Největší chyba Německa 2. sv. v.
|
|
|
|---|---|
|
nemetko napsal v č. 642: To je síce pravda, ale funguje to len v prípade že je protivník v hlbokej defenzíve. Ak má ale ofenzívne úmysly, logicky sa zameria na najslabší článok reťazca a pokúsi sa viesť protiútok práve tam. Takže celá výhoda úspory síl sa môže obrátiť v neprospech útočníka, čo sa aj stalo. "zatial co bez talianov by nemali dostatocne zalohy a pokrytie fronty" |
|
|
|
|
No ale zase madarov rumunov a talianov by som za tak bezvyznamnych nepovazoval, bola to proste ludska sila, s ktorou bolo treba ratat a bolo proti nej treba bojovat a umoznila nemcom nasadit svoje jednotky na miestach kde boli potrebne, zatial co bez talianov by nemali dostatocne zalohy a pokrytie fronty |
|
|
|
|
pbradler napsal v č. 640: Souhlas.Italové se svoji výzbrojí, s velením, a tak i trochu z morálkou stáli za dvě věci. Ale i tak tvořila celkem velkou část německé skupiny armád B v roce 1942.Italy,rumuny a maďary taky tak trochu považuju za příčinu německého kolapsu v tamní oblasti. Kdo ví, jak by to dopadlo, kdyby na křídelch 6.armády měly své postavení převážně německé jednotky.
"Výkonnosť talianskych vojsk na východnej fronte (a aj inde) je povestná a tak by vo vačšom počte boli skôr príťažou ako pomocou"
pbradler napsal v č. 640: Francouzi ani neměli pořádný důvod bojovat za němce. Jedině francoužští námořníci měli důvod bojovat. "Francúzke (vichystické) vojská sa príliš aktívne na vojnovom konflikte nepodieľali" |
|
|
|
|
|
Ondřej Kolář (638): Výkonnosť talianskych vojsk na východnej fronte (a aj inde) je povestná a tak by vo vačšom počte boli skôr príťažou ako pomocou. Francúzke (vichystické) vojská sa príliš aktívne na vojnovom konflikte nepodieľali. Čo sa týka spojeneckej hospodárskej pomoci, jej neexistencia by sa prejavila až neskôr, nakoľko do konca roku 1941 toho Sovieti dostali od Británie pomerne málo. |
|
|
|
|
|
čet. Hrad: Pravda. Karaya1: Navyše tieto divízie mali problémy aj s výzbrojou, ktorej bol nedostatok a typickým riešením bolo napr. použitie ukoristenej francúzskej alebo ruskej. Čo by to spravilo s logistikou na fronte asi nie je ťažké si predstaviť. Zo schopných divízií rozmiestnených na jeseň 42 na západe, by som ale zmienil 3 motorizované div. SS (LSSAH, Das Reich, Totenkopf) a mot. div. Grossdeutchland, kde sa doplňovali po ťažkých stratách v predchádzajúcich bojoch. Prvé tri obsadzovali na konci októbra neobsadený zvyšok Francúzska (po vylodení spojencov v sev. Afrike). S ich nasadením na východe sa ale počítalo a prakticky koncom novembra sa začal ich presun na východ. |
|
|
|
| pbradler: Kromě německých vojsk byly ovšem v Africe vázány i italské jednotky a vojáci vichistické Francie. Kromě toho by SSSR v případě porážky Britů přišel o zdroj zásob, když byly USA stále neutrální. | |
|
|
|
|
|
giro.c napsal v č. 629: Však právě o to jde,že amíci by neměli kde shromáždit síly. "nedokážu si představit, jak by se Amíci vylodili v Anglii bez základny v Atlantiku. To by museli obsadit Island a podobně" |
|
|
|
|
karaya1 napsal v č. 631: A jak bys těch 56 divizí (i když nekompletních) zásoboval? Už tak byly se zásobováním problémy "V Carrelově Stalingradu jsem pochytil informaci o 56 divizích na západě v době bitvy o ono město.. Samozřejmě, šlo většinou o jednotky na doplnění, méně kvalitní či teprve se formující a tento údaj pochází z roku 1942, ale myslím, že dobře ilustruje potřebu Němců držet ve Francii větší množství vojsk.." |
|
|
|
|
|
karaya1 napsal v č. 634: Ono to až tak tesne nebolo. Do Baku im ešte zostávalo dobrých 400 km vzduchom a to ešte mali pred sebou Kavkazský masív. " no, v podstatě s tebou souhlasím, ale třeba ještě zahrň podzim 1942, kdy Němci jen těsně (kvůli nedostatku sil) nedobyli ropná pole na Kavkaze." |
|
|
|
|
giro.c (633): no, v podstatě s tebou souhlasím, ale třeba ještě zahrň podzim 1942, kdy Němci jen těsně (kvůli nedostatku sil) nedobyli ropná pole na Kavkaze.. |
|
|
|
