Československá armáda

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
41-60 z 104
<< 1 2 3 4 5 6 >>
Po
ja_62 3.9.2012 18:29 - č. 64
ja_62 Pokud vím, tak háky pro uchycení maskovací sítě měl každý ŘOPík - anebo tam šlo o něco jiného než je klasická maskovací síť používaná pro kamufláž v poli?
ramasa 2.9.2012 21:16 - č. 63
ramasa Zdravím, chtěl bych se zeptat na používání maskovacích sítí naší prvorepublikovou armádou. Byly nějaké? Myslím, že jsem viděl pár fotek, na kterých byly pomocí maskovacích sítí zakryty kanony dělostřelců. Byl to u nás standard nebo výjimka? A používala se maskovací síť i u polních postavení (okop pro těžký kulomet či KPÚV). Děkuji
ja_62 26.7.2012 17:18 - č. 62
ja_62
ja_62 napsal v č. 49:
"pasivní volební právo pak zákonodárci ponechali záložníkům povolaným na cvičení, mobilisovaným, anebo sloužícím za války atp. (Kdyby tak neučinili, tak následkem by, mimo jiné, byl patrně zánik mandátu členů NS okamžikem jejich povolání na vojenské cvičení - pro ztrátu volitelnosti - ačkoliv nevím zda toto bylo motivací této úpravy, odlišné od postavení vojáků v činné službě.)"
Já jsem popravdě taky uvažoval zejména v kategorii celostátních voleb - a u členů Národního shromáždění asi dejme tomu existoval potenciál povolat je individuálně na cvičení - jaksi selektivně - ovšem pokud by záložníkům obecně nezůstalo právo být voleni, tak patrně mobilisace, event. rozsáhlejší cvičení, by mohla zajímavým způsobem změnit složení obecních (a dalších) zastupitelstev.
bush napsal v č. 58:
"Nevím, jestli to byla běžná praxe, ale v obcích, co jsem kdysi hledal volební výsledky se překrývaly volby do místní samosprávy s těmi do zemských zastupitelstev. "
Díky.

Šlo mi v příspěvku č. 57 spíš o to jaká volená zastupitelstva obecně existovala - jak doufám bylo pochopeno - v reálu asi mohla vojenská posádka prakticky ovlivnit volby ve značném rozsahu hlavně na té obecní úrovni.
ja_62 26.7.2012 17:10 - č. 61
ja_62 snem.cz/eknih/1939ssr/tisky/t0424_00.htm
Ďalej ten istý článok doplnil výbor ustanovením: "Prezident republiky pri výbere osôb nie je obmedzený ustanoveniami zákona č. 56/1927 Sb. z. a n. ". Tým sa umožní zapojiť do zákonodarnej činnosti aj vojenské alebo žandárske osoby, čo je odôvodnené tým, že v našich pomeroch nemôže byť reč o zavlečení stranníckej politiky do armády a žandárstva, ako by to bolo za režimu neautoritatívneho.
Mimochodem - vypadá to, že ustanovení o omezení volebního práva vojenských osob a příslušníků četnictva byla považována za potenciálně relevantní ještě Slovenským štátem, ačkoliv tedy pouze proto aby jejich aplikaci ve "změněné situaci" autoritativního státu z ideologických důvodů odmítl.
ja_62 23.7.2012 16:41 - č. 60
ja_62
bush napsal v č. 58:
"Tohle zní přesvědčivě."
Přesvědčivě může znít s trochou stylistické obratnosti ledacos, proto jsem si to chtěl ověřit.
663/1919 Sb. §2 (v původním znění, resp. před r. 1927)
Do stálých seznamů voličských buďtež zapsáni všichni státní občané Československé republiky, bez rozdílu pohlaví, kteří v den vyložení seznamů voličských překročili 21. rok věku, mají bydliště v obci aspoň tři měsíce, počítajíc zpět ode dne vyložení voličských seznamů, a kteří nejsou podle § 3 tohoto zákona výslovně vyloučeni.

Doba ztrávená ve vojenské službě, při válečných úkonech nebo v zajetí nepřetrhuje bydlení.

