Dělostřelectvo ve válce (polní, PT, PLD, železniční atd.)

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
61-80 z 339
<< 1 2 3 4 5 6 7 >>
Po
ja_62 26.10.2007 14:04 - č. 387
ja_62 to spelter&jano: Pokud budete v diskusi o rozdílech mezi československou armádou a Honvédségem pokračovat, mohl bych vás poprosit abyste se dohodli na přesunutí jejího pokračování do nějakého vhodnějšího tématu? (třeba nějaké v Jednotkách a uniformách - www.fronta.cz/forum.php?forum=28)

V "Dělostřelectvu 2. sv.v." by to možná po nějakém čase bylo trochu nepřípadné.
spelter 26.10.2007 12:21 - č. 386
spelter
jano napsal v č. 385:
"slovenskí vojaci (teda čsl.) boli o ničom a maďarská armáda bola niečo iné. Kedže bol najprv vojak čsl. tak to vedel porovnať."
tedy tvrdil, že maďarská armáda byla lepší než československá? A československá kdy - před Mnichovem, po něm? A v čem? Rozebíral to konkrétnějí?
Máš - li odpovědi na tyhle otázky, nebo další poznatky k tomuto, prosím, sem s nimi, to může být dost zajímavé porovnání..
jano 26.10.2007 11:33 - č. 385
Glynwed napsal v č. 384:
"zkušenosti maďarského vojáka z bojů na východní frontě."
Dlho som nevedel pochopiť jeho tvrdenia o tom, že slovenskí vojaci (teda čsl.) boli o ničom a maďarská armáda bola niečo iné. Kedže bol najprv vojak čsl. tak to vedel porovnať. Otec bol tiež na východnom fronte, ale Nemci ich nikdy nenasadili lebo nemali dôveru... Jedna perlička: dlho viedli s Rusmi zákopovú vojnu na dostrel a v prostriedku línie bol potok... Keď už smäd bol ďaleko väčší ako chuť žiť, tak to riešili následovne. Vojak snal prilbu, zobral bodák a začal na ňu klopať na prilbu, aby zvýšil pozornosť. Postavil sa, odložil zbraň a odišiel k potoku bez ohladu či druhá strana bude strielať alebo nie. Nabral vodu do prilby a odišiel k svojim. Druhá strana za chvíľu postup opakovala... No celkom iste sa to nestalo v prvý deň zákopového boja..
Glynwed 26.10.2007 08:00 - č. 384
Glynwed
jano napsal v č. 383:
"Základnú vojenskú službu absolvoval v čsl. armáde, po Mníchove opäť v maďarskej. Bol obyčajný vojak."
Aha, já myslel že sloužil v německé armádě. To trochu komplikuje situaci - na maďarskou armádu jsem ještě nic nescháněl, ale zkusím něco zjistit. Škoda že už zemřel, celkem rád bych si poslechl zkušenosti maďarského vojáka z bojů na východní frontě.
jano 25.10.2007 20:26 - č. 383
Glynwed napsal v č. 382:
"Jestli znáte jmnéno a datum narození vašeho strýce, dalo by se něco zjistit i z německých archívů. "
Dnes som to odpísal z náhrobku: Sándor Csepreghy nar. 24. 09. 1916 v terajšej Topolnici, Nárožd, prípadne Jazerný Narožd okr. Galanta. Základnú vojenskú službu absolvoval v čsl. armáde, po Mníchove opäť v maďarskej. Bol obyčajný vojak.
Glynwed 23.10.2007 21:55 - č. 382
Glynwed
jano napsal v č. 381:
"V ďaka, na názve až tak nezáleží... A užívali to aj po začiatku vojny?"
Nebelwerfery byly používány po celou dobu války.....posledně používaný vzor zavedený do výzbroje na přelomu roku 1944/45 byl 300 mm Raketenwerfer R-56. Jestli znáte jmnéno a datum narození vašeho strýce, dalo by se něco zjistit i z německých archívů. Jinak, výše uvedený efekt (úmrtí způsobená předtlakem nebo podtlakem) měla také děla velkých ráží.
jano 23.10.2007 21:16 - č. 381
Glynwed napsal v č. 379:
"Já bych se asi držel těch Nebelwerferů..."
V ďaka, na názve až tak nezáleží... A užívali to aj po začiatku vojny?
HARM 23.10.2007 21:03 - č. 380
O Adolfových vákuových bombách som nemohol nič nájsť - škoda...
Glynwed 23.10.2007 06:46 - č. 379
Glynwed
jano napsal v č. 375:
