Letadla cvičná, dopravní, autogyra aj.

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
41-60 z 64
<< 1 2 3 4
Po
Tom 25.7.2008 17:57 - č. 59
Tom
Algernon napsal v č. 58:
"Vrtá mi ovšem tedy hlavou, k čemu že jim ten „stooktan“ vlastně byl? Není třeba letiště v Mexico City až někde v nadmořské výšce 8000 stop?"


Mexico City - 2440 m n.m. Odvodili z toho tlak pro přetlakování kabin. Možná šlo o letiště někde v Jižní Americe, co já vím, třeba La Paz

Algernon napsal v č. 58:
"Navíc, ehm, u každého typu používali jiný „kód“, čili co mám platné pro Twin Wasp neplatí pro Double Wasp, a nic z obého samozřejmě ani pro Wasp Major — a z ničeho „známého“ tudíž ani nelze odvodit označování pro Twin Hornet."
Proč je bordel ve všem, co čeho dloubnem
Tom 24.7.2008 21:15 - č. 57
Tom Cituji z Vejříka "Tennó Heikka Banzai":

...R-2180 S-1A-1G Twin Hornet s výkonem 1400 k...rezervní nádrž na 375 l stooktanového benzínu..."

Asi stejný zdroj.
Tom 23.7.2008 22:13 - č. 54
Tom
Algernon napsal v č. 53:
"Asi o to víc mne to začíná zajímat — třeba fakt od roku 1937 do roku 1942 s tou technologií pokročili…"
Pokročili? A na čem? Ocelářské impérium Budd postavilo ještě jiné éro?

BTW...proč sakra zrovna nerez? Snad neexistuje hůř zpracovatelná ocel? Blbě se ohýbá, stříhá, svařuje, vrtá, nýtuje...
Tom 23.7.2008 21:14 - č. 52
Tom
Algernon napsal v č. 51:
"Máme někdo (kdokoli) pojem o tom, co se mu na tom konkrétně nelíbilo?"
Vyčkej času a budou i podrobnosti Jestli se dobře pamatuju, tak dokonce ta technologie pocházela někdy z konce dvacátejch let. V tom dokumentu psal něco v tom smyslu, že se pořádně nenaučili jedno a chtěli by se učit další, navíc něco, co nikdo ve světě pořádně nedělá (výjimkou byly mimo Buddu ještě pokusy v SSSR). A k samotné technologii měl taky výhrady - mělo jít o náročnější vybavení než v případě duralu.
Tom 23.7.2008 19:33 - č. 50
Tom
Algernon napsal v č. 49:
"Doufám, že si z toho udělám jasnější obraz o motorech DC-4E"
Super, já výhledově počítám s výkresem a nějakým textem na tohoto fešáka
Algernon napsal v č. 47:
"Co se vrátit k „nakousnutým“ strojům ... a Budd Conestoga"
Ještě že jsem si vzpomenul...Hajn se někde v roce 1937 v Letovu ohrazoval proti snahám "...zavádět technologii na zpracování nerezového plechu podle firmy Budd..." a bojoval za dural. Doufám, že se o tom ještě něco bližšího dozvím
Tom 25.2.2008 18:54 - č. 42
Tom Taky by ještě mohlo být zajímavé, jaký vliv na dopravní letectví (vojenské i civilní) mělo spuštění železné opony (most do záp. Berlína), válka v Koreji a v Indočíně. Přece jen vojenské i tyhle velké civilní zakázky se dosti prolínaly a vzájemně ovlivňovaly (technologie, kapacita výrobců...).
Tom 25.2.2008 18:51 - č. 41
Tom
Algernon napsal v č. 39:
"Docela podobně dopadli Britové se závěry Brabazonova výboru a tam šlo naopak o přípravu k poválečnému civilnímu provozu."
Je mi líto, ale původní ambice byly zcela jistě větší, než to co se skutečně reálně dosáhlo. Myslím, že máš poválečná Letectví - podívej se na zadní strany do inzerátů. Bývá tam slogan "Vítězný ve válce - britský letecký průmysl" a je doplněný popisem Wayfareru, Shetlandu, Marathonu, Ambassadoru, Hermesu, Brabazonu (BTW zde se mluví o 50 cestujících při letu přes Atlantik) atd. Z těchto a podobných věcí usuzuju, že si byli vědomi toho, že samotný britský trh je prostě málo. Takže ten export nebyl žádný bonus, ale nutnost.

