Protektorát Čechy a Morava
|
|
|
|---|---|
|
Např. v Bystřici p.H. šel jeden kluk (cca 28 let) do kuratoria, aby uržel při existenci dětský sbor, který vedl. Po válce ho pochopitelně vyšetřovali, ale nezjistilo se, že by jako sbormistr dělal něco jiného, než před válkou. V témže městě jistý profesor vedl pod hlavičkou Kuratoria "výchovné přednášky a společné četby" pro dospívající mládež - fakticky se to ale vždy po půl hodině změnilo na taneční zábavu (bylo zakázané), navíc někdy i se zakázanou "negerskou" hudbou. |
|
|
|
|
Johny napsal v č. 109: Není možné,aby dělal tuto práci a nevěděl o co jde.A jak píšeš,že to bylo bez politického ovlivňování,moc by mne zajímalo jak se to praktikovalo při jeho působení v kuratoriu,kde zdravení vztyčenou pravicí byl de facto politickým základem.Už jen samotný znak kuratoria hovoří sám za sebe! "Foglar se stal redaktorem časopisu kuratoria pro výchovu mládeže a vedl několik oddílů kuratoria " |
|
|
|
|
curahee: Kuratorium bylo něco jako SSM, pionýr a KSČ dohromady. Zatímco narodní souručenství byla všeobecná organizace a odbojové skupiny měli příkaz pokud možno vstoupit do této organizace jako krytí tak kuratorium už více zavazovalo. Například J. Foglar se stal redaktorem časopisu kuratoria pro výchovu mládeže a vedl několik oddílů kuratoria (na druhé straně dle svědectví vedl oddíly stejně jako pak za pionýra či skauta bez politického ovlivňování). |
|
|
|
|
|
Dost by mě zajímali i informace ohledně kuratoria,rámec výcviku,náplň vyuky,a rozmístění těchto institutů?Všechny knihy toto popisují dost okrajově(aspoň pro mne)..... |
|
|
|
|
|
Do časopisu Vlajky přispíval i spisovatel Bohumil Hrabal,a dokonce dvěma články se prezentoval i herec Jaroslav Marvan! |
|
|
|
|
|
Bohaté sponzory měla Vlajka tak možná ze začátku své existence,po okupaci čerpala už z menšího množství.Dost sponzorů a sympatizantů jí ubrali hlavně její antisemitské výroky a myšlenky(také činy),i když i v dobách protektorátu se dost alibisticky vracela k myšlenkám prof.Mareše,které ovšem už byly k ničemu. Stopadesát tisíc korun věnoval Vlajce i zmiňovaný Jaroslav Čermák(jednu dobu i velitel Svatoplukových gard),vlastník fabriky na celuloidové zboží,dále přispívala na konto Vlajky i Lída Baarová,i její kolegyně Adina Mandlová v té době milenka tajemníka von Gregoryho.... |
|
|
|
|
|
Finance jsou problémem všech polit. stran, které nemají buď bohaté sponzory, nebo ukázněné a početné členstvo. (zejména to "nebo" bylo hlavním problémem Vlajky) |
|
|
|
|
|
Honza M. napsal v č. 103: "Krkací dýchánky?" - Co to???" Akce kterými nutili vlajkaři v restauracích a barech majitele k objednání a předplacení časopisu Vlajka.Mozkem těchto akcí byl Vojtěch Musil(čestný člen SS),skupinka vlajkařů přišla do restaurace,kde si objednala např.4skleničky a jednu láhev sodovky.A pak začli vyluzovat zvuky.Pokud to uskutečnili několikrát,majitel podniku si pak "rád" zaplatil předplatné! Finance byly hlavním problémem ve Vlajce,od počátku až do jejího neslavného konce. |
|
|
|
|
|
Jak jsem psal už ve své (93) - to všechno se týká dnešního zlínského kraje. "Krkací dýchánky?" - Co to??? |
|
|
|
|
|
Honza M. napsal v č. 99: Koho máš na mysli?Jaroslava Čermáka a jeho syna Borise?Čermák byl po válce spolu s Rysem a Burdou popraven,jako jedni z hlavních vlajkařů. "Vlajkařem (bývalým) byl také jediný mě známý český příslušník SS (dokonce SD) - jeho otec byl župním vedoucím mládeže ČNST." |
|
|
|
|
|
Honza M. napsal v č. 99: Co říkáš na tzv.Krkací dýchánky? "Vlajkaři soustavně špehovali a donášeli na ně, občas se je pokoušeli vydírat. " |
|
|
|
|
|
Honza M. napsal v č. 99: Akce v Příbrami je doložena i policejně,a některé pokusy byly i na uzemí Prahy.Dva vlajkaři před odpálením bomby v jedné z synagog,manipulovali z mechanismem a zapříčinili její odpálení(oba byly usmrceni)! "Pravděpodobně zapálili synagogu. " |
|
|
|
|
|
Vlajkaři od počátku okupace vytrvale vyzývali představitele měst a okresů k zavedení tvrdých protižidovských opatření. Pořizovali seznamy židů, pořizovali soupisy žid. majetku, které pak dávali orgánům provádějícím arizaci. Sepisovali seznamy žid. domů a bytů a podávali návrhy, jak židy sestěhovat, a tak uvolnit byty pro potřebné árijce. Pravděpodobně zapálili synagogu. Pořizovali seznamy lidí v rasově smíšených manželstvích a legionářů a vytrvale se dožadovali jejich odvolání z veřejných funkcí a vedoucích pozic. Všechny výše uvedené kategorie osob + místní elitu (lékaře, advokáty, učitele, bohaté podnikatele) Vlajkaři soustavně špehovali a donášeli na ně, občas se je pokoušeli vydírat. Přímo programově slídili po všech, kdo "sířili nebezpečné