"údajne prestali Nemci používať po dohode s Rusmi ak oni nebudú užívať kaťuše."
No, vzhledem k tomu že rusové Kaťuše používali až do konce války, na nějaké nepoužívání zřejmě neměli Němci důvod. Já bych se asi držel těch Nebelwerferů...
jano 22.10.2007 21:52 - č. 378
Glynwed napsal v č. 377:
"Předpokládám že po strýkovi se nic víc než jen ústní povídání nedochovalo?"
No bol iste rád, že sa vôbec vrátil kompletný. Ich úsek fronta nakoniec obyšla a zostali ďaleko v tyle. Nejako sa dostal do ruského zajatia z ktorého pravdepodobne ušiel (?) a domov prišiel pred príchodom Malinovského armády. Jeho zdravotný stav bol natolko beznádejný, že ho pri prechode frontu cez jeho dedinu ani neschovali, lebo všetko čo malo nohy sa pred Rusmi schovalo. Dožil 86 rokov. Jeho brat mal (držal som to v ruke) zviazaný nejaký pravdepodobne maďarský týždenník z roku 1941 alebo 1942, kde časť pojednávala o najnovších nemeckých zbraniach. Tu to vraj bolo spomenuté. No bolo to veľmi rozsiahle a strašne dávno, venoval som sa obrázkom, lebo maďarčinu aj nemčinu ovládam slabo. Zdá sa mi, že 3. a 4. strana obálky bola len po nemecky alebo to bol nemecký týždenník čo mal časť maďarskú.
Strýko popisoval, že po zásahu "Hitlerovho psa" boli ľudia modrí.
Glynwed 22.10.2007 08:07 - č. 377
Glynwed jano: Myslím že by mohlo jít také o záměnu s Nebelwerfery. Původně s nimi byly vabaveny chemická vojska, ale později se staly základem raketového dělostřelectva. Při dopadu náboje z Nebelwerferu zabíjely nejen střepiny ale hlavně tlaková vlna - v okolí výbuchu pak bylo možné najít mrtvá těla bez vnějších zranění. Rusové si nejdříve mysleli že Němci opravdu používají chemické zbraně. Předpokládám že po strýkovi se nic víc než jen ústní povídání nedochovalo?
HARM 21.10.2007 19:52 - č. 376
jano napsal v č. 375:
"Vážený páni, môj nebohý strýko bojoval na východnom fronte na strane Nemcov. Nemci údajne tam skúšali delo, ktoré strielalo nejaké chemické náboje, ktoré po dopade "vysali" kyslík."
Zrejme pôjde o nejaký druh termobarickej nálože, palivovovzdušnej bomby alebo objemovo detonujúcej bomby - názvov pre tento druh zbrane je viac. A Nemci ako prví s týmito zbraňami experimentovali. Jedným z účinkov takejto zbrane je ten, že po explózii nálože je spotrebovaný okolitý kyslík a následné vákum ničí pľúca. Takže pre napadnuté jednotky je veľmi obtiažne takejto zbrani čeliť. K nejakým konkrétnym údajom o nemeckých termobarických zbraniach, prípadne o ich použití budem ale musieť niečo hľadať, pretože teraz o tom bližšie neviem.
jano 21.10.2007 17:45 - č. 375
Vážený páni, môj nebohý strýko bojoval na východnom fronte na strane Nemcov. Nemci údajne tam skúšali delo, ktoré strielalo nejaké chemické náboje, ktoré po dopade "vysali" kyslík. Toto delo volali "Hitlerov pes". Sú o tom nejaké poznatky? Delo údajne prestali Nemci používať po dohode s Rusmi ak oni nebudú užívať kaťuše. Strýco nebol "mluvka" a o tejto zbrani hovoril len raz...
ja_62 9.10.2007 15:47 - č. 374
ja_62
Tonto napsal v č. 373:
"Jenm ještě jeden dotaz: pod co vy by jste zařadili rakety V1 a V2? Vím lítá to - Lufwaffe, ale svým způsobem dělová munice taky lítá když se střílí ."
No tak asi těžko říct kam bychom to zařadili my, ale v praxi to bylo tak, že Fi 103/FZG 76/ V1 byl projekt Luftwaffe, zatímco A4/V2 vyvíjelo pozemní vojsko, a posléze se to projevilo i v operačním nasazení - V1 odpalovaly jednotky (specialisované pozemní i letecké) spadající pod Luftwaffe, V2 (specialisované) dělostřelecké jednotky pozemního vojska a dokonce i SS-Werfer Batterie 500.

