Československá armáda
|
|
---|---|
![]() |
mbbb: díky! Já jsem se ptal hlavně proto, abych zjistil, jestli odebrání volebního právo vojákům mohlo nějak ovlivnit výsledky voleb. Podle toho, co píšeš, tak pravděpodobně nemohlo. |
|
|
Dobrý den,chtěl bych vytvořit takové "sdružení" nebo "klub" příbuzných vojáků na západě.Konkrétně 2 sv.válka,pěší pluk 1 1939-1940 Francie,1.pěší prapor 1940-1943 Anglie,čs.samostatná obrněná brigáda 1943-1944 Anglie,čs.samostatná obrněná brigáda 1944-1945 Francie Dunkerque.Mám spoustu dokumentů(válečné deníky,seznamy příslušníků,fotografie-Agde,Cholmondeley,Skot sko,Dunkerque,knihy rotních rozkazů,ranních hlášení,seznam propustek,důvěrných rozkazů atd.)Jedná se hlavně o první rotu,ale do "klubu"jsou vítáni všichni,kdož jste měli dědečka(jako já),pradědečka,strýce nebo kohokoliv příbuzného na západě u jednotek shora zmiňovaných. Pomůžete mi s tím někdo? Myslíte si,že je to blbý nápad? Příští týden jedu udělat rozhovor s panem Riegelem,Kaletou a Fischerem,kteří jsou VV a účastnili se bojů u Dunkerqueu,tak jestli se někdo chcete na něco zeptat,tak dejte vědět a já to těmto hrdinům přetlumočím a co nejrychleji vám sem napíši jejich odpovědi zatím nashle a držte mi palce. | |
|
|
![]() |
Honza M. napsal v č. 44: branná povinnost(tj. povinnost odvodní a služební) začínala v roce, kdy muž dovršil dvacet let života - obecně se dá říci, že presenční vojenská služba a služba v náhradní záloze trvala od 20. do 22. roku života. Od 22. do 40. roku pak byla I. záloha a poté do 50. let II. záloha."V kolikátem roce byli muži povinni nastoupit zákl. vojenskou službu? " Ovšem byl možný i dobrovolný vstup do armády a to od 17-ti let.
Honza M. napsal v č. 44: o tom se zde již diskutovalo o několik příspěvků dříve. Ve zkratce - základní délka presenční vojenské služby byla nejprve 14 měsíců, v roce 1920 prodloužena o 10 měsíců (na celkových 24), od nástupního roku 1924 prodloužení zkráceno o 6 měsíců (tedy presenční služba v délce 18 měsíců). Úplné zrušení "dočasného" prodloužení bylo neustále odkládáno a nakonec mělo být realizováno pro ročník s nástupem v roce 1933. K tomu ale nedošlo, naopak, od roku 1934 byla presenční služba prodloužena na 24 měsíců, což bylo v roce 1936 uzákoněno."Jak dlouho zákl. vojenská služba trvala? "
Honza M. napsal v č. 44: vojáci v presenční službě volební právo měli "Vztahovalo odnětí volebního práva taky na vojáky v ZVS? " |
|
|
![]() |
Mám pár dotazů, které se ale týkají čs. armády ještě před 1938: V kolikátem roce byli muži povinni nastoupit zákl. vojenskou službu? Jak dlouho zákl. vojenská služba trvala? Vztahovalo odnětí volebního práva taky na vojáky v ZVS? Pokud možno pro celé období první republiky. Díky. |
|
|
Ondřej Kolář napsal v č. 42: Díky moc, prověřím to, snad na něco narazím. Ještě jednou za rychlou reakci. "Týdeníky jsou dostupné online zde: www.wochenschau-archiv.de/, blíže o nich viz www.fronta.cz/dotaz/nemecky-valecny-tydenik-... Pokud jde o identifikaci jednotky, doporučuji projít si nějaké přehledové publikace o struktuře a dislokaci čs. armády, případně též napsat dotaz na server vojenstvi.cz/." |
|
|
|
Týdeníky jsou dostupné online zde: www.wochenschau-archiv.de/, blíže o nich viz www.fronta.cz/dotaz/nemecky-valecny-tydenik-...