Vojíni buďtež zapsáni do voličských seznamů obce, ve které jsou službou přikázáni v den vyložení seznamů voličských.
§ 4 Každý občan může býti zapsán pouze v obci jediné. Má-li občan několik bydlišť, přísluší mu rozhodnouti se, ve které obci chce býti zapsán do voličských seznamů.
Volební řády jak do NS, tak do obcí (75/1919 Sb.), pak odkazují na zápis do voličského seznamu podle ustanovení zákona č. 663/1919 Sb. (a prováděcích předpisů) coby podmínku výkonu volebního práva - resp. zákon č. 75/1919 Sb. v původním znění užíval formulaci v §1:
Podmínky práva volebního.

Právo voliti do obecního zastupitelstva přísluší všem občanům Československé republiky bez rozdílu pohlaví, kteří překročili 21. rok věku, bydlí v obci volby aspoň tři měsíce, počítajíc zpět ode dne vyložení voličských seznamů, a kteří nejsou tímto zákonem výslovně vyloučeni z práva voliti.

Doba ztrávená ve vojenské službě, při válečných úkonech nebo v zajetí nepřetrhuje bydlení.

Vojíni, kteří nejsou vojíny z povolání, mají volební právo v obci, ve které bydleli aspoň tři měsíce, počítajíc zpět ode dne, kdy nastoupili službu vojenskou. Pro vojíny z povolání platí ustanovení jako pro jiné voliče.
ale jeho novelisace č. 253/1922 Sb. odkázala, co se podmínek volebního práva týče, přímo na zákon o voličských seznamech:
§ 1

Podmínky práva volebního.

Právo voliti do obecního zastupitelstva přísluší všem státním občanům Československé republiky, kteří mají náležitosti §u 2 zák. z 19. prosince 1919, č. 663 Sb. z. a n.
Přiložené soubory jsou přístupné po přihlášení
bush 23.7.2012 09:27 - č. 59
bush
Ondřej Kolář napsal v č. 56:
"Stručně se toho dotýká diplomka J. Mercla, od str. 42 dále: is.muni.cz/th/107686/pravf_m/Diplomova_prace..."
Díky moc!
bush 23.7.2012 09:27 - č. 58
bush
ja_62 napsal v č. 57:
"Pokud si pamatuju, první republika krajský stupeň v samosprávě neměla (positivně si vybavím jen existenci krajů v oblasti soudní soustavy, převzatých po Rakousko-Uhersku), zato by (ač asi spíše teoreticky) přicházela v úvahu zastupitelstva župní, resp. po roce 1927 zemská; a okresní."
Jo, máš pravdu, byla to zemská zastupitelstva. Nevím, jestli to byla běžná praxe, ale v obcích, co jsem kdysi hledal volební výsledky se překrývaly volby do místní samosprávy s těmi do zemských zastupitelstev.

ja_62 napsal v č. 57:
"Musel bych se na to podívat za účelem ověření, ale chápu prvorepublikové uspořádání tak, že existovaly jednotné voličské seznamy - a volební právo mohl dotyčný vykonávat tam kde byl zapsán ve voličském seznamu - tj. voják, byl-li zapsán ve voličském seznamu v místě posádky, mohl tam následně volit i do všech ostatních volených zastupitelstev."
Tohle zní přesvědčivě.
ja_62 21.7.2012 17:03 - č. 57
ja_62 Musel bych se na to podívat za účelem ověření, ale chápu prvorepublikové uspořádání tak, že existovaly jednotné voličské seznamy - a volební právo mohl dotyčný vykonávat tam kde byl zapsán ve voličském seznamu - tj. voják, byl-li zapsán ve voličském seznamu v místě posádky, mohl tam následně volit i do všech ostatních volených zastupitelstev.
www.psp.cz/eknih/1925ns/ps/stenprot/066schuz...
Pro odstranění volebního práva vojáků do obcí není mi snad potřebí snášeti důkazy. Jest všeobecně známo, že výkon volebního práva do obcí vojáky, kteří jsou v obcích dočasně a přechodně ubytováni, nemajíce k obcím pražádného vztahu a neznajíce poměrů a potřeb obce, po případě ani hospodářských jejích zájmů, není zdravý a nutno jej považovati za nemístné vměšování se do cizích záležitostí a zájmů. Ani dobrému poměru občanstva k posádkám ani k armádě jako celku výkon volebního práva vojáků neprospívá. Neinteresovanost vojáků na řízení obecní samosprávy jest notoricky známa, hmatatelná a vyložená. (stále dr. Králík)

