Protektorát Čechy a Morava

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
281-300 z 421
<< 12 13 14 15 16 17 18 >>
Po
egli 21.7.2006 18:07 - č. 169
egli
ja_62 napsal v č. 168:
"PhDr. Aleš Kýr v Historické penologii č. 1/2006, v článku Pankrácká popraviště z let 1926-1989"
Jj, to jsem četl. Možná zkušenosti z Pfitznerovy popravy vedly k tomu, že další "veřejná" poprava už se konala v organizačně trošku omezenějším prostředí. Navíc Frankův proces byl podrobně sledován i ze zahraničí (navštívil ho třeba hlavní americký žalobce v Norimberku R. Jackson) a "středověké" provedení za ohromné účasti přihlížejících by třeba nepůsobilo úplně "civilizovaně".
ja_62 21.7.2006 17:26 - č. 168
ja_62 Jinak, abychom se vrátili alespoň částečně k původnímu tématu, tj. Daluegeho popravě, i ty prameny které označují popravu K. H. Franka za veřejnou, o ní tvrdí, že byla poslední veřejnou popravou u nás, takže lze s vysokou mírou pravděpodobnosti předpokládat, že později nebyl povolen ani omezený přístup veřejnosti.




Šalomounsky otázku veřejnosti popravy řeší PhDr. Aleš Kýr v Historické penologii č. 1/2006, v článku Pankrácká popraviště z let 1926-1989, kdy uvádí, že po zahájení činnosti Mimořádného lidového soudu první poprava byla veřejná (Pfitzner) a Frankovu označuje za "konající se již ve vycházkovém dvoře věznice, za účasti značného počtu osob".( k nahlédnutí v .pdf na tinyurl.com/j43ha )
ja_62 21.7.2006 17:04 - č. 167
ja_62
Ero napsal v č. 166:
"Ona byla ta poprava filmována?"
Byl pořízen obrazový záznam, jak z procesu, tak z výkonu trestu. Viz třeba Worchesterův odkaz v 148.
Ero 21.7.2006 15:35 - č. 166
Ero
egli napsal v č. 163:
"Dál pak přednostní vstup měli novináři, fotografové a filmaři."
Ona byla ta poprava filmována?
Ero 21.7.2006 15:31 - č. 165
Ero
egli napsal v č. 164:
"Protože na to dotaz nesměřoval"
Jasně, ale někdo by si to mohl přečíst a považovat Potůčka jako posledního z těch třech skupin.

