Filmy a dokumenty o 2. světové válce
|
|
|
|---|---|
|
BRUNNER: mno, spíše než termín "válečný film" bych použil "film odehrávající se na pozadí války"... Líbily se mi nečernobílé charaktery, prostředí a kecal bych, kdybych vynechal Malenu |
|
|
|
|
Brunner:Víc jak film se Ti určitě líbila hlavní postava,viď? |
|
|
|
|
Malena? Ten film nebyl špatný, jenom bych ho neřadil do kategorie "válečný" |
|
|
|
|
Milo: Vďaka! |
|
|
|
|
Brunner: Nemožnosť postupu v kariére,neprijatie na školu to sú myslím dosť závažné postihy.
Dovolím si nesouhlasit. Ne že by to nebyly postihy a ne že by byly bezvýznamné, ale mně by ke vstupu do KSČ rozhodně nedonutili. A nikoho z mých nejbližších příbuzných taky ne. |
|
|
|
|
Myslím že právě Ryan ve Vzdáleném mostu popisuje jak ve tmě vedle sebe k mostu pochodovaly němci a britové a poznali to až když někdo promluvil. |
|
|
|
|
Hofi napsal v č. 1293: "V tejto súvislosti ma napadá otázka na Mila, či sa do 88-ičky používalo aj iné strelivo, než protipancierové a protilietadlové." Bol som mesiac preč, tak som sa k tomu dostal až teraz. Flak 8,8 cm používal tieto druhy streliva: Trieštivotrhavé: Sprenggranate Patrone L/4,5 a Sprenggranate Patrone L/4,5 (gerillt) s nárazovým zapaľovačom AZ 23/28 alebo časovým zapaľovačom ZtZ S/30. Protipancierové: Panzergranate Patrone 39 s dnovým zapaľovačom BdZ 5103. Podkaliberné: Panzergranate Patrone 40. Kumulatívne: Granate 39 Hohlladung so zapaľovačom AZ 38. Boli pokusy aj so strelami, plnenými zápalnými segmentami, tieto už neboli do výzbroje zavedené. |
|
|
|
|
|
Knihy od Cornelia Ryana mě dost berou hlavně Poslední bitva a Vzdálený most.Jeho psaní je dost specifické a osobité. |
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1480: "Lipton: (1473+1479) Já mám dojem, že tohle se ale také stalo, resp. mám dojem, že jsem to i někde četl. Žeby v "Nejdelší den" od Ryana? A jak výš, že ve skutečnosti ona příslušnice odboje neměřila metr osmdesát a pracovala na jatkách? Takovou by do filmu asi těžko dávali. Ale i tak, jak je to ve filmu, to není nereálné. Já mám opravdu dojem, že vše, co tak je, je bráno podle toho, co se stalo, resp. jak to bylo potom vyprávěno." Dzin, je možné, že sa to stalo, ale bolo to dosť komické. A budeš sa dnes dívať na druhú časť? |
|
|
|
|
Myslím, že můžu... Nikdo z naší rodiny totiž v KSČ nikdy nebyl. Celá naše rodina chodila do kostela a dědeček z matčiny strany byl sedlák, který hodně dlouho odolával vstupu do družstva. Já chodil do náboženství a nikdy jsem nebyl ani v jiskře nebo pionýru. Což mi přinášelo velké problémy, neboť jsem měl za třídní fanatickou komunistka, která nemohla překousnout, jak jí kazím průměr (byl jsem jediný, co neměl nic společného s pionýrem a kdo zároveń chodil do náboženství). Zaplatil jsem za to z prstu vycucanou ředitelskou důtkou a paní učitelka se dokonce pokusila mne dostat do děcáku, což se jí ovšem nepodařilo. Jinak tě upozorńuji, že jsme se bavili hlavně o komunistech a komunistických poslancích z roku 1948. Nehledě k tomu, že za nečlenství v KSČ rozhodně nikdy žádné velké postihy nebyly. Ty byly za aktivnější činnosti. |
|
|
|
|
