Největší chyba Německa 2. sv. v.
|
|
|
|---|---|
|
FUJ06 napsal v č. 711: spíše je otázka jak daleko by dokázali Němce vytlačit, než by sw ofenzíva zastavila. "pbradler napsal v č. 706: "S tým by som vcelku polemizoval. Podľa mňa by Sovietska protiofenzíva aj tak stroskotala na nedostatku síl a logistike. Ak chceš môžme o tom dať reč na "východnej fronte", ktorá aj tak už dlho "spí"."" |
|
|
|
|
|
pbradler napsal v č. 706: Souhlas
"S tým by som vcelku polemizoval. Podľa mňa by Sovietska protiofenzíva aj tak stroskotala na nedostatku síl a logistike. Ak chceš môžme o tom dať reč na "východnej fronte", ktorá aj tak už dlho "spí"."
Dzin napsala v č. 709: "ale na východní frontě rozhodně nebyli oni největším vojenským spojencem" Souhlas. Za asi největšího spojence němců na východní frontě bych považoval Rumuny. Přece jen oni tvořili levé a pravé křídlo 6.armády u Stalingradu ( 3 a 4 rumunská armáda ). |
|
|
|
|
Dzin (709): Ak sa jednotka po prvom útoku dá na útek, asi to s jej motiváciou, skúsenosťou dôstojníkov a poddôstojníkov nie je najlepšie. A to nehovorím len o Talianoch ale aj o Maďaroch a Rumunoch. Fíni boli na tom samozrejme lepšie ale oni sa tiež príliš nesnažili ísť ďalej ako boli ich predvojové hranice. |
|
|
|
|
pbradler: (705) A odkud pak mas, ze maji "nižšiu motiváciu a menej skúsených a iniciatívnych dôstojníkov a poddôstojníkov."? Podle mě měli Rumuni, Finové, Maďaři a další minimálně stejnou motivaci, jako Němci. Třeba o Španělích se tvrdilo, že bojovali ještě lépe, než Němci. Nesmíš jenom generalizovat na základě toho, že se o nich obecně nechvalně vyjadřuje kde kdo a to ještě hlavně o Italech. Jejich základní problém byl hlavně logistický a s tím měli co dočinění daleko více Němci. Italové rozhodně nepředvedli nijak oslnivou bojovou kvalitu, ale na východní frontě rozhodně nebyli oni největším vojenským spojencem. Navíc na východě Italové nebojovali zase tak špatně. Přeci jen zde byli nasazeny jednotky, které byly daleko kvalitnější, než italský standart, bojující v roce 40 v Africe a 41 na Balkáně. na (706) máš reakci na "východní frontě". |
|
|
|
|
|
BRUNNER: (704) Když mi upřesníš kde si ji mám dělat, poté ti to mohu blíže osvětlit... |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 700: U výzbroje možno čo sa týka množstva, ale nie kvality."Co se týká těch zbraní, obecně jich měli Němci dostatek po celou dobu války a jejich největší problém byl spíše nedostatek vojáků" Ako príklad uvediem nedostatok napr. pechotných kanónov sIG 33 150mm, ktoré sú v počte 2ks štandardnou súčasťou výzbroje pešieho pluku. Tento nedostatok sa prejavil už po vyzbrojení 35 divízií 1. vlny (t.j. aktívnej armády). Ostatné divízie dostávali namiesto nich 75mm leIG v rovnakom počte. Podobný príklad (a omnoho závažnejší) bol nedostatok účinných PT kanónov, mnohé divízie mali ešte v roku 1943 vo výzbroji veľký počet 37mm PAK 36. Rovnako by sa dalo pokračovať v tankovej technike. |
|
|
|
|
|
Dzin (693): Súhlas. Dzin (694): Súhlas.
Dzin napsala v č. 695: S tým by som vcelku polemizoval. Podľa mňa by Sovietska protiofenzíva aj tak stroskotala na nedostatku síl a logistike. Ak chceš môžme o tom dať reč na "východnej fronte", ktorá aj tak už dlho "spí". "v roce 42 u Moskvy zachránil Wehrmacht před drtivou porážkou." |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 692: "Bojovou hodnotu jednotek spojenců německa bych nesnižoval." Spojenci Nemcov mali nižšiu motiváciu, horšiu výzbroj, horšie zásobovanie, menej skúsených a iniciatívnych dôstojníkov a poddôstojníkov. Existuje ešte nejaké iné kritérium kvality jednotiek ?
