Československá armáda
|
|
|
|---|---|
|
Mám pár dotazů, které se ale týkají čs. armády ještě před 1938: V kolikátem roce byli muži povinni nastoupit zákl. vojenskou službu? Jak dlouho zákl. vojenská služba trvala? Vztahovalo odnětí volebního práva taky na vojáky v ZVS? Pokud možno pro celé období první republiky. Díky. |
|
|
|
|
Ondřej Kolář napsal v č. 42: Díky moc, prověřím to, snad na něco narazím. Ještě jednou za rychlou reakci. "Týdeníky jsou dostupné online zde: www.wochenschau-archiv.de/, blíže o nich viz www.fronta.cz/dotaz/nemecky-valecny-tydenik-... Pokud jde o identifikaci jednotky, doporučuji projít si nějaké přehledové publikace o struktuře a dislokaci čs. armády, případně též napsat dotaz na server vojenstvi.cz/." |
|
|
|
|
|
Týdeníky jsou dostupné online zde: www.wochenschau-archiv.de/, blíže o nich viz www.fronta.cz/dotaz/nemecky-valecny-tydenik-...
Pokud jde o identifikaci jednotky, doporučuji projít si nějaké přehledové publikace o struktuře a dislokaci čs. armády, případně též napsat dotaz na server vojenstvi.cz/.
|
|
|
|
|
| Ahoj, potřeboval bych poradit. Hledám informace o čs. vojenské jednotce dislokované v Ružomberoku na Slovensku v roce 1939. Mělo by se jednat o horské myslivce. Můj děda u nich sloužil a popisovakl dramatické okamžiky vyhlášení slovenského štátu a zapojení čs. vojáků do pacifikace hlinkovců. Pak je v březnu 39 odlifrovali vlakem již do protektorátu, kde je po příjezdu po třech dnech bez jídla měli Němci (WH) krmit z polních kuchyní a přitom filmovat. Prý to pak běželo v kinech v týdeníku, jak německá armáda krmí hladové čs. vojsko. Nemáte někdo tip, jak se k informacím o zmíněné vojenské jednotce dostat a zda je možné se někde dopátrat nějakého on-line archivu s týdeníky z doby okupace? Díky. | |
|
|
|
| Marně hledám ohledně Samostatné obrněné brigády její organizační strukturu a personální obsazení na úroveň velitelů rot od jejího vzniku až po její zánik.Myslím,že takové základní informace by měly být lehce přístupné například na stránkách VHA.Složité dotazování či vyhledávání informací zájemci o vojenskou historii týkající se i dalších základních údajů o ČS.vojenských tělesech od 1.republiky do roku 1945 by bylo záhodno zjednodušit a zpřístupnit na stránkách státem financovaných institucí v tomto případě zabývajících se vojenskou historií-VHA,VHU-snad se stále takto nazývají. | |
|
|
|
|
Dobrý den od jednoho známého jsem dostal tuto fotku, jedná se o tanky Mk VIII Challenger Československé samostatné obrněné brigády. Fotka je pořížená nejspíš 16.5. 1945 v Břevnově. Jedná se tedy o tanky, které se účastnily přehlídky, dájí se zjistit jména osádek tanků prvních dvou tanků ? První tank v koloně má pod místem řidiče číslo 51, výrobní číslo jde špatně přečíst, druhý tank má číslo 52. Popřípadě jestli je někde přístupný jmenný seznam příslušníků ČSOB. Předem děkuji za odpověd.  Přiložené soubory jsou přístupné po přihlášení
|
|
|
|
|
Honza M. napsal v č. 37: Já si zase myslím, že ne všechny podrobnosti tam jsou. Třeba většinou chybí datum vzniku té které jednotky, zformování součásti jednotky a podobně. Je to takový odvar z Šády, ale nutno přiznat, že přehledný.Tŕeba sborový děl pluk 5 vznikal po oddílech několik měsíců, takže třeba na Dukle bojoval jeden (a to ještě nekompletní) oddíl, u Jasla dva oddíly a komplet pluk s třemi oddíly až u Liptovského Mikuláše. "Já myslím, že takové základní členění podávají i "Vojenské dějiny Československa. Díl IV. (1939-1945). Praha 1988."" |