Obecněji se dá říct, že záleží spíš na konkrétní organisaci každého státu, jakému druhu ozbrojených sil svěří jaké druhy nebo typy raketových zbraní, než na jejich typech (i když konkrétní provedení střel přirozeně odpovídá potřebám a vybavení té složky, těžko bude letectvo odpalovat balistickou střelu z ponorky), a v některých státech operuje s balistickými střelami armáda (případně i námořnictvo) a v jiných letectvo, případně i všechny složky, podobně i u střel s plochou dráhou letu.
Tonto 9.10.2007 12:35 - č. 373
Tonto Dobrá souhlasím. Myslel jsem to hlavně u těch ekstrémních dělech.

Jenm ještě jeden dotaz: pod co vy by jste zařadili rakety V1 a V2? Vím lítá to - Lufwaffe, ale svým způsobem dělová munice taky lítá když se střílí .
ja_62 8.10.2007 14:30 - č. 372
ja_62
Tonto napsal v č. 369:
"Těžké dělostřelectvo je celkově docela neekonomická záležitost, přitom ho mohlo bez problému nahradit letectvo."
Ono to s tím bezproblémovým nahrazením (natož vyšší ekonomickou efektivitou těžkého dělostřelectva vs. letectva) není /resp. v době druhé světové a ještě docela dlouho po ní nebyla/ docela pravda.

Letectvo za druhé světové války nemohlo efektivně operovat za všech podmínek (počasí, nízká viditelnost), i když postupem války jeho zaměřovací schopnosti za těchto okolností rostly; na druhou stranu dělostřelectvo mohlo být zaměřováno k palbě na cíl (podle vypočtených prvků střelby) za prakticky za jakýchkoliv podmínek.

Dělostřelectvo mohlo na nějaký cíl útočit dlouhodobě a nepřetržitě, několik hodin i celé dny, což letectvo buď nemohlo vůbec, nebo za mnohem větších nákladů (pokud letadla schopná podobného útoku vůbec v dostatečném množství existovala).

Dělostřelectvo mohlo postupně během útoku přibližovat zásahy k cíli, na základě hlášených dosavadních dopadů a následných oprav, pro letectvo opakování útoku znamenalo další operaci, zamíření bylo věcí individuální posádky a pokaždé se s ním začínalo znovu.

Věšinou bylo (mimo dejme tomu samého sklonku války u západních Spojenců, kde byl kladen důraz na kooperaci stíhacích bombardérů a předsunutých návodčích, kteří je mohli přivolat podle vyvstalé potřeby) dělostřelectvo, přímo začleněné do pozemní armády, schopné reagovat mnohem rychleji a flexibilněji než letectvo.

Na druhou stranu letectvo dokázalo dopravit mnohem větší objem výbušnin na mnohem větší vzdálenost.
Zajímavý je třeba případ Británie, kde začátkem války šlo mnohem víc prostředků pro RAF (která je také víc potřebovala) nebo u armády na motorisaci a mechanisaci, a těžké dělostřelectvo vstoupilo do války prakticky s tím co mu zůstalo z první světové války (i když často byla děla modernisována, zejm. uprávou pro mototrakci), s tím, že některé úlohy těžkého dělostřelectva asi bude muset zastat RAF, načež se po bitvě o Francii zjistilo, že to vždy tak zcela nejde, a i těžké dělostřelectvo má své výhody, a byla urychleně vyvinuta a zavedena např. houfnice 7.2" BL Mk. 1, namísto naprosto zastaralých 8" BL Mk. 6, 7 a 8 o nedostatečném dostřelu.
čet.Hrad 7.10.2007 16:04 - č. 370
čet.Hrad
Tonto napsal v č. 369:
"Těžké dělostřelectvo je celkově docela neekonomická záležitost, přitom ho mohlo bez problému nahradit letectvo."
Zas až tak to negeneralizuj, těžké dělostřelectvo nutné je, letectvo (pokud se samozřejmě bavíme o konfliktech 1. pol. 20. stol.) jej plně zastopit nemohlo. Já jsem měl spíše na mysli projekty obludně veliké, neekonomické.
Tonto 5.10.2007 23:16 - č. 369
Tonto
čet.Hrad napsal v č. 366:
"Otázkou je jak velká. Těžká děla samozřejmě potřebuješ, ale ráže 80 cm s obsluhou 1000 mužů..... nebo dalekonosné dělo jehož spotřeba střelného prachu byla jako několik divizí a jehož kapacitu zvládaly lépe např. V1"
Plně souhlasím. Těžké dělostřelectvo je celkově docela neekonomická záležitost, přitom ho mohlo bez problému nahradit letectvo.
jkmineral 30.9.2007 21:32 - č. 368
Krojc napsal v č. 332:
"Škodovácké firemní materiály uvádějí, že kromě 6 těžkých kanonů 240mm byla vyrobena a dodána ještě jedna záložní hlaveň"
Pánové, svého času zde proběhla diskuze o děl.gr. ráže 24 cm,Milo uvedl. že by mohlo dle 3 vod.kroužků jít o kanon vz. 16 , nyní v knize "Českosl.dělostřelectvo 1918 - 38 " je na str. 125 foto, při zvštšení je zcela jasné , že se fakt jedná náboj pro tohle dělo,díky všem za pomoc!
polak 14.6.2007 21:22 - č. 367
polak

čet.Hrad napsal v č. 366:"Otázkou je jak velká. Těžká děla samozřejmě potřebuješ, ale ráže 80 cm s obsluhou 1000 mužů..... nebo dalekonosné dělo jehož spotřeba střelného prachu byla jako několik divizí a jehož kapacitu zvládaly lépe např. V1"
Ano to je ono ale ve chvíli kdy nějaká mocnost vlastníla dělo velké, chtěla ještě větší a zvrhávalo se to k nedokončitelným projektům většinou nepoužitelných děl.
61-80 z 339
<< 1 2 3 4 5 6 7 >>
Po

Diskuzní forum