Bojová technika a zbraňové systémy - výpočty
|
|
|
|---|---|
|
Díky za tip. |
|
|
|
|
Zkus si sehnat tuhle knihu; podle obsahu by tam nějaké srovnání být mohlo  www.ereading.cz/nakladatele/data/ebooks/1188... Můj laický názor, který tu jistě někdo s rozkoší rozcupuje, je ten, že benzínová směs se rychleji odpařuje, čili jednotlivé molekuly paliva jsou snáze vystaveny oxidaci; zatímco u nafty dochází k postupnému "odhořívání" vrstev paliva. |
|
|
|
|
|
Chtěl bych se opět na něco zeptat - zajímal by mě rozdíl mezi benzinem a naftou, pokud se týče hořlavosti a zápalnosti - mám jakousi obecnou představu, že, laicky vyjádřeno, "zatímco nafta chytá nerada, a pak hoří jaksi pomalu ale jistě, benzin začne hořet relativně snadno, hoří prudce, a jeho páry mají tendenci explodovat" - ale zajímalo by mě kde by bylo možné se o těch procesech (zapálení, průběh hoření atp.) dozvědět něco přesnějšího než jen takto velmi přibližně, a zejména pokud možno vyjádřené v exaktnější formě, abych si i coby laik mohl učinit představu o relativních rozdílech mezi těmito palivy v tomto ohledu - nějak kvantifikovaným způsobem, ne jen zcela obecně a přibližně. Jsem si vědom, že za druhé světové války konstruktéři (až na výjimky) spíše sahali k tomu pohonu, pro který se spíše našlo palivo (což byl případ US Army, která tehdy jezdila takřka výhradně na benzin, a Shermany s dieselovým pohonem by pro ni znamenaly problémy se zásobováním v poli, takže ty vyrobené šly většinou do Lend-Lease anebo k USMC), přičemž mimo reálné hrozby požáru hrálo roli i vnímání relativního nebezpečí ze strany osádek, a pozdější období už sem tak zcela nepatří, ale dozvěděl jsem se nedávno (přede mnou se vůbec všechno tají), že např. israelská Merkava má být chráněná komorovým pancířem, ovšem v prostoru mezi dvěma vrstvami pancíře je navíc uložena nafta - což nejen zvyšuje zásobu paliva, ale díky její hustotě to má zlepšovat ochranu proti kumulativním střelám - jsem si vědom, že při eventuelním probití vnějšího pancíře přinejmenším část paliva vyteče - ale smysl pancéřové ochrany by byl asi poněkud zkompromitován, kdyby hrozilo, že to při proražení "blafne"? |
|
|
|
|
|
Z napsal v č. 136: rusnavy.com/science/view/ios4.htm?print=Y"a v angličtině se označení "makarovova čepice" nepoužívá" Tedy rodilými mluvčími ne. |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 139: Když jsem hledal jestli k tomu něco nepíší na Wikipedii, tak jsem zjistil, že ani "admirál Makarov" jako určení osoby samo o sobě nestačí, neb jednoho mělo i sovětské námořnictvo (Konstantina Valentinoviče, na rozdíl od carského Stěpana Osipoviče). "Nj. on je Makarov docela běžné jméno, takže se není co čemu divit. "
|
|
|
|
|
Nj. on je Makarov docela běžné jméno, takže se není co čemu divit. |
|
|
|
|
|
Já jsem si to pak (taky) našel (resp. Google mi ty komentáře vyhodil hned na prvním místě - já jsem si hlavně chtěl ověřit terminologii, resp. co je čepice a co kukla, protože si co do označení nejsem z hlavy jistý) ale stejně bych se asi jen na ten samotný komentář nespolehnul (promiň, Honzo) a admirála Makarova mám zafixovaného primárně v souvislosti s torpédy a minami, i když mě asi mohlo napadnout, že průbojný náboj a jeho vývoj bude mít původně mnoho společného s námořními technologiemi konce 19. a začátku 20. století.