|
|
|
|
|
Ero napsal v č. 35: Já myslím, že takové základní členění podávají i "Vojenské dějiny Československa. Díl IV. (1939-1945). Praha 1988." "nějaké členění a strukturu 1. čs. armádního sboru v SSSR" |
|
|
|
|
|
Ero napsal v č. 35: Na to není jednoznačná odpověď, protože organizace sboru se s časem vyvíjela a to dost markantně. Je rozdíl mezi sborem na jaře - v létě 1944, na Dukle, na středním Slovensku, na Moravě. Nejlepší (pro ostudu dnešních historiků a publicistů) je, pokud bys ji sehnal, Miroslav Šáda a kolektiv: Za svobodu Československa, I.-III z přelomu 50. a 60. let. Jakýsi stručný přehled dají i Vojenské dějiny Československa IV z 80. let."Chtěl bych se zeptat, kde bych mohl najít nějaké členění a strukturu 1. čs. armádního sboru v SSSR. Chci si v tom udělat pořádek, ale pořád nemůžu narazit na nic vhodného . Předem moc díky!" Nejde jen o vznik a vývoj organizace jednotlivých brigád (myšleno, že na Dukle měla 3. brigáda jen 2 pěší prapory, na Slovensku pak tři, v březnu 45 se z jednoho stal prapor úderný), ale i o vznik a organizaci sborových jednotek a jejich vývoj (sborový spojovací prapor, ženijní prapor, dělostřelecký pluk, autorota, -to vzniklo ještě před Duklou, na Slovensku vznikl silniční a stavební prapor, autorota se přebudovala na autoprapor, vznikl prapor obrněných automobilů...). Tvá otázka vydá na velmi obsáhlou práci a dlouhá bádání. |
|
|
|
|
Chtěl bych se zeptat, kde bych mohl najít nějaké členění a strukturu 1. čs. armádního sboru v SSSR. Chci si v tom udělat pořádek, ale pořád nemůžu narazit na nic vhodného . Předem moc díky! |
|
|
|
| čsol mi prý snad pomohou a kdyby někoho z vás něco napadlo,tak dejte vědět,děkuji | |
|
|
|
| Děkuji,pokouším se,ale zatím bez úspěchu. | |
|
|
|
|
|
Pak samozřejmě hodně veteránů z války bylo a je organizováno i v Čs. obci legionářské, kde by snad mohli být vstřícnější, co se týče kontaktů, pokud člověk ukáže opravdový zájem. Zkuste se zeptat na nejbližší pobočce. |
|
|
|
|
Děkuji,pokusím se je kontaktovat,ale pochybuji,e mi dají jména nato adresy.Jiný způsob asi není co? Ale děkuji moc a snad by se mohl ještě někdo ozvat |
|
|
|
|
|
|
Pár lidí z brigády ještě žije, například Felix Pollak, který sloužil u 3. roty 1. praporu. Přehled o žijících veteránech by měli mít na ministerstvu obrany, kvůli vyplácení důchodů. |
|
|
|
| Dobrý den,jsem tu prvně a nevím,jak to tu chodí.Chci se jen zeptat.Můj dědeček byl příslušníkem čs.jednotek na západě ve Francii v Agde u pěší pluk 1,1.rota od dubna 1940.Potom v Anglii u pěšího praporu 1,1.rota a pak u tank.brigády 1,1.rota až do konce války.To vše jsem zjistil po mém ročním hledání v VHU a VHA atd.Mam dokonce i válečné deníky atd.Ale chybí mi jakákoliv fotografie mého dědečka a tak se chci zeptat jestli je ještě živ někdo z přeživších o čemž pochybuji a tak spíše z příbuzných někoho z roty u které byl i můj dědeček.Vím byla by to náhoda,ale pro mne velice šťastná.Nevíte ,kde bych vypátral někoho z výše uvedených jednotek? Můj dědeček byl Jakub Grossmann r.n.1912 a značku měl H-1366 můj mail je milangross@seznam.cz děkuji a nashledanou | |
|
|
|
|
Není vůbec zač, jsem rád, že moje vysvětlení je srozumitelné.
