Československá armáda
|
|
|
|---|---|
|
Záznamy z bojového deníku 67. střeleckého sboru 38. armády 1. ukrajinského frontu:
12.9.44 - 121. střelecká divize bez 574. střeleckého pluku v noci z 11. na 12.9. předala svůj úsek obrany 2. československé brigádě 1. československého armádního sboru.... 2. československá brigáda 1. čas Hacsów - Poreby - Strachanów - Jedruszkowce - Sanoczek.
13.9.44 - V 18:00 vede nepřítel protiútok na části 2. československé brigády ve směru Zarszyn a postoupil k jeho jižnímu okraji.
14.9.44 - 2. československá brigáda 1. čas na původní linii.
15.9.44 - 2. československá brigáda 1. čas na původní linii.
16.9.44 - Jednotky sboru ve 14:00 přešly do útoku a na sklonku dne dosáhly linie: 2. československá brigáda - kóta 408 (nad obcí Lazy), 2,5 km západně od obcí Besko, Pod Mymońem, severovýchodně od kóty 456 (Partyja), západní okraj obce Nowotaniec.
17.9.44 - Jednotky sboru v 9:00 přešly do útoku, ale narazily na silný palebný odpor nepřítele a nedosáhly žádného úspěchu, kromě levého křídla, kde 2. československá brigáda, operující ve spolupráci s oddíly 4. tankového sboru, ovládly: Sieniawa, Odrzechowa, Wola Sekowa a na konci dne vedly boje na linii: jižní okraj obce Sieniawa, jižní okraj obce Odrzechowa a jižní okraj obce Wola Sekowa.
18.9.44 - V 7:00 jednotky sboru přešly do útoku a pomalu postupovaly vpřed, překonávajíc silný odpor nepřítele. Na konci dne jednotky sboru zaujaly následující pozice: 2. československá brigáda: jižní okraj obce Glebokie, most 1 km jižně od obce Pastwiska, severní úbočí kóty 556 (Haklowa) a jižní okraj obce Wola Sekowa.
19.9.44 - 2. československá brigáda na základě rozkazu 38. armády byla vyňata z podřízenosti 67. střeleckého sboru a přešla do podřízenosti 1. československého armádního sboru, do sestavy sboru byla včleněna 359. střelecká divize.
30.9.44 - Za období útočných bojů od 8. do 30.9. jednotky sboru utrpěly značné ztráty: 964 mrtvých, 2 915 raněných a 6 nezvěstných.
Protivníkem čs. vojáků byla německá 68. Infanteriedivision a části Sicherungsbataillon 1004. Z výše uvedeného popisu je vidět, že brigáda byla na frontu nasazena 12. 9., druhý den musela odrážet německý protiútok u Zarszynu a 16.9. už dostala rozkaz k útoku na dobře opevněného nepřítele. Vysoké ztráty tak byly zřejmě způsobeny kombinací nasazení nově vytvořené jednotky bez bojových zkušeností / nedostatečného času k přípravě útoku / dobře připravené obraně nepřítele bráněné pravidelnou pěší divizí Wehrmachtu.
|
|
|
|
|
O 2. čs. sam. paradesantní bridágě jsou paměti Viléma Sachera "Nebeská brigáda". Vyšly před pár lety v novém vydání s poznámkami Milana Kopeckého. Taky kniha "Padáky nad Slovenskem" od J. Šolce. |
|
|
|
|
Pánové, prosím, potřebuju popostrčit správným směrem: polovina září 1944 a nasazení čs. 2. paradesantní brigády na frontě v Karpatech na polsko-slovenské hranici - během několika málo dnů takové strašlivé ztráty, snad až čtvrtina početního stavu. Je k tomu nějaká literatura? Nezabývá se tím někdo zdejší?
O následujícím nasazení na Slovensku mi nejde, zajímají mne ty Karpaty.
Dík.
|
|
|
|
|
Díky moc! |
|
|
|
|
|
www.vuapraha.cz/databaze-vha/ |
|
|
|
|
|
Dneska jsem zjistil, že VUA totálně překopal svoje stránky - nemohu najít databáze padlých a příslušníků zahraničních armád za WW2. 
Asi by se dalo dohledat, ale jsem v děsném časovém presu
Můžete mi sem někdo hodit přímý odkaz, kde se ty databáze teď nachází? Prosím!
|
|
|
|
|
Honza M. napsal(a) v č. 103: No hlavně že je strážili, když už měli na sobě zelenou barvu"Zelené"  . Kdyby je hlídali nebo nedejbože střežili, co za hrůzy by se mohlo stát ? |
|
|
|
|
|
Hraničáři = Zelené barety
Že by předčasný Apríl?