| pbradler dík to jen potvrzuje co tu někdo psal, že by asi nějaké síly ze západu nemohli v roce 1941 rozhodnout válku. Spíš by se jednalo o pozdější dobu, dejme tomu rok 1943, kdy větší síly byly vázány v Itálii a na Sicílii a v západní Evropě. Jenomže ani ty by nebyly schopnýá zajistit vítězství. Možná by byly schopný odvrátit válku na pozdější dobu, respektive její konec. | |
|
|
|
|
|
Ondřej Kolář napsal v č. 627: V skutočnosti tam žiadne významnejšie sily neboli v roku 1941 viazané. Takmer všetky "použiteľné" divízie boli rozmiestnené proti ZSSR. Na západe ostali okrem novovzniknutých divízií len zálohy, ktoré boli ešte v tom roku presunuté na východ."Bitva o Británii byla v této fázi války opravdu zásadní, protože v případě porážky VB by měl Hitler vlastně volné ruce k útoku na SSSR, jeho vojska by nebyla vázána u Kanálu a v severní Africe." Jedinú výnimku tvorili 5. ľahká divízia (neskôr 21. tanková) a 15. tanková v Afrike, čo ale nie sú sily, ktoré by mohli významnejšie prispieť k víťazstvu na východe. |
|
|
|
|
|
giro.c (628) V Carrelově Stalingradu jsem pochytil informaci o 56 divizích na západě v době bitvy o ono město.. Samozřejmě, šlo většinou o jednotky na doplnění, méně kvalitní či teprve se formující a tento údaj pochází z roku 1942, ale myslím, že dobře ilustruje potřebu Němců držet ve Francii větší množství vojsk.. |
|
|
|
|
Ondřej Kolář napsal v č. 625: Já jsem měl na mysli smíš povstání jako občanská neposlušnost. Ne nějaké boje. Britové by prostě přestali pracovat. "Nehledě na to, že bez zásobování zvenčí by Britové neměli dost zbraní." |
|
|
|
| FUJ06 nedokážu si představit, jak by se Amíci vylodili v Anglii bez základny v Atlantiku. To by museli obsadit Island a podobně............. | |
|
|
|
| Ondřej Kolář (627) pravděpodobně jo, ale síly které by mohli Němci použít by byly celkem velký jak u Wermachtu tak u LW. Nemam přesnou informaci o počtu divizí, ketré by mohl Wermacht uvolnit v roce 1941 ze západu, ale nemuselo by to bejt tak málo. | |
|
|
|
|
FUJ06 napsal v č. 626: Bitva o Británii byla v této fázi války opravdu zásadní, protože v případě porážky VB by měl Hitler vlastně volné ruce k útoku na SSSR, jeho vojska by nebyla vázána u Kanálu a v severní Africe. A SSSR by měl v ( přinejmenším v první fázi bojů ) vážné potíže bez zásobování ze Západu. Ovšem vzhledem k lidskému potenciálu SSSR a nedostatečnou připravenost Němců na ruské přírodní podmínky (hlavně na zimní boje) by SSSR MOŽNÁ dokázal útok odrazit i bez cizí podpory. Udržení Británie bylo tedy zřejmě klíčové. "Američanům by asi trvalo moc dlouho,než by shromáždili nějaké síly,aby mohli provézt invazi na britské ostrovy.On by asi taky nebylo kde.Na VB je prostě vidět,jak byla bitva o ni tak duležitá." |
|
|
|
|
|
|
Ondřej Kolář:Máš pravdu.Američanům by asi trvalo moc dlouho,než by shromáždili nějaké síly,aby mohli provézt invazi na britské ostrovy.On by asi taky nebylo kde.Na VB je prostě vidět,jak byla bitva o ni tak duležitá. |
|
|
|
|
Bart S. napsal v č. 621: Nicméně Britové by těžko povstali hromadně a koordinovaně. A nějaká místní povstání by Němci potlačili. Nehledě na to, že bez zásobování zvenčí by Britové neměli dost zbraní. Bez vydatné vnější podpory by to nejspíš dopadlo jako povstání ve Varšavě 1944. Nesmíme zapomínat, že většina povstání v okupovaných zemích začala až ve chvíli, kdy se blížila spojenecká vojska a cílem takových povstání bylo poutat německé jednotky na vnitřní frontě a následně se spojit se spojeneckým vojskem. Vyjímkou byla Jugoslávie, kde partyzáni ( zásobovaní Spojenci ) bojovali celkem nezávisle. Něco takového by bylo v britských přírodních podmínkách dost obtížné. " Každopádně kdyby se Britové vzbouřili, měli by Němci co dělat, aby ho potlačili." |
|
|
|
|
|
giro.c: Tak zaskočíme do knihy WW2 a Lucasovo dílo si tam hlouběji probereme... Případně sborově na něj zanadáváme...  |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII všeobecně
- > Největší chyba Německa 2. sv. v.