vojenstvi.cz/vasedotazy_86.htm Ještě dodatečně vidím, že na Vojenstvi.cz to vysvětluje Pavel Minařík, včetně upřesnění, že ani ten ročník 1933 v praxi neměl pouze čtrnáctiměsíční službu. |
|
|
|
|
Z: Díky, konečně v tom mám jasno . |
|
|
|
|
|
Mimochodem zákon č. 193/1920 Sb. je vůbec zajímavý - v §1 stanoví mj. že: "Branná soustava republiky Československé bude vybudována na podkladě miličním; ustanovení tohoto zákona platí po dobu přechodnou." - ovšem ta doba přechodná pak jaksi existovala trvale, resp. - vzhledem k okolnostem - nedošlo na její ukončení. |
|
|
|
|
|
193/1920 Sb. z. a n. - §61 (...) Odvedení příslušníci ročníku 1900 (první odstavec b), jakož i všichni v letech 1921 a 1922 odvedení jsou bezvýjimečně povinni bezprostředně po skončení pravidelné presenční služby ještě k další činné službě v trvání 10 měsíců; všichni v letech 1923 až 1925 odvedení jsou pak povinni po skončení pravidelné presenční služby ještě k další činné službě v trvání 4 měsíců.
Ono to vypadá, že čtrnáct měsíců presenční služby bylo mezi lety 1920 a 1934 stále základní dobou presenční služby, ale právě jen čistě ideální teoretickou pravidelnou dobou služby, která byla "prozatímně prodloužena", nejprve již ustanovením posledního odstavce § 61 původního znění branného zákona č. 193/1920 Sb. z. a n. pro taxativně vyjmenované ročníky (1923-1925) o čtyři měsíce další činné služby (pro odvedené v letech 1921-1922 dokonce o deset, t. j. na celkových dvacet čtyři); posléze zákon č. 51/1927 Sb. prodloužil platnost tohoto ustanovení posledního odstavce § 61 branného zákona, tj. prodloužení o ty čtyři měsíce další činné služby, "prozatím i nadále" pro neomezený počet ročníků, počínaje 1926 - ale stále asi existovalo oněch čtrnáct měsíců presenční služby podle ustanovení § 17 193/1920 Sb. jako - teoreticky - základních (a vrátili jsme se k nim v praxi zákonem č. 66/1932, počínaje ročníkem 1933, před přechodem k dvouleté základní všeobecné službě dle ustanovení zákona č. 267/1934 Sb. z. a n., která se pak ale vztahovala už i na ty kdo byli odvedení dle dřívějších předpisů - tj. v praxi se, pokud se nemýlím co do nástupních termínů, mohla čtrnáctiměsíční služba týkat snad právě jen odvodního ročníku 1933, eventuelně ani toho ne - zákon č. 267/1934 byl schválen 19. 12. 1934 a účinnosti nabyl vyhlášením.)
www.psp.cz/eknih/1929ns/ps/stenprot/353schuz... První zákon byl z 19. března 1920, čís. 193. ve kterém podle §u 17 trvala presenční služba 14 měsíců. Avšak § 61 téhož zákona prodlužoval o dalších 10 měsíců, tedy na 2 roky, vojenskou službu pro odvedence ročníků 1920, 1921 a 1922. Pro ročníky 1923, 1924 a 1925 byla prodloužena vojenská služba jenom o 4 měsíce, tedy na celkovou lhůtu 18 měsíců. Dále uvádím zákon z 8. dubna 1927, čís. 51, v němž podle §u 1 se prodlužuje presenční služba o 4 měsíce pro odvedence r. 1926 a pozdější, takže příslušníci těchto ročníků sloužili 18 měsíců. Přichází zákon z 19. května 1932, čís. 66, v němž podle §u 1 ruší se platnost zákona čís. 51 z r. 1927 pro osoby odvedené r. 1933 a později a stanoví se délka presenční služby 14 měsíců. V debatě o tomto zákonu jsem se ujal slova a prohlásil jsem tehdy, že jsem přesvědčen, maje na mysli poměry v zahraničí, že nebude daleká doba, kdy tento zákon budeme opravovati a vojenskou službu prodlužovati. Dnešní den jest toho důkazem. (Citovaný projev posl. Machníka z 5. 12. 1934, u příležitosti projednávání zákona č. 267/1934, o délce presenční služby, který přešel k všeobecné pravidelné službě dvouleté). |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Československá armáda