Českoslovenští letci v SSSR

Českoslovenští letci v SSSR
Jaromír Valášek - 17. 10. 2006 - 82.113.60.*

V tisku jsem se dočetl, že generál Fajtl byl velitelem 1. československého stíhacího pluku, který vznikl v SSSR. S tímto plukem se účastnil SNP a poté závěrečných bojů o Moravskou bránu. Prosím o bližší informace o tomto pluku (typ letadel, jejich počet, místa bojů o Moravskou bránu). Děkuji za odpověď. Jaromír Valášek

Dobrý den!

Svým způsobem je smutné, že teprve se smrtí Františka Fajtla se vzedmula vlna zájmu o jeho osobu. Nicméně Vašemu dotazu samozřejmě rádi vyhovíme.

S blížícím se koncem války se čs. pilotům, dosud zařazeným v RAF, naskytla možnost přejít do SSSR. Důvodů pro vznik čs. letecké jednotky na východní frontě byla řada - od těch politických, až po snahu řady letců dostat se domů co nejdříve a "být u toho". Bylo evidentní, že chce-li někdo přímo zasáhnout do osvobozovacích bojů, nebude moci působit z britských či západoevropských základen. RAF však nebyla příliš nadšena tím, že by měla ze svých řad propustit zkušené letce, které vycvičila (s podobným problémem se potýkali i Svobodní Francouzi při sestavování a posilování své jednotky na východní frontě - pluku Normandie-Němen). Nakonec se kompromis našel a do SSSR odjížděla skupina 20 letců s jedním štábním důstojníkem.

Její složení bylo rozmanité. V jejím čele stál tehdejší štábní kapitán František Fajtl. U něho mohl být jedním z důvodů odjezdu fakt, že RAF nebyla příliš ochotná (případ od případu) vysílat na operační lety nad okupovaná území letce, jež se vyhnuli zajetí (viz kniha F. Fajtla "Sestřelen"), protože bylo reálné nebezpečí, že mohou příště padnout do zajetí a vyzradit odbojáře, kteří jim v útěku pomáhali. Pokud se tedy chtěl František Fajtl nadále účastnit operačních letů, byla východní fronta vhodným řešením.

Zcela jiný případ byla motivace Jana Skopala. Tento pilot byl silně levicového (až komunistického) smýšlení a po svém příchodu do Británie v roce 1940 skončil (stejně jako někteří další) v internaci. Přestože posléze sloužil jako řadový pilot u čs. squadrony, v jeho případě RAF tolik překážek pochopitelně nekladla.

V SSSR se celá skupina shromáždila během dubna a ke dni 3.5. 1944 byla ustanovena 128. československá samostatná stíhací letecká peruť. Záhy se ke skupině škpt. Fajtla připojili slovenští piloti, dezertéři od slovenské stíhací letky operující v řadách německé Luftwaffe na východní frontě, Ludovít Dobrovolský a Anton Matúšek. Další slovenští letci a zájemci o letecký výcvik z řad čs. pozemních jednotek procházeli tou dobou výcvikem v leteckých školách v SSSR. Výcvik skupiny škpt. Fajtla probíhal rychle a bez větších problémů - šlo vesměs o zkušené piloty s mnoha operačními lety a stovkami nalétaných hodin.

Ve dnech 1. - 15. června 1944 byla skupina přeformována na 1. československý samostatný stíhací letecký pluk (měl prozatím jen dvě letky místo plánovaných tří). Výzbroj pluku tehdy tvořilo 22 ks stíhacích letadel Lavočkin La-5FN. Šlo o stíhací dolnoplošníky s hvězdicovým motorem AŠ-82 FN s výzbrojí dvou synchronizovaných kanónů ŠVAK ráže 20 mm. Šlo o rychlé a obratné stroje, poměrně výkonné a konstruované speciálně pro podmínky na východní frontě. Měly pochopitelně i své nedostatky, ale v zásadě šlo o vynikající stíhačky. Ve stavu se dále nacházely 3 ks spojovacích dvouplošníků U-2.