Co mně ale ještě zaujalo v dalším pořadu s pilotem RAF panem Wienerem (krásný stráty) bylo, když na otázku M.Prokopa, zda by byl po všech svých skušenostech v poválečném Československu ochoten znovu nasadit život za Česko odpověděl po krátkém váhání, že ne, neboť současné česko a lidé zde nemají už naprosto nic společného s demokratickou první československou republikou a že on už má domov jinde. Zajímavé bylo též povídání o tom, jak žádal o pas na vycestování do USA a prokázal se osobním pozváním paní Rooseveltové. Docela bych rád viděl, jak se ti stbáčtí primitivové na to tvářili. |
|
|
|
|
cinik napsal v č. 1490: "Sám jsi připustil, že to, co jsi nejprve nazval všichni studenti, byly vlastně jen akční výbory..." Promiň ale kde jsem to napsal? Proč by chodili západní letci na schůze akčních výborů? Slova o tom, že nikdo ze všech studentů v aule ani při výslovném dotazu Pelikána, kdo je proti jejich vyloučení, nezvedl ruku, řekl pan Wiener osobně, takže všechny dotazy na možnost a nebo nemožnost tohoto postoje českých studentů směřuj příště na něj. Navíc jak jsem řekl to nebyl nějak výjmečný postoj, jednomyslně se v té době hlasovalo i o zavraždění lidí takže kdo by se stavil proti nějakému vyloučení anglofilů ze škol? |
|
|
|
|
to Johny: film jsem neviděl, ale vycházím z toho, co jste tu napsali... Sám jsi připustil, že to, co jsi nejprve nazval všichni studenti, byly vlastně jen akční výbory... |
|
|
|
|
curahee: (1483) Bohužel byli. Ve většině případech se rozhodli pro odsun domů a skončili v lepším případě v německém zajetí v horším byli zastřeleni (přes 500 000). Asi 200 000 se jich rozhodlo pokračovat v boji na straně OSY a část buď přešla k partyzánům nebo ke Spojencům. |
|
|
|
|
cinik napsal v č. 1481: "To Hartmann, Johny: Čili pitomosti nehlásá film, ale vy..." Víš co, napiš panu Wienerovi, že to je nesmysl a že si vymýšlí a poraď mu, že vlastně ani vyhozen nebyl. Tady nás péruješ o něčem co jsi evidentně vůbec neviděl. |
|
|
|
|
To Hartmann: Členové KSČ nepochybně nelze nazývat obětmi - sami do strany vstoupili a pouze plnili předem stanovené úkoly. Nemuseli do strany vstoupit. A dále: za oběť nelze považovat ty, co se nechali v rámci kandidátce NF volit do parlamentu od roku 1948 dále - nikdo je nenutil být poslanci (neplatí pro ty, co by se nechali zvolit a hlasovali morálně správně). |
|
|
|
|
cinik napsal v č. 1481: Hmm. Ale dnes mi připadá, že okolo sebe slyším spíš, že členové KSČ a prokomunisticky hlasující jsou vlastně jenom "oběti", kteří hlasovat pro museli, aby se jim něco nestalo. Tím pádem ta hrstka, co se postavila na odpor byli jenom blázni, hazardéři a dobrodruzi.... "Neodsuzuju ty, co hlasovali pro, jen bych řekl, že ti co tak neučinili, by měli být zlatem vytesáni do kamene." |
|
|
|
|
Pokud vím, tak to bylo snahou Němců v nepřehledné situaci rychle se chopit iniciativy a získat situaci pod kontrolu. Zaváhání z jejich strany by znamenalo konec Němců, protože tam měli několikanásobně menší síly než Italové. Navíc se podařilo prosadit pohled na Italy jako na "vzbouřence" tj. ne jako zajatce, kteří by měli být chráněni mezinárodním právem. |
|
|
|
|
Na Cefalonii Němci (tzv. "spojenci") po kapitulaci Itálie postříleli 9436 italských vojáků (z 11700). |
|
|
|
|
V pondělí jsem konečně viděl "Mandolínu kapitána Corelliho",opravdu dílo,že jsem radši nešel hned spát.Ani nevím jak to dopadlo,copak ti Italové byly opravdu takový trotlové?Doufám,že Corelliho zastřelili a Penelope Cruz se stala vůdcem Elas . |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Literatura, film...
- > Filmy a dokumenty o 2. světové válce