P.O.W. - Váleční zajatci
|
|
|
|---|---|
|
Dzine: Podíl SSSR na rozpoutání WW2 je ve světle nových faktů zcela jasný. Základní línie SSSR byla rozpoutat válku mezi západními "buržoazními" režimy a nacistickým německem. Po oslabení obou stran měl SSSR vpadnout do evropy pod záminkou ochrany dělnické třídy (a na výzvu různých komitétů - však to známe). Například levicové síly ve Francii byly zcela pod vlivem moskvy a měli naprosto radikální vliv na oslabení francouzské obrany schopnosti. Klasický případ je i KSČ, která se jezdila radit ke stalinovy a až do krizového roku 38 blokovala finance na vyzbrojení a obstrukcema znesnadňovala ruznou činnost obrany státu. Do této politiky zapadala i přislíbená pomoc ČSR při obraně, po oslabení měla vtrhnout k nám hlavní síla RA na požádání KSČ. Toto viděli naopak v anglii a ta se snažila o pravý opak - nasměrovat německo na východ a tím zajistit bezpečnost impéria. Rusko jamile zjistilo, že jeho politika neuspěla se začalo obávat dohody západu s hitlerem a proto se s ním radši dohodli na společném postupu. Politika SSSR v jakémkoliv okamžiku vždy směřovala k válce která by umožnila rozšíření komunistického vlivu. Agrese a násilné rožšiřování zločiného režimu byla alfa-omega sovětského systému. |
|
|
|
|
Dzin (736): To tedy není nulový... Navíc je to věc, která byla společně s napadením Polska domluvena před 1.9.1939 a jedno s druhým přímo souviselo. |
|
|
|
|
cinik: (734) Já opravdu nevidím kde v těch příspěvkách je to, co naznačuješ. Tobě jde možná o ono dělení na a po 1.9.39 (rozpoutání WW2). Ale to je zřejmé. Já nemohu porovnávat veškeré události pře a po tomto. Protože vývoj po rozpoutání WW2 je přímo provázán na na vývoj před ním. Proto mohu bez problémů porovnat dopad Paktu o neútočení a Mnichova na rozpoutání WW2, ale je už nesmysl z tohoto pohledu porovnávat Mnichov a třeba sovětskou okupaci pobaltských států. Protože dopad sovětské okupace je na rozpoutání WW2 naprosto nulový. |
|
|
|
|
|
BRUNNER: Nejhorší na tom je, že Británie a Francie ne jenom že nepomohly, ale i ublížily a rozhodně ne neúmyslně. |
|
|
|
|
|
Dzin (732): Mno, je to jednoznačně patrné z tvých příspěvků 721, 720, 706... Pokud tomu tak není, tak by mne opravdu zajímalo, kde v tom je logika... |
|
|
|
|
|
cinik: (731) Je, ovšem útok na Polsko byl také vyprovokován Mnichovem. Či-li je potom logické, že zahájení WW2 je poněkud krizovější děj, než ten, který mu předcházel. |
|
|
|
|
|
cinik: (724) Samozřejmě, to ti neberu a souhlasím, jenže je třeba ony procesi vždy správně pojmout. Já nenahlížím na dějiny jen jako na data, ale nahlížím na data jako na mezníky v dějinách. Kde ti tvrdím nebo jen naznačuji, že beru dějiny jen jako soubor dat, aby se to případně vysvětlilo? V těch těsně předchozích příspěvcích to není, tam pouze koriguji ze svého pohledu některé tebou uvedené dějiné události. |
|
|
|
|
|
Dzin: Nemáš pocit, že Mnichov a útok na Polskou jsou přece jen poněkud diametrálně odlišné věci?? |
|
|
|
|
|
Eagle: (723+725) Myslíš v případě třeba Británie? Především zajištění klidu Impéria, což vždy bylo prvnořadým snažením Británie, jelikož ruku v ruce s tím šla i prosperita. Právě že způsobily úplně stejné příkoří. Nebo se ti snad zdá, že Mnichov nebyla nějaká pokořující záležitost pro Československo? |
|
|
|
|
|
To Brunner: To je otázka... Já bych řekl, že podstatně velký. Zejména v případě, kdy tvé možnosti pomoci jsou omezené. |
|
|
|
|
|
to Brunner: Je jistý rozdíl, jestli nepomůžeš, nebo sám škodíš... |
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 722: Jakých zájmů ? Vlastních zájmů se snaží dosáhnout každý, ale neměl by jich dosahovat na úkor jiných. A Británie a Francie pokud vím nezpůsobili ostatním státům takové příkoří jako SSSR. "ale i toto má kořeny v jejich snaze o dosažení vlastních zájmů," |
|
|
|
|
|
