Bojová technika a zbraňové systémy - výpočty

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
41-60 z 116
<< 1 2 3 4 5 6 >>
Po
SK 23.3.2005 14:34 - č. 98
SK
Algernon napsal v č. 86:
"Čili..? Na jedné straně „poloviční“ salva ušetří munici, ale také snižuje pravděpodobnost zásahu cíle."
Aké milé "objektívne" vycucnutie len jednej varianty použitia polovičnej salvy...

1102:
I believe it has something to do with spotting the fall of shot. If a four gun salvoe landed all at the same time, it might be difficult to decide which shells were over and which were under, especially if they fell close in line. A ripple beginning with the gun elevated for the furthest range in a long-based bracket would allow observers to see which shell gave the best aiming mark for the next salvoe.

If a ship is firing two gun salvoes in ladders, spotting the fall of shot does not present the same problem, as each two gun salvoe lands together, but with a time gap before the next salvoe, allowing spotters to see where they have landed.

Very possibly the ripple pattern is a more economic way of finding the target. In a two gun salvoe the same information may be gained at the expense of two shells, unless a one or two hundred yard range difference can be factored in to the elevation settings on the guns.
1103:
The German's showed a preference for four gun salvos, both in ranging and firing for effect, because it was felt that the four shell splashes were easier to spot than a pair, and more easily marked down for range and deflection than a full eight gun broadside. In addition, four gun salvos, as opposed to eight gun broadsides could be more economical and had several tactical advantages.

As an example, assuming range had been found and the ship was firing for effect, a practical rate of fire would be around two rounds per gun per minute, or roughly 16 rounds in two broadsides or 16 rounds in four turret group salvos. While the latter method does not conserve ammunition, it has the benefit of doubling the number of salvos fired at the enemy, thus halving the time between falls of shot—to one salvo landing every 15 seconds as opposed to a broadside arriving every 30. This lessens the amount of time a target has in which to manouver.

On the other hand, maintaining the 30 second interval will allow the same number of salvos as broadsides, but using only half the ammunition. Besides the economy of using less shells, each turret group actually has longer to load and track the target.

Which method was chosen was largely dependent upon the situation. In what might be a long action, the later method might be preferred to conserve ammunition. Extremely rapid turret group salvos might be reserved for faster moving targets which might escape out of range, or be used intermittently against a manouvering target to make it more difficult for him to effectively salvo chase...

Inak som rád, že si si konečne ten môj príspevok vo válečných lodiach po tak dlhej dobe všimol...
SK 23.3.2005 13:30 - č. 97
SK
Dzin napsal v č. 96:
"Všude, kde se popisuje zarámování lodi se popisuje tak, jak píši."
A kde sa napríklad popisuje zarámovanie?
Dzin 23.3.2005 13:21 - č. 96
Dzin Sk: Všude, kde se popisuje zarámování lodi se popisuje tak, jak píši.
SK 23.3.2005 13:17 - č. 95
SK
Dzin napsal v č. 94:
"Ty jsi se neshodl (nebo jsi snad ani nevěděl, jak se provádí?). "
No nemal som sa dôvod zhodnúť, nikde sa o rámovaní nepíše v tom zmysle ako si sa snažil vysvetliť ty...

Dzin napsal v č. 94:
"A je evidentní, že se jedná o výbornou věc."
Myslíš ten sústrel oproti paralelnej paľbe?
Dzin 23.3.2005 13:13 - č. 94
Dzin SK: Ty jsi se neshodl (nebo jsi snad ani nevěděl, jak se provádí?). A je evidentní, že se jedná o výbornou věc.
SK 23.3.2005 12:54 - č. 93
SK
Dzin napsal v č. 92:
"Proto se loď nejprve rámuje."
O "rámoch" sme sa už bavili a taktiež sme sa nezhodli na tom...

