Masarykova ulice

Vítání osvoboditelů se účastnila také tehdy devatenáctiletá slečna Kučerková, která na událost po letech vzpomínala takto:

Víte, to bylo tak: na Martěnské [ulici, dnes Zlínská], tak tam šla sovětská armáda. Naproti nás bývali Kaděrovi a oni měli rovnou střechu, a my jsme se dívali z té střechy, jak na kasárnách vyvěšujou našu vlajku. Tak potom jsme sešli dolů a šli jsme tam na tu Martěnskou. A na té Martěnské nám říkali, že na Přílepské [ulici, dnes Osvobození] půjde československá armáda. Tak jsme šli tam a protože byla neděle, tak jsme měli cosi upečenýho – vždycky v sobotu se peklo – a proto jsem dala na talířek ty koláče a šli jsme jich tam vítať. Na tem talíři teho moc nebylo, těch vojáků se moc nepodělilo, to je samozřejmý. A potom on chtěl, že mají rozkaz jít k Hulínu, tak abych mu ukázala cestu, ale abych šla ještě s ním. No tak já jsem šla. A tady [u spořitelny] jsem slyšela kohosi volat: „Podívejte se, aj partyzánku vedou!“