Zajímavé je srovnání s dalším inzerátem - Douglas nabízí DC-3, 4 a 6. Ujišťuje, že jeho belgická pobočka zajistí údržbu a ošetřování a že po umožnění lodní dopravy dá okamžitě do provozu úplný sklad ND pro DC-3 a DC-4, sklad pro DC-6 bude v provozu okamžitě se zavedením DC-6 v Evropě.
Tom 25.2.2008 18:38 - č. 40
Tom Prozatím (než to všechno přečtu) bych se bavil o tom, zda existoval záměr "nahradit DC-3" jako:

-postavit letadlo v intencích DC-3 (nosnost, výkony, ekonomika)?

-nahradit DC-3 na dosavadních trasách (které to byly v případě britských dopravců?) vhodnějším typem a DC-3 přesunout na méně náročné trasy?

V prvním případě by to byl záměr od začátku lehce pochybný, protože existence výprodejových DC-3 stavěla pořízení takového stroje v letech 1945-1950 zcela na hlavu.

V druhém případě vidím jako přirozenou náhradu DC-4, která byla rovněž k mání takřka okamžitě a laciněji.
Tom 24.2.2008 21:49 - č. 35
Tom Němeček je můj oblíbenec, to nezapírám A pozor, taky nepaušalizuju a neodmítám britský poválečný vývoj. Jen mám za to, že mohli klidně zůstat u prověřené DC-4. Takový Tudor nebo Brabazon bylo šlápnutí vedle ve srovnání s americkou konkurencí - a ta samozřejmě má taky svoje máslo na hlavě. To je snad normální, ne?
Tom 24.2.2008 21:45 - č. 34
Tom
Algernon napsal v č. 26:
"ona taková předválečná francouzská D.333 a D.338m je prostě estetická lahůdka " Vyrobilo se jich snad — po válce — více jak pět set, stejně jako D.H.104?"
Výraz "estetická lahůdka" má snad něco společného s matematikou?
Tom 24.2.2008 21:40 - č. 33
Tom
Algernon napsal v č. 25:
"Jenomže v tom případě se to nepovedlo ani nikomu jinému!"
Pochopitelně, jen poukazuju na to, že tehdejší představy byly přespříliš optimistické

Algernon napsal v č. 25:
"ale žádný z požadavků Brabazonova výboru nezadával vývoj „létajícího auta čili ekvivalentní náhrady (počtem cestujících či užitečným nákladem?) osobního automobilu“, nýbrže vývoj nových dopravních letadel — která by jednak „nezaspala“ válečný technický vývoj, jednak by nahradily ztráty dopravců za stroje o které přišly"
Pardon, ale jak jinak hodnotit pokusy o náhradu DC-3? První provedení Vickerse Viking mělo technologií stavby do poloviny 40. let dosti daleko a výrobce se musel přizpůsobit tlaku BEA. Když už jsme u toho Ambassadoru, tak zde to byl výrobce, kdo celkem prozíravě zvýšil původně požadovaný počet sedadel. I tak ovšem tehle stroj byl ve skutečnosti potřeba mnohem dřív, než ho BEA opravdu dostala.
Tom 24.2.2008 07:01 - č. 24
Tom Už těsně před válkou bylo dobře vidět, že dřívější praxe běžná v Británii (ale i jinde), kdy si jedna letecká společnost objedná vývoj letadla speciálně pro jednu linku a pak se těch letadel postaví jen několik kusů, je ekonomicky nemožná. Vývoj větších dopravních letadel se stal věcí nesmírně náročnou a nákladnou - a nebylo možné spoléhat jen na jeden jediný domácí trh. Samozřejmě že existují něco jako zájmy státu na tom, aby letecký průmysl zůstal zachován na nějaké výši - přece jenom jde o "tahouna" v oblasti řady technologií (to jenom u nás máme už řadu let neumětely a připosrané účetní místo národohospodářů). Ovšem pak je zase vhodné soustředit zdroje a zájem na užší cíl.

Každopádně záměry britského leteckého průmyslu po válce se mi jeví jako snaha vyrábět "úplně" všechno. Francouzi na tom byli podobně - ale jim to vydrželo do dneška.
Tom 23.2.2008 21:11 - č. 23
Tom Nedá se paušalizovat, v ničem, ani v případě Brabazonova výboru, ani v případě brtiského či kteréhokoli jiného leteckého průmyslu. Něco se povede, něco ne. Něco technicky, něco obchodně, něco prostě přijde pozdě.

Ale nebyla jen Amerika a Británie. Francouzi nezůstali moc pozadu - na to, že toho za války nemohli moc dělat, to nebylo marné.