SNP

Záhy po vypuknutí povstání na Slovensku byl pluk vyslán povstání na pomoc (nejprve bylo nutno vyřešit logistickou podporu této jednotky na Slovensku  - palivo, munice, náhradní díly, spojení aj.). Letci škpt. Fajtla se tedy opravdu stali prvními čs. piloty, co bojovali na domácí půdě. Už 15. září 1944 v 18:55 přistál velitel pluku škpt. František Fajtl v čele čtyřčlenného roje na letišti Tri Duby, aby mohl řídit přesun pluku na pomoc bojujímu Slovensku. Oficiálním datem se stalo 17. září, kdy se na polním letišti Zolná u Zvolena soustředilo 21 stíhaček (jedna havarovala při přeletu ještě na území SSSR v důsledku technické závady).

Sestava pluku byla následující:

  • Velitel pluku škpt. František Fajtl
  • Zástupce velitele pluku škpt. Jan Klán
  • Náčelník štábu pluku kpt. Stanislav Rejthar
  • Pobočník velitele: por. Jiří Sehnal
  • Inženýr pluku: por. Vinogradov
  • Vrchní zbrojíř: por. Kaplun
  • Hlavní mechanik: por. Babiněr
  • Spoj. důstojník: ppor. Šumilov
  • Lékař: kpt. Karandajev

Piloti 1. perutě:

  • Velitel: npor. Josef Stehlík
  • Zástupce velitele: ppor. Leopold Šrom
  • ppor. František Štička
  • ppor. František Vendl
  • ppor. Jan Skopal
  • ppor. Stanislav Hlučka
  • ppor. Stanislav Tocauer
  • rtm. Ludovít Dobrovodský

Piloti 2. perutě:

  • Velitel: npor. František Chábera
  • Zástupce: ppor. Tomáš Motyčka
  • por. Rudolf Borovec
  • ppor. Jiří Řezníček
  • ppor. Ladislav Valoušek
  • ppor. František Krůťa
  • ppor. František Loucký
  • ppor. František Vaculík
  • ppor. Bohuslav Mráz
  • šrtm. Anton Matúšek

Hned po příletu na Slovensko se pluk velice energicky zapojil do bojů. Z polního letiště Zolná podniklo osm letounů už 18. září navečer útok na letiště v Piešťanech a to s takovým úspěchem, že Luftwaffe z něj okamžitě přestala operovat a musela využívat vzdálené základny na území Polska. Piloti škpt. Fajtla podnikli během povstání řadu letů na podporu pozemních jednotek a zrovna tak vybojovali a udrželi až do zhroucení povstání vzdušnou nadvládu nad Slovenskem (ve vzduchu neztratili ani jediný stroj). Bylo velkou škodou pro osud povstání, že se na Slovensko nepodařilo podle plánu přesunout sovětskou jednotku s bitevními letouny Il-2. Rovněž tak už na Slovensko nemohla odletět ani třetí letka pluku. Tyto letouny mohly být významnou pomocí.

Pluk během září a října podnikl během 29 letových dnů celkem 561 operačních letů v délce 372 hodin. Shodili při tom 624 ks pum a vystříleli na 50 000 ks nábojů. Absolvovali celkem 18 vzdušných soubojů a v nich dosáhli 9 jistých sestřelů, 3 pravděpodobné a 6 nacistických letadel poškodili. Na zemi mají přiznáno 10 zničených a 10 poškozených letadel (skutečný počet bude asi nižší), řadu zničených a poškozených vozidel, dva tanky a řadu dalších cílů. Pluk utrpěl i ztráty, ve vzdušných bojích byly dvě lavočky poškozeny (a další omylem poškodil zbrklý pilot amerického Mustangu) beze ztrát na pilotech. Nebezpečnějším soupeřem se ukázal flak. Při útocích na pozemní cíle padli František Vaculík, Bohuslav Mráz a Tomáš Motyčka, raněni byli Jan Skopal a František Loucký, sestřelen nad územím nepřítele byl i František Krůťa (k pluku se vrátil až za několik měsíců). Při nouzovém přistání po poruše letounu se těžce zranil Jiří Řezníček.