A čo výhody sústrelu oproti paralelnej paľbe?
Dzin 23.3.2005 12:42 - č. 92
Dzin SK: Proto se loď nejprve rámuje.
nemetko 23.3.2005 11:24 - č. 91
nemetko
Algernon napsal v č. 89:
"Potom myšlenka na sevření vějíře, či „zamíření všech hlavní do jednoho místa“, je skutečně zvláštní "
Vejar zovriet nemusis uplne, mozes ho zvierat postupne, teda zmensujes sirku cielovej plochy kam granaty dopadaju.... mozes byt roztiahnuty delami na 200m a stirelat nie na jeden bod, ale tak, ze zasahujes ciel na sirke 100m,75m atd atd... spresnujes prvky ciela a zvysujes presnost zasahu...
SK 23.3.2005 07:08 - č. 90
SK
Dzin napsal v č. 85:
"Není, palba je vedena na loď jako celek, pouze ve specifických případech střílím na určité části. Je to dáno proto, že dělostřelecký souboj lodí byl střelbou nepřímou a ne přímou."
Súhlasím, v boji na veľkú vzdzialenosť nestrieľam po jednotlivých častiach, ale stále je výhodou mať ten vejár menší - stranová presnosť diel je pomerne dobrá, takže by som sa moc nebál toho, že by sa mi nepodarilo "vkladať" jednotlivé salvy do priemetu ciela v rovine kolmej na smer striel...skôr je problém dodržať správnu vzdialenosť...

Z toho vyplýva, že je lepšie držať v tom priemete cieľa do roviny kolmej na let striel všetky delá sústrelom(zvieraním vejára) ako strieľať rovnobežne s tým, že väčšina mojích granátov pojde mimo - a toto sa najviac prejaví práve u ideálneho námorného prípadu kedy sa ti podarí dostať protivníka do pozície, kedy je k tebe čelom a ty k nemu bokom (priečka na T) a teda vtedy, keď ten priemet cieľa do roviny kolmej na let striel je úzky.
Dzin 22.3.2005 22:31 - č. 85
Dzin SK: (80) Není, palba je vedena na loď jako celek, pouze ve specifických případech střílím na určité části. Je to dáno proto, že dělostřelecký souboj lodí byl střelbou nepřímou a ne přímou.

nemetko: (81) Znamená to že střely jedné salvy ti dopadnou před a za loď. Tím ji zarámují. Terč se potom nachází uvnitř tohoto "rámu", který samozřejmě znáš (balistické prvky) a následně ho rozstřílíš.
Takže až zase budeš někde číst (třeba v Hubáčkovi) že se povedlo po pár výstřelech zarámovat loď, už víš, co přesně udělali.
SK 22.3.2005 17:58 - č. 84
SK
nemetko napsal v č. 82:
"silueta lode je uzsia nez je moj rozptyl a ja nepriatelovi ukazujem cely bok, do ktoreho sa moze prakticky pohodlene triafat"


1. vzhľadom na to, že úchylka diaľková je rádovo väčia ako úchylka šírková dáva pozícia nepriateľa natočeného ku mne čelom väčšiu šancu na zásah...
2. protivníkovy vystavím celý bok ale zároveň mu vystavým tú najlepšie chránenú časť...
3. protivník bude môcť strieľať len časťou svojích diel a teda mu výrazne znížim jeho palebnú silu a pravdepodobnosť na zásah...