|
|
|
|
|
Chystá se zajímavý sborník, tak kdyby měl někdo zájem přispět. Přiložené soubory jsou přístupné po přihlášení
|
|
|
|
|
|
|
Na téma národnostního složení čs. jednotek za druhé světové války vyjde nová kniha: academia.cz/ceska-nebo-ceskoslovenska-armada.html |
|
|
|
|
|
Zemřel válečný veterán Bedřich Opočenský. Bojoval na Dukle a osvobozoval Ostravu www.novinky.cz/domaci/418999-zemrel-valecny-... Ve věku 92 let zemřel v sobotu ráno po dlouhé nemoci válečný veterán Bedřich Opočenský. |
|
|
|
|
|
egli napsal(a) v č. 98: To je ale dáno tím, že o "východňárech" Reicin sbíral informace průběžně už od roku 1942, viz např.zpráva pro KSČ v Moskvě: Aby proces ozdravění byl urychlen, bude nutno odstranit nejvýbojnější živly, smýšlející jasně antisovětsky. K těm patří: kapitán Bedřich (nebezpečný kretén), nadporučík Kudlič, nadporučík Lenz-Lomský, poručík Janda (šéf zpravodajské služby), nadporučík Kovařík, z poddůstojníků rotný Tesařík (nebezpečný dobrodruh, protisovětsky smýšlející, jenž také svolal a organizoval zmíněnou schůzi oranských poddůstojníků)..."Reicinovo OBZ sbíralo informace o "zápaďácích"" (Hanzlík, s. 32: www.usd.cas.cz/archiv_SD/sd_1_2008.pdf)
Zvýšený zájem o "zápaďáky" od roku 1945 je dán potřebou OBZ srovnat informační deficit.
Jinak díky za ten odkaz na Květen a Svět v obrazech.
|
|
|
|
|
|
Honza M. napsal(a) v č. 97: Třeba v časopisech Květen (vydávalo ROH) roč. 1945, 46, 47 a Svět v obrazech (vydávalo ministerstvo informací) roč. 1945 jsou různé články čs. armádě, čs. armádním sboru, jeho návratu a přehlídce v Praze i o generálu Svobodovi ("Generál Svoboda - typ revolučního vojáka"), píše se tam o "sboru gen. Svobody", "jednotkách gen. Svobody", ale slovo "svobodovci" jsem neviděl. Jinak třeba fotoreportáž o přehlídce čs. obrněné brigády je nazvaná "Hoši ze západu"."Máte někdo nějaké informace o prvotním výskytu slova "svobodovci" v literatuře, tisku, či dokumentech, který toto tvrzení potvrdil nebo vyvrátil?"
Honza M. napsal(a) v č. 97: Oficiálně se nerozdělovala, ale něco jiného bylo pod povrchem... Reicinovo OBZ sbíralo informace o "zápaďácích", různé výroky kritizující poměry ve východní armádě a chválící poměry na západě. Některým bylo zabráněno v povýšení a někteří museli armádu opustit "předtím se zahraniční armáda na východní a západní nerozdělovala. " |
|
|
|
|
|
Ve videu Třicet nesmyslů majora Zemana autor tvrdí, že výraz "svobodovci" vznikl až po roce 1948, protože předtím se zahraniční armáda na východní a západní nerozdělovala.
Máte někdo nějaké informace o prvotním výskytu slova "svobodovci" v literatuře, tisku, či dokumentech, který toto tvrzení potvrdil nebo vyvrátil?
|
|
|
|
| Ve sborníku Z českého ráje a Podkrkonoší, svazek 25, vyšel zajímavý článek o divizním generálu Františku Bartošovi popraveném v roce 1946. Jeho autor ředitel okresního archivu Semily na základě rozboru soudního spisu dochází k závěru, že byl k trestu smrti odsouzen na základě nevěrohodných ústních svědectví, bez jediného přímého důkazu. Došel tak k zcela opačnému závěru než v Historii a vojenství 2006/2 Jiří Plachý. | |
|
|
|
|
Něco málo je v publikaci "Československá armáda 1918-1938", kterou vydalo ministerstvo obrany v roce 1991, a to na straně 46, kterou naskenovanou připojuji v příloze. Přiložené soubory jsou přístupné po přihlášení
|
|
|
|
|
| Poradí prosím někdo tip na knihu či článek, kde lze najít informace o platech poddůstojníků ve 20. letech, ideálně ve srovnání s jinými profesemi? Díky. | |
|
|
|
| Ad č. 67 - podrobné popisy čs. protitankové miny T-36-II jsou v knize "Plzeňská čára", str. 319 a násl. (Pevnosti, sv. 28, viz www.pevnosti.cz) a v článku V. Karlického "První čs. PT mina", In ATOM, č. 10/1976. | |
|
|
|
|
čet.Hrad napsal v č. 89: Přiznám se, že vzhledem k rozsahu přes sto stran se mi to skenovat nechce. Jak píše Honza M., mělo by to být k nahlédnutí v každém archivu, nejen okresním, ale též městském nebo oblastním. "Mohl bych poprosit o sken, pokud sborníkem disponujete?" |
|
|
|
|
|
|
čet.Hrad napsal v č. 89: SAP by měli mít v každém okresním archivu. Zkusím tam v pondělí nebo v úterý zaběhnout.
"Mohl bych poprosit o sken"
- To je informace i pro Kralika 
|
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Československá armáda