Na konci povstání byl vydán rozkaz k odletu ze Slovenska. Dvacátého pátého října odlétlo ze Slovenska zbylých 12 letounů, někteří příslušníci pluku se tak připojili k partyzánům v horách. Zde padl další příslušník pluku - 9. listopadu byl v léčce zabit poručík Rudolf Borovec.
Přelet ze Slovenska vzhledem ke špatnému počasí neproběhl hladce, letouny pluku přistály na různých místech. Pluk byl stažen z fronty a odeslán k doplnění.

Z pilotů původního pluku a z letců dále přecvičovaných v SSSR byla následně postavena 1. československá smíšená letecká divize. Měla dva stíhací pluky (2. stíhací pluk byl víceméně záložní a procházel výcvikem) a jeden bitevní. Počítalo se ještě s postavením bombardovacího pluku, ale k tomu již nedošlo. Seznam velících důstojníků divize s naznačeným schematem složení je zde http://www.fronta.cz/dotaz/ceskoslovenske-jednotky-v-zahranici 
Divize byla nasazena do bojů až při osvobozování Ostravy.

Ostravská operace

Dne 14. dubna 1945 podnikla divize první operační lety z letiště Poremba. Úkolem byla od té doby podpora pozemních jednotek útočících směrem k Ostravě. Divize ukončila bojové lety k 28. dubnu. Za tu dobu podnikl 1. stíhací pluk na letounech La-5FN celkem 282 operačních letů, třikrát se utkal s nepřátelskými stíhačkami a dvě při tom poškodil. Stíhači neutrpěli žádnou operační ztrátu. Další, tj. 2. stíhací pluk na letounech La-7 procházel stále výcvikem a bojů se nezúčastnil. Naproti tomu 3. bitevní pluk podnikl celkem 277 operačních letů na podporu pozemních jednotek a při nich zničil řadu cílů. Ve vzdušném boji rovněž palubní střelec rotný Richard Husmann sestřelil německou stíhačku FW 190. Ztráty pluku činily dvě kompletní posádky a několik raněných. Protiletadlovou palbou byla poškozena řada letounů.

Další ztráty měla divize během intenzívního výcviku, který probíhal i během bojů.
Úplně posledním bojovým úkolem, kterého se zúčastnili příslušnící 1. československé smíšené letecké divize byl průzkum situace na letišti v Praze Ruzyni. Šturman divize pplk. František Rypl velel při tomto letu dne 9. května dvěma bombardérům Pe-2.



Pokud by Vás osoba Františka Fajtla a čs. letecké jednotky na východní frontě zajímaly blíže, doporučuji k sehnání například knihy:

  • F. Fajtl: Sestřelen, Praha 2002
  • F. Fajtl: První doma, Praha 1980
  • F. Fajtl: Podruhé doma, Praha 1984
  • L. Valoušek: Vzpomínky na Lavočku (knižnice LK 1987)
  • J. Skopal: Trojúhelník naděje, Praha 1990
  • F. Loucký: Mnozí nedoletěli, Praha 1989
  • Z. Šmoldas: Čs. letci v boji proti fašismu, Praha 1987
  • J. Daňko: 1. čs. smíšená letecká divize v SSSR, AVIS, Praha 2001
  • S. Rejthar: Dobří vojáci padli, Ostrov, Praha 1999

Bohužel v češtině dosud neexistuje seriózní historická práce věnovaná souhrnně tomuto tématu (snad by to mohl napravit pan Jiří Rajlich, protože v posledních dílech epochální řady "Na nebi hrdého Albionu" je inzerována kniha s názvem "Na nebi východní fronty"). Přesto však existuje řada článků v různých časopisech - Letectví a kosmonautika, ABC (zde okolo roku 1985 vyšla řada unikáních fotografií z působení 1. čs. slp na Slovensku - bohužel od té doby jsem nikde nic podobného neviděl) apod.

Tomáš Adam - 20. 10. 2006

  • *
    Vyplňte prosím jméno
  • *
    Vyplňte prosím název
  • *
    Vyplňte prosím text komentáře
  • *
    Odpovězte prosím na dotaz - ochrana proti spamu

Hvězdička označuje povinné položky. Komentáře jsou před zveřejněním moderovány.