Práve preto sa snažím dosiahnúť toho aby všetky moje delá strielali na jeden bod (zvierať vejár) aby silueta cieľa nebola o moc väčšia ako môj rozptyl...
SK 22.3.2005 09:59 - č. 83
SK
nemetko napsal v č. 82:
"Tak v tomto pripade by som skor manevroval, pretoze ako pises, dolezite casti lode su v strede - odpredu ich nemam sancu zasiahnnut, silueta lode je uzsia nez je moj rozptyl a ja nepriatelovi ukazujem cely bok, do ktoreho sa moze prakticky pohodlene triafat... ale mozno som len zbabely kapitan..."
V boji sa taká situácia vyskytuje často a nemyslím, že vždy sa môžeš dostať do pozície, kedy bude nepriateľská loď k tebe bokom. Okrem toho je omnoho výhodnejšie položiť priečku na T - teda využiť možnosť strieľať všetkými delami a nepriateľovi znemožniť paľbu zo zadných veží.
Teda skôr naopak, snažíš sa manévrovať tak aby bol nepriateľ k tebe natočený nie bokom ale prednou alebo zadnou časťou lode...

Dôležité časti lode zasiahneš úplne v pohode aj z prednej časti - veliteľský mostík, veže delostrelectva, riadiace systémy atď...
nemetko 22.3.2005 09:42 - č. 82
nemetko
SK napsal v č. 77:
"v prípade, že by sa plavila napr. kolmo ku nám, tak by jej šírka bola povedzme 30-35 m ale ak by som mal nastavené delá tak, že by sa nezvierali(mal by som ich paralelne - s rovnakým odmerom) tak by väčšina mojich granátov lietala mimo (moja batéria by pokryla šírku povedzme 150m a teda len časť by pokryla tých 30-35m)."
Tak v tomto pripade by som skor manevroval, pretoze ako pises, dolezite casti lode su v strede - odpredu ich nemam sancu zasiahnnut, silueta lode je uzsia nez je moj rozptyl a ja nepriatelovi ukazujem cely bok, do ktoreho sa moze prakticky pohodlene triafat... ale mozno som len zbabely kapitan...
nemetko 22.3.2005 09:40 - č. 81
nemetko
Dzin napsal v č. 79:
"Víš že jsi teď víceméně popsal "zarámování" lodi?"
No teraz uz to viem... :) A idem si aj vyhladat, co to znamena :)
SK 22.3.2005 06:36 - č. 80
SK
Dzin napsal v č. 78:
"Jenomže ty vycházíš ze špatného předpokladu, že je palba vedena na tyto životně důležité části. "
No predpoklad je to správny a logický...ak si si nevšimol, tak streľba na dôležité časti lode je len z jedným dôvodom prečo je sústrel výhodnejší. Okrem toho delo samotné+ostatné náhodné chyby pri výstrele ti spôsobia dostatočný rozptyl takže pokryješ aj tak dosť veľkú plochu. Pri streľbe paralelne/s rovnakým námerom a odmerom/ by vplyv priemernej odchyľky dela a ostatných chýb spôsobil to, že by strely dopadaly na podstatne väčšej ploche ako je cieľ a teda by si sa musel zmieriť s tým, že väčšina granátov zo salvy ti dopadné mimo oblasť cieľa...To už by bolo lepšie zameriavať jednotlivé batérie samostatne...
Dzin 21.3.2005 22:04 - č. 79
Dzin nemetko: (76) Víš že jsi teď víceméně popsal "zarámování" lodi?
Dzin 21.3.2005 22:03 - č. 78
Dzin SK: (77) Jenomže ty vycházíš ze špatného předpokladu, že je palba vedena na tyto životně důležité části. Ale to není, jejich zásah je věcí náhody. Jediný případ, kdy by tomu mohlo být úmyslně, je při přímé palbě, ale to předpokládá, že se lodě přiblíží na krátkou vzdálenost.
SK 21.3.2005 19:47 - č. 77
SK
nemetko napsal v č. 76:
"Na velku vzdialenost, vejar zvierat nema zmysel, strelba paralelne je najucinnejsia na plosne ciele, za ktoru ratam aj lod... "
