Národní souručenství - odznak

Národní souručenství - odznak
Petr Kolář - 7. 2. 2010 - *.zacler.net

Dobrý den, prosím o více informací k tomuto odznaku (spolku) "VLASTI ZDAR NS". Děkuji P. Kolář

Jde o odznaky Národního souručenství (NS), jediné povolené politické organizace v době Protektorátu Čechy a Morava. Národní souručenství vzniklo v březnu 1939 na popud E. Háchy a jeho spolupracovníků J. Havelky a J. Klimenta po dohodě s představiteli dvou existujících politických stran R. Beranem (Strana národní jednoty) a A. Hamplem (Národní strana práce). V rámci NS se měly soustředit všechny dosavadní politické organizace, které měly ukončit svoji činnost. V čele stál padesátičlenný výbor NS (později ještě rozšířený), jehož prvním vedoucím se stal agrárník Adolf Hrubý.

V dubnu 1939 byla zahájena masová náborová akce s cílem začlenit do NS veškeré české mužské obyvatelstvo - členy se mohli stát muži české národnosti a árijského původu od 21 let věku. Na konci dubna 1939 byly oznámeny výsledky náborové akce:

Země
oprávněných
občanů
přihlásilo se
%
Čechy
1 461 138
1 416 658
97%
Morava
672 289
662 527
98,5%
Celkem
2 133 427
2 079 185
97,5%

V NS se tak soustředila skutečně téměř celá česká dospělá mužská populace, přihlášky byly distribuovány podle volebních seznamů, státní zaměstnanci se členy stávali víceméně automaticky. Z náborové akce se stal v podstatě jakýsi plebiscit, zdůrazňováno bylo přihlášení se k českému národu, snaha čelit nesváru a nejednotnosti v nelehké době.

Člen ilegální organizace Politické ústředí (PÚ) redaktor A. Pešl psal představitelům zahraničního odboje na konci května 1939:

Třebaže toto Národní souručenství jest sestaveno z osob, jež dosud nestály v popředí našeho veřejného a hospodářského života a třebaže i pro své složení nemůže být v lásce u různých důležitých zájmových skupin — je přece jen (a pro dohlednou dobu musí být) považováno za koncentrační instituci všech Čechů. Téměř všichni Čechové se do ní přihlásili (98 %).

A nyní jsme svědky zajímavého procesu. Zatím co říšskoněmecké úřady z počátku Národní souručenství podporovaly a dokonce i propagovaly..., obrací se nyní říšskoněmecké úřady ostře proti N.S. Podnětem k tomuto obratu byla skutečnost, že se [při] přijímání členů do N.S. ukázala města: Brno, Olomouc, Ostrava, Jihlava, Budějovice aj. jako města s velkou většinou českou — Češi přihlásili se tam do jednoho a spontánně pod prapor N.S., aby manifestovali své češství. Přihlásili se tam všichni, i ti, kdož snad ideově nebo z různých důvodů měli své výhrady k N.S. 

NS hrálo v prvním roce existence do jisté míry i „národně obrannou“ úlohu, ve výboru NS byli někteří lidé spojení s odbojem (např. plk. gšt. Š. Drgač byl do konce srpna 1939 generálním tajemníkem NS). Smyslem vzniku NS bylo také pacifikovat extrémistické české fašistické skupiny, které se v první chvíli byly ochotny autoritě NS podřídit, např. Gajda vyzval své stoupence ke vstupu do NS. Již od poloviny roku 1939 ale čeští fašisté a od roku 1940 i kolaborantští novináři na NS stále ostřeji útočili pro jeho pasivitu a málo výrazný kolaborační směr. Ani ze strany okupačních orgánů k činnosti NS nepanovala přílišná důvěra. Emanuel Moravec činnost NS v prvním období protektorátu později charakterizoval:
Nebylo tu upřímnosti a otevřenosti... Proto tato mlčenlivá instituce neměla jasný program. Jako čert kříže se bála nějaké soudobé tvořivé práce. Nic nedělat, to bylo tiché heslo. Háchu vzývat a od Háchovy politiky utíkat, to byla zásada.
Po zásazích gestapa v aparátu Národního souručenství bylo několikrát obměněno vedení NS a postupně nastolován výraznější kolaborační směr. Po A. Hrubém a J. Nebeském (říjen 1939 - květen 1941) se stal vedoucím výboru NS předseda Českého svazu pro spolupráci s Němci Jan rytíř Fousek. Původně národně obranné retardační prvky v činnosti NS nahradila otevřeně pronacistická linie. Po Fouskovi v čele NS stanuli ještě dr. T. Krejčí a funkcionáři Českého svazu válečníků G. Mohapel (generální tajemník NS) a divizní generál v.v. R. Rychtrmoc (od března 1945 vedoucí NS). Na začátku roku 1943 NS změnilo svoji organizační strukturu i zaměření a stala se z něj jen poměrně málo významná společensko-kulturní organizace.


Slavnostní schůze Národního souručenství k prvnímu výročí jeho existence 10. dubna 1940 za přítomnosti státního prezidenta Emila Háchy a členů protektorátní vlády v zasedacím sále bývalé poslanecké sněmovny v Rudolfinu, stále ještě se sochou Masaryka v čele
(foto: Pestrý týden)
Na fotce dole vidíme vlevo a vpravo členské odznaky NS, nápis „Vlasti zdar“ byl oficiálním heslem a pozdravem Národního souručenství. Odznak někteří lidé záměrně nosili obráceně, takže ze zkratky NS se stalo SN = Smrt Němcům.

Uprostřed je jubilejní odznak ze zinkové slitiny pokryté bronzem vydaný k 5. výročí vzniku protektorátu a Národního souručenství v březnu 1944. Štít se znakem NS je doplněn příčným břevnem s lipovými listy. Vzadu je uveden název výrobce „KARNET-KYSELÝ / PRAHA XI.“


Vojtěch Šír - 8. 2. 2010