bush napsal v č. 55:
"Nebo snad směli vojáci volit i v komunálních volbách (obecní a krajská zastupitelstva)"
Pokud si pamatuju, první republika krajský stupeň v samosprávě neměla (positivně si vybavím jen existenci krajů v oblasti soudní soustavy, převzatých po Rakousko-Uhersku), zato by (ač asi spíše teoreticky) přicházela v úvahu zastupitelstva župní, resp. po roce 1927 zemská; a okresní.
Ondřej Kolář 21.7.2012 15:39 - č. 56
Obávám se, že jinak ani volit nemohli, rozesílat vojáky na dobu konání voleb do domovských obcí by patrně bylo realizovatelné jen dost těžko. Stručně se toho dotýká diplomka J. Mercla, od str. 42 dále:
is.muni.cz/th/107686/pravf_m/Diplomova_prace...
Před časem jsem k téhle problematice četl i něco podrobnějšího, bohužel už si nevzpomenu kde.
bush 21.7.2012 15:26 - č. 55
bush
Ondřej Kolář napsal v č. 54:
"Ovšem bez ohledu na to, koho vojáci volili, je patrné, že na komunální úrovni mohli v takovém Josefově či Terezíně, kde vojenská posádka tvořila značnou část populace, výsledek voleb závažně ovlivnit."
Pokud vojáci volili dle místa posádky. Ale jestliže byla řeč o volbách do národního shromáždění, mohla taková posádka vychýlit výsledky v daném volebním kraji, tzn. kolik takových vojáků-voličů v Josefově mohlo být? Nebo snad směli vojáci volit i v komunálních volbách (obecní a krajská zastupitelstva) dle posádkové příslušnosti?
Ondřej Kolář 21.7.2012 14:45 - č. 54
Výsledky voleb v hlavních posádkových městech by se daly dohledat, sám jsem se o to nepokoušel, na ty články jsem narazil zcela náhodně a nevěnoval jim větší pozornost. Ovšem bez ohledu na to, koho vojáci volili, je patrné, že na komunální úrovni mohli v takovém Josefově či Terezíně, kde vojenská posádka tvořila značnou část populace, výsledek voleb závažně ovlivnit. Ta obava z vlivu KSČ představovala jen jednu z rovin článku, ta další tkvěla v obecném konstatování, že není zcela ideální, když vojáci volí v obcích, kde jsou zrovna posádkou, aniž by mnohdy podrobněji znali místní poměry, a že to, jak vojáci hlasují, ovlivní životy stálých obyvatel dané obce pro další volební období, zatímco samotní vojáci za pár měsíců odejdou do civilu či do jiné posádky a dění ve městě se jich už dále nebude týkat.
bush 21.7.2012 09:53 - č. 53
bush
Ondřej Kolář napsal v č. 52:
"Tak třeba Lidové noviny v první polovině 20. let upozorňovaly na příklady posádkových měst (Josefov a další), kde poměrně velké procento vojáků mělo na výsledky obecních voleb reálný vliv, což se stávalo předmětem kritiky, jelikož v důsledku radikálních nálad mezi vojáky mnohdy sílily preference KSČ."
Znamená ovšem článek v Lidových novinách, že vojáci skutečně masově podporovali KSČ? V materiálech úřadů na různých úrovních se nachází čilá korespondence o sledování činnosti KSČ v době náborů vojáků atp. Nicméně většina z nich tvrdila, že KSČ se žádné velké přízni u vojáků netěší. Nechci tím říci, že Lidové noviny lžou, zatímco úřady mají pravdu - to rozhodně ne. Ukazuje to spíše na rozšířenou existenci nějaké obavy. Mohla by být živena třeba představou židobolševismu. Nevím, třeba je to blbost. Každopádně bych byl opatrný k těmto zprávám a raději se vystříhal jim přisuzovat nějakou pravdivostní hodnotu.