Ja som opačného názoru: aj pri streľbe na veľkú vzdialenosť má význam zvierať vejár z niekoľkých dôvodov:
1. nepriateľská loď nemusí plávať rovnobežne s našou - v prípade, že by sa plavila napr. kolmo ku nám, tak by jej šírka bola povedzme 30-35 m ale ak by som mal nastavené delá tak, že by sa nezvierali(mal by som ich paralelne - s rovnakým odmerom) tak by väčšina mojich granátov lietala mimo (moja batéria by pokryla šírku povedzme 150m a teda len časť by pokryla tých 30-35m).
2. loď považujem za bodový cieľ, už len z toho dôvodu, že životne dôležité časti lode(muničné sklady, pohonný sytím,...) sú v prevažnej väčšine sústredené v strednej časti lode (povedzme tak v dĺžke 100-150m) - teda v podstate okolo "jedného bodu" zhruba vo vzdialenosti, ktorú pokryje priemerná odchyľka samotného dela, ktorú moc neovplyvním (+zhruba -50m).
V prípade ideálneho zamierenia by teda strely dopadli okolo stredu nepriateľskej lode s priemernou odchyľkou rádovo cca +-50m čo veľmi dobre pokrýva najcitlivejšiu časť lode.
3. lodné delá nestrieľajú len po zhruba rovnako veľkom cieli ale rovnako môžu slúžiť na ostreľovanie pobrežia a tam sa často vyžaduje "bodová streľba" - napr. ostreľovanie opevnení.
nemetko 21.3.2005 19:09 - č. 76
nemetko
Algernon napsal v č. 73:
"nějak předpokládám, že při zahájení palby řekněme na 15-20 km tehdy stejně nedokázali určit polohu terče až tak přesně, aby mělo praktický význam vějíř svírat. A vzhledem k tomu, že cíl i baterie jsou neustále v pohybu, pak by (možná) mohlo být svírání vějíře i poněkud… kontraproduktivní?"
Na velku vzdialenost, vejar zvierat nema zmysel, strelba paralelne je najucinnejsia na plosne ciele, za ktoru ratam aj lod... druha vec je ked potrebujes nicit urcite "bodove" ciele, co by v pripade lode mohli byt jednotlive delove veze ci pripadne mostik. Tu je ale predpoklad, ze uz danu lod dorazas. Ako to chapem a podla toho co som o pozemnej delostrelbe oboznameny, zacal by som paralelnou strelbou, a postupne by som podla uvazenia zvieral vejar, a postupne prenasal palbu na jednotlive zivotne dolezite ciele na lodi...
nemetko 21.3.2005 19:02 - č. 75
nemetko
Algernon napsal v č. 74:
"Vějíř: Pokud bych to vztáhl na válečné lodě (řekněme s délkou „baterie“ asi tak 2/3 délky lodi, čili řekněme 150-200 metrů) na „bodový“ cíl (loď — řekněme s délkou do 200-250 metrů) vějíř nepoužijeme (?)."
vejar sa pouziva iba ak bateria diel so sirkou 200-300 metrov pali na ciel v sirke aspon 800-1200 metrov... najcastejsie sa pouziva stvornasobok a viac, u lode nevidim ziadny vyznam... jedine ze by si neboli isty rychlostou ciela... ale to sa da overit prave tou jednou zamernou...
Algernon napsal v č. 74:
"tak jednotlivá „záměrná“ má v podstatě význam jen coby praktické ověření správného určení prvků palby (čili zda-li byla dostatačně přesně určena vzdálenost a směr cíle), popř. zda-li byly výpočty prvků správné"
presne...
Co sa tyka druhej casti:
Algernon napsal v č. 74:
"1.) Při salvě (kupř.) ze 4 hlavní nebude pravděpodobnost zásahu vyšší (a ani stejná), než v případě výstřelu (řekněme) z 8 či 10 hlavní. 2.) Význam tohoto se ještě zvýší při palbě na pohyblivé cíle, popř. v tom případě, že pohyblivý není jen cíl, ale i „palpost“."
Dodam jedine, chapes to spravne.
41-60 z 116
<< 1 2 3 4 5 6 >>
Po

Diskuzní forum