PS: ona taková předválečná francouzská D.333 a D.338m je prostě estetická lahůdka
Tom 23.2.2008 21:03 - č. 22
Tom
Algernon napsal v č. 21:
"Tj. pokud bychom si to třeba nebudeme představovat stejně, jako třeba letečtí výrobci vývoj v oblasti „všeobecného“ či turistického létání — „letadlo do každé/každé druhé rodiny“, auto místo osobního automobilu…)"
Jenže tehdejší názory a představy se mi jeví právě dost odlišně od toho, co vidíme dneska. Když se podívám na kreslený "ftip", ve kterém si policajt prohlíží vrtulník připoutaný ke značce "Zákaz stání", tak si myslím, že přesně takhle jak jsi to popsal, si to představovali. A taky se na to připravovali.
Algernon napsal v č. 20:
"Mimochodem, kolik strojů téhle kategorie, a to libovolně odkudkoli, bylo rozsahem výroby (tehdy!!) srovnatelných s D.H.104 Dove"
Dove byl kategorie sama pro sebe. To je jako se ptát podobně po konkurenci Ae-45.
Algernon napsal v č. 21:
"Promiň, ale nějak jsem si nepovšiml, že by BOAC zkrachovala?"
Díky tomu, že zavčasu modernizovala svůj letecký park a že leccos od domácího průmyslu prostě odmítla převzít a provozovat. Byla velice spokojená s 22 kusy kanadských CL-4 (pro ostatní - upravená licence Douglasu C-54 s motory Merlin).

A když jsme u těch srovnání...
Algernon napsal v č. 20:
"S čímkoli, řekněme britské produkce, před válkou…"
Proč to nesrovnávat třeba s DC-3, DC-4 nebo Constellationem?
Tom 23.2.2008 20:23 - č. 19
Tom
Algernon napsal v č. 17:
"Nikoli „ještě docela“ (tohle bych použil třeba ve spojení s Ambassadorem či Britannií), to BYL úspěch (mimochodem, i v případě D.H.104 i do světa)."
Technický nebo prodejní? A ve srovnání s čím?
Tom 23.2.2008 20:22 - č. 18
Tom
Algernon napsal v č. 17:
"Jako v jakém smyslu?"
Třeba poválečný rozvoj leteckého průmyslu v civilní oblasti. Že BOAC bude nadále používat ve velkém letadla domácí výroby a že díky těmto letadlům bude ekonomicky prosperovat a expandovat na trhu celosvětové letecké dopravy. Že cestování letadlem se v Británii a Impériu stane běžnou denní záležitostí.
Tom 23.2.2008 20:03 - č. 16
Tom
Algernon napsal v č. 15:
"Co jako máš proti Brabazonovu výboru?"
Nic. Jenom si výsledek asi všichni zúčastnění představovali jinak. Z toho co jsi vyjmenoval se ve světě opravdu prosadil jen Viscount - dobře se prodával i v Americe. Ještě Dove znamenal docela úspěch pro výrobce, ale obchodní díra do světa to taky nebyla.
Tom 23.2.2008 07:04 - č. 14
Tom Málem bych zapomenul....www.historyofaircargo.com/illustrations.html

Nás magorů po světě běhá
Tom 23.2.2008 06:50 - č. 13
Tom Ta záplava amerických vojenských prototypů z konce války je zajímavá. Přece jenom v takové šíři a tolika kategoriích... A v podstatě z toho zbylo houby. Docela podobně dopadli Britové se závěry Brabazonova výboru a tam šlo naopak o přípravu k poválečnému civilnímu provozu. V obou případech to vidím tak, že s novými letadly nešlo dost dobře konkurovat laciným armádním výprodejům (C-47 a C-54). Čili, že ani tak nešlo o technické selhání (i když i těch bylo dost).

A zase se ukazuje, že to byla DC-3/C-47, která ovlivnila chod dějin
Tom 10.2.2008 21:46 - č. 10
Tom
Algernon napsal v č. 9:
"Já si nemůžu pomoct… Když se podívám na DC-4E, a pak na Boeing 307, DC-4A a Constelation, tak mi, pardon, ale DC-4E přijde jako takový americký Junkers Ju 90… :o))"
Že Tě huba nebolí

Algernon napsal v č. 9:
"Mimochodem, kyž to za války svedla B-17 — nesvedl by to i nějaký pozdější Boeing 307, zajisté vzniklý „kdyby nebylo té zatracené války“"
B-17 přes Atlantik uvezla nějaký (ještě k tomu platící) náklad nebo cestující? Vzpomínám si na poválečné eksperimentíky s přestavbami Fortessů na civilní dopravní stroje

DC-4E byl prostě první.
41-60 z 64
<< 1 2 3 4
Po