Jinak jen upozorňuji
egli 21.7.2006 15:28 - č. 164
egli
Ero napsal v č. 162:
"A Pavlovo tvrzení není v odpovědi nijak vyvráceno."
Protože na to dotaz nesměřoval. Byl posledním ze skupiny Silver A. Ale chybí-li ti to tam, tak to tam doplním.
Ero 21.7.2006 15:22 - č. 162
Ero Pavel Jirka píše v poslesním dotazu že radiotelegrafista Potůček byl poslední parašutista ze skupin Silver A, B, Anthropoid. Což se domnívám že není pravdivé, Škácha a Zemek ze Silver B byli živy a na svobodě. A Pavlovo tvrzení není v odpovědi nijak vyvráceno.
Ero 21.7.2006 14:56 - č. 161
Ero
ja_62 napsal v č. 160:
"Tak to je asi dobrá formulace, možná by šlo i říci, že "byl popraven za účasti veřejnosti, omezené distribucí 5.000 vstupenek"."
A ty vstupenky byli prodávaný nějakým lidem přednostně, nebo jemohl zakoupit kde kdo ?
ja_62 21.7.2006 14:49 - č. 160
ja_62
egli napsal v č. 159:
"Uzavřel bych to tedy tak, že Frank byl neveřejně popraven před 5000 lidmi. "
Tak to je asi dobrá formulace, možná by šlo i říci, že "byl popraven za účasti veřejnosti, omezené distribucí 5.000 vstupenek".
egli 21.7.2006 14:38 - č. 159
egli
Honza M. napsal v č. 158:
"Mám dojem, že na Frankovu popravu vstupenky nebyly"
Viz 152, zájem byl mnohem větší, než kapacita místa. Ale to už bychom se točili v kruhu, já myslím, že je jedno jestli byl veřejně popraven na místě kam se vtěsnalo 5000 nebo 50000 lidí.
Honza M. napsal v č. 158:
"na "neveřejnou popravu" byly vydávány vstupenky všem, kdo tam nebyli z úřední povinnosti"
Uzavřel bych to tedy tak, že Frank byl neveřejně popraven před 5000 lidmi.
Honza M. 21.7.2006 14:08 - č. 158
Honza M.
ja_62 napsal v č. 156:
"Teoreticky i poprava na kterou by sice mohl přijít každý, ale nepřišel vůbec nikdo, by byla veřejnou, zatímco i kdyby někam přišli všichni obyvatelé, ale na základě nějakého třídícího kritéria, patrně by nebyla veřejnou. Jenomže to už doopravdy slovíčkaření a otázka spíše sporu pro historiky penologie."
Vyřešil bych to takhle: na "veřejnou popravu" byl vstup bez omezení (mimo kapacity prostoru), na "neveřejnou popravu" byly vydávány vstupenky všem, kdo tam nebyli z úřední povinnosti (popravčí, soudci, žalobce, lékař, stráže, tlumočník). Mám dojem, že na Frankovu popravu vstupenky nebyly - čili byla veřejnou.
(Co tom píše Drábek? Ten by to měl vědět nejlíp.)
ja_62 20.7.2006 16:19 - č. 157
ja_62
egli napsal v č. 155:
"Anton Malloth tam jsou - mimochodem, jak se vlastně správně jmenuje? - v seznamu ÚDV je uveden jako "Malott", já jsem myslel, že se jmenuje "Malloth", na netu jsou i podoby "Maloth" "
Mám pocit že Malloth, rozsudky v nepřítomnosti jsou v tom seznamu zcela založeny na dobové pankrácké kartotéce, a vypadá to, že s přesným pravopisem ani jinými údaji si tam tehdy hlavu moc nelámali - u vykonaných trestů je to upřesněno a opraveno v poznámkách, třeba u K. H. Franka opravovali datum narození i úmrtí, u nevykonaných se tím nezabývali.
ja_62 20.7.2006 16:04 - č. 156
ja_62
egli napsal v č. 154:
"Ale to "slovíčkaření" mně právě zajímá - čili v rozsudku Pfitznera bylo provedení výkonu trestu stanoveno jinak než v rozsudku Franka?"
Tak to bych si musil zjistit(a moc se mi do toho nechce ), ale vypadá to, že rozdíl byl pouze v provedení - § 31 (3) retribučního zákona stanovil pouze
(3) Mimořádný lidový soud může také rozhodnouti, že trest smrti se vykoná veřejně. Učiní tak zejména, když surový způsob, jímž byl zločin spáchán, nebo zvrhlá povaha pachatele, počet jeho zločinů nebo jeho postavení mluví pro veřejný výkon rozsudku. V tomto případě může soud, aby se zajistila veřejnost výkonu trestu, lhůtu dvou hodin prodloužiti, ne však nad 24 hodin.
a vypadá to, že bylo na soudu, jakým způsobem konkrétně veřejnost výkonu zajistí. A vypadá to, že Pfitznerova poprava nedělala moc dobrý dojem, takže zvolili kompromisní řešení.
egli napsal v č. 154:
"Poprava před pěti tisíci přihlížejícími z řad veřejnosti je podle mého laického názoru veřejná poprava "
Tam ani nejde o ten počet, jde o to, že na veřejnou popravu může přijít kdokoli, zatímco na Frankovu byl vstup sice hojný ale přesto omezený, a navíc alespoň částečně kontrolovaný lístky. Teoreticky i poprava na kterou by sice mohl přijít každý, ale nepřišel vůbec nikdo, by byla veřejnou, zatímco i kdyby někam přišli všichni obyvatelé, ale na základě nějakého třídícího kritéria, patrně by nebyla veřejnou. Jenomže to už doopravdy slovíčkaření a otázka spíše sporu pro historiky penologie.
egli 20.7.2006 10:23 - č. 155
egli
ja_62 napsal v č. 150:
"tinyurl.com/jun6n - podle údajů ÚDV v Seznamu vykonaných trestů smrti v Československu v letech 1918-1989"
To je velmi užitečný seznam. Trochu mně ale překvapilo, že jsem tam nenašel L. Nižňanského, který měl být odsouzen k trestu smrti v nepřítomnosti v roce 1962 (někteří jiní odsouzení v nepřítomnosti jako Anton Malloth tam jsou - mimochodem, jak se vlastně správně jmenuje? - v seznamu ÚDV je uveden jako "Malott", já jsem myslel, že se jmenuje "Malloth", na netu jsou i podoby "Maloth" - www.google.com/search?hs=cLT&amp;hl=cs&amp;c...)