To Dzin: trvám na tom, co jsem napsal - historie je soubor procesů, nikoliv jednoduchých dat. Tvůj náhled na ni krz jednotlivá nesouvisející data je schematický, nesmyslný a s realitou nemá nic psolečného. |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 718: Jaký profit například ? "Získat profit na úkor někoho jiného." |
|
|
|
|
|
cinik: (715) Opět zjednodušuješ. Británie i Francie v prvé řadě jednali s ohledem na své potřeby. To, že byly slabí, neschopní, s nedostatkem rozhledu apod, je také pravda, ale i toto má kořeny v jejich snaze o dosažení vlastních zájmů, tedy úplně to samé, jako SSSR. Jediný rozdíl byl v jejich podstatě, což nehraje sebemenší roly. Pokud aplikuji stejný příklad jako pro Eagla, je jedno, jestli vraždíš pro peníze či proto, že jsi se zrovna špatně vyspal, vražda je to stále. |
|
|
|
|
|
cinik: (714) Stejně tak označovat SSSR a Německo za spojence v přesném smyslu tohoto slova nelze. Daleko výstižnější by bylo tvrzení o jejich spolupráci. Což je samozřejmě nijak neomlouvá. Podobně i jejich meziválečná spolupráce má více kořeny v izolaci, do které se oba státy dostaly. Stejně tak mluvit o věrném spojenectví je poněkud nadsazené. Spolupráce SSSR a Německa byl jednoznačně "sňatek z rozumu", podobný pozdějším Spojencům. Opět poněkud zjednodušuješ. Žádnou tezi "kdo bojuje proti nacismu musí být dobrý" Západní mocnosti nepřijali. Spíše naprosto jasně rozpoznali, že nacismus je z těchto dvou ideologií ta zhoubnější a proto se rozhodli spojit se se SSSR. Stejně tak i poněkud zapomínáš, že evropské státy bezprostředně sousedící se SSSR byly více či méně závislé na Berlínu a jejich samostatnost rozhodování byla silně okleštěna. Německo potřebovalo jejich území pro své operace a proto neměly ani pořádně na vybranou. V případě, že by odmítly spolupráci by je čekal osud Jugoslávie. Navíc v čele Maďarska a Rumunska byly režimy, kterým byl ideologicky blíže nacismus, než komunismus. Tohle bych zrovna nějak nepočítal mezi to, že by se spojovaly s Německem jen proto, aby porazily SSSR, spíše momentální situaci. To, že jejich náklonost k Německu a nenávist k SSSR nebyla věčná, můžeme vidět třeba na příkladu Rumunska. |
|
|
|
|
|
cinik: (713) WW2 začala 1.9.39 to není v jistém smyslu pravda, to je pravda. Stejně jako každá historická událost vyvěrá z určitých dalších událostí, i WW2. Stanoví se proto mezník. V našem případě je to jednoznačně zmíněné datum. Je sice hezké, co se událo před tímto datem, ale to tento fakt nemůže nijak změnit. Tvrzení, že by Francie a Británie před WW2 usilovali jen o udržení míru je poněkud zavádějící. Oni stejně tak dobře usilovaly o své velmocenské postavení ve světě a snažili se je udržet. Ona třetí strana, která by měla zachovávat mír, prostě před WW2 neexistovala, každý stát, který v této údajné straně měl být, usiloval o své vlastní zájmy. Stejně tak tvrzení, že by WW2 byla produktem jen dohod mezi Německem a SSSR je nesmysl, ona byla produktem veškerého dění následujícím po WW1 (které mělo kořeny ve WW1 a tak by se dalo pokračovat dále do minulosti). Stejně tak poněkud nepřesné vyznívají tvé zmíňky o Polsko-sovětské válce. Tu rozpoutalo Polsko útokem na SSSR a vše další, například postup RA k Visle, mělo v tomto bezprostřední příčinu. Polsko tedy muselo čelit tomu, co samo vyvolalo. |
|
|
|
|
|
pawel: (712) To myslíš docela dost špatně. Minimálně to bylo srovnatelné, podle mě spíše ještě SSSR zaostával za nacistickým Německem. |
|
|
|
|
|
Eagle: (710) Ne. Tobě uniká zásadní detail. V našem případě je záměr Anglie a Francie totožný se záměrem SSSR. Získat profit na úkor někoho jiného. To že samotná podstata a způsob dosažení profitu je rozdílná, je poddružné. Je to to samé, jako když spácháš vraždu, tak je potom také jedno, jestli jsi to udělal pistolí či nožem, je to stále vražda a nemení se nic na jejím hodnocení. |
|
|
|
|
|
OK: Řekl bych, že na to měli a že komunisté už byli v té době natolik vyprofilovaní, že muselo být každému jasné, že prakticky kdokoliv je lepší než oni... |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Jednotky, uniformy
- > P.O.W. - Váleční zajatci