Likvidace štábu partyzánské brigády Mistr Jan Hus

Dotaz: Likvidace štábu partyzánské brigády Mistr Jan Hus
Tazatel: Oliva | Datum: 26. 1. 2010

Dobrý den. Poradí mi někdo, kde mám hledat historii partyzánské skupiny, kterou vedl (major) Fomin? Mí prarodiče (dědeček byl legionář z Ruska) měli statek nedaleko Červených Janovic a nějakou dobu tam partyzáni přebývali, údajně krátce před tím, než kompletní skupina padla v boji s Němci. Ale nikde jsem o tom nenašel žádnou oficiální zmínku a já se již nemám koho z rodiny zeptat... Děkuju

Autor: Vojtěch Šír | Datum: 4. 2. 2010
Kapitán Alexandr Vasiljevič Fomin byl velitelem organizátorského výsadku „Mistr Jan Hus“, ze kterého následně vznikl stejnojmenný partyzánský oddíl a na začátku roku 1945 partyzánská brigáda. Původní dvanáctičlenný výsadek (velitel Fomin, náčelník štábu Ivan Vasiljevič Perchun, politický komisař Miroslav Pich-Tůma, zpravodajec N. I. Chimič, lékařka L. A. Smyková, radisté A. N. Čepurov, M. N. Poljaková, náčelník zásobování N. V. Kolesnik, specialisté na destrukce N. A. Mezelev, N. A. Šustov, V. N. Prigodič, I. K. Kniž) byl vysazen 26. října 1944 východně od Čáslavi. Původní určení měla být západní část Českomoravské vrchoviny, kam oddíl rychle rozšířil svoji činnost.

Na českomoravském pomezí partyzánský oddíl a následně brigáda „Mistr Jan Hus“ od konce roku 1944 rozvinula poměrně rozsáhlou destrukční a diverzní činnost (útoky na železnice, přepady apod.), a i kvůli její činnosti byla v prosinci 1944 v Chrudimi zřízena zvláštní služebna gestapa v čele s SS-Hauptsturmführerem kriminálním komisařem Paulem Feustelem. Stíhací oddíly podřízené této služebně za účelem likvidace oddílu „Mistr Jan Hus“ zahájily v oblasti poměrně rozsáhlé pročesávací akce i s nasazením konfidentů.

Dne 26. března 1945 se podařilo německé radiové zaměřovací službě severně od obce Leškovice zjistit vysílačku štábu brigády „Mistr Jan Hus“. U lesa v místě zvaném „Na Dlouhé“ celkem 270 příslušníků SS a policie obklíčilo partyzánský štáb (pět mužů a dvě ženy), boj trval celou noc, po vyčerpání střeliva se partyzáni zastřelili. Pouze smrtelně raněný velitel Fomin ještě jevil malé známky života a byl převezen do Chrudimi. Přivést k vědomí se ho však nepodařilo a tak byl zastřelen. Velení brigády následně převzal později neblaze proslulý M. Pich-Tůma, který jako jediný z velícího štábu brigády unikl (pobýval v dané době u Přibyslavi).

Zpráva pražského gestapa pro K. H. Franka z 27. března 1945 shrnovala (se zkomolenými jmény):

Věc: Přestřelka s ruskými parašutisty a partyzánskou skupinou „Jan Hus“

26. března 1945 byl v přestřelce v lese asi 5 km severně od osady Leškovice zničen štáb a rádiová stanice partyzánské skupiny „Jan Hus“. Štáb bandy se skládal z velitele ruského kapitána Fomina, z náčelníka štábu ruského nadporučíka Perchuna, z velitele sabotážní skupiny ruského nadporučíka Kolesnika, ze zástupce velitele pro zásobování Mezeljeva, radisty Siturova (Rusa) a z ruské radistky Máši Polekové, dále pak z neznámé Češky jménem Kirina.[1] Přestřelka trvala od 26. 3. 18.40 hod. až do 27. 3. do 4.00 hodin. Zajetí banditů bylo nemožné, protože se posledními náboji zastřelili. Velitel Fomin zanechal tři lístky s těmito slovy:

1. 26. 3. 45. Jsme obklíčeni. Vydržíme do konce. Nepřítel - 300 německých vojáků. Budeme střílet do posledního náboje. 4. ukr. front.

2. Žijeme pro český národ, za šťastnou budoucnost slovanských národů, za porážku Němců. Fomin 27. 3. 1945

3. Nemáme čas prorazit, obklíčili nás. Kapitán Fomin. Umíráme za vlast.

Akce se zúčastnilo 270 příslušníků branné moci z Chrudimi a Habrů, 2 jagdkommanda Schutzpolizei (9. a 10. rota) III. praporu SS policejního pluku 20, Sonderkommando Chrudim a stíhací četa FAT 322 jako úderná skupina a 3 rádiové zpravodajské a pátrací roty. Vlastní ztráty: strážmistr Schutzpolizei Hermann Heinz, narozen 9. 7. 1902 v Německém Brodě, 9. rota III. praporu SS policejního pluku 20, další strážmistr od téže jednotky zraněn dvěma výstřely do ramene a obličeje.

Byl zajištěn tento materiál: 1 vysílačka RPO (radiová stanice pro partyzánské oddíly) s napájecím zdrojem a agregátem, 1 vysílačka Sever s napájecími zdroji - obě vysílačky zničeny. Nepoškozený nám padl do rukou klíč a písemný materiál téměř všech odeslaných a přijatých rádiových depeší (šifrovaně), mapy, zdravotnický materiál, zbraně, předměty osobní potřeby a batohy.

[1] Některá jména jsou zkomolena, u Leškovic zahynulo pět sovětských (A. V. Fomin, I. V. Perchunov, A. N. Čepurov, M. N. Pojlaková, L. A. Smyková) a dva čeští partyzáni (Jan Janáček, Josef Coufal)


Kapitán Alexandr Vasiljevič Fomin (foto: Wiki Commons)

Více o partyzánské brigádě Mistra Jana Husa a boji u Leškovic najdete v následující literatuře:
  • Zdeněk Jelínek, Leškovice - Z historie partyzánské brigády Mistra Jana Husa, Havlíčkův Brod 1994
  • František Ťopek, Leškovice (Za nás umírali!), Pardubice 1960
  • Oldřich Sládek, Ve znamení smrtihlava, Praha 1991
  • Miloslav Chmela, Naplněný čas života, Hradec Králové 1980
  • Jiří Jožák, Památná místa protifašistického boje Východočeského kraje, Praha 1980
  • Miroslav Pich-Tůma, Útěk a návrat: vzpomínky komisaře partyzánské brigády Mistra Jana Husa, Hradec Králové 1986