Edit: pardon, teď jsem si všiml, že se ten seznam jmenuje "Vykonané rozsudky smrti", takže ty v nepřítomnosti tam uvedené jsou jen takovým neúplným doplňkem (to by byl asi dlouhý seznam - Bittmann, Frolík...)
egli 19.7.2006 21:56 - č. 154
egli Ale to "slovíčkaření" mě právě zajímá - čili v rozsudku Pfitznera bylo provedení výkonu trestu stanoveno jinak než v rozsudku Franka? Protože jinak mi ten rozdíl poněkud uniká (i poprava třeba na náměstí je poprava na místě, kam má přístup jen část veřejnosti (ikdyž většinou větší část, než 5000 lidí, kolik se vejde na nádvoří Pankráce), jako neomezeně přístupné místo mně napadá jedině nějaké pole za městem). Poprava před pěti tisíci přihlížejícími z řad veřejnosti je podle mého laického názoru veřejná poprava
ja_62 19.7.2006 21:22 - č. 153
ja_62 Já bych se taky nerad pouštěl do sporu , a jde spíše o slovíčkaření, proto jsem svůj 149 označil za "technický detail", ale veřejná poprava ve vlastním smyslu slova je popravou na místě neomezeně a volně přístupném veřejnosti, zatímco veřejné vykonání trestu smrti na K. H. Frankovi, podle § 31(3), bylo spíše "popravou na kterou měla přístup část veřejnosti". O celkový počet ani tak nejde, a smysl obého je asi stejný- preventivně-odstrašující, ale nešlo o klasickou veřejnou popravu. Ale rozdíl byl pouze v detailech, takže ji lze asi označit za veřejnou popravu (a puntičkář může dodat "podle retribučního zákona").
Navíc - i právníci by o podstatu této věci mohli vést spory.
egli 19.7.2006 20:33 - č. 152
egli
ja_62 napsal v č. 149:
"poslední veřejnou popravou u nás byla poprava Josefa Pfitznera (6. 9. 1945) - na prostranství před Justičním palácem (a před ním to byl 8. září 1871 v Plzni-Borech lupič Jan Janeček, zvaný Serynek) následující, včetně popravy K. H. Franka, ačkoliv na ni byl připuštěn omezený vstup veřejnosti (na vstupenky) se konaly na nádvoří pankrácké věznice."
Mně jde o to, zda v rozsudku bylo uvedeno, že trest se vykoná veřejně, ne o to, zda počet přihlížejících byl nějak organizačně omezen volným prostorem. V rozsudku K. H. Franka stojí:
Soud rozhodl, že trest, obžalovanému vyměřený, se vykoná veřejně a to z toho důvodu, poněvadž surový způsob, jímž byly zločiny spáchány, zvrhlá povaha pachatele, počet jeho zločinů i jeho postavení mluví pro veřejný výkon trestu (§31 odst. 3 retr. zák.)
Dobový zpravodaj pak popisuje: "Na nádvoří pankrácké trestnice, kde se už tyčí k nebi na nevysokém podiu šibenice, jednoduchý to dřevěný sloup s hákem, shromažďuje se zatím již obecenstvo, kterému byly vydány vstupenky, a venku kolem trestnice se tísní nepřehledný dav těch, na které se již nedostane... Veřejná poprava je ohlášena na 13. hodinu..."

Podle zprávy ČTK: "Poprava K. H. Franka byla vykonána na velkém nádvoří pankrácké trestnice za přítomnosti asi pěti tisíc lidí."

Vše to pak myslím opravňuje k označení Frankovy popravy za popravu veřejnou. Nebo se z nějakého právnického důvodu mýlím? (v tom bych se s tebou určitě nepouštěl do sporu )
egli 19.7.2006 20:14 - č. 151
egli
ja_62 napsal v č. 150:
"byl Daluege popraven až 23. října 1946."
To máš pravdu, to jsem se spletl.
ja_62 19.7.2006 20:09 - č. 150
ja_62 Jinak, k organisaci popravy stále nic , ale podle údajů ÚDV v Seznamu vykonaných trestů smrti v Československu v letech 1918-1989 ( tinyurl.com/jun6n ) byl Daluege popraven až 23. října 1946.
ja_62 19.7.2006 19:17 - č. 149
ja_62 Tak to zda byla vpuštěna veřejnost přesně nevím, ale čistě technický detail - poslední veřejnou popravou u nás byla poprava Josefa Pfitznera (6. 9. 1945) - na prostranství před Justičním palácem (a před ním to byl 8. září 1871 v Plzni-Borech lupič Jan Janeček, zvaný Serynek) následující, včetně popravy K. H. Franka, ačkoliv na ni byl připuštěn omezený vstup veřejnosti (na vstupenky) se konaly na nádvoří pankrácké věznice.
281-300 z 421
<< 12 13 14 15 16 17 18 >>
Po