Ondřej Kolář 20.7.2012 20:25 - č. 52
Honza M. napsal v č. 47:
"jestli odebrání volebního právo vojákům mohlo nějak ovlivnit výsledky voleb"
Jak už tu zaznělo, v parlamentních volbách byl dopad minimální, ale na komunální úrovni byla situace složitější. Tak třeba Lidové noviny v první polovině 20. let upozorňovaly na příklady posádkových měst (Josefov a další), kde poměrně velké procento vojáků mělo na výsledky obecních voleb reálný vliv, což se stávalo předmětem kritiky, jelikož v důsledku radikálních nálad mezi vojáky mnohdy sílily preference KSČ.
ja_62 19.7.2012 16:55 - č. 51
ja_62
Honza M. napsal v č. 47:
"abych zjistil, jestli odebrání volebního právo vojákům mohlo nějak ovlivnit výsledky voleb."
www.psp.cz/eknih/1925ns/ps/stenprot/066schuz...
(zpravodaj posl. dr. Králík) O nějakém celostátním významu zachování volebního práva vojáků nelze vůbec mluviti. Vojenští voliči tvoří něco málo přes jedno procento všeho voličstva. Dělíme-li pak počet vojenských voličů podle klíče politických stran, jichž, při posledních volbách do Národního shromáždění kandidovalo celkem 29, dospějeme k číslům nepatrným a bezvýznamným. O nějakém zkracování demokracie v tomto případě, nebudou-li vojáci voliti, dá se těžko mluviti. Při 18měsíční činné službě a při 6letém volebním období do poslanecké sněmovny teprve vždy čtvrtý turnus současně sloužících by jednou nevolil. Tři generace vojáků by eventuelně vysloužily, a poněvadž nebudou vůbec volby, tedy nebyly by ve svém volebním právu obmezovány, nemohou tedy volební právo ztratiti.
Zdá se, že dobově argumentovali tím, že daná změna bude prakticky bezvýznamná z hlediska celkového počtu voličů v republice.
ja_62 18.7.2012 16:51 - č. 50
ja_62
mbbb napsal v č. 45:
"naopak, od roku 1934 byla presenční služba prodloužena na 24 měsíců, což bylo v roce 1936 uzákoněno. "
Pouze bych upřesnil - příslušná legislativa byla schválena už v prosinci 1934 - a pokud to chápu zákon - č. 267/1934 Sb. z. a n. - počítal i s povoláním některých skupin osob /příslušníci ženijního vojska nastoupivší v říjnovém termínu r. 1933 - §4 odst. 1/, mezitím již přeložených do zálohy, k další činné službě.
Přiložené soubory jsou přístupné po přihlášení
ja_62 18.7.2012 16:46 - č. 49
ja_62
Honza M. napsal v č. 44:
"Vztahovalo odnětí volebního práva taky na vojáky v ZVS?"
Já jsem tedy dříve nenašel dostatek času se na to podívat, ale chápu ustanovení příslušných předpisů (zákona č. 56/1927 a nařízení č. 67/1927 Sb. z. a n.) tak, že v roce 1927 odebrali - aktivní i pasivní - volební právo všem aktivně sloužícím příslušníkům armády - důstojníkům a rotmistrům z povolání, délesloužícím i vojákům v presenční službě; pasivní volební právo pak zákonodárci ponechali záložníkům povolaným na cvičení, mobilisovaným, anebo sloužícím za války atp. (Kdyby tak neučinili, tak následkem by, mimo jiné, byl patrně zánik mandátu členů NS okamžikem jejich povolání na vojenské cvičení - pro ztrátu volitelnosti - ačkoliv nevím zda toto bylo motivací této úpravy, odlišné od postavení vojáků v činné službě.) - ale ani těm nezůstalo aktivní volební právo.