Dzin napsala v č. 137: Zčásti mě původně vůbec nenapadlo, že už v Makarovově době tento typ střely existoval, zčásti mi pak následně nedošlo, že by s tím dotyčný vůbec mohl mít něco společného, mimo náhodné shody jmen - zrovna tak jako si nemyslím že by admirál Makarov vymyslel tu pozdější sovětskou pistoli Makarov."Neboj, on nepřichází na mysli skoro nikomu." |
|
|
|
|
|
A proč tu asi tak fronta je, když v ní nikdo nehledá? Schválně, zkus si zadat do vyhledávání "makarovova čepice" a uvidíš. A kdyby se ti něchtělo, tak se jukni na doleší odkaz. www.fronta.cz/?kom=49 Neboj, on nepřichází na mysli skoro nikomu. |
|
|
|
|
|
Možná trochu naivní dotaz - ale nedávno jsem v jiné souvislosti než s druhou světovou válkou narazil na zmínku, že ruský admirál S. O. Makarov byl (mimo dalších technologií) zastáncem nasazení průbojných střel s protiskluzovou čepicí (makarovovou - ale toto bylo v angličtině, z produkce nakladatelství jehož pouhé jméno je způsobilé vyvolat u některých záchvat kopřivky, a v angličtině se označení "makarovova čepice" nepoužívá) - a tudíž bych se rád zeptal jde o shodu čistě náhodnou anebo zda byl admirál Makarov s tímto typem střely spojen nějak hloub, nad rámec obecné autorovy formulace "Makarov also advocated armor-piercing capped (APC) shells, which should have given Russian battleships a decisive edge, but due to cost, few of these improved shells were purchased."? Ke své hanbě musím přiznat že mě možná souvislost mezi admirálem Makarovem, padlým v rusko-japonské válce, a tímto typem střely nikdy dřív ani nepřišla na mysl. |
|
|
|
|
Proto mluvím Sk o podobnostních číslech. Při správných podobnostních číslech, tedy mimo jiné i podobnostních číslech, která postihují setrvačnost, bych měl získat správné výsledky |
|
|
|
|
Gryzlov napsal v č. 127: Môj názor je, že u menších bráškov napriek podobnému tvaru bude tá rýchlosť klesať výraznejšie z dôvodu nižšej zotrvačnosti... "Myslím, že při u geometricky podobných projektilů by to šlo... viz třeba sovětské AP nebo APBC projektily ráže 45mm, 57mm, 76,2mm a 85mm. Když bych použil hodnoty pro 85mm projektil daného typu, tak podle toho by snad šlo dopočítat rychlosti pro "menší brášky" ... stačí najít vhodná, podobnostní čísla. To je alespoň můj názor." |
|
|
|
|
|
Myslím, že při u geometricky podobných projektilů by to šlo... viz třeba sovětské AP nebo APBC projektily ráže 45mm, 57mm, 76,2mm a 85mm. Když bych použil hodnoty pro 85mm projektil daného typu, tak podle toho by snad šlo dopočítat rychlosti pro "menší brášky" ... stačí najít vhodná, podobnostní čísla. To je alespoň můj názor. |
|
|
|
|
Gryzlov napsal v č. 125: Iný kanón by ani tak nevadil, ale s inými projektilmi je to problém. Obávam sa, že už aj pri mierne odlišnom tvare projektilu sa podobnosť bude hladať veľmi ťažko. "když mám tabulky střelby pro jiné projektily, jiných kanónů" |
|
|
|
|
|
Chlapi, podle jakých vzorců a podobnostních čísel se dají dopočítat hodnoty rychlosti projektilu se vzrůstající vzdáleností pro kanón a projektil, když mám tabulky střelby pro jiné projektily, jiných kanónů? |
|
|
|
|
|