Pokud jde o identifikaci jednotky, doporučuji projít si nějaké přehledové publikace o struktuře a dislokaci čs. armády, případně též napsat dotaz na server vojenstvi.cz/.
|
|
|
|
Ahoj, potřeboval bych poradit. Hledám informace o čs. vojenské jednotce dislokované v Ružomberoku na Slovensku v roce 1939. Mělo by se jednat o horské myslivce. Můj děda u nich sloužil a popisovakl dramatické okamžiky vyhlášení slovenského štátu a zapojení čs. vojáků do pacifikace hlinkovců. Pak je v březnu 39 odlifrovali vlakem již do protektorátu, kde je po příjezdu po třech dnech bez jídla měli Němci (WH) krmit z polních kuchyní a přitom filmovat. Prý to pak běželo v kinech v týdeníku, jak německá armáda krmí hladové čs. vojsko. Nemáte někdo tip, jak se k informacím o zmíněné vojenské jednotce dostat a zda je možné se někde dopátrat nějakého on-line archivu s týdeníky z doby okupace? Díky. | |
|
|
Marně hledám ohledně Samostatné obrněné brigády její organizační strukturu a personální obsazení na úroveň velitelů rot od jejího vzniku až po její zánik.Myslím,že takové základní informace by měly být lehce přístupné například na stránkách VHA.Složité dotazování či vyhledávání informací zájemci o vojenskou historii týkající se i dalších základních údajů o ČS.vojenských tělesech od 1.republiky do roku 1945 by bylo záhodno zjednodušit a zpřístupnit na stránkách státem financovaných institucí v tomto případě zabývajících se vojenskou historií-VHA,VHU-snad se stále takto nazývají. | |
|
|
![]() |
Dobrý den od jednoho známého jsem dostal tuto fotku, jedná se o tanky Mk VIII Challenger Československé samostatné obrněné brigády. Fotka je pořížená nejspíš 16.5. 1945 v Břevnově. Jedná se tedy o tanky, které se účastnily přehlídky, dájí se zjistit jména osádek tanků prvních dvou tanků ? První tank v koloně má pod místem řidiče číslo 51, výrobní číslo jde špatně přečíst, druhý tank má číslo 52. Popřípadě jestli je někde přístupný jmenný seznam příslušníků ČSOB. Předem děkuji za odpověd. ![]() Přiložené soubory jsou přístupné po přihlášení
|
|
|
![]() |
Honza M. napsal v č. 37: Já si zase myslím, že ne všechny podrobnosti tam jsou. Třeba většinou chybí datum vzniku té které jednotky, zformování součásti jednotky a podobně. Je to takový odvar z Šády, ale nutno přiznat, že přehledný.Tŕeba sborový děl pluk 5 vznikal po oddílech několik měsíců, takže třeba na Dukle bojoval jeden (a to ještě nekompletní) oddíl, u Jasla dva oddíly a komplet pluk s třemi oddíly až u Liptovského Mikuláše. "Já myslím, že takové základní členění podávají i "Vojenské dějiny Československa. Díl IV. (1939-1945). Praha 1988."" |
|
|
![]() |
Ero napsal v č. 35: Já myslím, že takové základní členění podávají i "Vojenské dějiny Československa. Díl IV. (1939-1945). Praha 1988." "nějaké členění a strukturu 1. čs. armádního sboru v SSSR" |
|
|
![]() |
