. Ve skupině byli specialisté na sabotáže, dva radisté a minimálně jeden zdravotník. Skupina byla kromě zbraní a střeliva vybavena dvěma nebo třemi radiostanicemi, destrukčním materiálem a zdravotnickým materiálem.

Výsadek Smrt fašismu seskočil v noci z 1. na 2. dubna 1945 severně od Nového Knína na Dobříšsku mezi obcemi Malá Lečice, Senečice a Nová Ves pod Pleší. Plánovaný prostor seskoku byl již zajištěn předchozím sovětským desantem Fakel (Pochodeň). Složení výsadku bylo následující: velitel kpt. J. A. Olesinskij, politický komisař W. Baumgartel (komunista německého původu z ČSR), náčelník štábu npor. I. J. Vodolazov, velitel průzkumu npor. M. S. Marčenko, průzkumníci a specialisté na sabotáže S. S. Mordovcev, M. Baranov, M. Baršov, radistka M. F. Ignatovová, lékařka T. A. Katušenoková, polský partyzán I. Rubinstein. Parašutisté dopadli rozptýleně, jeden dokonce propadl střechou na půdu domu a málem se probořil do místnosti, kde se právě oslavovala svatba. Náčelník štábu Vodolazov zase při seskoku dopadl na vysoký smrk, protrhl si břišní dutinu a zlomil nohu, díky včasnému zásahu lékařky nevykrvácel. Rozptýlený oddíl se soustřeďoval až do 7. dubna 1945.

Výsadek měl na Dobříšsku, Příbramsku a v brdských lesích organizovat partyzánskou činnost a provádět destrukce na trati Praha-Plzeň a Plzeň-Blovice. Oddíl po seskoku navázal kontakt s komunistickou partyzánskou skupinu Srp a kladivo, připojilo s k němu několik skupin uprchlých sovětských zajatců. Spojení měl s ilegální KSČ v Příbrami a Dobříši. Do konce války oddíl sestavil devět bojových skupin - Příbram, Dobříš, Kamýk nad Vltavou, Višňová, Velká Buková, Nový Knín, Ostrov, Jince, Milín. K 20. dubnu 1945 vykazoval celkem 130 bojovníků, k 1. květnu 1945 již 598 bojovníků a spolupracujících osob. Po vypuknutí květnového povstání počet vzrostl až na 734 partyzánů a jejich pomocníků. Základna oddílu byla v lesích u obce Buková na Dobříšsku. Politický komisař oddílu Baumgartel byl 9. dubna 1945 při přestřelce chycen protektorátními četníky, kteří ho předali gestapu, válku však přežil.

Oddíl začal provádět diverzní akce, do konce dubna 1945 provedl 13 destrukcí na trati Praha-Plzeň, vyřadil z provozu 3 lokomotivy a 83 vagonů, poškodil 2 železniční a 1 silniční most. 28. dubna 1945 došlo k velkému střetnutí oddílu s německým stíhacím komandem v prostoru Kuchyňka u hájovny na Babě. Část oddílu se zapojila i do pražského povstání a 11. května 1945 i do jednoho z posledních bojových střetnutí s Němci ve Slivici u Milína.

Literatura:
  • Č. Amort, Partyzáni na Podbrdsku, Praha 1958
  • M. Görtler, Ve jménu života, Praha 1980
  • J. Gebhart - J. Šimovček, Partyzáni v Československu 1941-1945, Praha 1984
  • Z. Kárník, Památná místa protifašistického odboje ve Středočeském kraji, Praha 1983

Vojtěch Šír - 28. 8. 2011