nemetko napsal v č. 121: Chybná analógia."analogia tu je, jedno delo v baterii jedna veza na lodi... to ze ma tri styri hlavne ktore uz strielaju paralelne je dalsia vec...", Delá v batérií majú presné informácie o tom kam dopadla ich strela, takže sa robí konkrétne oprava pre konkrétne delo - nerobí sa oprava pre celú batériu. U lodí sa vyhodnocuje dopad celej salvy/všetkýh diel batérie/ naraz a nerozlišuje sa dopad jednotlivých granátov...stále si neuvedomuješ že námorná delostreľba je úplne iná ako paľba pozemnej batérie...  |
|
|
|
|
|
nemetko napsal v č. 121: Ale máš, u lodí sa odmer diel napr. prenáša od natočenia ďiaľkomeru (zameriavača) rôznimi prevodmi. To však neznamená že keď sa diaľkomer zameriavač) natočí u istý uhol, že sa veže musia natočiť presne o ten istý uhol..."V tom pripade nemas sancu strielat inak ako paralelne... " |
|
|
|
|
|
nemetko napsal v č. 120: Ano, časť faktorov ovplyvňujúcich pôsobí na všetky granáty, ale nie sú to všetky...pochybujem, že by si dal ruku do ohňa za to, že v prípade, že by si mal delá v malých rozostupoch(napr. 10m) a strieľal na pomerne veľkú vzdialenosť (cca 20 km) tak že by ti tie tvoje strely dopadli presne podľa pôvodného poradia..."na stranovu uchylku maju vplyv rozne faktory, ale vacsina z nich je pre vsetky dela v danom okamihu rovnaka, takze ak sa odchyli jeden granat vlavo o 30m tak vsetky granaty sa odchylia vlavo v rozmedzi 20-30m... oni si nelietaju zase krizom krazom ako ich napadne, ale na zaklade urcitych fyzikalnych zakonitosti " |
|
|
|
|
SK napsal v č. 118: V tom pripade nemas sancu strielat inak ako paralelne... analogia tu je, jedno delo v baterii jedna veza na lodi... to ze ma tri styri hlavne ktore uz strielaju paralelne je dalsia vec... "U paľbe jednej lode sú centrálne riadené všetky veže" |
|
|
|
|
|
SK napsal v č. 117: na stranovu uchylku maju vplyv rozne faktory, ale vacsina z nich je pre vsetky dela v danom okamihu rovnaka, takze ak sa odchyli jeden granat vlavo o 30m tak vsetky granaty sa odchylia vlavo v rozmedzi 20-30m... oni si nelietaju zase krizom krazom ako ich napadne, ale na zaklade urcitych fyzikalnych zakonitosti :) "žeči chceš alebo nechceš sa ti tie strely vo vzduchu môžu(nemusia) križovať a teda nemusia dopadnúť v poradí 1-2-3-4 ale napr. 2-1-4-3..." |
|
|
|
|
|
nemetko napsal v č. 114: podobne ako som písal nižšie - platí to, ale len v prípade pozemného delostrelectva."Analogicky ak po tebe striela nepriatel, a je schopny tretou stvrtou salvou presne zasiahnut svoj ciel, zatial co ty zbesile upravujes prvky po kazdej salve a snazis sa prist na to ktore dela a preco stirelaju krivo, strielas mensou rychlostou a bude ti trvat sedem osem salv kym zamerias... to uz bude mat nepriatel odpalenych desat salv a ako pises sam, to uz moze znamenat vyradenie tvojej lode..." U lodí nenastavuješ jednotlivé delá samostatne, ale tie sa automaticky nastavujú tak aby strely dopadly okolo(ideálne do) jedného bodu. Teda v podstate to máš akoby si strieľal s jedného dela brokovými nábojmi - tiež ťa nezaujíma dopad jednotlivých brokov ale ťa zaujíma stredová hodnota všetkých brokov. Zameriavaš stále jedno a to isté delo a riadiš sa iba podľa strednej hodnoty dopadu brokov kedy zo stredu ich rozptylového obrazca dokážeš určiť odchyľky výstrelu od cieľa... No a aby si čo najpresnejšie určil stred dopadového obrazca je vhodné aby bol čo najmenší (teda zovretý)... Zatiaľ jasné? |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Obrněná technika
- > Bojová technika a zbraňové systémy - výpočty