Přiložené soubory jsou přístupné po přihlášení
mbbb 27.6.2012 20:46 - č. 48
mbbb
Honza M. napsal v č. 47:
"Podle toho, co píšeš, tak pravděpodobně nemohlo."
v globáu asi ne, například ale podle komunistických Čsl. vojenských dějin byly volby v roce 1925 přesunuty na 15. listopad mimo jiné i proto, aby většina vojáků, kteří právě nastoupili presenční službu, nemohli volit, neb byli ve voličských seznamech zapsáni dle stavu z 15. června, tedy v místech svého trvalého bydliště.
Ovšem jak moc je to pravda, o to jsem nikdy nezajímal.
Honza M. 27.6.2012 11:47 - č. 47
Honza M. mbbb: díky! Já jsem se ptal hlavně proto, abych zjistil, jestli odebrání volebního právo vojákům mohlo nějak ovlivnit výsledky voleb. Podle toho, co píšeš, tak pravděpodobně nemohlo.
milangross 27.6.2012 00:55 - č. 46
Dobrý den,chtěl bych vytvořit takové "sdružení" nebo "klub" příbuzných vojáků na západě.Konkrétně 2 sv.válka,pěší pluk 1 1939-1940 Francie,1.pěší prapor 1940-1943 Anglie,čs.samostatná obrněná brigáda 1943-1944 Anglie,čs.samostatná obrněná brigáda 1944-1945 Francie Dunkerque.Mám spoustu dokumentů(válečné deníky,seznamy příslušníků,fotografie-Agde,Cholmondeley,Skot sko,Dunkerque,knihy rotních rozkazů,ranních hlášení,seznam propustek,důvěrných rozkazů atd.)Jedná se hlavně o první rotu,ale do "klubu"jsou vítáni všichni,kdož jste měli dědečka(jako já),pradědečka,strýce nebo kohokoliv příbuzného na západě u jednotek shora zmiňovaných. Pomůžete mi s tím někdo? Myslíte si,že je to blbý nápad? Příští týden jedu udělat rozhovor s panem Riegelem,Kaletou a Fischerem,kteří jsou VV a účastnili se bojů u Dunkerqueu,tak jestli se někdo chcete na něco zeptat,tak dejte vědět a já to těmto hrdinům přetlumočím a co nejrychleji vám sem napíši jejich odpovědi zatím nashle a držte mi palce.
mbbb 26.6.2012 20:47 - č. 45
mbbb
Honza M. napsal v č. 44:
"V kolikátem roce byli muži povinni nastoupit zákl. vojenskou službu? "
branná povinnost(tj. povinnost odvodní a služební) začínala v roce, kdy muž dovršil dvacet let života - obecně se dá říci, že presenční vojenská služba a služba v náhradní záloze trvala od 20. do 22. roku života. Od 22. do 40. roku pak byla I. záloha a poté do 50. let II. záloha.
Ovšem byl možný i dobrovolný vstup do armády a to od 17-ti let.

Honza M. napsal v č. 44:
"Jak dlouho zákl. vojenská služba trvala? "
o tom se zde již diskutovalo o několik příspěvků dříve. Ve zkratce - základní délka presenční vojenské služby byla nejprve 14 měsíců, v roce 1920 prodloužena o 10 měsíců (na celkových 24), od nástupního roku 1924 prodloužení zkráceno o 6 měsíců (tedy presenční služba v délce 18 měsíců). Úplné zrušení "dočasného" prodloužení bylo neustále odkládáno a nakonec mělo být realizováno pro ročník s nástupem v roce 1933. K tomu ale nedošlo, naopak, od roku 1934 byla presenční služba prodloužena na 24 měsíců, což bylo v roce 1936 uzákoněno.


Honza M. napsal v č. 44:
"Vztahovalo odnětí volebního práva taky na vojáky v ZVS? "
vojáci v presenční službě volební právo měli
41-60 z 104
<< 1 2 3 4 5 6 >>
Po

Diskuzní forum