Ero napsal v č. 35: Na to není jednoznačná odpověď, protože organizace sboru se s časem vyvíjela a to dost markantně. Je rozdíl mezi sborem na jaře - v létě 1944, na Dukle, na středním Slovensku, na Moravě. Nejlepší (pro ostudu dnešních historiků a publicistů) je, pokud bys ji sehnal, Miroslav Šáda a kolektiv: Za svobodu Československa, I.-III z přelomu 50. a 60. let. Jakýsi stručný přehled dají i Vojenské dějiny Československa IV z 80. let."Chtěl bych se zeptat, kde bych mohl najít nějaké členění a strukturu 1. čs. armádního sboru v SSSR. Chci si v tom udělat pořádek, ale pořád nemůžu narazit na nic vhodného . Předem moc díky!" Nejde jen o vznik a vývoj organizace jednotlivých brigád (myšleno, že na Dukle měla 3. brigáda jen 2 pěší prapory, na Slovensku pak tři, v březnu 45 se z jednoho stal prapor úderný), ale i o vznik a organizaci sborových jednotek a jejich vývoj (sborový spojovací prapor, ženijní prapor, dělostřelecký pluk, autorota, -to vzniklo ještě před Duklou, na Slovensku vznikl silniční a stavební prapor, autorota se přebudovala na autoprapor, vznikl prapor obrněných automobilů...). Tvá otázka vydá na velmi obsáhlou práci a dlouhá bádání. |
|
|
![]() |
Chtěl bych se zeptat, kde bych mohl najít nějaké členění a strukturu 1. čs. armádního sboru v SSSR. Chci si v tom udělat pořádek, ale pořád nemůžu narazit na nic vhodného ![]() |
|
|
čsol mi prý snad pomohou a kdyby někoho z vás něco napadlo,tak dejte vědět,děkuji | |
|
|
Děkuji,pokouším se,ale zatím bez úspěchu. | |
|
|
![]() |
Pak samozřejmě hodně veteránů z války bylo a je organizováno i v Čs. obci legionářské, kde by snad mohli být vstřícnější, co se týče kontaktů, pokud člověk ukáže opravdový zájem. Zkuste se zeptat na nejbližší pobočce. |
|
|
Děkuji,pokusím se je kontaktovat,ale pochybuji,e mi dají jména nato adresy.Jiný způsob asi není co? Ale děkuji moc a snad by se mohl ještě někdo ozvat![]() |
|
|
|
![]() |
Pár lidí z brigády ještě žije, například Felix Pollak, který sloužil u 3. roty 1. praporu. Přehled o žijících veteránech by měli mít na ministerstvu obrany, kvůli vyplácení důchodů. |
|
|
Dobrý den,jsem tu prvně a nevím,jak to tu chodí.Chci se jen zeptat.Můj dědeček byl příslušníkem čs.jednotek na západě ve Francii v Agde u pěší pluk 1,1.rota od dubna 1940.Potom v Anglii u pěšího praporu 1,1.rota a pak u tank.brigády 1,1.rota až do konce války.To vše jsem zjistil po mém ročním hledání v VHU a VHA atd.Mam dokonce i válečné deníky atd.Ale chybí mi jakákoliv fotografie mého dědečka a tak se chci zeptat jestli je ještě živ někdo z přeživších o čemž pochybuji a tak spíše z příbuzných někoho z roty u které byl i můj dědeček.Vím byla by to náhoda,ale pro mne velice šťastná.Nevíte ,kde bych vypátral někoho z výše uvedených jednotek? Můj dědeček byl Jakub Grossmann r.n.1912 a značku měl H-1366 můj mail je milangross@seznam.cz děkuji a nashledanou | |
|
|
![]() |
Není vůbec zač, jsem rád, že moje vysvětlení je srozumitelné.
vojenstvi.cz/vasedotazy_86.htm Ještě dodatečně vidím, že na Vojenstvi.cz to vysvětluje Pavel Minařík, včetně upřesnění, že ani ten ročník 1933 v praxi neměl pouze čtrnáctiměsíční službu. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Československá armáda