Dzin napsala v č. 692: Máš pravdu v tom, že Nemci si sťažujú na všeličo, v tomto prípade im však dávam za pravdu. Stačí povedať Francúzsko, Albánsko, Severná Afrika do príchodu Nemcov a ich o ich kvalitách netreba ďalej hovoriť. A to protivníci na tom neboli s výzbrojou nijako dobre. "Ono neustálé žehrání Němců na Itali je spíše snaha hodit na ně část odpovědnosti za jejich porážky." |
|
|
|
|
|
Marek: V kvalitě vojáků bych ten rozdíl zase tak výrazně neviděl. |
|
|
|
|
|
Ale po teto části války německé spojence na východní frontě už nebylo moc vidět.Ve větším měřítku do bojů na východní frontě se potom zapojila už jen rumunská vojska a to už při obraně vlastníko území. A pak se do bojů se sověty zapojili ještě Maďaři v úplně stejné situaci jak rumuni. |
|
|
|
|
Dzin : Ale rozdíl v kvalitě těch vojáků mezi nimi byl. |
|
|
|
|
|
FUJ06: Tak se shodnem.  Co se týká těch zbraní, obecně jich měli Němci dostatek po celou dobu války a jejich největší problém byl spíše nedostatek vojáků. Proto pro ně byli vojáci jejich spojenců tak důležití. |
|
|
|
|
|
Dzin:Tak jsem to myslel.Záleží, jestli by OKW byla schopna obstarat moderní zbraně jak pro němce, tak i pro jejich spojence ( o čemž pochybuju ). Spojenci Osy ale i tak mělo dost zbraní od Wehrmachtu. |
|
|
|
|
|
FUJ06: Oni né že by neměli plnohodnotnou výzbroj, ale spíše neměli tak kvalitní výzbrojení, jako jednotky Německé. Ale tohle, spolu s tím zásobováním, by se dalo spíše přičíst na vrub OKW, které se o to mělo starat, ale neudělalo to dostatečně. |
|
|
|
|
|
Ta snaha diktátorů vměšovat se generálům do řemesla je snad nějakou diktátorskou nemocí |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 694: Třeba Goring, že???
"To není zcela přesné. Rozhodnutí zahájit nálety na Londýn nebyla jenom intuice Hitlera, a podílelo se na něm vrchní velení Luftwaffe, které se chtělo zahájit nálety na britská města a tak donutit Británii ke kapitulaci, když se to stále nevedlo dosavadní strategií. to, že byl vybráh zrovna Londýn balo dílem jeho důležitostí a dílem schodou okolností."
Dzin napsala v č. 692: A právě v tom to bylo. Ale když teda nemají plnohodnotnou výzbroj, tak se nedají zcela považovat za plnohodnotnou jednotku. Tyto jednotky byly v armádní skupině armád B velice rozšířeny a tvořily velkou část této skupině. "Bojovou hodnotu jednotek spojenců německa bych nesnižoval. Naopak, bojovali docela dobře, ale hlavní problém byl v jejich zásobování a v jejich výzbroji, která nebyla na pozřebné úrovni pro Východní frontu. Ono neustálé žehrání Němců na Itali je spíše snaha hodit na ně část odpovědnosti za jejich porážky." |
|
|
|
|
|
Ondřej Kolář: (660) Podobně i jeho rozkaz "bránit se do posledního muže" není možno tatkto zobecňovat, v roce 42 u Moskvy zachránil Wehrmacht před drtivou porážkou. |
|
|
|
|
|
Ondřej Kolář: (659) To není zcela přesné. Rozhodnutí zahájit nálety na Londýn nebyla jenom intuice Hitlera, a podílelo se na něm vrchní velení Luftwaffe, které se chtělo zahájit nálety na britská města a tak donutit Británii ke kapitulaci, když se to stále nevedlo dosavadní strategií. to, že byl vybráh zrovna Londýn balo dílem jeho důležitostí a dílem schodou okolností. |
|
|
|
|
|
BRUNNER: Ale Hitler do roku 44 nějak výrazně o vlastní vůli do přímého řízení vojenských operací nezasahoval. Vždy měl podporu části velení. Dokonce se stávalo, že se rozhodl vydat rozkaz a po konzultaci s nimi ho pozměnil či nevydal. Jeho rozhodování bylo do té doby spíše strategické, či-li dělal to samé, co ostatní hlavy států. Teprve až po půli roku 43 začal více zasahovat do přímého velení, což je případ i Normandie, ale v té době už to bylo stejně úplně jedno, ať by velel kdokoliv. |
|
|
|
|
|
Add německé nenasazené divize: Obecně souhlasím s tím, co uvádí pbradler. S jedinou vyjímkou. Bojovou hodnotu jednotek spojenců německa bych nesnižoval. Naopak, bojovali docela dobře, ale hlavní problém byl v jejich zásobování a v jejich výzbroji, která nebyla na pozřebné úrovni pro Východní frontu. Ono neustálé žehrání Němců na Itali je spíše snaha hodit na ně část odpovědnosti za jejich porážky. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII všeobecně
- > Největší chyba Německa 2. sv. v.