pomluvy" (šeptandu), poslouchali zahr. rozhlas nebo porušovali hospodářské předpisy. Většina Vlajkařů donášela místním vedoucím NSDAP, nebo rovnou SD (pokud chtěl někdo někoho udat, zpravidla volal na gestapo, kdo však byl stálým/placeným agentem či "důvěrníkem", většinou pracoval pro SD). Pokud se jim např. někdo z elity pokusil vzdorovat, tak měl zaděláno na problémy. Zvlášť měli spadeno na vedení fy Baťa. Zajímavé je, že naprostá většina Vlajkařů v regionu měla co do činění s obuvnickým nebo kožedělným průmyslem (zaměstnanci a býv.zam. Bati, soukromníci - tedy Baťova "konkurence", uvozovky proto, že ani všechny dohromady se nemohly jejich podniky s Baťovým koncernem měřit). Právě boj proti Baťovi (udávání, stížnosti, provokace) byl hlavní činností místního vedení v letech 1940-41. - Bez výsledku ovšem, a zřejmě tento nezdar vedl k ochabnutí činnosti a postupnému přerušení komunikace s pražským ústředím strany poč.r.1942 (ještě před jejím zákazem). Navzdory všem kecům o pevném řádu a přísné disciplíně se Vlajkaři jevili jako služebníci chaosu - obhajoba členů protekt. vlády, že nebýt jich, dostali by se k moci Vlajkaři, je nesmyslná. To poslední, co by si okupační správa mohla přát byla vláda Vlajkařů (leda tak do plánu ARLZ). Hodně Vlajkařů bylo členy ČPF. Většina Vlajkařů usilovala o přiznání něm. národnosti a st.příslušnosti (často jen na základě něm. znějících jmen předků a většinou marně, protože jejich rodiče byli Češi). Vlajkaři se také hlásili do něm. četnictva a Schutzpolizei - ale dostali se tak max. do Werkschutzu velkých podniků Zbrojovka Vsetín, Baťa, Otrokovice (pozdější Barum), kde většinou špehovali zaměstnance a donášeli na ně. Koncem války se někteří hlásili do Volksturmu. Vlajkařem (bývalým) byl také jediný mě známý český příslušník SS (dokonce SD) - jeho otec byl župním vedoucím mládeže ČNST. Svatoplukova garda: těch pár známých byli Vlajkaři, jako gardisté se akorát zůčastnili několika cvičení. Přestože počet všech, co kdy byli ve Vlajce, nedosahoval ani 1/10 papírového stavu NSČDRS, pro svou aktivitu byli v povědomí lidí hlavně Vlajkaři, zatímco NSČDRS skoro nikdo neznal. Aktivní členy NSČDRS lidé zpravidla považovali za Vlajkaře (pár jich skutečně ve Vla |
|
|
|
|
|
Fuky: pokud je to od Pasáka, tak doporučuji "K historii českého fašismu" z 1985. - je to sice trochu nastříkané na rudo, ale obsahově úplně totéž, co "Český fašismus a kolaborace", akorát stručněji a výstižněji. |
|
|
|
|
|
Jestli ano,tak mohu jen doporučit,ale pokud tě toto téma zas až tak nebere,budeš se prokousávat.Hlavně obdobím meziválečným. Já hodnotím,velmi kladně! |
|
|
|
|
|
Fuky:Myslíš "Český fašismus a kolaborace 1922-1945" od Tomáše Pasáka? |
|
|
|
|
Pánové, k narozkám jsem dostal knížku Český fašismus, nečetl jste to náhodou někdo? kritika? |
|
|
|
|
|
Honza M. napsal v č. 93: Jenže Vlajka nebyla problém jen pro občany protektorátu,ale i pro Němce!Hyperakčnost Vlajky v čele s Janem Rysem-Rozsévačem Němcům pod fousy nešla.Rys se snažil o legalizaci Norimberských zákonů,nabízel 5000 "vojáků" na východní frontu,a hlavně žádal jakoustakous samostatnost protektorátu(měl seznam své vlády,samozřejmě složenou s významných činitelů Vlajky např.Burda,Thun Hohenstein,Teuner a další)Pro Němce byla Vlajka a její Svatoplukovy gardy opravdu menším problémem! "Jediný skutečný problém představovala Vlajka, ale o té až příště" |
|
|
|
|
|
curahee napsal v č. 82: "informace z vašeho regionu o činnosti např.Vlajky,Národního souručenství,Strany zeleného hákového kříže,Svatoplukových gardách aj." - mohu mluvit jen o regionu dnešního Zlínského kraje: Národní souručenství bylo jen takové formální, sem, tam projev (výročí protektorátu, významné vítězství něm. zbraní, atentát). NS se projevovalo více na stránkách tisku než nějakou akcí (a podobně pak i ČSSN). Zel.hák.kříž (NSČDRS) - to byla spíš taková stínová organizace, sice členů fůra, ale akce žádná (bylo a je podezření na spoustu "mrtvých duší). Projevovali se jen lovci "nových" členů, hl. F.M.Mlčoch, H.Olšák. Nejčastěji byli členové NSČDRS odsuzováni za: nábor nových členů (skoro v každé vesnici aspoň jeden člověk), vybírání čl. příspěvků. Sem tam udavačství (spíše udání v soukromých záležitostech) a rozšiřování nacis. propagandy (kritika poměrů 1.rep., vychvalování okup. režimu, urážky Beneše, Spojenců...). Jediný skutečný problém představovala Vlajka, ale o té až příště. |
|
|
|
|
|
Honza M. napsal v č. 91: To si dovedu představit!Psal jsem,že mi jde spíše o střípky,než o ucelený přehled historických faktů. "Proboha! dovedeš si představit kolik toho " |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Protektorát Čechy a Morava